Domů

Zeměplocha - Novinky 2019

červenec

15. 07. 2019 - Divadlo Aqualung – Nevídaní akademikové Kategorie: Divadlo, Nevídaní akademikové

Divadlo Aqualung nastudovalo už třetí inscenaci podle knih z cyklu Úžasná Zeměplocha autora Terryho Pratchetta. Po Mužích ve zbrani a Maškarádě se tentokrát pustili do fotbalu. Tedy do Nevídaných akademiků. Pod taktovkou režiséra Ondřeje Lážnovského na jevišti ožívá Neviditelná univerzita i uličky Ankh-Morporku.

Člověk se neubrání myšlence, jak dopadne fotbal v divadle. Vybaví se mu tak akorát Klapzubova jedenáctka či Muži v offsidu, ale jak jde asi dohromady fotbal a fantasy? Jak známe z knih sira Terryho, kniha o fotbale nemusí nutně být pouze o fotbale, ale o „něčem víc“. Zde tedy sledujeme, jak mágové z Neviditelné univerzity zjistí, že aby nepřišli o své pozemky, musí podle dávné závěti zvítězit bez použití magie ve fotbale. V tom fotbale, který se hraje v ulicích města a pravidelně způsobuje třenice mezi obyvateli Ankh-Morporku. V tom fotbale, kde jsou pravidla vysvětlována poněkud volně a člověk si nemusí být jistý svým zdravím. Patricij Vetinari se rozhodne fotbalový zápas podpořit a přitom doufá, že se tak nějak povede pouliční zábavě vnutit bezpečná pravidla. A tak se mágové pustí do trénování. Současně sledujeme příběhy mladého Haštala Nejspíše, který je sice mistr v kopání do plechovky, ale své matičce slíbil, že fotbal nikdy hrát nebude, Gustýny Motýlokvěté, kuchařky z NU, která umí nejlepší koláče, Julie Stolipné, která se chce stát modelkou, a pana Sráže, kultivovaného, vzdělaného a tajemného idealisty.

V průběhu děje si říkáme, zda vlastně není příprava na fotbalové utkání vlastně jen kulisou pro příběh pana Sráže. Odkud přišel a co je vlastně zač? Proč si o něm koresponduje patricij s lady Margolottou? V posledních dílech pana Pratchetta dostávají hodně prostoru (zjednodušeně, ale ne pejorativně řečeno) „multi-kulti“ myšlenky s touhou usmířit celý svět a případ pana Sráže není výjimkou, ale pokud se čtenář/divák nechce podobnými myšlenkami zaobírat, může si cele užívat komické scénky kolem mágského pronikání do pravidel fotbalu, naivní lásky Julie a Haštala, přesvědčování Haštala, aby nastoupil za tým NU, praktické věcnosti slečny Gustýny či pokusy o integraci pana Sráže do ankh-morporkské společnosti.

Scénické provedení „Aqualungů“ je velmi povedené. Tradičně si vystačili s docela skromnou výpravou. Z celkem 8 herců mají jenom 3 osoby pouze jednu roli (František Čachotský – pan Sráž, Aleš Kohout – Haštal Nejspíš, Zita Morávková – Gustýna Motýlokvětá) a zbylých 5 (Barbora Mošnová, Petr Gelnar, Václav Krátký, Miloš Mazal a Lubor Šplíchal) zastane rolí 14. Scénu Jana Polívky tvoří 3 soustředné osmiúhelníkové zástěny, které se dají přetáčet, zvedat, otevírat, takže vzniká velmi variabilní prostor, který jednou simuluje kuchyň NU, jindy sklepení či ulice Ankh-Morporku. Také se dají prosvítit, takže na nich vznikají stínohry, například když se pan Sráž dohaduje se svým orčím já. Na nápadité, přitom jednoduché kulisy jsme si v Aqualungu zvykli a tyto báječně podtrhují atmosféru představení. Kostýmy Johany Jankové s představením pěkně ladí a mikroužkové trenýrky by určitě uvítali i dnešní fotbalisti. Herecké výkony jsou uvěřitelné a nejvýše hodnotím výkon Františka Čachotského jako pana Sráže. Vnitřní rozpory postavy a prudké změny nálad z mírného, nesmělého intelektuála na agresivního orka působily velmi plasticky. Aleš Kohout je jako Haštal roztomilý. Ožívá nám tu klackovitý čutálista a horlivý fanoušek pouličního fotbalu, zamilovaný do naivní Julie. Zita Morávková se kuchařky Gustýny zhostila také výborně. Gustýna je energická praktická žena, která stoji nohama pevně na zemi. Herci střídající se ve více rolích mají jedinou nevýhodu – aby byly postavy od sebe dobře odlišené, někdy se úplně nepovede nesklouznout k přehrávání či pitvoření.

