Terry Pratchett

Terry Pratchett

Terry Pratchett se narodil 28. dubna 1948 v Beaconsfieldu v hrabství Buckingham. Hlavním zdrojem jeho vědomostí se zpočátku stala Beaconsfieldská veřejná knihovna (nutno říci, že i škola mu trošku pomohla). V roce 1959, ve svých jedenácti letech, začal místo gymnázia navštěvovat High Wycombe Technical High School, protože se domníval, že práce se dřevem bude větší zábava než latina. V této době ještě neměl přesnou představu o svém budoucím životě, dnes sám na sebe vzpomíná jako na "obyčejného" studenta.

Terry Pratchett a jeho agent Colyn Smythe na křtu knihy Carpet People

Poté, co mu ve třinácti letech ve školním časopise vyšla krátká povídka "The Hades Business" ("Kšeft v Hádesu") (komerčně byla publikována v jeho patnácti letech), začala se jeho budoucnost, co se týče povolání, vyjasňovat. Po prvním roce studií, kdy absolvoval přednášky o umění, historii a angličtině, se rozhodl zkusit žurnalistiku. Jakmile se naskytla příležitost, po dohodě s rodiči školu v roce 1965 opustil. Na studium ovšem nezanevřel a při práci navštěvoval kurzy angličtiny vypsané Národní radou pro podporu žurnalistů, které úspěšně zakončil získáním titulu. Při práci na interview s ředitelem nakladatelství Peterem Bander von Durenem se mu zmínil, že dopsal knihu "The Carpet People" ("Kobercové") a zeptal se, jestli nemá zájem ji publikovat. Odpověď zněla ano. Kniha však vyšla po menších prodlevách až v roce 1971 a křest knihy proběhl v oddělení koberců obchodního domu Heal's v Londýně. Kritikou byla kniha přijata příznivě, například "Teacher's World" ji popisoval jako mimořádně kvalitní a "The Irish Times" psali o nové dimenzi v představivosti a výjimečném slohu autora. Konečně se objevil autor, kterého bylo radost publikovat.

Když v roce 1970 rezignoval na svou funkci ve Western Daily Press, přestěhoval se se svou ženou Lynn (kterou si vzal v roce 1968) do domu v Rowberrow v Somersetu, kde se jim narodila dcera Rhianna. Když zjistil, že dům už není možné dále "zvětšovat", rozhodl se roku 1993 přestěhovat do jihozápadního Salisbury.

Obálka Barvy kouzel

Krátce po "The Carpet People" následovala "The Dark Side of The Sun" ("Temná strana slunce") (1976) a "Strata" ("Strata") (1981) - obě napsány za dlouhých zimních večerů, kdy Terry neměl nic lepšího na práci. Do roku 1970 pracoval v Bucks Free Press, poté přešel do Western Daily Press a v roce 1972 se opět vrátil do své mateřské redakce jako editor. V roce 1974 nastupuje v Bath Chronicle. V tomto čase také vytváří sérii kreslených skečů pro měsíčník "Psychic Researcher", ve kterých paroduje různé vládní výzkumy pod hlavičkou "Warlock Hall". V roce 1980 byl Terry jmenován oficiálním tiskovým mluvčím Central Electricity Generating Board a nesl odpovědnost za tři jaderné elektrárny ("Co uniká? - Ach tak, TO uniká."), kde pracoval ještě v době, kdy mu byla uveřejněna první Zeměplocha - "The Colour of Magic" ("Barva kouzel") v roce 1983. V té době byla jeho vydavatelem stále New English Library, která ale nedodávala jeho knihy na trh dost rychle, a tak nakladatelství Corgi využilo situace a "Barvu kouzel" vyslalo na trh samo.

Nakladatelství Corgi uspělo i v jiném směru, prosadilo vysílání "Barvy kouzel" v BBC jako čtení na pokračování. Pro Corgi se vydávání první Zeměplochy stalo bodem zlomu a do BBC prosadili i "Čaroprávnost" - žádná jiná kniha prý nevyvolala u posluchačů takový ohlas.

