Domů

Zeměplocha - Víte že...?

VÍTE, ŽE... (OBÁLKA KNIHY BARVA KOUZEL) Kategorie: Barva kouzel

barva kouzel„Uctivý dobrý ráno jim přeju, velkomožnej pane,“ začal Hugo profesionálně, než zjistil, že hledí do tváře se čtyřma očima. Zděšeně se obrátil k útěku.

Když Terry Pratchett z pohledu ankh-morporského žebráka a zlodějíčka Hugo Slepce popisoval Dvoukvítka, uvedl, že má čtyři oči, čímž měl samozřejmě na mysli, že nosí na nose brýle. Kirby to však špatně pochopil a na obálce jej skutečně nakreslil jako čtyřokého.

VÍTE, ŽE... (A'TUIN) Kategorie: Barva kouzel

chukwaTam přichází želva, Velká A’Tuin, a pomalu se prodírá mezihvězdnými proudy, nemotorné končetiny obaleny jinovatkou zmrzlého vodíku a prastarý krunýř zbrázděný krátery po dopadu meteoritů. Oči velikosti moří, zakalené revmatismem a prachem rozpadlých asteroidů, upírá neochvějně k Osudu.
V mozku větším než město probíhají s geologickou pomalostí myšlenky, které se upínají k jedinému - k váze.
Většinu váhy samozřejmě tvoří Berilia, Tubul, T’Phon Velký a Jerakeen, čtyři obrovští sloni stojící na krunýři želvy, na jejichž mohutných, hvězdami ožehnutých hřbetech spočívá koláč Světa. Svět je po okrajích lemován třpytivými závěsy dlouhých vodopádů a překlenut nebeskou bání v barvě modři dětských očí.


Zeměplocha má svoji verzi i ve skutečném světě. Podle indické mytologie je Chukwa první a nejstarší želvou, která podpírá celý svět. Podle jiné verze svět podpírá slon Maha-pudma, který stojí na krunýři želvy Chukwa. Ta pluje v prvotním mléčném oceánu Ksheera Sagara.

V indické mytologii je ještě jedna želva jménem Akupara, která na svých zádech drží celý svět a brání tak tomu, aby se nepotopil do moře.

VÍTE, ŽE... (ANKH-MORPORK) Kategorie: Barva kouzel

budapestVšechna města vesmíru v kterémkoliv čase byla, jsou a budou pouhými odrazy dvojměstí, vzniklého spojením pyšného Ankhu a kacířského Morporku. Ankh-Morpork, praotec všech měst, zažil ve své dlouhé a pestré historii mnoho pohrom a násilí, ale vždy se znovu pozvedl k nové slávě.

Název Ankh-Morpork je složen ze dvou slov:

ankhAnkh je znám také jako Nilský kříž. Byl často vyobrazován s bohyní Isis, patronkou života. Je jedním z hlavních symbolů Egypta a je považován za nositele síly a života. Často je také zmiňován jako klíč k podsvětí.

sovaMor(e)pork je jiný název pro kulíška kukaččího neboli sovku bubuk (angl. Southern Boobook, lat. Ninox novaeseelandiae), sovu žijící v Austrálii, na Novém Zélandu, Nové Guinei a dalších přilehlých ostrovech jižního Pacifiku. Město Ankh-Morpork má tuto sovu dokonce i v erbu.

Pro Ankh-Morpork byly vzorem zejména města Budapešť, Praha a Londýn, což je u fanoušků Zeměplochy již obecně známo (viz Výtvarné umění Zeměplochy). Méně známé je to, že Budapešť vznikla sloučením tří měst. Na jedné straně řeky Dunaje Budína a Starého Budína (Buda) a na straně druhé Pešti. Dunaj protéká městem od severu k jihu a rozděluje tak město na dvě části. Není těžké tu vidět spojitost mezi Budapeští a Ankh-Morporkem.
Z Prahy si Ankh-Morpork vzal tvar řeky Ankh, protékající městem. Stačí na mapách porovnat Ankh s Vltavou a hned zpozorujete tu očividnou podobu obou řek.

miror mask město Ve filmu Mirrormask, který byl natočen podle scénáře britského spisovatele Neila Gaimana (Dobrá znamení, Sandman, Američtí bohové) je záběr na město, které se nápadně podobá Ankh-Morporku. Protože jsou Pratchett a Gaiman přátelé, není vyloučené, že si Gaiman podobu zeměplošského města pro tento film vypůjčil.

VÍTE, ŽE... (BRAVD STŘEĎAN A LASIČKA) Kategorie: Barva kouzel

„Vodprejskni,“ řekl zarudlý obličej. „Ty seš Bravd, Střeďan, co?“
Bravd si uvědomil, že jaksi ztrácí iniciativu.
„Prostě běž pryč, jo?“ pokračoval jezdec. „Nemám na tebe čas, rozumíš?“
Rozhlédl se kolem a dodal. „A to platí i pro toho tvýho parťáka, toho malýho blechavce. Jak ho znám, je zalezlej někde vokolo ve stínu.“
Lasička přistoupil ke stojícímu zvířeti a podíval se neupravenému jezdci do tváře.
„No né, to je přeci čaroděj Mrakoplaš, co?“ prohlásil potěšeným tónem a v duchu si opakoval slova, kterými ho čaroděj popsal. Chtěl si je dobře zapamatovat pro případ, že by se mu v budoucnosti naskytla možnost neuspěchané pomsty. „Hned jsem si říkal, že ten hlas poznávám.“


Bravd Střeďan a Lasička jsou parodií na hrdiny z románů Fritze Leibera (1910 - 1992) – Fafhrda a Gray Mousera (Šedý Myšilov), kteří se objevili celkem v sedmi jeho románech. Ankh-Morpork je v Barvě kouzel a Lehkém fantastičnu podobný městu Lankhmar, ze kterého oba hrdinové pocházejí.
Fritz Leiber je autorem označení podžánru fantasy „Meče a magie“, které začal používat od 60. let 20. století. Byl spisovatelem fantasy a za tento žánr získal mnoho ocenění, zejména ceny Hugo, Nebula a World fantasy. Řadí se mezi nejvýznamnější světové spisovatele tohoto žánru.

VÍTE, ŽE... (NEVIDITELNÁ UNIVERZITA) Kategorie: Barva kouzel

rosenkrucianJenže na krku mu visel silný řetěz s bronzovým osmiúhelníkem, který měli právo nosit jen absolventi Neviditelné univerzity, vysoké školy magické, jejíž areál, umístěný mimo prostor a čas, není nikdy ani tady, ani tam. Její absolventi byli určeni k provozování kouzelnického řemesla, ale Mrakoplaš ji po jedné velice nešťastné příhodě opustil se znalostí jednoho jediného zaklínadla.

Název Neviditelná univerzita je parodií na Neviditelnou akademii (College of Invisibles), synonymum pro řád Rosenkruciánů. Je to uzavřený řád, který je znám také jako AMORC (Antiquus Mysticusque Ordo Rosae Crucis), u nás zaregistrovaný jako Starý mystický řád růže a kříže. Tento řád je znám od 17. století, kdy evangelický kněz Johann Valentin Andreae vydal knihu Chymická svatba Christiana Rosenkreuze. Členové řádu však pokládají svůj vznik až do doby faraóna Achnatona (1350 př. n. l.). Často byli propojeni s tajnou společností Zednářů a tvrdí se, že tomu je tak i dnes.
Podstata Rosenkruciánů spočívá v předávání pradávné a přece vždy nové moudrosti o vývoji lidského bytí. Tyto moudrosti byly vždy předávány v přiměřené formě dané doby.
Členy řádu (nebo ti, co mu byli alespoň nakloněni) byli údajně takové osobnosti jako J. A. Komenský, I. Newton, R. Bacon, J. Kepler, I. Kant, R. Descartes, Napoleon, Goethe nebo královna Alžběta I.

VÍTE, ŽE... (RHINU) Kategorie: Barva kouzel

„Ale to je sotva dva tisíce rhinu. To je stěží na živobytí na jeden nebo dva měsíce, tím myslím u nás doma. Tady by mi mohly vydržet o trochu déle, doufám.“
„Není náhodou rhinu jedna z těch velkých zlatých mincí?“ zeptal se maličko nesvůj Mrakoplaš.
„Ano.“ Dvoukvítek se na čaroděje starostlivě zadíval přes horní okraj svých podivných hledících čoček. „Budou mi dva tisíce stačit, co myslíte?“


Rhinu, agateánská měna, je podle anglického slova rhino – nosorožec.

VÍTE, ŽE... (PATRICIJ) Kategorie: Barva kouzel

Stephen BriggsAnkh-morporský Patricij se usmál, ale jeho oči zůstaly chladné.
„Tak středovou bránou, říkáš?“
Kapitán gardy předpisově zasalutoval. „Ano, pane. Museli jsme pod ním zastřelit koně, než se nám jej podařilo zastavit.“
„A to tě přivedlo přímou cestou sem,“ řekl Patricij a upřel zamyšlený pohled na Mrakoplaše. „Máš k tomu co říci?“
Říkalo se, že celé jedno křídlo Patricijova paláce obývají úředníci a ti prý tráví celé dny jen ověřováním a doplňováním všech informací, které jejich výjimečně schopný pán získal díky svému dokonalému špionážnímu systému. Mrakoplaš o tom nepochyboval.


Byl Vetinari patricijem už v Barvě kouzel?
Samotný Terry Pratchett říká, že ano, a že pouze autor „tak nějak nezvládl situaci“. Jenže proti tomuto tvrzení vystupuje mnoho protichůdných důkazů. Pár si jich uvedeme:

- podle naší chronologie by Vetinari musel nastoupit na místo patricije nejpozději v roce 1964, kdy se odvíjelo dobrodružství z knihy Barva kouzel. To však není možné, protože podle Pravdy, měl Cech vrahů absolvovat až v roce 1966, takže Patricijem se mohl stát až po tomto datu. Vetinariho jméno se objevuje poprvé až v roce 1973 při ovládnutí Ankh-Morporku Magickým prazdrojem.
- Patricij v Barvě kouzel se nechová jako Vetinari. Nechává si například servírovat velmi exotická jídla jako je medúza v karamelu. A Patricij přece jí jen suchý chleba a pije čistou vodu.
- v Mortovi Patricij pořádá maškarní ples (roku 1967). Jenže Vetinari žádné podobné společenské akce nepořádá. Dokonce je o tom i jedna ankh-morporská píseň Patricij nepořádá žádné bály.
- v Zajímavých časech se Vetinari ptá, kdo je to Mák. Kdyby byl patricijem už v Barvě kouzel, musel by si jej přece pamatovat.

V Barvě kouzel je tedy patricijem lord Picbudka (až do Morta). Vetinari se jím prokazatelně stává až v Magickém prazdroji.

VÍTE, ŽE... (CHIMÉRIE) Kategorie: Barva kouzel

chimera„Draci neexistujou,“ odpověděl mu bez zaváhání Hrun. „Posledního zabil před dvěma sty lety Codice z Chimérie. Nevím, co je tohle za zvířata, ale nejsou to draci.“

Chimérie. Země se jmenuje podle Chiméry, řecké mytologické obludy, kozy s ohnivým dechem, lví hlavou a hadím tělem. Byla dcerou Echidny, napůl ženy a napůl hada, a stohlavého obra Týfóna, nejstrašlivější obludy řecké mytologie, které se zalekli dokonce i nejvyšší bohové. Jejími sourozenci byly další příšery - Kerberos, tříhlavý pes hlídající podsvětí, lérnská Hydra, mnohohlavý vodní had a Orth, dvouhlavý pes obra Géryona.
Stejně jako její sourozenec Kerberos i ona strážila jeden ze vstupů do podsvětí a opovážlivce zabíjela svým plamenem. Zabil ji hrdina Bellerofontés, který přiletěl na okřídleném koni Pegasovi a z bezpečné výšky na ni střílel šípy a nakonec ji zabil kopím.
Chimérie je také odkaz na Cimmerii, barbarskou zemi, která je rodištěm Howardova barbara Conana.

VÍTE, ŽE... (DUNMANIFESTIN) Kategorie: Barva kouzel

Možná ale, že nejúchvatnějším místem je Střed. Tam se tyčí k nebi deset mil vysoký pilíř z šedého kamene a zeleného ledu, který proráží mračna a svým vrcholem podpírá Dunmanifestin, sídlo zeměplošských bohů. Zeměploští bohové, přes nádheru světa, který jim leží pod nohama, jsou málokdy spokojeni. Je jistě znepokojující vědět, že se jeden stal bohem na světě, který vznikl jen díky tomu, že i každá křivka nepravděpodobnosti musí mít svůj vzdálenější konec.

Dunmanifestin, sídlo bohů na Cori Celesti, která je ve středu Zeměplochy, je parodií na Olymp, horu, kde podle řecké mytologie sídlili nejmocnější z řeckých bohů. Byli to zejména vládce všech bohů Zeus, jeho manželka Héra, Athéna, Apollón, Afrodita, Héfaistos, Áres a mnoho dalších, kteří hráli své hry s osudy obyčejných smrtelníků, stejně jako to dělají ti zeměploští.
„Dun“ pochází ze skotštiny a znamená hrad, pevnost. „Manifestin“ je z anglického „manifest“, což lze přeložit do češtiny jako „očividný, prokázaný“. Nebo to také může být podle latinského slova „manifesto“, které znamená „učinit veřejným“.

VÍTE, ŽE... (SLEPÝ IO) Kategorie: Barva kouzel

Toho konkrétního dne seděl Slepý Io, který byl díky své neselhávající ostražitosti náčelníkem bohů, s bradou opřenou v dlaních a pohlížel na rudou hrací plochu před sebou. Slepý Io dostal své jméno proto, že na místě, kde měl mít oční důlky, neměl nic, jen dvě hladká místa porostlá obyčejnou kůží. Jeho oči, kterých měl impozantní množství, vedly tak trochu vlastní nezávislý život. Několik se jich neustále vznášelo nad stolem.

Slepý Io, hlavní bůh Zeměplochy, je obdoba řeckého boha Dia, který na hoře Olymp vládl všem ostatním bohům. Stejně jako Zeus je i Slepý Io oděn do řecké tógy a jeho podoba na obrázcích Paula Kidbyho dává jistotu, že má s tímto bohem nejvíc společného. Zbraní obou bohů jsou hromy a blesky.
Slepý Io si však vypůjčil své jméno i od dalších pozemských bohů a mytologických postav.
Íó byla dcerou řeckého argejského krále a kněžkou bohyně Héry. Zeus se do ní zamiloval, ale Héra to zjistila. Aby ji ochránil před hněvem své žárlivé manželky, proměnil ji Zeus v krávu. Héra však na Íó poštvala velkého ováda, který ji pronásledoval až k moři, které se pak podle ní pojmenovalo na Iónské. Íó moře přeplavala a dostala se až do Egypta, kde porodila Diova syna Epafa, který se podle mytologie stal prvním egyptským králem.
Ódinovi, hlavnímu severskému bohovi, který žil v Ásgardu, se také říkalo Blindi – Slepý, neboť měl jen jedno oko.
Io je také jeden z mnoha měsíců planety Jupiter, což je římské pojmenování boha Dia.

