Domů

Zeměplocha - Novinky 2019

červenec

15. 07. 2019 - Divadlo Aqualung – Nevídaní akademikové Kategorie: Divadlo

Divadlo Aqualung nastudovalo už třetí inscenaci podle knih z cyklu Úžasná Zeměplocha autora Terryho Pratchetta. Po Mužích ve zbrani a Maškarádě se tentokrát pustili do fotbalu. Tedy do Nevídaných akademiků. Pod taktovkou režiséra Ondřeje Lážnovského na jevišti ožívá Neviditelná univerzita i uličky Ankh-Morporku.

Člověk se neubrání myšlence, jak dopadne fotbal v divadle. Vybaví se mu tak akorát Klapzubova jedenáctka či Muži v offsidu, ale jak jde asi dohromady fotbal a fantasy? Jak známe z knih sira Terryho, kniha o fotbale nemusí nutně být pouze o fotbale, ale o „něčem víc“. Zde tedy sledujeme, jak mágové z Neviditelné univerzity zjistí, že aby nepřišli o své pozemky, musí podle dávné závěti zvítězit bez použití magie ve fotbale. V tom fotbale, který se hraje v ulicích města a pravidelně způsobuje třenice mezi obyvateli Ankh-Morporku. V tom fotbale, kde jsou pravidla vysvětlována poněkud volně a člověk si nemusí být jistý svým zdravím. Patricij Vetinari se rozhodne fotbalový zápas podpořit a přitom doufá, že se tak nějak povede pouliční zábavě vnutit bezpečná pravidla. A tak se mágové pustí do trénování. Současně sledujeme příběhy mladého Haštala Nejspíše, který je sice mistr v kopání do plechovky, ale své matičce slíbil, že fotbal nikdy hrát nebude, Gustýny Motýlokvěté, kuchařky z NU, která umí nejlepší koláče, Julie Stolipné, která se chce stát modelkou, a pana Sráže, kultivovaného, vzdělaného a tajemného idealisty.

V průběhu děje si říkáme, zda vlastně není příprava na fotbalové utkání vlastně jen kulisou pro příběh pana Sráže. Odkud přišel a co je vlastně zač? Proč si o něm koresponduje patricij s lady Margolottou? V posledních dílech pana Pratchetta dostávají hodně prostoru (zjednodušeně, ale ne pejorativně řečeno) „multi-kulti“ myšlenky s touhou usmířit celý svět a případ pana Sráže není výjimkou, ale pokud se čtenář/divák nechce podobnými myšlenkami zaobírat, může si cele užívat komické scénky kolem mágského pronikání do pravidel fotbalu, naivní lásky Julie a Haštala, přesvědčování Haštala, aby nastoupil za tým NU, praktické věcnosti slečny Gustýny či pokusy o integraci pana Sráže do ankh-morporkské společnosti.

Scénické provedení „Aqualungů“ je velmi povedené. Tradičně si vystačili s docela skromnou výpravou. Z celkem 8 herců mají jenom 3 osoby pouze jednu roli (František Čachotský – pan Sráž, Aleš Kohout – Haštal Nejspíš, Zita Morávková – Gustýna Motýlokvětá) a zbylých 5 (Barbora Mošnová, Petr Gelnar, Václav Krátký, Miloš Mazal a Lubor Šplíchal) zastane rolí 14. Scénu Jana Polívky tvoří 3 soustředné osmiúhelníkové zástěny, které se dají přetáčet, zvedat, otevírat, takže vzniká velmi variabilní prostor, který jednou simuluje kuchyň NU, jindy sklepení či ulice Ankh-Morporku. Také se dají prosvítit, takže na nich vznikají stínohry, například když se pan Sráž dohaduje se svým orčím já. Na nápadité, přitom jednoduché kulisy jsme si v Aqualungu zvykli a tyto báječně podtrhují atmosféru představení. Kostýmy Johany Jankové s představením pěkně ladí a mikroužkové trenýrky by určitě uvítali i dnešní fotbalisti. Herecké výkony jsou uvěřitelné a nejvýše hodnotím výkon Františka Čachotského jako pana Sráže. Vnitřní rozpory postavy a prudké změny nálad z mírného, nesmělého intelektuála na agresivního orka působily velmi plasticky. Aleš Kohout je jako Haštal roztomilý. Ožívá nám tu klackovitý čutálista a horlivý fanoušek pouličního fotbalu, zamilovaný do naivní Julie. Zita Morávková se kuchařky Gustýny zhostila také výborně. Gustýna je energická praktická žena, která stoji nohama pevně na zemi. Herci střídající se ve více rolích mají jedinou nevýhodu – aby byly postavy od sebe dobře odlišené, někdy se úplně nepovede nesklouznout k přehrávání či pitvoření.

Jediné, co mě při zeměplošských představeních v Aqualungu opakovaně zaráží, je množství dvojsmyslných narážek, na mě působících rušivě vulgárně. Musím tedy podrobit bližšímu zkoumání, zda jsou tyto narážky i v knihách a při čtení si jich nevšimnu, nebo zda jsou v dramatizacích Stephena Briggse, nebo zda je to přidaná hodnota dramaturgie Aqualungu. Na představení se tedy rozhodně vypravím znovu a doporučuji to i všem fanouškům Zeměplochy na prknech, která mohou znamenat třeba i svět. Dávám 85 %.

by VeHaLi

Odkaz na detail představení
https://www.zdjc.cz/repertoar/aqualung/431/nevidani-akademikove

STARŠÍ NOVINKY >>>