Domů

Průvodce po Zeměploše

Bonsajové hory. Nejvyšší forma umění bonsaj, které se věnují pouze Mniši historie a jiné dlouhověké osoby, kterým nevadí počkat si nějaký ten tisíc let, aby viděli, co se stane. Hory se vybírají, dokud jsou malé, a jejich růst je uměle omezen. Aby došlo ke správnému vývoji ledovců, lesů a jezírek, které jsou přirozenou součástí každého horského masivu, je třeba opatrně nastavit mnoho zrcadel a větrolamů.
Na bonsaj se nehodí každý starý kousek kamene. Hlavní grif je v tom, vyhlédnout si hory, když jsou ještě mladé. V podstatě si expert v tomto umění vybírá ten kus skály, který by se v normálním procesu kontinentálních posuvů a půdních zdvihů po čase stal nejvyšším štítem. Jinak řečeno kámen se správným morfickým polem, které způsobí, že zbytek hory vyroste pod ním. Počáteční špatný výběr kamene nevyhnutelně vede ke zklamání už asi po stu letech.

Orangutansko-lidský slovník. Významný projekt, který vzal na svá bedra Knihovník Neviditelné univerzity, který sám je příslušníkem druhu orangutanů. Protože však kdysi býval také lidskou bytostí, cítí se oprávněn podporovat porozumění mezi těmito dvěma druhy. Což by sice mohl být problém, neboť jeden z těchto druhů zahrnuje lidstvo, ale on je vytrvalý.
Ukázka z této rozsáhlé práce, která už činí přes pět set hustě popsaných stran, by mohla ilustrovat veškeré obtíže:

Ook: Oh, velice se omlouvám, nevšiml jsem si, že v této tlupě už jeden dominantní samec je.
Ook: Tak já prostě půjdu, sednu si támhle a budu úplně zticha, ano?
Ook: Jsi mimo svůj strom. Tohle je můj strom.
Ook: Ano.
Ook: Ne.
Ook: Banán.
Ook: Může se vám to zdát jako živá kyslík produkující biomasa, ale pro mě je to domov.
Ook: Nezahlédl jste tady někde před chvílí deštný prales?

 << Zpět