VÍTE, ŽE... (OFFLER) Kategorie: Barva kouzel

„Odvodilý čavoděj a nějaký dvuh úfedníka,“ řekl Offler - Krokodýlí bůh, kterému jako obyčejně vadily při řeči obrovské vyčnívající tesáky. „Výbovně, opvavdu výbovně!“ Jedním pařátem postrčil do středu stolu hromádku hracích známek barvy vybělených kostí.

Krokodýlí bůh Offler má spojitost s egyptskými bohy, kteří měli zvířecí hlavy. Sobek je egyptský bůh armády znázorňovaný s krokodýlí hlavou. Byl uctíván ve Fajjúmu a v chrámu v Kóm Ombo. Byl spojován s faraonskou mocí a ve formě Sobek-Re byl uctíván jako sluneční božstvo. Jeho manželkou byla Hathor a za jejich dítě byl považován Chonsu. Narozdíl od zeměplošského Offlera nejsou žádné historické záznamy, že by Sobek šišlal. Tento bůh se také objevil ve fantasy románu Conan a krokodýlí bůh.

VÍTE, ŽE... (ZEFÝR) Kategorie: Barva kouzel

Ve hře stále ještě zůstával Io, Krokodýlí bůh Offler, Zefýr - bůh vánků, Osud a Dáma.

Zefýr, zeměplošský bůh větru, vychází z řeckého označení boha větru Zefyra, který vládl západnímu větru. Jeho bratry byli Euros, Notos a Boreás, bohové východního, jižního a severního větru. Jejich matkou byla bohyně ranních červnáků Éós.

VÍTE, ŽE... (BEL-SHAMHAROTH) Kategorie: Barva kouzel

Na titulní straně Oktáva bylo zpodobnění Bel-Shamharotha. Bel-Shamharoth nebyl Zlem, protože i Zlo má určitou životaschopnost, částečné oprávnění. Bel-Shamharoth byl rubem mince, která měla Dobro i Zlo na líci.

Bel-Shamharoth (Odesílatel osmi) je parodií na stvůry z příběhů H. P. Lovecrafta. Například v díle The Colour Out of Space (Barva vnějšího vesmíru) se vyskytují pradávní bohové-démoni, podobní obřím chobotnicím se spoustou očí.
Jistě jste si povšimli, že The Colour Out of Space je hodně podobný názvu prvního zeměplošského románu Terryho Pratchetta The Colour of Magic (Barva kouzel).

VÍTE, ŽE... (KRING) Kategorie: Barva kouzel

„Vidím, že jste vzdělaný člověk,“ pokyvoval Kring. „Víte, já se tak zřídka setkám se zajímavým člověkem. Mou velkou touhou je pěkné místo nad krbem, kde bych si hezky visel, víte, v nějakém klidném a tichém sídle. No a to jsem taky jednou strávil pět set let na dně jezera.“

Bitvu u Camlannu mezi králem Artušem a Mordredem přežilo jen málo rytířů kulatého stolu, ačkoliv byl Mordred zabit a oni vyhráli. Jedním z přeživších byl sir Bedivere, který na žádost krále Artuše vzal jeho legendární meč Excalibur a vhodil jej do vody, kde si jej vzala zpět Paní jezera.

VÍTE, ŽE... (WYRMBERG) Kategorie: Barva kouzel

O několik set yardů dál sestupovala Liessa po vyšlapaných kamenných schodech do středu Wyrmbergu a měla výtečnou náladu. V patách jí kráčelo několik jezdců. Že by právě tohle byla ta příležitost? Možná, že to skutečně byl klíč k nedobytnému zámku, klíč k trůnu celého Wyrmbergu. Byl právem její, samozřejmě, ale podle prastarých zvyklostí mohl na wyrmberský trůn usednout jen muž. To Liessu dráždilo, a když zuřila, plynula Moc silněji a draci byli zvláště velcí a oškliví

Wyrm je parodií na dílo americké spisovatelky fantasy Anne McCaffreyové a na její ságu Drakeni z Pernu. V Dračím letu, první knize z této série, se hlavní hrdinka jmenuje Lessa. V sedle draka se jí podaří zachránit planetu Pern před zkázou. Obydlí dračích jezdců a jejich draků se v románech říká "weyr". Vykřičníky ve jménech Lio!rta a K!sdry (bratři Liessy) jsou obměnou jmen postav ságy Drakenů z Pernu, kde McCaffreyová používala u jmen apostrofy (F'lar, F'nor). Drakeni se svými draky komunikovali telepaticky, stejně jako wyrmští jezdci se svými wyrmy.

VÍTE, ŽE... (OKTARÍNOVÁ KNIHA POHÁDEK) Kategorie: Barva kouzel

Dvoukvítek se posadil na svém tvrdém lůžku a pokusil se zapřemýšlet. Moc mu to nešlo, protože měl hlavu plnou draků.
Draci!
Už když mu byly dva roky, byl doslova hypnotizován obrázky těch zuřivých oblud v Oktarínové knize pohádek.


Oktarínová kniha pohádek (The Octarine Fairy Book) odkazuje na knihy skotského spisovatele Andrewa Langa, který sbíral lidové pohádkové příběhy. Těchto pohádkových sbírek vydal opravdu velmi mnoho: The Blue Fairy Book, The Red Fairy Book, The Green Fairy Book, The Yellow Fairy Book, The Pink Fairy Book, The Grey Fairy Book, The Violet Fairy Book, The Brown Fairy Book, The Orange Fairy Book, The Lilac Fairy Book...

VÍTE, ŽE... (DAKTYLOS) Kategorie: Barva kouzel

„Jsou určité základní dovednosti, které postrádám. Ale jsem Zlatooký stříbroruký Daktylos!“ natočil k němu řemeslník hlavu. „Postavil jsem Kovové bojovníky, střežící Pitchiuovu hrobku. Navrhl jsem Světelné přehrady Velkého Nefa, postavil jsem Palác Sedmi pouští. A přeci...“ pozvedl ruku a poklepal si na jedno oko, které tiše zazvonilo, „... když jsem postavil pro Pitchiua armádu golemů, zasypal mě zlatem, a abych nemohl něco podobného postavit nikomu jinému, dal mne připravit o zrak.“

Podle pražské pověsti postavil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem pražský orloj. Pověst hovoří o tom, že mistr Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit nic tak nádherného, jako byl tento orloj.

Jakovlev Postnik byl architekt, kterého si roku 1555 najmul ruský car Ivan Hrozný, aby v Moskvě postavil chrám Vasila Blaženého. Podle nedoložené pověsti po dokončení prací na chrámu v roce 1560 dal car příkaz k jeho oslepení, aby již nemohl vystavět žádnou podobnou unikátní stavbu.

Podobných příběhů se v lidské historii najde více, většina z nich jsou však jen pověsti. Pokud chtěl v minulosti vládce uchovat tajemství svých staveb nebo se chtěl ujistit, že architekt nepostaví podobnou stavbu někomu jinému, nechal jej obvykle popravit nebo vsadit do vězení. I když to nevylučuje možnost, že jej předtím mohl zmrzačit.

VÍTE, ŽE... (NEF) Kategorie: Barva kouzel

Několik nezapomenutelných dnů se dokonce plavil po pověstném Dehydrovaném moři v srdci neuvěřitelně vyschlé pouště známé jako Velký Nef.

Nef byla válečná nebo obchodní loď, která se používala v Anglii a Francii ve 13. století. Vycházela z konstrukce vikingských lodí.
Když otočíte slovo nef, dostanete anglické slovo fen – bažina, mokřina. Velký Nef je vlastně opakem bažin a mokřadů.

VÍTE, ŽE... (TETHIS) Kategorie: Barva kouzel

Ne že by skřet nebyl strašlivý. Ale místo hnijící obludnosti s mnoha chapadly, kterou Mrakoplaš podvědomě očekával, spatřil nevelkého, nepříliš ošklivého starce. Mohl by se procházet po ulici kteréhokoliv města, aniž by vzbudil pozornost, pokud by byli jeho obyvatelé zvyklí vídat starce, který se skládal výhradně z vody. Zdálo se jako by tady stvořil živého tvora sám oceán a nechtěl se zdržovat tím únavným procesem jednotlivých stupňů vývoje. Vytrhl si kus těla, uplácal z něj dvojnožce a s hlasitým čvachtáním ho nechal vykročit po pláži. Skřet měl příjemnou poloprůsvitnou modrozelenou barvu. Jak ho tak Mrakoplaš pozoroval, mihlo se Tethisovi přes hruď malé hejno stříbřitých rybek.

Téthys je jednou z dvanácti Titánů, dcerou boha Úrana a matky Gaie. Stala se manželkou svého bratra Titána Ókeana, boha moří. Zplodila mu mnoho potomků - všechny řeky a potoky, které ústí do moře a další tři tisíce synů a tři tisíce dcer.
Thetis je také dcera mořského boha Nérea, která byla matkou Achillea, nejznámějšího bojovníka Trojských válek.

VÍTE, ŽE... (BATHYS) Kategorie: Barva kouzel

Vyprávěl jim o svém světě, který se jmenoval Bathys a ležel kdesi mezi hvězdami. Jeho obyvatelé na něm vytvořili několik úžasných civilizací, které žily ve třech obrovských oceánech, zabírajících téměř celou rozlohu kotouče. Patřil k masolovům, což byla kasta, která si získávala živobytí nebezpečným způsobem. Masolovové vyjížděli na souš ve zvláštních pozemních plachetnicích a lovili hejna jelenů a bizonů, kteří obývali bouřemi bičovanou pevninu.

Bathys, svět, ze kterého pochází mořský troll Thetis, je řecký výraz pro hloubku. Název planety by se tedy dal přeložit jako Hloubka nebo Hlubina. Z tohoto slova vznikl například výraz pro ponorku, která se používá k ponorům do velkých hloubek – batyskaf.

VÍTE, ŽE... (GHLEN LIVID) Kategorie: Barva kouzel

Dvoukvítek upil, zakroužil tekutinou ve sklenici a mezitím soustředěně vychutnával její aróma. „Ghlen Livid,“ prohlásil nakonec. Zkvašené víno z leskových ořechů, které se potom mrazově destilují, je to specialita naší země. Její chuť má takový zvláštní kouřový podtón... Velice pikantní. Pochází z posměrných okrajových plantáží... ano... provincie Rehigreed, že? Sklizeň z příštího roku, řekl bych podle barvy.

Glenlivet je druh skotské whisky, která se vyrábí od roku 1824. Původní název byl Glen of the Livet.

VÍTE, ŽE... (DRAK POŽÍRAJÍCÍ SI VLASTNÍ OCAS) Kategorie: Barva kouzel

„Nejdřív jsem padal,“ pokračoval Tethis, „jenže jak sami víte, když padáte, tak to nebolí. Bolí to, když dopadnete, a pode mnou široko hluboko nic nebylo. Padal jsem a viděl, jak se mi můj svět rychle vzdaluje do vesmíru, až mi nakonec zmizel mezi hvězdami.“
„A co bylo dál?“ hlesl Dvoukvítek, který ho bez dechu poslouchal a přitom upíral zrak do mlhavého vesmíru.
„Zmrzl jsem na kámen,“ řekl Tethis. „Naštěstí něco takového náš rod celkem dobře snáší. Příležitostně, většinou když jsem míjel nějaký jiný svět, jsem zase roztál. Tak například jsem viděl svět, který měl kolem dokola vysoký skalnatý hřeben, ale jak jsem brzo zjistil, nebyly to hory, ale největší drak, jakého si dovedete představit, byl zčásti pokryt sněhem a ledovci a v tlamě si držel vlastní ocas. No dostal jsem se tam dost blízko, proletěl jsem kolem jako kometa ve výši sotva nějakých pár mil a byl jsem pryč.


Tento drak je asociací na hada Jörmungandra, stvůry ze severské mytologie. Byl synem zrádného boha Lokiho a společně se svým bratrem vlkem Fenrim byl jedním z hlavních nepřátel světa. Ódin jej jako hrozbu pro svět hodil do moře, ale had tam vyrostl do obrovských rozměrů, až obepínal celý Midgard (svět lidí) a zakusoval se do vlastního ocasu, což je známé jako Uroboros, symbol věčného koloběhu života.
Při Ragnaröku, posledním boji a konci světa, bude bojovat s bohem Thórem, který jej nakonec svým kladivem zabije, ale sám zemře na otravu jedem, kterým jej Jörmungandr otráví.

VÍTE, ŽE... (FRESNELŮV KONCENTRÁTOR) Kategorie: Barva kouzel

Čočkovitý útvar, který se hnal k ostrovu, měl v průměru alespoň dvacet stop a byl úplně průsvitný. Po jeho obvodu sedělo větší množství mužů v černých róbách. Každý z nich byl k talíři připoután koženým řemením a jeden jako druhý upírali oči k podlaze s výrazem takového úsilí a soustředění, že se zdálo, jako by vnitřní obvod kruhu lemovaly samé chrliče.
„Co je to?“ zeptal se Dvoukvítek.
„No, jak bych ti to... Ten talíř byl stvořen na základě Fresnelova úžasného koncentrátoru,“ začal Mrakoplaš s výrazem odborníka. „To ovšem vyžaduje množství vzácnejch a těkavejch přísad, jako je démoní dech a podobně, a čaroděje přinejmenším čtvrtý kategorie, kterej stráví minimálně týden jeho vytvořením. Pak jsou tady ti mágové vevnitř, to musej bejt všechno přirození hydrofobové...“
„Myslíš, že muší nenávidět vodu?“ vyzvídal Dvoukvítek.
„Ne, tak by to nefungovalo,“ vysvětloval mu dál Mrakoplaš. „Nenávist je, stejně jako láska, síla přitažlivá. Oni si musej vodu hnusit, pouhá myšlenka na vodu je vodpuzuje. Skutečně dobrej hydrofob musí bejt vychovávanej vod dětství na dehydrovaný vodě. Víš, to už samo vo sobě představuje vobrovský výdaje - myslim v magii. Ale pak jsou z nich úžasní vodní mágové. Dešťový mraky proti nim nemaj naději, zahlídnou je a už se vzdávaj a táhnou jinam.“


Augustin-Jean Fresnel (1788 – 1827) – francouzský fyzik. Zabýval se optickými problémy z hlediska vlnové teorie. Použitím matematické analýzy Fresnel odstranil řadu námitek proti vlnové teorii světla. Společně s fyzikem Aragem znovuobjevil interferenci polarizovaného světla a vytvořil teorii difrakce. Podařilo se mu získat kruhově polarizované světlo a přispěl také praktickými výsledky v oblasti optiky. Vymyslel také například speciální čočky do pobřežních majáků.