Jediné, co mě při zeměplošských představeních v Aqualungu opakovaně zaráží, je množství dvojsmyslných narážek, na mě působících rušivě vulgárně. Musím tedy podrobit bližšímu zkoumání, zda jsou tyto narážky i v knihách a při čtení si jich nevšimnu, nebo zda jsou v dramatizacích Stephena Briggse, nebo zda je to přidaná hodnota dramaturgie Aqualungu. Na představení se tedy rozhodně vypravím znovu a doporučuji to i všem fanouškům Zeměplochy na prknech, která mohou znamenat třeba i svět. Dávám 85 %.

by VeHaLi

Odkaz na detail představení
https://www.zdjc.cz/repertoar/aqualung/431/nevidani-akademikove

duben

30. 04. 2019 - Derniéra muzikálu Zaslaná pošta Kategorie: Divadlo

V sobotu 4. 5. v 19:00 hodin a v neděli 5. 5. v 15:00 hodin můžete v Českých Budějovicích, na Malé scéně (Senovážné nám. 2), zhlédnout poslední představení muzikálu Zaslaná pošta.

Toto představení derniéruje z technických a personálních důvodů dříve, než bylo v úmyslu. Proto, jestli vás tento muzikál zajímá, máte tento víkend poslední možnost jej zhlédnout.

Vstupenky můžete zakoupit zde.

leden

13. 01. 2019 - Premiéra muzikálu Zaslaná pošta Kategorie: Divadlo

Byl spuštěn předprodej vstupenek na premiéru muzikálu Zaslaná pošta, která se koná 17. ledna 2019 na Malé scéně (Senovážné nám. 2) v Českých Budějovicích.

Vstupenky na premiéru muzikálu, a stejně tak i na další následující představení, si můžete zakoupit zde.

Členové Klubu Terryho Pratchetta se zúčastnili veřejné generálky, takže mohou muzikál vřele doporučit. Od zeměplošských divadelních představení, která již byla u nás nespočetněkrát inscenována profesionálními i amatérskými divadly, totiž tato muzikálová divadelní hra vyčnívá jako něco, co jste zde ještě neměli možnost zhlédnout.

Zeměplocha - Novinky 2018

říjen

18. 10. 2018 - Muzikál Zaslaná pošta a Jan Kantůrek Kategorie: Divadlo

Členové Klubu Terryho Pratchetta se zúčastní první nevěřejné generálky muzikálu Zaslaná pošta v Českých Budějovicích již začátkem prosince. Ostatní zájemci o toto netradiční představení si musí počkat až na oficiální premiéru muzikálu, která se koná 17. ledna 2019.

V lednu 2018 se s tvůrci muzikálu sešel český překladatel Jan Kantůrek, který jejich projekt podpořil krátkým videem.

Novinky o muzikálu můžete sledovat také na Facebooku.

03. 10. 2018 - Recenze Maškarády Divadla Aqualung Kategorie: Divadlo

Děj Pratchettovy knihy Maškaráda je jistě každému fanouškovi Zeměplochy dobře známý. Dvě lancreské čarodějky, Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová, se vydávají do Ankh-Morporkské opery doplnit svůj coven o třetí skoročarodějku Anežku, známou též pod pseudonymem Perdita X. Opera je už sama o sobě dost šílené místo, ale v téhle se navíc dějí prapodivné věci - série nešťastných nehod, jež spojuje tajemná postava v kápi. Šou ale musí pokračovat a to nehledě na to, kolik čarodějek, fantomů, mrtvol, kocourů a tajných agentů vše zkomplikuje.