Colyn Smythe

"The Light Fantastic" ("Lehké Fantastično") bylo vydáno v roce 1986. V té době již bylo jasné, že chce-li Terry maximálně využít svůj potenciál, bude muset změnit vydavatele, protože malé nakladatelství jako Corgi by takové množství těžko zvládlo. Nakladatelství Gollancz tedy zařadilo Terryho na svůj SF list, a protože nikdy předtím nepublikovalo fantasy, ale pouze tradiční sci-fi literaturu, ihned podepsali kontrakt na vydání tří Zeměploch - "Equal Rites" ("Čaroprávnost"), "Mort" ("Mort") a "Sourcery" ("Magický prazdroj"). Nakladatelství Gollancz dnes vydává hardcovery - knížky v tvrdé vazbě, zatímco Corgi zůstalo u vydání Zeměploch ve formě paperbacků. Terryho popularita rostla a začínalo být jasné, že sám všechno vyřídit nestihne - a tak se Colin Smythe stal jeho agentem.

Děravý úřad

V září 1987, když dokončil "Morta", se Terry rozhodl věnovat psaní naplno a ne pouze ve vyšetřených volných chvilkách. Sice se z počátku obával, že bude trpět nedostatkem peněz, ale jak se ukázalo, jeho finance se ubíraly úplně opačným směrem. A kromě toho, bavilo ho to mnohem víc než odpovídat na otázky novinářů o funkčnosti a nefunkčnosti jaderných reaktorů - a tak na svou funkci u CEGB rezignoval. Mimochodem o CEGB říkal, že by rád napsal knihu, jen kdyby měl jistotu, že jí nikdo nebude věřit. Tuto knihu ale zřejmě již nikdy nenapíše, neboť o tomto tématu pojednává kniha Děravý úřad od Davida Langforda, v jejíž předmluvě se Terry Pratchett přiznává, že něco podobného chtěl sám napsat.

Jeho prodeje - a příjmy - rostly způsobem, jaký rozhodně neočekával, a jeho další kontrakt s firmou Gollancz byl už na šest knih. Od té doby prodeje jeho knih neustále stoupaly a v roce 1996 patřily "Maskerade" ("Maškaráda") a "Interesting Times" ("Zajímavé časy") mezi top-ten nejžádanějších knih před vánocemi v roce 1995. "Soul Music" ("Těžké melodično") zase získalo čtyřtýdenní prvenství v hitparádě paperbacků (což je zatím nepřekonaný rekord). A o "Reaper Man" ("Sekáč") se říkalo, že byla nejrychleji se prodávající knihou ve Velké Británii za posledních pět let.

Knihy

V roce 1996 spatřilo světlo světa třetí pokračování novely o Johnny Maxwellovi - "Johnny and the bomb" ("Johnny a bomba"), stejně tak i scénáře Stephena Briggse - "Mort" a "Wyrd sisters" ("Soudné sestry"), Johnny and the Dead ("Johnny a mrtví"), a Gollanczem vydané "Feet of Clay" ("Nohy z jílu"), kde se znovu objevují slavní členové Městské hlídky. Ve stejném roce se objevilo i "The Pratchett portfolio" ("Terry Pratchett portfolio") s ilustracemi charakteristických postaviček od Paula Kidbyho, doprovázené Terryho texty. Ten samý rok se objevil na trhu "Hogfather" ("Otec prasátek") i Maškaráda a počítačová hra "Discworld II: Missing Presumed...!?". "Otec prasátek" i "Maškaráda" měly tu čest společně dva týdny sdílet první místo žebříčku nejprodávanějších hardcover i paperback SF&F titulů. Bylo to již potřetí, co měla Zeměplocha v top-ten více dílů zároveň, což se do té doby žádnému jinému autorovi nepovedlo. "Otec prasátek" dokonce vévodil žebříčku celých pět týdnů. Nejvýznamnější britské noviny "Times" si propočítaly, že Terry byl pravděpodobně britským autorem s nejvyššími příjmy a tedy samozřejmě i největším objemem prodaných titulů.