VÍTE, ŽE... (PIKTMUŽÍCI) Kategorie: Carpe Jugulum

Na zem dopadlo něco rudého a modrého a vydalo se k zavřeným dve-řím.
V tom okamžiku kolem Agnes prolétl Silver, podobný šedivé čmouze, a stále ještě zrychloval. A pak si ve chvíli, kdy se už už chystal ke skoku, celou věc rozmyslel. Ze všech čtyř tlapek současně mu vyletěly drápy a za-ťaly se do podlahy. Několikrát se překulil, vyskočil a začal se umývat, jako kdyby se nic nestalo.
Červenomodrá čmouha se zastavila a změnila se v modrého mužíka, patnáct centimetrů vysokého, s rudými vlasy. V rukou třímal meč skoro tak velký, jak byl on sám.
„Ajncvaj schmatni hentu kota, bo zlape takú po čuni, že to obečíte oba!“ zaječel.
„Aha, to jsi ty,“ řekla Stařenka a uklidnila se. „Nechceš kalíšek něčeho k pití?“


V Caesarových Zápiscích o válce galské je zmínka o národu nebo kmeni Piktů, kteří se barvili borytem na modro a v boji proto vypadali hrozivě. Tuto informaci není možné ověřit, protože i údaje o Piktech jsou velmi sporé. Neví se, zda byli Keltové nebo směs keltského a staršího obyvatelstva (jméno je z latinského pictus).
Boryt (Isatis tinctoria) poskytoval modré barvivo velmi trvanlivé (na světle i při praní) na tkaniny. Je to vlastně jediné modré barvivo této kvality z dob před chemickými barvivy. Nejstarší doklady o jeho použití jsou z doby kamenné z francouzských jeskyní. Archeologicky je doložen boryt v obývaných místech v Dánsku a v ústí Vesery asi z 1. století našeho letopočtu. Ve Velké Británii se dodnes boryt v malém množství pěstuje, objevuje se zplanělý. Pokud se Piktové borytem barvili před bojem, pak musel být na tomto území hojnější. Anglii obývající Sasové už dováželi boryt na barvení domácky tkaných látek. Boryt se ve staré Anglii používal také na ošetřování ran a vředů. Podle čínské medicíny by měl mít antiseptické účinky.
Boryt se pěstoval dlouho v jižní Francii i jinde v Evropě a vždy zakládal blahobyt oblasti. V 18. století byla borytová modř nahrazena stejně barvícím a levnějším indigem z rostlin rodu Indigofera, pěstovaných především v Indii. Boryt i indigovník obsahují chemicky totožné pigmenty, v indigovníku ve vyšší koncentraci, proto je získávání barviva méně pracné. Indigo dováželi do Evropy Angličané.
Ve starořeckých pověstech (R.Graves: Řecké mýty) se k borytu vztahuje legenda o tom, že na ostrově Lemnu ženy, které pracovaly s borytovou modří, vyvraždily své muže. Borytová modř se totiž vyznačovala odporným přilnavým zápachem. Muži si přivezli ženy odjinud a ženy z Lemnu to nechtěly snášet. Iason se svými muži na cestě za zlatým rounem na Lemnu strávili nějaký čas, protože byli ženami přijati velmi, velmi pohostinně.
Tajemství pachu borytového barviva je v tom, že listy rostliny je nutné fermentovat v zásaditém prostředí. Nejstarší známá zásaditá látka byla močovina (uvolňuje se z ní čpavek), používala se močůvka nebo lidská moč. Dnes se používá louh (hydroxid sodný).

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (DRACULA) Kategorie: Carpe Jugulum

Ta druhá hádanka je: Proč jsou upíři tak hloupí? Jako kdyby je už předem neprozrazovalo například to, že celý den chodí ve večerním úboru! Nebo proč nejraději žijí ve starých hradech, které nabízejí tolik prostředků ke zničení upírů, jako závěsy, které se dají snadno strhnout, nebo nástěnné dekorace, jichž se můžete zmocnit a znázornit jejich pomocí symbol víry? A myslíte, že vážně věří, že když budou svá jména vyslovovat pozpátku, nikdo to nepozná?

V mnoha upírských filmech se používá jméno nejznámějšího upíra hraběte Drákuly v různých skrytých podobách, nejčastěji tak, že se jeho jméno píše pozpátku. Ve starém filmu z roku 1943 Drákulův syn se tak hlavní postava jmenuje hrabě Alucard. V dalším upírském filmu Dracula's Last Rites se zase používá jmého Dr. A. Lucard. Fanoušci japonského anime také mohou znát hlavní postavu upíra Alucarda ze seriálu Hellsing.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (SNĚHURKA) Kategorie: Carpe Jugulum

Zatím o několik kilometrů dál stála před zrcadlem ve svém domku čarodějka Agnes Nulíčková a snažila se srovnat v hlavě dva názory, které měla na svůj nový klobouk. Agnes měla většinou dva názory na všechno.
Když si pečlivě zastrčila vlasy a kriticky se obhlédla v zrcadle, zazpívala si písničku. Zpívala si dvojhlasně. Ne, samozřejmě, s vlastním obrazem v zrcadle, protože taková hrdinka skončí dřív nebo později při zpěvu duetu s panem Modrým ptáčkem a ostatními obyvateli lesa a pak normálnímu světu nezbývá nic jiného než plamenomet.


Jasný odkaz na animovanou pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků od Walta Disneyho z roku 1937, kde se Sněhurka po úprku temným nepřátelským lesem dostane na lesní palouk, kde si zazpívá s ptáčky. Tato scéna je pak zparodovaná ve Shrekovi.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ŘEKNI, KDE TY KYTKY JSOU) Kategorie: Carpe Jugulum

Měla hodiny, Lancreští měli rádi hodiny, i když se o skutečný čas příliš nestarali, rozhodně ne, když se jednalo o časové jednotky menší nezjedná hodina. Když jste potřebovali uvařit vajíčko, zazpívali jste si v duchu patnáct veršů oblíbené písně „Kde ty všecky žloutky jsou?“. Ale tikání hodin bylo v noci tak příjemné!

S největší pravděpodobností lancerská verze anglické lidové písně Where have All The Flowers Gone. Českou verzi Řekni, kde ty kytky jsou nazpívala Marie Rottrová.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (FRETČÍ NOHAVICE) Kategorie: Carpe Jugulum

A později tam bude divadelní představení objednané králem. Bude v něm vystupovat ten chlápek, co si hned na začátku pustí do kalhot lasičku, a to byla zábava, kterou Stařenka milovala víc než Velkou operu.

Je až neuvěřitelné, co lidé dokážou vymyslet a nazývat to sportem. „Fretčí nohavice“ neboli „Pusťte ji dolů“ je sport starý stovky let, ale své oživení zažil v 70. letech 20. století mezi horníky v Yorkshire. V současnosti je již považován za „umírající sport“.
Soutěže se mohou zůčastnit pouze muži. Soutěžícímu se u kolen zavážou nohavice a poté se do jeho kalhot vhodí fretka, za kterou se utáhne opasek, aby jí byl zamezen útěk. Soutěžící nesmí mít spodní prádlo, nesmí být opilý ani zdrogovaný a fretky musí mít volný průchod do obou nohavic. Fretka nesmí být pod sedativy, musí být zdravá a musí mít všechny zuby, které nesmí být pilovány ani jinak upravovány. Vyhrává samozřejmě ten, kdo s fretkou v kalhotách vydrží nejdéle. Rekord v roce 1972 byl 40 sekund. Světový rekord je nyní 5 hodin a 30 minut. Někteří soutěžící si vymysleli různé triky, jak udržet fretky co nejvíce v klidu, jako je např. nošení fretek v kalhotách za ošklivého počasí, aby byly v teple a v suchu nebo je před soutěží pořádně nakrmit.
Zde je menší ukázka.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (EKONOMICKÝ TYGR) Kategorie: Carpe Jugulum

„Obávám se, že skutečně nechápete,“ zarazil ji Verence. „A taky nemusíte chápat. Jenže aféry vzdálených zemí mohou najednou skončit blízko vašeho domova. Jestliže Klač kýchne, Ankh-Morpork chytí rýmu. Musíme se mít na pozoru. Cožpak budeme věčně jen malou součástí zeměplošské hegemonie? Cožpak nejsme ve výjimečně výhodné situaci, protože se blížíme ke konci století Ovocného netopýra? Země protisměrně od hor Beraní hlavy se začínají zviditelňovat. ,Vlkodlačí hospodářství‘, jak jim říká ankh-morporský Patricij. Vynořují se nové síly. Staré země pomrkávají v záři slunce nového tisíciletí. A kromě toho musíme udržovat přátelské vztahy se všemi uskupeními. A tak dál. Navzdory své bouřlivé minulosti je Omnia zemí přátelskou…, nebo já aspoň doufám, že by byla přátelskou zemí, kdyby se dozvěděla o Lancre. Kdybychom byli v tomto stadiu věcí nepříjemní na kněze jejich oficiální víry, příliš by nám to neposloužilo.

Ekonomický tygr (Tiger economy) je označení používané pro státy s dlouhodobě nadprůměrným ekonomickým růstem, který je obvykle doprovázen zvýšením životní úrovně. Tento termín byl prvně použit pro Jižní Koreu, Singapur, Hongkong a Tchaj-wan. Tyto státy byly nazvány tzv. Asijskými tygry. V současné době zažívají „ekonomického tygra“ země jako je Irsko, Čína, Indie nebo Chile.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (IGOR) Kategorie: Carpe Jugulum

Kdysi jsem znávala jednoho Igora z Überwaldu. Napadal na nohu. Jedno oko měl o trochu výš než to druhé. A mluvil jako ty. Skvělý mozkový žonglér.“
„Thak to vhypadá na strhejdu Ighora,“ řekl Igor. „Mhy jsme bhracovali bhro dokthora Blithznitze. A tho bhyl bhravý šhílený dokthor, ne jakho ti šhílení dokthoři, jakho mháte dhneska, bhaninko. A shlužebníci? Tho je ješhtě horší! Nemhá to žhádnou čhest.“ Poklepal pro zdůraznění na láhev. „Kdhyž bhoslhali strhýce Ighora bhro bhravej mhozek, thak shakra thaky mhozek dosthali. V thom nebhyla žhádná z těch lehváren, žhádný akhvária, do ktherejch se nhěco nhaleje a vytháhne se ,zharučeně bhravej šhílenej mhozek‘ a dhoufá se, žhe si thoho nikhdo nhevšimnul.


Pravděpodobně je to odkaz na starou parodii Mladý Frankenstein (Young Frankenstein) s Genem Wilderem v hlavní roli. Za zmínku stojí zejména ztvárnění Igora hercem Marty Feldmanem, jehož role s největší pravděpodobností stála za zrodem zeměplošského Igora.
V krátké ukázce z filmu se doktor Frankenstein od Igora dozvídá, že ukradl mozek se jménem „Abby Someone“ (nějaká Abby). Na další dotaz odpoví, že to byla zřejmě „Abby Normal“. Dr. Frankenstein pak pochopí, že do svého pokusného těla vložil „abnormální mozek".

Ukázka z filmu Young Frankenstein.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (EVIL DEAD 2) Kategorie: Carpe Jugulum

Agnesina levá ruka se zkroutila. K majitelčině hrůze se pak ohnula v lokti a mávala jí dlaní před obličejem sem a tam jakoby o vlastní vůli. „Je ti trochu teplo, že?“ řekla Stařenka. „Já tu vodu donesu!“ vydechla Agnes. Rozeběhla se do kuchyně a pravou rukou si při tom svírala levou ruku v zápěstí. Jenže jak se zdálo, levá ruka věděla, co má dělat. Vytrhla se, sebrala z pracovní desky nůž, zabodla ho do stěny a několikrát jím smýkla sem a tam, takže v omítce vytvořila hrubý nápis UPÍR.

Ash z hororové parodie Smrtelné zlo 2 (Evil dead 2) měl podobný problém, kdy mu jeho ruka ožila proti jeho vůli. Narozdíl od Agnes Nulíčové se ho však tato ruka pokoušela zabít. Nezbylo mu nic jiného než si ji uříznout. Je možné, že se Pratchett nechal tímto kultovním filmem inspirovat.

Ukázka z Evil dead 2

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LANCERSKÁ HYMNA) Kategorie: Carpe Jugulum

Král Verence hrozně toužil po tom, aby někdo složil státní hymnu Lancre, v níž by se pokud možno opěvovaly jeho krásné lesy a lučiny, a nabídl za splnění tohoto úkolu malou odměnu. Stařenka Oggová prohlásila, že to budou snadno vydělané peníze, protože státní hymny většinou mívají jen jeden, první, verš nebo, řečeno přesněji, všechny ostatní verše mají stejné. Zní zhruba jako „…hnur…, múr…, nur, nur,jnur…, murjnur“, a tak nějakou chvíli, než si někdo vzpomene na poslední verš první sloky, ostatní se chytí a zpívají tak silně, jak jen to umějí.

V podobném duchu byla složena i ankh-morporská hymna:

Uplatíme nájezdníky, prodáme jim suvenýry
My naj naj naj naj naj naj je za kanýry
Naj naj naj naj la la la naj
Hej naj naj nan na naj najnaj
Hej naj naj naj na na la la (atd.)
Naj naj naj až váš lesklý meč
Zastavíte v bazaru
Morporkia! Morporkia!
Kdo se na vás vrh
Přišel o svůj trh

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LE SANG NOUVEAU EST ARRIVÉ) Kategorie: Carpe Jugulum

„Výborně,“ usmál se hrabě. „A teď tedy pozvedněme sklenice -“
„Le sang nouveau est arrivé,“ řekl Vlad.
„Carpe diem,“ řekl hrabě.
„Za hrdlo,“ dodala hraběnka.
„Až jim to budu vyprávět, tak mi to nikdo neuvěří,“ řekla Lacrimosa. Všichni polkli.


Vlad použil obdobu přípitku používaného ve Francii při pití vína Beaujolais nouveau. Je to druh mladého, svěžího, francouzského vína nafialovělé barvy, které pochází z vinařské oblasti Beaujolais severně od města Lyon.
Tento přípitek vznikl jako regionální slavnost, ale od roku 1951 se „příchod“ Beaujolais z nové sklizně stal národní tradicí známou i ve světě. Každý rok, třetí čtvrtek v listopadu o půlnoci přichází chvíle, kdy se pronese přípitek „le beaujolais nouveau est arrivé!“ a poté následuje ochutnávka nového ročníku.
Sang je francouzský výraz pro krev.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CARPE DIEM) Kategorie: Carpe Jugulum

„Výborně,“ usmál se hrabě. „A teď tedy pozvedněme sklenice -“
„Le sang nouveau est arrivé,“ řekl Vlad.
„Carpe diem,“ řekl hrabě.
„Za hrdlo,“ dodala hraběnka.
„Až jim to budu vyprávět, tak mi to nikdo neuvěří,“ řekla Lacrimosa. Všichni polkli.