Jelikož se většina děje odehrává právě v operním prostředí, ze kterého si navíc patřičně utahuje, jedná se o příběh jako stvořený pro jevištní adaptaci. Není tedy divu, že nejedno české divadlo se již pokusilo přivést jej na svá vlastní prkna. Některá slavila větší úspěch (Divadlo v Dlouhé) jiná naopak menší. Jak tedy dopadla inscenace divadla Aqualung? Již od první chvíle je jasné, že tady jde o zcela osobité vlastní nastudování a nikoliv jen o kopii úspěšné hry z Dlouhé. Díky tomu ani znalý divák neztrácí pozornost, či znuděně neodříkává spolu s herci v hlavě repliky, které již zná odjinud. Mnoho fanoušků jistě potěší několik drobných detailů, které DvD do svého představení nezahrnulo, ale Aqualung na ně nezapomněl.



Co se obsazení týče, tak si i méně znalý divák jistě povšimne, že představitelky obou čarodějek jsou přece jen na svou roli trochu moc mladé. Stařenka je zde navíc místo zažité představy malé, kulaťoučké babči zpodobněna jako relativně vysoká s dlouhými rozpuštěnými vlasy. Přiznám se, že si to u mě zpočátku vysloužilo zdvižené obočí, postupně jsem ale oboje přijal. Obě herečky se totiž do svých rolí vžily s takovou vervou, že jsem nepochyboval, že přede mnou opravdu stojí Bábi se Stařenkou, jen o pár desítek let mladší. I všichni ostatní herci se svých rolí zhostili velmi dobře - Anežka skvěle zpívá, Kristýna mluví s vykřičníky a André má mluvu drsného tajného agenta. Kostýmy se do jednoho povedly a k postavám skvěle sedí. Rozhodně chválím, že žádná z postav není oblečena do nějakých šílených výstřelků, které by se k ní naprosto nehodily. Místo toho Aqualung razí cestu "v jednoduchosti je síla".



Co musím skutečně vyzdvihnout, je scéna. Většina proměn jeviště v operu, zákulisí, Stínov či podzemí se děje většinou pouze za pomoci čtyř pojízdných stěn, jež zdobí z jedné strany luxusní tapeta, z druhé pak oprýskaný kámen. Střed pak tvoří "áčko", jehož vnitřek se mění tu v kodrcající dostavník, tu zas v Kristýnin pokoj či Fantomovo doupě. Celé to působí velice jednoduchým a elegantním dojmem a zároveň to umožňuje střídat různá prostředí prakticky lusknutím prstu.

„Ale abyste věděli, co mě dokáže rozčílit ze všeho nejvíc,“ řekl Sardelli a zvedl se do kleku, „je to, že v opeře to každému tak strašně trvá!!!"

V opeře možná, ale v divadle Aqualung nikoliv. Scéna střídá scénu, na jevišti se neustále něco děje a diváci se nestačí divit, jak rychle ty tři hodiny utečou. Děj se trochu zadrhne snad jen ve chvíli, kdy se na malé plátno promítají dopisy od Fantoma. Nápad s promítáním je sice dobrý, ale přece jen bych uvítal, aby dopisy zároveň i někdo četl.



Co říci na závěr? Musím se přiznat, že na premiéru Maškarády jsem šel se směsí zvědavosti a skepse. Knihu i předcházející adaptaci Divadla v Dlouhé velice dobře znám a nedovedl jsem si příliš představit, jak si Aqualung na malé scéně povede s rozsahem celého představení a s vysokou laťkou, kterou mu nasadila předchozí adaptace. Musím ale říct, že celý soubor si s tím vším poradil na jedničku. Je pravda, že po celou dobu se mi myslí prohánělo slovo "roztomilé", neboť Dlouhá tehdy Maškarádu přece jen pojala v mnohem monumentálnějším stylu. Ono to ale vůbec nevadí. Maškarádě malá scéna vlastně docela sluší, celé představení díky tomu působí příjemným, domácím dojmem a je na něm opravdu vidět, že jeho tvůrci Zeměplochu znají a ví, co si kde mohou dovolit přidat, ubrat či změnit. Návštěva aqualungské Maškarády sice není přímo povinností pro všechny fanoušky, pokud ale máte rádi divadlo a Zeměplochu, rozhodně na ni zajděte. Nebudete litovat.