Stephen Briggs v roli Patricije

V roce 1997 byla vydána další Zeměplocha, "Jingo" ("Hrrr na ně!"), ve které Ankh-Morpork vstupuje do války s Klačem kvůli malému ostrůvku v Kruhovém moři. Také byl vydán zeměplošský diář Neviditelné Univerzity na rok 1998 a došlo k animovanému zpracování "Soudných sester" a "Těžkého melodična", které je možné zakoupit na DVD. Vydavatelství Corgi k nim dokonce publikovalo ilustrovaný scénář. V tomto roce byly publikovány divadelní adaptace Stephena Briggse - "Stráže! Stráže!" a "Muži ve zbrani".

Své padesáté narozeniny oslavil koncem dubna 1998. Přestože se nedalo zabránit tomu, aby se o oslavě dozvěděl - 50 hostů na večeři v Ivy Restaurant ve známé čtvrti Soho s množstvím originálních dárků - ho překvapila dokonale. Také mu byl udělen "Řád britského království" ("Order of British Empire") - k příležitosti královniných narozenin - za "službu literatuře". Při prvních signálech z Downing Street byl přesvědčen, že jde o velmi špatný vtip. Tento rok také vyšel "The Last Continent" ("Poslední kontinent"), kde se Mrakoplaš dostane na tajemný kontinent XXXX a "Carpe jugulum" ("Carpe jugulum"), ve kterém se čarodějky z Lancre musí postavit další hrozbě ohrožující malé horské království Lancre – upíří rodině Strakupírů.

V roce 1999 vyšel pouze "The Fifth Elephant" ("Pátý elefant"). O rok později vychází jubilejní 25. zeměplošský román "The Truth" ("Pravda").

Nac mac Fíglové

V roce 2001 začíná být Terry opět více tvořivý a vydává romány "Thief of Time" ("Zloděj času") a "The Last Hero" ("Poslední hrdina"), který je spíše delší povídkou, než plnohodnotným románem. To však nahrazují, více než dostatečně, nádherné ilustrace od Paula Kidbyho. V tomto roce také vychází první zeměplošská knížka věnovaná dětem "The Amazing Maurice and his Educated Rodents" ("Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci"), která má jednodušší děj, jenž je rozdělen do jednotlivých kapitol. V psaní zeměplošských knih pro děti se rozhodl pokračovat, a tak nakonec vznikla pentalogie o mladé vesnické dívce Toničce Bolavé, která je díky své schopnosti myslet přímo předurčena stát se čarodějkou. Navíc má po ruce velmi užitečné pomocníky - klan Nac mac Fíglů, a dokonce i Bábi Zlopočasnou. O jejích dobrodružstvích se můžete dočíst v knihách "The Wee Free Men" ("Svobodnej národ") (2003), "A Hat Full of Sky" ("Klobouk s oblohou) (2004), "Wintersmith" (Zimoděj) (2007), "I Shall Wear Midnight" (Obléknu si půlnoc) (2010) a poslední díl, který také bude jeho posledním zeměplošským románem vydaným až po jeho smrti - "The Shepherd´s Crown" (vyjde v září 2015).

Josh Kirby

Rok 2001 je však i zvěstovatelem špatných zpráv. Dlouhodobý ilustrátor knížek Terryho Pratchetta, Josh Kirby, zemřel ve věku 72 let. Byl autorem obálek 30 Pratchettových titulů. Jeho karikaturní kresby byly velmi specifické a daly se poznat na první pohled. Naštěstí pro fanoušky práci na obálkách nahradil neméně zručný kreslíř, Paul Kidby, který se již osvědčil při tvorbě obrázkového portfolia.

Roku 2002 vyšla "Night Watch" ("Noční hlídka"), která, jak už název napovídá, se týká opět Noční hlídky, zejména její bouřlivé minulosti v dobách, kdy mladý Sam Elánius vstupuje do Hlídky jako svobodník. Následující rok vychází "Monstrous Regiment" ("Podivný regiment") parodující starý příběh o dívce, která se, převlečená za chlapce, nechala naverbovat do armády, aby našla svého milého. Roku 2004 vyšla kniha "Going Postal" ("Zaslaná pošta"), kde nastupuje nový hrdina Vlahoš von Rosret, mladý a šikovný podvodníček, jemuž dá Patricij za úkol obnovit ankh-morporský poštovní úřad. Tento hrdina se pak objevil v dalších dvou knihách "Making Money" (Nadělat prachy) (2007) a "Raising Steam" (Pod parou) (2013). V druhém dobrodružství Vlahoše von Rosreta dostane od Patricije úkol dát do pořádku bankovnictví Ankh-Morporku, a ve třetím uvádí do pohybu věk páry - vlakovou dopravu až do Bjonku.