Carpe diem je latinské rčení, které v překladu znamená „užívej dne“. Toto rčení má vyzývat k využití příležitostí, které se právě naskýtají, protože čas plyne jedním směrem a je zakončen naší smrtí.
Hraběnka pak poukazuje na příležitosti, kterých se touží vlastníma rukama chopit její rodina.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DRINK! DRINK! DRINK!) Kategorie: Carpe Jugulum

Většina oněch předmětů patřila k těm levným věcičkám nakoupeným na stáncích, ale to Stařence nevadilo, pokud byly barevné a lesklé. Proto mezi nimi bylo hodně šilhavých psů, růžových pastýřek a korbelů s nápisy plnými chyb jako „Nejlepší mamince na svjetě“ nebo „Máme ráti Stařenku“. Obrovský porcelánový korbel na pivo, zdobený zlatem, který když se zvedl, hrál „Ich bin Ein Rattarsedschwein“, známou melodii ze Studentského koně, byl zavřen v prosklené skříni jako poklad příliš vzácný na to, aby se jen tak veřejně vystavoval, a vysloužil Shirlu Oggovi doživotní místo na prádelníku.

„Ich bin Ein Rattarsedschwein“ v překladu znamená „Jsem opilé prase“. „Rat-arsed“ je anglický výraz pro „opilý“. „Schwein“ je německý výraz pro „prase“.
Studentský kůň je odkaz na operetu Studentský princ (The Student Prince), kde je mnoho písní plných hýření a pití. Nejznámější písní je Pijácká píseň (Drinking Song), nebo-li Pij! Pij! Pij! (Drink! Drink! Drink!). Je tedy asi nejpravděpodobnějším adeptem na melodii Stařenčina korbele.

Ukázka ze Studentského prince - Pij! Pij! Pij!

by Hadati

VÍTE, ŽE... (SOAPY SAM) Kategorie: Carpe Jugulum

„Všude se objevují podivná stvoření!“ oznamovala jí Agnes. „V lesích je spousta kentaurů. Museli jsme před nimi seskočit do příkopu!“
„Ale? Všimla jsem si, že máš trávu a listí po celých zádech,“ přikývla Stařenka. „Ale mám vychování, nechtěla jsem o tom mluvit.“
„Odkud všichni přišli?“
„Podle mě sestupují z hor. Proč jsi s sebou přivedla Vymydlený mejdlo?“
„Protože je od hlavy k patě zamazaný blátem, Stařenko,“ odpověděla Agnes poněkud popuzeně, Ba já mu řekla, že se tady bude moci umýt.“


Vymydlený mejdlo, v originále Soapy Sam, je přezdívka Samuela Wilberforce, oxfordského biskupa (1845 – 1869), který byl znám zejména jako oponent evoluční teorie Charlese Darwina. Svou přezdívku získal díky svému zlozvyku mnout si ruce jakoby si je umýval.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LEPŠÍ A LEPŠÍ...) Kategorie: Carpe Jugulum

„Vidíš? Neuškodí nám to. Každý den a v mnoha směrech jsme lepší a lepší,“ řekl hrabě Strakupír spokojeně. „Musíme pomoci sami sobě. Chce to pozitivní myšlení. Trénink. Obeznámit se s věcmi. Česnek? Příjemné koření. Citrony? Obyčejná návyková chuť. Představ si, včera jsem někam založil ponožku a bylo mi to docela jedno. Mám spoustu ponožek. Chybějící ponožka se dá nahradit!“

Každý den a v mnoha směrech jsme lepší a lepší, v anglickém originále Every day, in every way, we get better and better, je mantra francouzského psychologa Émile Coué de la Châtaigneraie (1957 – 1926), který popsal populární metodu psychoterapie a sebezdokonalování založenou na metodě vědomé optimistické autosugesce pomocí mantry. Jednalo se vlastně o (auto)hypnózu, která je tak vlastní všem upírům. Jeho mantrou bylo „Every day, in every way, I'm getting better and better.“ („Daří se mi v každém ohledu den ode dne lépe.“)

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VĚŘTE NEVĚŘTE) Kategorie: Carpe Jugulum

„K sakru!“ a Agnes by nikdy neřekla „k sakru“ a to byl ten hlavní dů-vod, proč to Perdita říkala při každé sebeméně vhodné příležitosti.
Natáhla ruku ke kamenné desce, kterou měla asi ve výši hlavy. Sevřela její okraj prsty a vytáhla se nahoru. Když pak zahlédla Stařenčin výraz, přehmátla si rukama do nové polohy a vykopla nohama. Ta hloupá Agnes si nikdy neuvědomila, jak je doopravdy silná, pomyslela si Perdita. Má všechny ty svaly, které se bojí používat…
Zapojovala je postupně jeden po druhém a zvedala se, až jí chodidla trčela k obloze, a provedla tak dokonalý stoj o rukou na okraji propasti. Cítila, že celý efekt byl poněkud narušen tím, že jí sukně spadla přes oči.


Terry je velkým fanouškem Lary Croft z počítačové hry Tomb Rider. Já vím, je dost těžké si představit Agnes na místě Lary Croft, ale tenhle text je vlastně o Perditě – o té hubené holce uvnitř korpulentní Agnes.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PIXIES) Kategorie: Carpe Jugulum

… Jo,, tohle je jeden z Nac mac Fíglů. Ti malí prevíti slejzají z hor a podnikají zhruba jednou ročně nájezd na mou palírnu. Poznávám ten vzor.“
„Na faň, vidiště ju. Máš recht,“ řekl modrý mužík a zvedl náprstek.
„Ale co je zač?“ ptala se Magráta.
„Jsou to pidimužíci,“ odpověděla Stařenka.
Mužík spustil náprstek. „Špirci.“
„No dobra, skřítci, když na tom tak trváš,“ přikývla Stařenka. „Žijí vy-soko nahoře na blatech, na hranicích Überwaldu -“


Nac mac Fíglové, skřítci, kteří si v originále také říkají „pictsies“, jsou spojením dvou anglických slov. Prvním je slovo „pixies“, tedy skřítek nebo víla, druhým „picts“, tedy anglický výraz pro pikty, což byl keltský národ, žijící ve středním a severním Skotsku v době, kdy Británii obsadili Římané. Podle některých názorů se piktové zdobili tetováním, což Terry také přenesl na Nac mac Fígly. Stejně tak i zrzavé vlasy, které jsou jasným odkazem na Skotsko a jeho obyvatele.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PYRAMIDOVÁ HRA) Kategorie: Carpe Jugulum

Vlad si tiše odkašlal. „Pokrevní,“ řekl. „Ano, svým způsobem ano. Ale… nižší, podřízení. Tudy.“ Vzal ji opatrně za ruku a vedl ji zpátky chodbou, přičemž tvrdě dupl Karmínovi na ruku, která se stále ještě chvěla.
„Vy chcete říct, že… upírství je něco jako… pyramidový prodej?“ po-dívala se na něj Agnes. Byla s Vladem sama. To bylo na jednu stranu mnohem lepší než být sama s tamtěmi dvěma, ale i tak měla pocit, že pro svůj klid a jistotu potřebuje slyšet zvuk vlastního hlasu. Třeba už jen proto, aby si dokázala, že je stále ještě naživu.
„Promiňte, ale co tím myslíte? Někdo prodává pyramidy?“
„Ne, to je tak… Podívejte… Kousněte do pěti krků a během dvou měsíců budete mít vlastní krvavé jezírko?“


Českým čtenářům asi nemusím moc vysvětlovat, co je to pyramidové schéma či hra, kdy navrchu je pár „upírů“, co na takové hře vydělávají a přibírají do ní čím dál více lidí, kteří se též mění v „upíry“. Ti níže na žebříčku jsou vysáváni těmi nahoře a sami pro sebe již nemají dostatek krve, aby si vyléčili vlastní rány, natož aby na tom nějak vydělali. Vždy se totiž najde spousta hlupáků, kteří na to těm nahoře skočí.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CARMILLA) Kategorie: Carpe Jugulum

Ano, a tohle je… sestřenka Carmilla… …a tady tetička Bathoryová.“
Agnes zírala na velmi vážnou ženu ve velmi přiléhavých čer-ných šatech, se rty namalovanými výraznou tmavofialovou rtěnkou.
„O té se říkalo, že se kdysi vykoupala v krvi dvou set panen,“ pokračoval Vlad. „Já tomu nevěřím. Použij víc než osmdesát panen, a každá vana ti přeteče. To alespoň spočítala Lacrimosa.“


Carmilla je po Drákulovi Brama Stokera nejznámějším a nejoblíbenějším upírským románem. Tuto novelu napsal a vydal roku 1872 Joseph Sheridan Le Fanu, a čtenářům se mohla dostat do rukou 25 let před Drákulou.
Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Zrovna když má přijet Berta, dcera přítele jejího otce, tak tato dívka náhle za podivných okolností umírá. Namísto Berty se pak objevuje Carmilla, která se s Laurou velmi sblíží. Carmilla přes den spí, a žije v noci. Vyvádí, když se Laura rozhodne zpívat křesťanské chvalozpěvy. Laura navíc objeví obraz Carmilliny příbuzné Mircally, hraběnky z Karnsteinu, která se jí velmi podobá. Carmilla z Laury postupně vysává život, zatímco v jejím okolí na podobné chřadnutí umírá mnoho dalších lidí. Otec zemřelé Berty nakonec odhalí, že Carmilla je upír. Útok Carmilly je odražen a ta uprchne. Baron Vordenburg pak vypátrá její tajnou hrobku a zničí její tělo.

Filmových adaptací vzniklo mnoho, ale žádná z nich nedosáhla kvalit filmového Drákuly. Nejpovedenějším zpracováním, i když ne zcela věrným knižní předloze, je Carmilla z roku 1989.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MALLEUS MALEFICARUM) Kategorie: Carpe Jugulum

Napřáhl ruku a nastavil něco hraběti přímo před obličej. Agnes viděla, jak vrhl rychlý pohled do malé knížečky, kterou svíral v druhé ruce.
„Ehm… Tímto tě tedy zaklínám, hnusný červe z Reumu, vrať se, od-kuďs vzešel, a již nikdy -“
„Prosím?“ nastavil hrabě ucho.
„- již nečiň potíže, ni -“
„Mohl bych něco podotknout?“
„- tvůj duch, který nedává ti pokoje - cože?“
Hrabě vzal Ovískovi knížečku z náhle povolné ruky.
„To je z Janeradovy knihy Malleus Malificarium,“ řekl. „Čemu se tak divíš? Já mu to pomáhal napsat, ty směšný malý hlupáku!“


Malleus maleficarum, u nás také známá jako Kladivo na čarodějnice, je latinsky psaná rukověť dvou dominikánských mnichů Heinricha Kramera a Jakoba Sprengera. Vydaná byla v roce 1486 ve Štrasburku. Obsahuje teologický výklad temných nadpřirozených sil, zejména čarodějnic, ale také např. ďábla a upírů, který obsahuje soudobé lidové představy, tradované nebo dokumentované případy a návody k pronásledování čarodějnic.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (JONATHAN A MÍNA HARKEROVI) Kategorie: Carpe Jugulum

Hraběnka ho chytila za ruku.
„Víš, tohle mi hrozně připomíná naše líbánky,“ řekla. „Vzpomínáš si na ty úžasné noci v Chrnjsvinji?“
„Oh, jedno z časných jiter světa, jakpak bych si nepamatoval,“ přikývl hrabě zasněně.
„Bylo to tak romantické. ..as kolika dobrými lidmi jsme se setkali! Pamatuješ na pana Harkera a jeho ženu? Mina se jmenovala?“
„Moc rád na ně vzpomínám. Vzpomínám si, že vydrželi celý týden.


Jonathan Harker je postava z knihy Drákula od Brama Stokera. Jonathan přijíždí za hrabětem Drákulou do Transylvánie, aby s ním dojednal nákup nemovitostí v Anglii, kam se chce Drákula odstěhovat. Tam odhalí, že hrabě je upír a je uvězněn. Po nějaké době se mu podaří uprchnout zpátky do Anglie. Tam o něj jako o nemocného pečuje jeho snoubenka Mína, kterou si pak vezme. Lucy, přítelkyně Míny, mezitím začíná chřadnout. Profesor Van Helsing zjistí, že ji vysává upír, ale už je pozdě na její záchranu. Když se Lucy promění v upíra, zabijou ji tím, že jí v rakvi probodnou srdce kůlem, uříznou hlavu a do úst jí dají spoustu česneku. Van Helsing si přivolá Jonathana a Mínu a společně s dalšími osobami se vydají po stopách Drákuly a nakonec ho v Transylvánii zabijí, stejně jako nebohou Lucy.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CO VÁS NEZABIJE...) Kategorie: Carpe Jugulum

„Otec ale tvrdí, že vzájemná pomoc je jediný způsob, jak se dostat ven z onoho bludného kruhu. Je třeba přelomit ten kruh hloupostí, říká. Dával nám do potravy malá množství česneku, abychom si na něj zvykli. Zkusil nám ukazovat různé, zprvu upravené náboženské symboly - řeknu vám, drahoušku, že jsme měli v našem dětském pokojíku zřejmě nejpodivnější tapety, jaké si člověk dokáže představit, a to nemluvím o Gerte, česnekové panně - a musím říci, že jejich účinky už jsou skoro zanedbatelné. Nutil nás dokonce chodit ven a hrát si na nádvořích během dne. Co vás nezabije, říkal, to vás posílí.“

„Co mě nezabije, to mě posílí“ je jedním ze známých citátů německého filosofa Friedricha Nietzscheho.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (TY PARCHANTI!) Kategorie: Carpe Jugulum

Přede dveřmi se povaloval barevný chomáč. Igor si k němu klekl. „Ohni zahbili Bhřešívku!Ti… ti hnuhsáci!“

V originále Igor říká „The bathtardth!“ – „Ti bastardi!“ Nejspíš jen náhodná shoda, ale je také možné, že zde sir Terry cituje oblíbenou hlášku z animovaného seriálu South Park – „Zabili Kennyho! Ty parchanti!“

Zabili Kennyho

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ZACHMURIE) Kategorie: Carpe Jugulum