Rausek

srpen

12. 08. 2018 - Maškaráda Divadla Aqualung Kategorie: Divadlo

Přátelé i první návštěvníci Zeměplochy! Svět opery je podivnější, než si člověk nebo troll dokážou představit. Ale také neodolatelně přitažlivý. Opera pomůže někomu svou pravou tvář skrýt, jinému ji odhalit. Přijďte spolu s čarodějkami pátrat po pravé tváři Ducha opery. A pokud uvidíte padat lustr, neutíkejte, protože: „Šou musí pokračovat.“ - Váš Duch opery

Divadlo Aqualung se po Mužích ve zbrani pouští do druhé zeměplošské hry. Tentokrát se od Hlídky přesunují k sérii o Čarodějkách, ke knize Maškaráda, jejímž hlavním tématem je opera. Premiéra představení bude 17. září 2018.

Hrají:Zita Morávková, Eva Leinweberová, Bára Valentová, Barbora Mošnová, Václav Rašilov, Lubor Šplíchal, Vašek Krátký, Markéta Mandová, Miloš Mazal, Petr Gelnar, Patrik Vojtíšek
Režie: Martin Tichý
Scéna: Hynek Dřízhal
Kostýmy: Jitka Fleislebr a Johanka Janková
Hudební spolupráce: Jana Holmanová a Filip Nebřenský

Karolína Hájková, Divadlo Aqualung: Pro Maškarádu jsme se rozhodli z toho důvodu, že věříme fanouškovské základně Terryho Pratchetta a zároveň ho chceme představit i lidem, kteří s ním nepřišli do styku. Myslíme si že Maškaráda má v českém prostředí své místo, a proto nám přišlo vhodné ji zařadit do našeho repertoáru dříve než se "vrhneme" na díla která v ČR ještě tolik známá nejsou. Pravděpodobně se nám nepodaří zdramatizovat Zeměplochu celou, ale pokud uvidíme zájem ze strany fanoušků, máme v plánu zdramatizovat její co největší část. Už teď pracujeme na scénáři k dalšímu dílu.

K podpoře této hry právě probíhá na Hithit sbírka, jejímž účelem je vybrat finance na scénickou výpravu, zejména na masky, kostýmy, kulisy a rekvizity. Každý fanoušek tak může přispět na to, aby výprava byla lepší a kvalitnější. Cílová částka je 60 000 Kč a v současnosti je vybráno již 40 % z této částky.

Podpořte projekt na HitHit.

duben

21. 04. 2018 - Maškaráda v Moravskoslezském divadle Kategorie: Divadlo

14. června 2018 uvede Národní divadlo Moravskoslezské (divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě) premiéru divadelního představení MAŠKARÁDA čili Fantom Opery.

Oficiální anotace: Kombinace fantaskních prvků, břitkého humoru a popkulturních odkazů Pratchettovy Úžasné Zeměplochy s výsostnou divadelností nabízí zaručenou zábavu pro celou rodinu. Čarodějky z Lancre se vydávají do hlavního města Ankh-Morporku, aby obhlédly, jak se daří jejich krajance Anežce Nulíčkové. Ta se pod uměleckým pseudonymem Perdita X vydala do světa velké opery. V Opeře však řádí tajemný Duch a podle všeho možná není jenom jeden! Kdo má na svědomí řadu divadelních katastrof a co všechno se může stát, když se pátrání chopí Bábi Zlopočasná se Stařenkou Oggovou, přijďte zjistit do ostravské opery – Divadla Antonína Dvořáka!

Před premiérou samotného představení se 4. června v Knihcentrum.cz v Ostravě koná beseda, kde se můžete setkat s inscenačním týmem u příležitosti uvedení britské humoristické fantasy v operním duchu. Těšit se můžete i na vystoupení hostů z Ankh-morporské opery a lekci vaření Stařenky Oggové.