Desková hra Thud!

Následujícím zeměplošským románem z pravidelné řady byla kniha "Thud!" ("Buch!"), která vyšla v roce 2005. Hrdinou je opět velitel Elánius, který má tentokrát opravdu velké starosti. Blíží se výročí bitvy v Koumském údolí, kde proti sobě bojovali trollové a trpaslíci a jelikož je Ankh-Morpork největším (a zřejmě i jediným) městem, kde žijí obě tyto rasy, má Hlídka plné ruce práce s tím, aby v ulicích nevypukla otevřená válka.

V roce 2009 vychází "Unseen Academicals" (Nevídaní akademikové), kde hlavními postavami jsou mágové Neviditelné univerzity a hlavními tématy je fotbal a rasová nesnášenlivost a předsudky. V roce 2011 se pak na pulty knihkupectví dostává poslední zeměplošská kniha o Hlídce "Snuff" (Šňupec), ve které se velitel Elánius zaměří na další z velkých zločinů lidstva - otroctví "méněcenných" ras. Z výběrů témat je zřejmé, že dílo Terryho Pratcheta po roce 2002 prošlo podstatnou změnou. Jeho knihy jsou o něco méně humorné a o dost víc vážné. Jack Cohen a Ian Stewart

Pratchett je všestranný a inteligentní autor a dokáže ze své Zeměplochy vymáčknout více, než jenom romány. K Terry Pratchett portfoliu a Poslednímu hrdinovi můžeme připojit ještě "The Art of Discworld" ("Výtvarné umění Zeměplochy") (2004) opět ilustrované Paulem Kidbym. Seznam ilustrovaných knih ještě doplňuje kniha "Erik" ilustrovaná Joshem Kirbym a "Where's My Cow?" ("Kam se poděla má kravička?") (2005) ilustrovaná Melvinem Grantem. Vyšly také celkem čtyři mapy - mapa Zeměplochy (1995) a Ankh-Morporku (1993) od Stephena Briggse a mapy Smrťovy říše (1999) a Lancre (1998) od Paula Kidbyho. Do seznamu ještě patří "Kuchařka Stařenky Oggové", plná jejích receptů a rad o společenském chování, čtyři populárně naučné knihy nesoucí titul "Věda na Zeměploše", ve kterých se matematik Ian Stewart a přírodovědec Jack Cohen, společně s humorem Terryho Pratchetta snaží čtenáře Zeměplochy poučit o otázkách vědy nebo Folklór Zeměplochy. V neposlední řadě tu máme "Discworld Companion" ("Průvodce Zeměplochou") - encyklopedický slovník Zeměplochy, který je dílem Stephena Briggse. Poprvé vyšel v roce 1994, ale za tu dobu byl ještě dvakrát rozšířen, naposledy v roce 2003. U nás tato redigovaná verze vyšla na Vánoce 2006.

Co se týče jeho nezeměplošských knih pro mladší čtenáře, "Truckers" ("Velká jízda") (1989), první díl toho, co je v USA známo jako "The Bromeliad Trilogy", byl mezníkem v historii Terryho tvorby, poprvé se totiž stalo, že knížka pro děti se stala nejprodávanějším bestsellerem pro dospělé čtenáře SF&F. Postupně následovaly další díly, "Diggers" ("Velký boj") (1990) a "Wings" ("Velký let") (1990), upravená verze "The Carpet People" ("Kobercové") a všechny tři díly o Johnym Maxwellovi.