„Už jsme jednu takovou v Lancre měli,“ pokračovala Bábi konverzačním tónem. „Chudák ženská, kousl ji jeden z vašich lidí. Pak už se živila jen modrými bifteky a tak dál. Nikdy se nikoho zubem nedotkla, podle toho, co jsem slyšela. Jmenovala se Zachmurie Naražečka.“
„Naražečka?“
„No a? Řekla jsem jen, že nepila krev, ale už jsem netvrdila, že to byla příjemná osoba,“ vysvětlovala Bábi. „Nevadilo jí prolévat krev, ale pít ji - to nikdy nedělala. Vy to taky nemusíte dělat.“


Zmínka o této šlechtičně byla již v Soudných sestrách:

Byl to dlouhý den. Ta místnost zdaleka neposkytovala ten druh plného vyžití, který Silver očekával a vyžadoval. Jediný trochu zajímavý byl okamžik, kdy asi v polovině dopoledne objevil kolonii myší, které už po několik generací ohlodávaly obrovský goblén s historií Lancre. Právě se dostaly ke králi Murunovi (709-745), kterého potkal strašlivý osud, když tentýž osud potkal i je. Pak si přibrousil drápy na bustě jediné upírky královské krve - královny Zachmurie alias Chmuřenky Narážečky (1514-1553, 1553-1557, 1557-1562, 1562-1567 a 1568-1573). Svou ranní potřebu provedl na portrétu neznámého monarchy, který už se stejně začal rozkládat. Teď se nudil a dostával vztek. Přejel drápy po místě, kde měl mít šašek uši, a odměnou mu byl jen kovový skřípavý zvuk.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BULGAKOV) Kategorie: Čarodějky na cestách

Stařenka zvedla Silvera z jeho pelechu mezi štětinami koštěte.
„Vždyť Silver je stejně napůl člověk,“ řekla.
„Pch!“
„A kromě toho to bude jenom na krátký čásek, když se na tom budeme podílet všechny tři,“ pokračovala Stařenka. “A navíc bude zajímavé zjistit, jestli to skutečně funguje.“
„To ano, ale není to správné,“ trvala na svém Bábi.
„No, mně se zdá, že ve zdejším kraji to správné je“, odporovala ji Stařenka.
„Kromě toho,“ přihlásila se Magráta s dalším argumentem, „nemůže to být špatné, když to děláme my. My jsme ty dobré!“
„Oh, to je pravda,“ přikývla Bábi. „Já na to na minutku skoro zapomněla.“
Stařenka ustoupila. Silver, který si uvědomil, že se od něj něco očekává, se posadil.
„Uznáte, že nás v téhle chvíli těžko napadne něco lepšího, Bábi,“ řekla Magráta.

Jak věděla i Líza, změnit tvar nějakého objektu je jedna z nejsložitějších magií vůbec. Ale když je onen objekt živý, je to snazší. Vždyť každý živý tvor ví, jak vypadá. Stačí mu změnit vědomí.
Silver zazíval a protáhl se. Ke svému úžasu zjistil, že se protahuje pořád dál.
Dráhy jeho kočičího vědomí zaplavil příliv víry. Najednou pevně věřil tomu, že je člověkem. Neměl jen dojem, že je člověk, věřil tomu naprosto bezvýhradně. Nesmírná síla neochvějné víry zaplavila jeho morfologické pole, překonala jeho námitky a přepsala konstrukční plány jeho samotného.


Pan Pratchett zde, úmyslně či nikoliv, paroduje povídku Michaila Bulgakova: Psí srdce. V první části – hádka tří čarodějek je téměř kopií procesů myšlenek, kdy se v profesoru Preobražinském hádá jeho dobrá a zlá strana povahy. V druhé části pak samotná proměna Silvera, zde sice pomocí magie, ale těžko budou čarodějky ládovat Silvera hormony jako profesor Preobražinský.
Pro literární neznalce: Povídka Psí srdce je o tom, jak profesor změní psa pomocí hormonů na člověka, který pak vyvádí „psí kusy“, začne být závislý na alkoholu a páchá zločiny.

by George

VÍTE, ŽE... (BOYLŮV ZÁKON) Kategorie: Čarodějky na cestách

Jenže… kdysi dávno bývaly věci tak jednoduché!
Bylo to tím, že vesmír byl plný nevědomosti a vědec ho musel promývat jako prospektor, přikrčený se svou pánví u horského potoka. Drahocenné valouny vědění však musel hledat ve směsi štěrku nevědomosti, písku nejistoty a malých chlupatých a osminohých plovoucích obludek pověrčivosti.
Příležitostně se vztyčil a zvolal něco jako: „Hurá! Objevil jsem Třetí Boyleův zákon!“ A každý věděl, na čem je.


Existuje pouze jeden Boylův zákon: Objem plynů při stálé teplotě je nepřímo úměrný tlaku, jemuž jsou vystaveny.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MOTÝLÍ EFEKT) Kategorie: Čarodějky na cestách

A tak lidé, místo toho, aby se dál věnovali těm správným vědám a výzkumům (Jako třeba hledání toho zatraceného motýla, který máváním svých křídel způsobuje všechny bouřky, které jsme zažili v posledních dnech, a vymýšlení způsobu, jak mu to zatrhnout.), najednou začali chodit po svých známých a vykládat, jak nemožné je, když člověk něco ví, a že vlastně neexistuje nic, o čem byste skutečně mohli říci, že o tom skutečně něco víte, a jak je to všechno vzrušující a jestlipak víte (oni se to tuhle někde doslechli) , že všude kolem nás jsou pravděpodobně samé malé vesmíry, ale nikdo je nevidí, protože jsou ukryty samy v sobě? A, hehe, nezdá se vám, že tohle je skvělé triko?

Motýlí efekt vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu. Název se vztahuje k myšlence, že i něco tak malého, jako třepetání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tornádo na druhé straně světa. Tento pojem poprvé použil Edward Lorenz v roce 1979 na své přednášce „Vytváří třepot motýlích křídel v Brazílii tornádo v Texasu?“ přednesené na zasedání Americké asociace pro pokrok ve vědě.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (TEMPUS FUGIT) Kategorie: Čarodějky na cestách

„Tempo rámus tentur,“ prohlásila Stařenka Oggová.
„Cože?“
„Tempo rámus tentur. To znamená jako, že tehdy bylo tehdy, a teď je teď,“ odpověděla Stařenka.


V originále říká Stařenka „tempers fuggit“, což by se dalo přeložit jako „zatracené nálady“. Spletla si to však s „tempus fugit“, což se z latiny překládá jako „čas utíká“ („běží, letí“).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DIRNDL) Kategorie: Čarodějky na cestách

Hluboko v srdci hor Beraní hlavy nikdo nelyžoval, a i kdyby, byla by to jen kratičká chvilka následovaná zoufalým výkřikem. Nikdo tady nepobíhal v dimdlech a s jódlováním. Tohle nebyly laskavé hory. Tohle byly hory, kam si zimy jezdily užít letní prázdniny.

Odkaz na americký muzikál z roku 1965 Za zvuků hudby (The Sound of Music), kde hlavní postava Marie tančí po zelených alpských horách a přitom si zpívá. Dimdl je tiskařská chyba. Ve skutečnosti se jedná o dirndl, národní kroj rakouských venkovanek.

The Sound of Music trailer

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MAGICKÁ SLOVA) Kategorie: Čarodějky na cestách

Pak najednou ustoupila, několikrát udeřila do skály násadou koštěte a zvolala hromovým hlasem:
„Otevřete, vy mrňaví hajzlíci!“
Stařenka Oggová do stěny kopla. Ozvalo se duté zadunění.
„Tady jsou lidi, kteří mrznou k smrti!“ dodala.
Chvíli se nic nedělo. Pak kus skály ustoupil o několik centimetrů dovnitř. Ve škvíře zahlédla Magráta záblesk oka plného podezření.
„No?“
„Trpaslíci?“ podivila se Magráta.


Zřejmý odkaz na Pána prstenů - Společenstvo prstenu, kde se Gandalf Šedý dostal do trpasličího města Morie přes kamenné dveře trpaslíků tím, že se dveří dotknul svou čarodějnou holí a vyslovil elfské slovo pro přítele „melon“.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PAMPLONA) Kategorie: Čarodějky na cestách

„Tady v Desiderátiných poznámkách se píše,“ obracela Magráta opatrně zažloutlé stránky, „že v pozdním létě mají ve zdejším kraji tradiční slavnost, při níž vypouštějí do ulic stádo býků a nechávají je běhat sem a tam.“
„To by podle mě stálo za to vidět,“ řekla Bábi Zlopočasná. „A proč to dělají?“
„Proto, aby je mohli mladíci a muži pronásledovat a dokázali tak svou odvahu,“ vysvětlovala Magráta. „Podle toho, co se tady píše, jim strhávají nějaké kokardy z čela.“
Přes Stařenčinu vrásčitou tvář přeběhlo postupně několik výrazů jako změny počasí přes pláň poznamenanou vulkanickou činností.
„To zní nějak divně,“ prohlásila nakonec, „proč by to dělali?“
„Ona to tady nevysvětluje docela přesně,“ odpověděla jí Magráta. Obrátila další list. Rty se jí tiše pohybovaly, když četla dál. „Co znamená ’cojones’?“


Kokardy jsou svazky stužek, které se připevňují na rohy býků. Mladí muži se je snaží získat a vysloužit si tak uznání za statečnost. Cojones je anglický slangový výraz pro někoho statečného. Pochází ze španělštiny ze slova „cojón“, což v překladu znamená „varle“.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (OLDMAN RIVER) Kategorie: Čarodějky na cestách

„Víš, jak se tahle řeka jmenuje?“ zeptala se.
„Ne.“
„Se jmenuje Oldman river.“
„Ano?“
„Víš, co to znamená?“
„Ne.“
„Ten starý řeka, mužský rod,“ řekla Stařenka.


Oldman River je řeka v jižní části provincie Alabama v Kanadě. Je 363 km dlouhá a její tok končí v řece Saskatchewan, která se vlévá do Winnipežského jezera.

Old Man River je také přezdívka řeky Mississippi, největšího vodního toku Severní Ameriky, která je známá například z díla Marka Twaina a po které jezdily kolesové parníky až do města New Orleans (na Zeměploše město Genova).

by Hadati, DORFL

VÍTE, ŽE... (KIRKÉ) Kategorie: Čarodějky na cestách

Čarodějky chvíli pokračovaly v cestě mlčky. „Pamatuju si,“ začala Stařenka a opatrně přitom po očku pozorovala Bábi, „že jsem kdysi slyšela povídat o jedné staré čarodějnici, historické, která žila na nějakém ostrově a ztroskotané námořníky měnila na čuníky.“

Ztroskotané námořníky proměnila na čuníky mocná kouzelnice Kirké, dcera boha slunce Hélia a jeho manželky Persy. Kirké žila na ostrově Aia. Tento ostrov navštívili Argonauté a později také Odysseus se svými námořníky, kteří byli nalákáni na hostinu a proměněni ve vepře. Odysseovi se poté podařilo Kirké přesvědčit, aby je proměnila zpátky. Než se opět vydali na cestu domů, strávili na ostrově celý rok.
Kirké také ze žárlivosti proměnila nádhernou dívku Skyllu v obludu. Po Skylle totiž toužil mořský bůh Glaukos, do kterého se Kirké zamilovala. Proto svými čarovnými bylinami a kletbami očarovala zátoku, kam se chodila Skylla koupat. Když do těchto vod vstoupila, proměnila se v obludu se šesti hlavami a dvanácti nohama.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ČARODĚJ ZE ZEMĚ OZ) Kategorie: Čarodějky na cestách

O tři minuty později jí na hlavu spadl dům.
Jak sama řekla později, nebylo to, ani jako když řekneš „švec“. Prostě a jednoduše - v jednom okamžiku šla po cestě malá buclatá čarodějka a v následující chvíli na tom místě ležel pochroumaný dřevěný domek.

***
„Ehm…“ začal jeden z trpaslíků - očividně náčelník, Je ta stará… čarodějnice mrtvá?“
„Kterou starou čarodějnici myslíte?“ zeptala se Magráta.
Trpaslík na ni chvíli zíral v němém úžasu a s otevřenými ústy.
„Kolik jich máte?“
„Můžete si vybrat ze dvou,“ odpověděla mu Magráta. Necítila se zrovna v nejlepší náladě a nebyla ochotná rozšiřovat konverzaci víc, než bylo nutné. Nezvykle protivná nálada ji nakonec přinutila dodat: „A pokud byste je chtěli koupit, můžete si je vzít zadarmo, protože ani jedna z nich nestojí za nic.“
„Oh.“ Trpaslík chvíli uvažoval. „A na kterou z těch starých čarodějnic spadl dům?“
„Na Stařenku, ale není mrtvá. Je jenom trochu mimo sebe. Ale jste hodní, že se staráte,“ odpověděla Magráta. „Je to od vás moc hezké.“
Jak se zdálo, to trpaslíky zarazilo. Shlukli se do chumlu a k Magrátě doléhaly jen útržky rozhovoru. Vypadalo to, že se trpaslíci o něčem dohadují.
Pak se hlavní trpaslík vrátil k Magrátě. Sundal si čepici a nervózně s ní otáčel v rukou. „Ehm,“ začal rozpačitě, „nemohli bychom dostat její boty?“
„Cože?“
„Její boty,“ opakoval trpaslík a začervenal se. „Mohli bychom je dostat, prosím?“
„Na co potřebujete její boty?“
Trpaslík na ni chvíli upíral zmatený pohled. Pak se obrátil a zmizel v hloučku svých druhů. Nakonec se znovu vrátil k Magrátě.
„My prostě máme… takový… pocit…, že bychom měli mít její boty,“ odpověděl.
Stál před Magrátou, upíral na ni oči a rozpačitě pomrkával.
„Dobře, já se jí zeptám,“ přikývla Magráta, „ale nevěřím, že by s tím souhlasila.“
Když se chystala přivřít dveře, začal trpaslík kloboukem točit ještě o něco rychleji.
„A prosím, jsou rubínové, že ano?“ odvážil se.
„No, jsou opravdu červené,“ přisvědčila Magráta. „Je to v pořádku?“
„Ony právě musí být červené.“ Všichni ostatní trpaslíci mohutně přikyvovali hlavami. „Kdyby nebyly červené, bylo by to špatné.“


Tyto dvě části jsou parodií na knihu L. F. Bauma Čaroděj ze země Oz, kde tornádo přenese Dorotku i s jejím domem do země Oz. Tam dům spadne přímo na Zlou čarodějnici z Východu, které Dorotka vezme kouzelné červené střevíčky, které jsou jako jediné z pod chalupy vidět, a vydá se do Smaragdového města za čarodějem ze země Oz, protože doufá, že jí pomůže vrátit se zpátky do Kansasu.