Hadati

Zeměplocha - Novinky 2016

říjen

04. 10. 2016 - Představení Sekáč dědeček Kategorie: Divadlo

Již tento čtvrtek 6. října v 19:30 hodin divadlo D21, Záhřebská 21, Praha 2, opět uvede představení Sekáč dědeček, což je volné zpracování na motivy zeměplošské knihy Těžké melodično. Pokud jste toto představení ještě neviděli, doporučujeme.

Facebooková událost

únor

29. 02. 2016 - Mort v Žižkovském divadle Járy Cimrmana Kategorie: Divadlo

V pátek 11. března 2016 od 19:00 hodin bude divadelní soubor Lázně Toušeň v Žižkovském divadle Járy Cimrmana hrát zeměplošské představení Mort.

Více podrobností o tomto představení naleznete na webových stránkách Žižkovského divadla Járy Cimrmana.

Zeměplocha - Novinky 2015

říjen

28. 10. 2015 - Mort na Žižkově Kategorie: Divadlo

V sobotu 17. 10. 2015 se v Praze hrálo představení Mort v podání divadelního souboru při T.J. Sokol Lázně Toušeň. Naše divácká skupinka sice čítala jen pět kusů, ale čtyři z nás šli na toto představení minimálně podruhé. Rozhodně to nebyla náhoda. Představení založené na tradičně bezvadném překladu Honzy Kantůrka mělo premiéru 24. 4. 2015. Pak se s úspěchem hrálo, pokud vím, nejen v Toušeni, ale i v Horních Počernicích a v sobotu 17. října dorazilo do srdce matičky Prahy. V Žižkovském divadle jsme tedy mohli vidět už pátou realizaci... a ta byla dokonalá. Žádné stopy trémy, žádné technické zádrhely, prostě prvotřídní výkon v prvotřídní režii.

Diváci se sice rozehřívali pomaleji než třeba ve zmíněných Horních Počernicích, ale asi ve třetině kusu roztáli a před přestávkou už potlesk bouřil naplno. Druhá polovina představení běžela v atmosféře plného propojení herců s diváky až do konce. Asi by bylo vhodné vypíchnout fantastický výkon Smrtě, ale ostatní postavy za antropomorfní personifikací nezaostávaly. Každá z nich měla ve hře své místo a perfektně zapadala do mistrovské mozaiky. Přičteme-li k tomu bezvadný jazyk, dokonalý přednes, citlivě vyladěné kostýmy, kouzelné samostatně píšící pero a další a další pozitiva, která laik ani nedokáže správně pojmenovat, byla to špica.

Souboru se podařilo vystihnout ducha Zeměplochy a Pratchettova humoru a strhnout diváky s sebou. Závěr večera byl díky tomu ohromující. Tady musím trochu odbočit a přiznat se, že patřím mezi dinosaury, kteří už něco pamatují. Chodíme se ženou do Žižkovského divadla už asi třicet let. V osmdesátých letech jsme tu tleskali Dostavníku, který sem přešel z Obchodního klubu v Pařížské. Mihli se tu Cimrmani cestou z Malostranské besedy do divadla ve Strašnicích a rád vzpomínám i na Radošínské naivné divadlo, které sál divadla pravidelně vyprodalo. Byly to doby, kdy diváci museli "své" divadlo následovat, kam ho osud zavál, a o to víc mu fandili. Ale teprve tuto sobotu jsem tu poprvé viděl, že se herci dočkali potlesku celého sálu vestoje a vraceli se při děkovačce osmkrát!

Byl to takový úspěch, že jsem si jist, že by před rokem 1989 byla hra zřejmě pro jistotu zakázána už druhý den. Představení totiž bylo fascinující. Sami na sobě a svých přátelích jsme pozorovali touhu po sdílení tohoto výjimečného zážitku s partnery a kamarády. Jednoduše řečeno, když vám na někom záleží, nemůžete nečinně přihlížet, že by mu něco takového uteklo před nosem!

Morta mohu s klidným svědomím doporučit všem fanouškům Terryho Pratchetta. Nemá chybu. Já osobně na něj určitě ještě zajdu.

by Slávek Švachouček

STARŠÍ NOVINKY >>>