Terry Pratchett a Zuzanka

Terry také napsal několik krátkých povídek, z nichž čtyři mají zeměplošské téma. Ta nejstarší se jmenuje "The Sea and Little Fishes" ("Moře a malé rybky") - ta byla vydána na podzim ve sbírce povídek nazvané "Legends", kterou sestavil Robert Silveberg. Terry zjistil, že práce na pořádné knize jej zaměstnává natolik, že když je připraven k práci na novém románu - což je téměř neustále - je pro něj velmi těžké se zastavit a změnit náhle téma a napsat něco krátkého z jiného soudku, takže povídek je velmi málo. Nezeměplošská povídka "Once and Future" ("Bylo nebylo... a bude?") se objevila ve sbírce povídek publikované v USA 1995, ale ve Velké Británii ještě publikována nebyla. Poslední zeměplošskou povídkou je "Death and What Comes Next" ("Smrt a co přijde pak"), která byla v roce 2002 napsána pro online rébusovou hru TimeHunt. Všechny Pratchettovy povídky (až na posledně jmenovanou) najdete v povídkové sbírce Divadlo krutosti, která vyšla pouze v češtině v roce 2004. Ve Velké Británii se tímto krokem nechali inspirovat a v roce 2012 vyšla v angličtině povídková sbírka "A Blink of the Screen: Collected Short Fiction" a v roce 2014 "A Slip of the Keyboard: Collected Non-fiction".

Sam Raimi

V poslední době se Terry Pratchett začíná prosazovat i ve filmovém průmyslu. Po úspěchu animovaných filmů Soudné sestry a Těžké melodično, následoval první hraný zeměplošský film Otec prasátek (Hogfather), který měl premiéru na Vánoce 2006 na kanálu Sky One. Film si získal u fanoušků Zeměplochy mnoho obdivovatelů, neboť se držel předlohy knížky, jak nejlépe to šlo a uspěl také v hereckém obsazení. Herci jsou pro českého fanouška zcela neznámí, což ještě zlepšuje atmosféru celého filmu. Ve filmu si dokonce jednu malou roli (Hračkář) zahrál samotný Terry Pratchett. V roce 2008 měl opět na Sky One premiéru hraný film Barva kouzel, kde si hlavní roli Mrakoplaše zahrál David Jason, známý spíše pro britské diváky, který si v Otci prasátek zahrál Alberta. Film Barva kouzel obsahuje i děj knihy Lehké fantastično. Třetí a zatím i posledním zeměplošským filmem je Zaslaná pošta (Going Postal), která je opět fanoušky hodnocena velmi vysoko.

Podle neoficiálních zpráv se do budoucna můžeme těšit na seriál ve stylu "CSI: Night Watch" a na zfilmování Dobrých znamení. Mnoho projektů jako zfilmování Morta nebo Magického prazdroje, skončilo zatím neúspěchem.

Terry Pratchett, Vlastimír Talaš (Talpress) a Stephen Briggs

Zeměplocha se brzy nejspíš dostane i na plátna kin. Plány Terryho Gilliama na zfilmování Dobrých znamení (nezeměplošská knížka napsaná společně s Neilem Gaimanem) se sice kvůli nedostatku financí neuskutečnily, ale teď to vypadá daleko slibněji s natočením knihy Svobodnej národ. Režisérského křesla by se měl ujmout samotný Sam Raimi, který v roce 2007 natočil třetí díl Spidermana. Bohužel však místo Svobodnýho národa má natáčet další komiksový film Stín (Shadow). Tak uvidíme, jestli na řadu přijde i zfilmování další zeměplošské knížky.

V prosinci 2007 Terry Pratchett sdělil svým fanouškům, že mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba, což je nemoc napadající mozek. Byla mu zjištěna v ranném stádiu, tedy mělo trvat několik let, než se začne vážněji projevovat. Terry Pratchett byl nakonec se svým psaním odkázán na svého asistenta Roba Wilkinse, kterému své poslední knihy diktoval a ten je zapisoval. Z toho důvodu bylo tempo psaní Terryho Pratchetta ke konci jeho tvorby zpomaleno. Terry Pratchett v březnu 2008 vystoupil na konferenci britské nadace zabývající se Alzheimerovou nemocí, aby ji podpořil, a daroval na její výzkum milión dolarů.

Terry Pratchett zemřel dne 12. března 2015 ve svém domě, ve společnosti svých nejbližších. Přestože byl v posledních letech svého života aktivním zastáncem asistované sebevraždy, zemřel přirozeně.


O tomto článku můžete diskutovat ve fóru U Prokopnutého bubnu v sekci Články >>