VÍTE, ŽE... (POHÁDKY BRATŘÍ GRIMMŮ) Kategorie: Čarodějky na cestách

„To mi připomíná další z historek o Černé Alisse,“ ozvala se Bábi Zlopočasná. „Vzpomínám si, jak zamkla to děvče s dlouhými copy zrovna do takové věže, jako jsou tyhle. To děvče se jmenovalo Rapunzel nebo Rampelnik nebo tak nějak.“

Rapunzel (do češtiny většinou přeložená jako Locika) je německá pohádka od bratří Grimmů. Rapunzel byla sličná dívka, kterou zlá čarodějnice věznila hluboko v lesích ve vysoké věži bez dveří a schodů, pouze s jedinou místností a jedním oknem. Čarodějnice přilétala každý den, aby si vzala hedvábí, které dívka každý den upředla. Jednoho dne zaslechl princ, který putoval lesem, její zpěv. Vylezl k ní do věže po jejím dlouhém copu, který mu dolů hodila. Po nějaké době ji požádal o ruku a pak začali plánovat útěk. Čarodějnice se však o jejich plánech dozvěděla a ustřihla Rapunzel její dlouhý cop. Když princ dorazil pod věž, hodila mu dolů ustřižený cop. Když byl téměř nahoře, cop pustila a princ spadl z velké výšky do trnových keřů, které ho oslepily.

Rampelnik nebo Rumplcimprcampr (v originále Rumpelstiltskin, ve slovenštině Martinko Klingáč) je odkaz na další pohádku bratří Grimmů.
Král zavřel do věže dceru mlynáře, který se naparoval, že jeho dcera umí upříst ze slámy zlato. Dal jí tři dny na to, aby ze slámy upředla zlato. Pokud se jí to nepovede, bude popravena. Dívce přišel na pomoc trpaslík, který si první noc vzal za svoji pomoc náhrdelník, druhou noc prsten. Třetí noc přišel znovu, ale dívka již neměla nic, co by mu dala. Slíbila mu tedy, že mu dá své prvorozené dítě. Král byl překvapen, když zjistil, že skutečně umí příst ze slámy zlato, a vzal si ji za ženu. Když se jim narodilo první dítě, objevil se trpaslík a požadoval, co mu bylo slíbeno. Královna ho prosila, ať si vezme celý její majetek, ale dítě jí nechá. Trpaslík přistoupil na dohodu, že jestliže do tří dnů uhádne jeho jméno, dítě si bude moci ponechat. Třetího dne se podařilo jednomu z jejích poslů najít v horách chalupu, kde trpaslík bydlel a potají vyslechl píseň, ve které trpaslík prozradil své jméno. Když pak po třetím dnu přišel za královnou, vyslovila jeho jméno a trpaslík tak nad jejich dohodou ztratil moc.

Píseň Rumplcimprcampra:

Dnes oheň zapálím a vodu uvařím
zítra pak malinké princátko sním -
mladá královna se nikdy nedoví,
že mi Rumplcimprcampr říkají.


by Hadati

VÍTE, ŽE... (CHALOUPKA NA KUŘÍCH NOŽKÁCH) Kategorie: Čarodějky na cestách

Chatrč paní Gogolové kráčela močálem na čtyřech obrovských kachních nohách, které se střídavě zvedaly nad hladinu močálu. Chatrč pročvachtala mělčinami a pak tiše vyplula na hladinu řeky.

Pro českého čtenáře není těžké si vzpomenout na ruskou pohádku Mrazík a babu Jagu, která bydlí v chaloupce na kuří nožce. V této pohádce se chaloupka pouze otáčí, ale proč by nemohla i kráčet?
Málokdo však ví, že takové chaloupky byly skutečně stavěny na Sibiři. Chalupa byla postavena na čtyřech „kuřích nohách“, což byly ve skutečnosti obrovské kůly, Byla bez dveří a oken a dovnitř se vstupovalo padacími dveřmi v podlaze. V těchto stavbách se v bezpečí před zvěří uchovávaly potraviny.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DESIDERÁTA) Kategorie: Čarodějky na cestách

Když byla Desideráta Dutá děvčetem, dala jí babička čtyři důležité rady, aby vedly její nejisté mladistvé kroky po záludně křivolakých stezkách života.
Byly to tyhle:
Nikdy nevěř psu s oranžovýma očima.
Vždycky si zjisti jméno a adresu toho mládence.
Nikdy nevstupuj mezi dvě zrcadla.
Den co den, ať jdeš kamkoliv, se oblékej do čistého prádla. Nikdy nevíš, kdy tě srazí k zemi povoz nebo zabije splašený kůň, a kdyby pak lidé zjistili, že na sobě máš špinavé prádlo, musela bys zemřít hanbou.


Desiderata (latinsky Co je žádoucí) je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BRŠLICE) Kategorie: Čarodějky na cestách

Kromě toho, že byla lady Aranžmánová stejně přizpůsobivý příživník jako například bršlice - kozí noha, byla všeobecně celkem neškodná osoba. Vždycky navštěvovala různé podniky pro vyšší třídu, jejichž výtěžky byly určeny na charitativní účely, a chlubila se tím, že zná křestní jména téměř všech svých sloužících - alespoň těch čistších. A vzato kol a kolem byla laskavá ke zvířatům, a někdy, když byly umyté a nepříliš hlučné, dokonce i k chudým dětem. Jedno s druhým, vlastně si ani nezasloužila to, co na ni teď čekalo. Byl to však osud, který měla dnešní noci Matka Příroda v zásobě pro kteroukoliv ženu přibližně stejných proporcí jako Bábi Zlopočasná. Smůla lady Aranžmánové byla v tom, že ona byla první žena vhodné velikosti.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Obvykle se té čeledi říká mrkve nebo mrkvovité. Bršlice původně rostla ve vlhkých lesích. Lidé jí ovšem ve svých zahrádkách a na smetištích nabídli nové působiště – půdu bohatou na dusík a nepokrytou hustým drnem. A bršlice má skvělý podzemní systém oddenků (přeměněných stonků), které jí pomáhají pochodovat vhodným prostředím. A když ji plejete, tak ji jen na drobno potrháte oddenky, které snadno zakoření, a tak ji vlastně šíříte, jako při řízkování květin.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (ČERTKUS) Kategorie: Čarodějky na cestách

Vezměte si například léčitelství. Magráta věděla, že je mnohem lepší ve znalosti rozeznávání a používání léčivých bylin než ty dvě. Po staré Dobračce Sejkonopné, své předchůdkyni, v jejímž domku dnes žila, zdědila řadu obsažných knih a ona sama do nich připsala několik velmi důležitých poznatků, které si ověřila v praxi. Mohla by lidem vykládat věci! Kdyby se jim rozhodla vyprávět například o takovém čertkusu lesním bradavičnatém, zajímalo by je to jistě tak, že by od ní houfně prchali. Možná proto, aby to rychle oznámili dalším.

Čertkus (Succisa) je trvalka z čeledi štětkovitých (Dipsacaceae), měly by existovat 3-4 druhy v Evropě, na západní Sibiři a na Kavkaze.
U nás roste jen čertkus luční Succisa pratensis (anglicky devils´bit), pod zemí má tmavý oddenek, který je jakoby uťatý, ukousnutý. No a kdo by ho pod zemí mohl ukousnout jiný, než čert. Takže čertkus. Roste na vlhkých loukách a slatinách, ale u nás jeho lokality ubývají.
Čertkus lesní Succisa sylvatica roste v jižní Evropě a severní Africe, bývá řazen spíš do rodu Scabiosa (hlaváč) a používá se proti horečce, vyvolává pocení.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (PELYNĚK) Kategorie: Čarodějky na cestách

„Tady se píše ,Absinth’, na té láhvi,“ upozorňovala ji Stařenka.
„Ale to je přece jen jiný název pro pelyněk,“ usmála se Magráta, která se v bylinkách vyznala dokonale. „Můj herbář říká, ,zze to na pokazzenj zzaloudek dobré geft, a kdyzz fe bere przed gjdlem, przedchazj to zzaludecnjm tezzkoftem’.“


Magráta samozřejmě myslí pelyněk pravý (Artemisia absinthium), který roste i u nás, jeho nať se používá na zlepšení žaludečních funkcí. Obsahuje silici s toxickým thujonem a thujolem, proto při dlouhodobém používání nebo vysokých dávkách může způsobit koliky, znecitlivění, až bezvědomí; při dlouhodobém používání může poškodit funkce centrální nervové soustavy. Pelyněk pravý se přidává do vermutu a likérů. Koncentrovaný destilát (kolem 72%) zvaný pravý absint, při jehož výrobě se pelyněk pravý používal, byl v mnoha zemích zakázán. Jeho působení se připisovaly halucinogenní účinky, které však nebyly dokázány. Mezi známé uživatele absintu patřili Oscar Wilde, Toulouse Lautrec, Vincent van Gogh.
Pelyňků je ovšem více, asi 300 druhů, které rostou hlavně na severní polokouli. K těm nejzajímavějším patří:
Artemisia dracunculus pelyněk estragon – východoevropský a asijský druh; pěstuje se jako koření, používá se do polévek, omáček, do estragonového octa a hořčice.
Artemisia abrotanum pelyněk brotan – původ nejasný, pěstuje se jako koření i léčivka.
Artemisia cina pelyněk cicvárový – druh z Turkestánu, jeho úbory (květenství) se dovážely pod názvem cicvárové semínko, používal se proti škrkavkám, obsahuje kromě jiných látek jedovatý santonin, který působí jako anthelmintikum, ale pro jedovatost se dnes zakazuje.
Rostliny rodu pelyněk (Artemisia) jsou opylovány větrem, jejich pyl vyvolává nepříjemné alergické reakce. Jedná se o rostliny odolné proti suchu (u nás většinou v teplejších oblastech na suchých stanovištích), rostou i v zasolených půdách a často tvoří „pelyňkové stepi“, jakýsi přechod k polopouštím v kontinentálním prostředí. Pravděpodobně s růstem pelyňků na neúrodných půdách souvisí hvězda zvaná pelyněk, která má souvislost s představou konce světa.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (ŽENSKÉ PRSTY) Kategorie: Čarodějky na cestách

„Velmi mě těší, že vás poznávám, pane Soboto,“ řekla. „A vím jistě, že si na té skvostné omáčce pochutnám.“
„Jmenuje se to gumbo,“ informovala ji Stařenka, „a jsou v tom ženské prsty.“
„Vím dobře, že ženské prsty se říká jedné kořeněné bylině, děkuju ti za upozornění,“ odpověděla jí Bábi klidně. „Nejsem zas tak úplně nevzdělaná.“
„Tak jo, ale dbej na to, abys ve své dávce měla aspoň nějakou hadí hlavu,“ radila jí Stařenka Oggová, „ty jsou z toho všeho nejlepší.“
„A co je to za rostlinu, ta ,hadí hlava’?“ „No, myslím, že bude lepší, když se nejdřív najíš,“ zamlouvala celou věc Stařenka.


Lady´s fingers je název nezralých zelených plodů proskurníku jedlého (Abelmoschus esculentus) zvaného také okra. Je to rostlina příbuzná slézům, které se u nás používaly jako léčivky, také bavlníku a ibiškům. Rostlina není známa planá, dosahuje výšky až 2 m, má velké dlanité listy a velké květy podobné bíle kvetoucímu ibišku s červenou skvrnou uprostřed. Plod je až 18 cm dlouhý. Pochází pravděpodobně z Afriky a dnes se pěstuje v tropech a subtropech celého světa. Okra obsahuje slizovité látky, které se dlouhým vařením rozpustí, používá se do polévek nebo dušených pokrmů. Pravděpodobně od afrického názvu okry je odvozem název gumbo, husté polévky z jižní Louisiany, ve které okra působí jako zahušťovadlo.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (HADÍ HLAVY) Kategorie: Čarodějky na cestách

Jsou v tom hadí hlavy, poznamenala Stařenka.
Nepokoušej se mě vyvést z míry, odpověděla Magráta. Vím, že hadí hlava je určitý druh byliny. Řebčík se myslím jmenuje.-----


Nejdříve mi jako hadí hlavu nabídl Internet rostlinu, která se jmenuje česky štítovka kosá Chelone oblique. Ale obvykle ji anglicky nazývají turtle head, podle tvaru poupat. Také latinské jméno je spíš želví, než hadí.
Hadí hlava (Snake´s Head) jsou nazývány rostliny druhu Fritillaria meleagris, česky řebčík kostkovaný. Pochází z Balkánu a Kavkazu, nejblíž k nám má mít původní lokality na jižním Slovensku. Pěstuje se jako okrasný a občas zplaňuje. V zemi má cibuli velikosti 1 - 2 cm, nad zemí dosahuje výšky asi 30 cm. Asi 4 cm velké převislé květy jsou purpurové, s kresbou šachovnice. Kvete na jaře, v dubnu nebo květnu. Obsahuje jedovaté alkaloidy.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (PANÍ DLAŇOVÁ) Kategorie: Čaroprávnost

„Jsou moc milí,“ souhlasila s ní Esk. „Znáš ten dům v naší ulici, kde žije ta tlustá paní se všemi těmi mladými děvčaty, co jsi mi o nich řekla, že jsou to nějaké její příbuzné?“
„Ano, paní Palma,“ přikývla Bábi opatrně. „Velmi úctyhodná dáma.“
„Představ si, že je lidé navštěvují celou noc! Dívala jsem se. Moc by mě zajímalo, kdy se vlastně všechny vyspí.“
„Hm,“ prohlásila Bábi.
„Musí to být pro tu paní velká zátěž, když má všechny ty dcery uživit. Myslím, že by lidé měli být ohleduplnější.“


V dalších knihách byla paní Palma (angl. palm = dlaň, palma) přejmenována na paní Dlaňovou, představenou Cechu švadlen a šiček.
Paní Dlaňová a její dcery (Mrs. Palm and her daughters) je australský slang pro mužskou masturbaci. Znamená to, že se při tom používá ruka - dlaň (palm) a prsty (five daughters).

VÍTE, ŽE... (GRANPON BÍLÝ) Kategorie: Čaroprávnost

„Tak něco takového vidim poprvé,“ prohlásila vrchní pradlena. „A že hož jsem veděla fleky od séry, sazí, dračí krvi, krvi démonó a já nevim čeho eště.“ Otočila vestu naruby a podívala se na jmenovku našitou uvnitř. „Hmm. Granpon Bílé. Estli se nebode lepší starat o svoje prádlo, bode z něho brzo Granpon Šedé. Víš, co tě řekno, holka? Že Bílé mág je prostě tak akorát Černé mág, které má dobró hospodyňo.“

Odkaz na Tolkienova Pána prstenů, kde se z Gandalfa Šedého stal Gandalf Bílý.

VÍTE, ŽE... (PLEISTOCÉN) Kategorie: Čaroprávnost

Znovu se rozhlédla přes střechy Ankh-Morporku a utěšovala sama sebe: co bylo napsáno, to jsou jenom slova, která lidé říkají, zploštělá a namačkaná mezi listy papíru, dokud se nezmění ve zkameněliny (zkameněliny byly na Zeměploše dobře známé. Hlavně se zachovaly velké spirálovité skořápky a špatně zkonstruovaní tvorové z doby, kdy se Stvořitel ještě nerozhodl, co chce vlastně stvořit, a své pokusy prováděl tak někdy v období pleistocénu).

Zde je vidět, že geologická období Zeměplochy a naší Země jsou zcela odlišná. Tvorové s velkými spirálovitými skořápkami, jako byli měkýši, hlavonožci a amoniti, měli své zlaté období v prvohorách před 540 – 250 milióny lety. V Zeměploše je toto období v pleistocénu, což je na Zemi období čtvrtohor, které začalo před dvěma milióny a skončilo přibližně před 10 500 až 12 000 lety.

VÍTE, ŽE... (ZEMĚDĚLSTVÍ) Kategorie: Dámy a pánové

„Je velmi důležité dosáhnout správný poměr mezi obilninami, luštěninami a kořenovou zeleninou.“ Pokračoval Verence zvýšeným hlasem.“Také velmi vážně uvažuji o jetelovinách.“

Verence si spokojeně zamnul ruce.
„S luštěninami už dokážeme skvělé věci. Fazole, hrách…vždyť víš. Distributoři dusíku. A vápno. Vědecké spojení. Mrkni na tohle.“


Zemědělský pokrok začínal od zemědělské techniky – vynález chomoutu, zdokonalení rádla. A změnou způsobu hospodaření. Nejdříve se střídal úhor a osetek. Pole se nehnojila, dobytek se obvykle pásl na úhorech a leckde jinde, kde mimovolně hnojil. Nebyl problém s hnojem, ale obsah živin v půdě za moc nestál. Pokud se dobytek musel chovat u domu, začal se hnůj hromadit, no a kam s ním, začal se vyvážet na pole. A ejhle – byla lepší úroda. V 14. – 15. století se už hnojilo cíleně a vznikla typická zemědělská otázka: Co je hnůj? Odpad nebo výrobek?
Asi od 13. století už nemohlo původní zemědělství obyvatelstvo Evropy uživit. Začal se používat trojpolní systém – jedno pole úhor, druhé jař (obilovina) a třetí ozim (obvykle opět obilovina) a další rok se to posunulo o pole dál. Ozimy se sely po úhoru, protože byly nejnáročnější na živiny. Později se úhor nahrazoval pícninou, jako např. hrách, boby, jetel. Výhodné bylo, že některé z těchto plodin poskytovaly potravu, krmivo i zelené hnojení (tj. po zaorání rostlin). Obvykle to znamená pohnojení 50 – 150 kg dusíku na hektar. Hrách, boby, jetel, vojtěška – to jsou bobovité rostliny, které mají symbiózu s bakteriemi (Rhizobium, Bradyrhizobium), které vážou vzdušný dusík a mění ho do na sloučeniny přístupné rostlinám. Není to ovšem zadarmo – rostlina jim poskytuje svoje organické látky jako zdroj energie, protože vázat atmosférický dusík je energeticky velmi náročné.
Pouze Verencova představa kořenové zeleniny neodpovídá trojpolnímu systému, pěstovalo se zelí a příbuzné zeleniny, řepa (nikoliv cukrovka), celer, mrkev, česnek, cibule, a to spíš na zahradách.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (VEČER TŘÍKRÁLOVÝ) Kategorie: Dámy a pánové

Někteří lidé jsou zrození k tomu, aby byli vladaři. Jiní se po nějakém čase ve funkci dopracují k tomu, že se stanou vladaři. Nebo alespoň něčím jako vrchním generalissimem, tatíčkem národa a dobrodincem vlasti. Jenže Verencovi roli krále víceméně vnutili. Nebyl k ní ani zrozen, ani vychován a dosedl na trůn jen díky jedné z oněch složitých zápletek kolem tajných nákloností, otcovství, sourozenectví a dědictví tak běžných v každé královské rodině.

Původní citace pochází ze Shakespearova Večera tříkrálového. Jedná se o jednání druhé, výjev pátý, kdy Malvolio předčítá dopis, o kterém si myslí, že mu jej poslala jeho milenka: "... Hvězda má povyšuje mne nad tebe, ale nelekej se té výsosti: jedni jsou vznešení rodem, jiní mají vznešenost přičiněním, a na jiné se vznešenost vrhá. Štěstěna ti otvírá své náručí, obejmi ji tělem i duší. Abys pak na to zvykal, čím se asi státi máš, svlékni svou poníženou šupinu, a objev se v čerstvém omlazení..."

Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete je jedna z největších Shakespearových komedií, více podrobností zde.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (KRÁLOVÉ LÉČITELÉ) Kategorie: Dámy a pánové

“Jak mohl Verence vědět, kdy se vrátíme?” Magrátě se zdálo, že Stařenka přemýšlela o pár vteřin déle, než bylo potřeba.
“Tak to nevím,” odpověděla nakonec. “Podívej, králové jsou svým způsobem také trošičku kouzelní, víš? Umějí vyléčit lupy a tak. Pravděpodobně se jednoho krásného rána probudil a lechtal ho jeho královský majestát.”


Králové umí vyléčit lupy zejména tím způsobem, že vám dají setnout hlavu, ale Terry pravděbodobně spíše naráží na rozšířenou pověru, že králův dotek dokáže vyléčit krtici (tuberkuléza uzlin). Podobné legendy se objevují i v Tolkienově Pánovi prstenů nebo i v Shakespearově Macbethovi, jednání 4, výjev třetí.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (SOUND OF MUSIC) Kategorie: Dámy a pánové

Bábi Zlopočasná se poprvé objevila v Čaroprávnosti. V Soudných sestrách se stala neoficiální náčelnicí malé skupiny čarodějek skládající se z klidné Stařenky Oggové, která vládne rozsáhlé rodině, a mladé Magráty, té s červeným nosem, věčně rozcuchanými vlasy a sklony projevovat rozbředlý sentiment nad dešťovými kapkami, růžemi a koťátky.

Magrátiny sentimentální sklony (dešťové kapky, růže a koťátka) jsou odkazem na jednu z písní amerického kultovního muzikálového filmu Za zvuků hudby (The Sound of Music, 1965).

Raindrops on roses and whiskers on kittens
Bright copper kettles and warm woolen mittens
Brown paper packages tied up with strings
These are a few of my favorite things


Sound of Music

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KRAJ OKTARÍNOVÉ TRÁVY) Kategorie: Dámy a pánové

Vítr se unavil a zeslábl. Teď, zatímco vycházelo slunce, sotva slyšitelně šeptal kdesi nad obzorem.
Tohle byl kraj oktarínové trávy. Úrodná zem, úrodný kraj, kde se dařilo především kukuřici.


Ve Spojených státech amerických má Kentucky přezdívku blue grass country - země modré trávy. Tráva tu není modrá, ale je zde rozšířena tráva „bluegrass“, která má drobné namodralé květy, takže na jaře mají zdejší traviny namodralý nádech. Tuto trávu sem údajně dopravila Angličanka doprovázející Daniela Boona, někdy v roce 1769. (Daniel Boon byl proslavený zálesák, který prochodil Kentucky ještě v době, kdy tam žili prakticky jen indiánské kmeny.) Semínka měla pečlivě hlídat ve svém kapesníku. Podle jiné verze semena této trávy rozhodil po Kentucky obchodník John Findley, který do slámy balil zboží, se kterým kšeftoval, a nepotřebnou slámu pak zahodil.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KRUHY V OBILÍ) Kategorie: Dámy a pánové

Vítr utichl docela.
Kukuřice se však vlnila dál. To nebyl obyčejný pohyb vyvolávaný větrem. Vlny vycházely ze středu pole jako kruhy, které se vytvoří na vodě, když do ní vhodíte kámen.
Vzduch začal syčet a zanedlouho se naplnil vzteklým bzukotem.
Pak se ve středu pole začala mladá kukuřice ohýbat a se šustěním se pokládala.
V kruzích.


Kruhy v obilí jsou velmi známým fenoménem. Některá z nich jsou vytvořena lidmi, jejichž motivem je v současné době většinou recese, ale je pravdou, že záznamy o kruzích v obilí jsou i několik set let staré, kdy lze s určitostí pochybovat, že tyto kruhové obrazce vytvořila ruka člověka. Existuje teorie, že za některé obrazce mohou atmostférické vlivy jako jsou vzdušné víry. Další teorie jsou už méně pravděpodobné. Jedná se zejména o vlivy biologického druhu, o elektromagnetické záření nebo energetický vliv naší planety. Výčet těchto teorií pak končí velmi nepravděpodobnými možnostmi a konspiračními teoriemi, např. že se jedná o pokusy mimozemské civilizace s námi komunikovat, že kruhy v obilí způsobují tajemné světelné koule, nebo že světové vlády mají tajné technologie, které tento fenomén způsobují, ať už záměrně či jako vedlejší produkt používání takových technologií.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ARTÉSKÁ STUDNA ) Kategorie: Dámy a pánové

“Tady se říká,” oznámil jim Jasoň Ogg, jehož obrovský prst váhavě postupoval od slova ke slovu, “že to je oko-uzlující příběh o lásce krá-lovny vil - to jseš ty, Bestiáne -”
“- tak to ti pěkně děkuju -”
“- ke smrdel-telníkovi. A k tomu komiks-cká mezihra s veselými arti-sty.”
“Co jsou to ar-ti-sti?”
“To nevím. Myslím, že jsou to takový studně.” Jasoň se poškrabal za uchem. “Kdysi jsem pro takovou jednomu opravoval pumpu. Artistská studna.”
“A co je na nich veselého?”
“Možná do nich lidi nějakým veselým způsobem padají?”


Označení pro artéské studně pochází od bývalé francouzské provincie Artois, kde bylo ve 12. století vytvořeno mnoho takových studní, nicméně již dříve byly známy artéské studny v Sýrii a v Egyptě. Artéská studně se vyznačuje tzv. artéskou vodou, která se od běžné spodní vody odlišuje pouze geologickým uložením. Tato voda je obsažena ve vrstvě propustné horniny, která je zeshora uzavřena nepropustnou vrstvou. V mísovitých pánevních oblastech je její podzemní hladina napjatá a zespodu tlačí voda na nepropustnou vrstvu, tj. na tzv. artéský strop. Jestliže se tento strop navrtá, voda působením přirozeného vztlaku vytryskne a za určitých geologických podmínek vystoupá až na povrch země.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PONGO) Kategorie: Dámy a pánové

Knihovník se díval z okna na ubíhající, stále stejnou krajinu. Byl nevrlý a uražený. Měl s tím jistě mnoho společného i onen úplně nový, jasně modrý obojek s velkým nápisem PONGO, který měl kolem krku. Tohle si někdo ošklivě odnese.

Pongo je latinské rodové označení pro orangutana. Také to však je jméno dalmatina, který byl otcem štěňat z filmu 101 dalmatinů. Asi i proto je Knihovník tak rozčílen.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (YOSSARIAN) Kategorie: Dámy a pánové

Nebylo to tím, že by byl Výsměšek hloupý. Opravdu hloupý mág by měl zaručenu stejnou délku života jako skleněné kladivo. Naopak, jeho inteligence byla mohutná. Bohužel mohutná jako lokomotiva a jako lokomotiva se hnala vyjetými kolejemi, takže se téměř nedala řídit.
Pochopitelně že existují takové věci jako paralelní vesmíry, i když “paralelní” je stěží to správné slovo, protože vesmíry se prolínají a stáčejí jeden kolem druhého v podivných kličkách a spirálách jako vlákna nějakého šíleného tkacího stroje nebo letka Yossarianů se zánětem středního ucha.


Kapitán Yossarian je hlavní postavou světoznámé knihy Hlava XXII, kterou napsal americký spisovatel Joseph Heller. V tomto díle je válka popsána jako absurdnost, ve které nemá život žádnou cenu. Kapitán Yossarian se záměrně chová jako blázen, aby se mohl dostat domů. Problémem však je znění hlavy XXII vojenského řádu, která říká, že letecké povinnosti může být zbaven ten, kdo je uznán za psychicky narušeného, a zároveň požádá o uvolnění. Ovšem to, že o uvolnění požádá, svědčí o jeho psychickém zdraví, takže zde vzniká vtipný paradox. Kapitán Yossarian se tak během svých misí snaží za každou cenu vyhnout protiletecké palbě nepřítele, aby přežil, přičemž využívá různých úhybných manévrů. Ironií je, že tato zbabělost mu v jeho vojenské kariéře nakonec přináší úspěchy.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MOTÝLÍ EFEKT) Kategorie: Dámy a pánové

A dělí se. Ale, a to je důležité, ne stále. Vesmír se celkem málo stará o to, jestli jste zašlápli motýla. Motýlů je dost.

Zde Terry Pratchett odkazuje na známou sci-fi povídku Raye Bradburyho Zahřmění (Sound of Thunder). Hrdina je členem posádky stoje času, se kterým se dostanou do éry dinosaurů, kde omylem zašlápne motýla. Po návratu do přítomnosti pak zjistí, že v důsledku zabití motýla se přítomnost, kterou znal, dramaticky změnila. Díky této povídce pak byla později pojmenována jedna teorie, která pojednávala o tom, že tak drobná událost jako je motýlí zatřepetání křídly, může na druhé straně světa vést k tak rozsáhlým následkům, jako je ničivá bouře. Této teorii se říká "motýlí efekt". Terry Pratchett s oblibou využívá tento vtip ve svých knihách. Dokonce jej použil i v počítačové hře Discworld I.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ERIK - FAUST) Kategorie: Erik

Faust je postava legendy o vzdělanci, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Legenda je německého původu, ale rozšířila se i do dalších evropských zemí.
Legendární doktor Faust vychází ze skutečné historické postavy dr. Johanna Fausta (asi 1480–1540), středověkého německého alchymisty, o kterém již za jeho života kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem.
Tato legenda se dočkala mnoha zpracování v literatuře. Jedním z nejstarších je německá verze z roku 1578 Historie dr. Johanna Fausta. Velmi známá zpracování jsou např. od anglického dramatika Christophera Marlowa nebo od Johanna Wolfganga Goetha.
Doktor Jan Faust z Wittenbergu uzavírá smlouvu s ďáblem Mefistofelem, aby mu sloužil 24 let a po uplynutí této doby si jej může odnést do pekel. Brzy ale Faust poznává, že mu smlouva s ďáblem nepřináší očekávané naplnění žádostí a tužeb. Faust se nechá zmámit, teprve když mu Mefistofeles zjeví krásnou Helenu Trojskou. Novým úpisem poroučí duši peklu a definitivně opouští Boha. Jeho osud je zpečetěn a lhůta dovršena. Fausta si odnesou ďáblové.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (RUDÁ SONJA) Kategorie: Erik

V tichém koutku hostince U zašitého bubnu, kde se sešly dobrodružky Herena - Hennovlasá Babina, Rudá Šáron a - Čarodějka noci, na kus dívčích tlachů a partičky kanasty, se všechny nalité nápoje ve sklenicích změnily v malé žluté slony.

Herrena, zvaná Hennovlasá Babina je hrdinka z Lehkého fantastična, která pronásledovala Mrakoplaše, protože měla za úkol přivést ho do Ankh-Morporku.

Rudá Šáron je zeměplošskou obdobou Rudé Sonji, barbarské hrdinky ve stylu barbara Conana.

Čarodějka noci bude zřejmě jedna z těch klasických postav patřících do kolonky „páni zla“. To, že si přišla potlachat s dvěmi „kladnými“ hrdinkami přece nic neznamená. I temná paní si občas potřebuje jen tak s někým poklábosit.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (QUETZALCOATL) Kategorie: Erik

Tezumánská říše, rozkládající se v džunglí porostlých nížinách centrálního Klače, je proslulá svými ovocnými trhy, dokonalou technikou zpracování obsidiánu, ptačího peří a nefritu a hromadnými oběťmi na počest Quizozapletla, opeřeného hroznýše, boha hromadných obětí. S Quizozapletlem alespoň vždycky víte, jak se říká, na čem si stojíte. Obvykle je to na vrcholku pyramidy, ve společnosti mnoha dalších lidí, především kněze v přepychové péřové čelence, třímajícího v ruce obsidiánový nůž, se kterým budete mít v nejbližší chvíli příležitost se seznámit.

Quetzalcóatl (opeřený had) byl jeden z nejvýznamějších bohů toltécké a aztécké indiánské civilizace. Jako mýtický hrdina se v doprovodu Xolotla, božstva v podobě psa, vydal do podsvětní říše Mictlanu, aby od jejího vládce vyžádal staré lidské kosti. Ty pak oživil krví z vlastního penisu, probodeného ostnem maguey. Během stejné výpravy získal od mravenců zrnka kukuřice, která pak věnoval lidem. Naučil je také mnohým řemeslům a umění, především jim daroval kalendář, který pro ně sám vynalezl. Nepřál lidským obětem, dovolil používat pouze hady, motýly a ptáky. Proto se nepohodl s jinými bohy, tito ho opili a podstrčili mu kněžku, jeho vlastní sestru, se kterou v opilosti obcoval. Takto zkompromitovaný byl z Tollanu vyhnán, předtím však město zcela zničil, své poklady ukryl, rozehnal ptactvo, z hadů si postavil vor a odplul na východ se slibem, že se vrátí a znovu ujme vlády. Právě tento příběh byl pokládán za důvod úcty, již v prvopočátku prokazovali Aztékové španělským dobyvatelům.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VYNÁLEZ KOLA) Kategorie: Erik

Před Mrakoplašem stálo několik kněží, kteří ublíženými zpěvavými hlasy pronášeli stížnosti na močály, moskyty, nedostatek železné rudy, činné sopky, počasí, na fakt, že obsidián neudrží ostří, a na to, že ta pitomá kola, ať je položíš, kdy chceš a kam chceš, a ať je táhneš nebo strkáš, stejně nefungují a tak dál.

Tezumánci mají předobraz v Aztécích, bojovném a krutém národě, který, ač znal kruh jako tvar, nepřišel na jeho praktické využití. Příkladem může být středoamerická míčová hra podobná současnému basketbalu, kdy se míč nevhazoval do koše, ale do kameného kruhu na zdi hřiště. Kruhový tvar měli také aztécké mince.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (FONTÁNA MLÁDÍ) Kategorie: Erik

“Já bych rád pokračoval ve svém pátrání po Fontáně mládí,” prohlásil Pasák da Quirm. “To jo,” přikývl Mrakoplaš.
“Zasvětil jsem tomu celý svůj život, abyste věděli,” oznámil jim stařík pyšně.
Mrakoplaš si ho prohlédl od hlavy k patě. “Vážně?” ušklíbl se.
“No jistě! Naprosto. Od chvíle, kdy jsem byl ještě malý hoch.”


Pasák z Quirmu - v anglickém originálu Ponce de Quirm. Juan Ponce de León byl španělský dobyvatel, který na Floridě pátral po Fontáně mládí. Hledal ji až do své smrti v roce 1521. Evidentně jeho pátrání nebylo úspěšné.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LAVAEOLUS) Kategorie: Erik

“Lavaeolus způsobil porážku Tsortu díky tomu, že byl neobyčejně lstivý,” vysvětloval. “A potom bloudil deset let, než se dostal domů, a zažil různá dobrodružství se svůdkyněma, sirénama a čarodějkama.”
“No, tak už je mi jasné, proč jsi ho tak studoval. Deset let, co? A kde žije?”
“Asi tři sta kiláků odsud,” odpověděl Erik bez zaváhání.
“To musel být pořád ztracený, co?”
“A když se nakonec dostal domů, bojoval s nápadníkama svý ženy a vůbec, a jeho starej pes ho poznal a chcípnul.”
“Páni!”
“On mu nosil patnáct let v hubě pantofle a nakonec ho to zabilo.”


Odysseus je hrdina řecké mytologie. Byl to nejmoudřejší generál v trojské válce na straně Achájců. Vymyslel lest, jak se dostat za hradby Tróje. Nechal postavit Trojského koně, ve kterém se s dalšími muži schoval. Trójané pak koně odtáhli přímo do města. Díky tomu pak mohli Achájci vpustit zevnitř své vojáky a vyhrát tím válku.
Odysseus pak se svou flotilou dvanácti lodí 10 let bloudil na moři, než se mu podařilo dostat zpět do Ithaky, kde byl vládcem. Byl to trest od boha Poseidona, kterého si znepřátelil. Prožil pak mnohá dobrodružství. Slyšel vábivý hlas sirén, byl milencem kouzelnice Kirké, která jeho muže proměnila v prasata, dostal se do země kyklópů, kde mu hrozilo, že bude sněden... Tato dobrodružství přežil jen on sám. Celá jeho posádka zahynula.
Když se vrátil domů, musel ještě svést boj s drzými nápadníky své manželky Penelopy, kteří toužili po ithackém trůnu.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PANDEMONIUM) Kategorie: Erik

Ve středu pekla se zvedá z jezera žhnoucí lávy město Pandemonium, z jehož hradeb je nepřekonatelný výhled na Osm kruhů pekla. Právě v této chvíli skutečně dělalo čest svému jménu.

Pandemonium je jeden z výrazů označujících peklo nebo hlavní město pekla. Devět kruhů pekla je z Dantova díla Božská komedie. Zde jich je jen osm, protože na Zeměploše je číslo osm číslem magickým.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PROMETHEUS) Kategorie: Erik

“Já tedy nevím, co udělal,” odpověděl démon, “ale když jsem sem nastoupil já, tak jeho trest spočíval v tom, že byl každý den ráno přikován na tenhle kámen a pak přilétal orel a ten mu vykloval játra. Bylo to jednu z nejstarších a nejoblíbenějších mučení.”

Prométheus byl nejchytřejší a nejmazanější z Titánů. Ačkoliv bojoval na straně bohů proti Titánům, nechoval k bohům žádnou úctu. Prométheus byl stvořitelem člověka. A protože lidi miloval, rozhodl se ukrást z Olympu posvátný oheň, aby se lidem na zemi žilo lépe. Za to ho Zeus potrestal tím, že jej přikoval k pohoří Kavkaz, kde orel Ethon každý den vyrval jeho játra, která pak pozřel. Prométheovi do druhého dne vždy narostla nová. Z tohoto utpení byl později osvobozen hrdinou Héraklem, který orla zastřelil a osvobodil Prométhea z jeho okovů.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (SISYFOS) Kategorie: Erik

Pak tam byl mírný kopeček. U jeho úpatí ležel oblý kámen. Vedle kamene seděl muž s kovovými kruhy na rukou a na nohou, hlavu zoufale zabořenou do dlaní. Vedle něj stál zakrslý zelený démon, který se téměř prohýbal pod vahou obrovské knihy.
“O tomhle jsem slyšel,” naklonil se Erik k Mrakoplašovi. “Je to nějaký chlápek, který se vysmíval bohům, nebo co. Musí valit ten kámen nahoru do toho kopce a pokaždé, když už je tak tak nahoře, kámen mu vyklouzne a skutálí se dolů -”


Sisyfos byl v řecké mytologii synem Aiola a jeho manželky Enareté. Jeho dědem byl Hellén, praotec všech Řeků. Byl zakladatelem a prvním králem Korinthu a otcem Odyssea. Sisyfos byl nejchytřejším a nejprohnanějším z lidí.
Když říční bůh Asópos hledal svou ztracenou dceru Aigínu, prozradil mu Sisyfos, že mu ji unesl Zeus a také mu řekl, kde ji ukrývá. Za tyto informace získal od Asópa nevysychající studnu, umístěnou na korinthském hradě.
Zeus nařídil svému bratru Hádovi, aby Sisyfa za trest odvlekl do Tartaru a navěky ho potrestal za prozrazení tajemství bohů. Jenže Sisyfos Háda přelstil, nasadil mu jeho vlastní pouta a několik dnů ho dokonce držel ve svém domě jako vězně. To způsobilo na světě hrozné zmatky, protože nikdo nemohl umřít. Nakonec Arés Háda osvobodil a předal mu Sisyfa.
Sisyfos to však stále nevzdal. Než ho odvedli, nařídil své ženě, aby ho nepohřbívala. V Hádově paláci šel rovnou za Hádovou manželkou Persefonou, namítal, že jako nepohřbeného ho tam nemohou držet a lstivými řečmi ji přesvědčil, že se vrátí na skok na zem, zajistí svůj pohřeb a do tří dnů bude zpět. Na slunečním světle Sisyfos své sliby nechal být. Povolali tedy Herma, aby ho dovedl zpět.
Za to vše došlo na příkladné a kruté potrestání. Soudci mrtvých mu přikázali, aby obrovský kámen tlačil na kopec a na druhé straně ho skutálel dolů. Jenže to se mu nikdy nepodařilo, kámen těsně pod vrcholem vyklouzne a valí se znovu dolů. Sisyfos musí začínat stále znovu a znovu. A tak je Sisyfos navěky k smrti unaven a navíc udoláván bezvýchodností situace, na kterou je i jeho příslovečná chytrost krátká.
Pojem „sisyfovská práce“ přetrval až do dnešních dob jako symbol nesmyslné, otupující, bezvýchodné práce, ze které nikdy nemůže být žádný užitek.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PERSEFONÉ) Kategorie: Erik

Podle efebské mytologie existuje jedna dívka, která sem přichází každou zimu.”
“Aby se tady ohřála?”
“Myslím, že ty pověsti říkají, že ona tím vlastně nějak zimu vytváří.”
“Jo, znal jsme pár takových ženských,” přikývl Mrakoplaš s moudrým výrazem.


Persefona je dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry, manželka vládce podsvětí Háda. Persefona byla krásná dívka, kterou Zeus přislíbil za ženu svému bratru Hádovi, bohu podsvětí. Její matka Démétér o tomto slibu nic netušila. Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým vozem Hádés, dívku strhl na vůz a ujížděl pryč.
Když se zarmoucená Démétér dozvěděla, kdo unesl její dceru, pohrozila, že zničí úrodu, jestli jí dceru nevrátí, čímž by nastal velký hladomor. Zeus k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv, ale ona zůstala neoblomná. A tak Zeus musel sjednat dohodu mezi Hádem a Démétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou.
Od té doby, jakmile Persefona odejde do Hádovy říše, příroda chřadne a začne se vzpamatovávat až ve chvíli, kdy se opět vrátí na zemi, zpět ke své matce Démétér.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (JEDOVATÝ BUK) Kategorie: Klobouk s oblohou

Co se týče lesíka, nebyl na lesní standardy nic moc. Tvořily ho většinou obyčejné buky, i když se dozvíte, že buk vylučuje speciální jed, kterým pokrývá zem pod sebou, aby ji udržel čistou a bez konkurence, uvědomíte si, že to není tak docela ten strom, za jaký jste ho měli.

Tady se jedná o omyl. Buk žádný jed do svého okolí nevylučuje na rozdíl např. od ořešáku nebo trnovníku akátu. Buk má husté listí, les je hodně stinný a pokud je navíc půda chudá a kyselá, pak je bučina tzv. Fagetum nudum - nahá (holá) bučina, bez bylinného podrostu. Nedostatek světla a živin jsou příčinou toho, že byliny v podrostu nemohou existovat. Na bohatším podkladu naopak bývají tzv. květnaté bučiny, často s bohatým podrostem s typickými bylinami – u nás např. se svízelem vonným (starší jméno mařinka vonná), kyčelnicemi, žindavou, kopytníkem.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (ANALOGIE ROSTLIN) Kategorie: Klobouk s oblohou

Existuje něco, čemu se říká teorie o Přiznání totožnosti. Obsahuje přibližně tohle: když Stvořitel vesmíru (nebo v některých verzích Stvořitelka) vyrobil užitečné byliny a rostliny, vtiskl jim jisté charakteristické rysy, které měly lidem sloužit jako nápověda. Bylina dobrá na bolení zubů bude vypadat jako zub, ta, která vyléčí bolesti ucha, jako ucho... Mnoho lidí na to skutečně věří.

Častěji se používá termín „doktrína signatur“ nebo „princip analogie“. Ze známějších osobností jí věřil např. Paracelsus. Např. otoky léčil léky podobnými slunci(síra), aby vytáhly vodu. Daleko větší pole působnosti měla doktrína u rostlin - rostlina se žlutými květy (např. mírně jedovatá routa) se používala na léčbu žloutenky (nemoci jater). Podobně třeba mírně jedovatý jaterník (trojlaločný list má snad podobu jater). Lék na nemoci srdce vybíral mezi rostlinami s listy srdčitého tvaru. Hlíza mečíku s mnoha vrstvami obalů chránila před zraněním sečnou zbraní a nosila se jako amulet. A nejhůř z toho vyšly vstavačovité (Orchidaceae), často téměř v přírodě vysbírané a pro svůj komplikovaný životní cyklus nepěstovatelné uměle. Pro svůj tvar podzemních hlíz mají některé rody (vstavač, tořič) své jméno (orchis je řecky varle). A tak samozřejmě byly používány jako afrodisiakum. Od toho máme jen krůček k likvidaci nosorožců v dnešní době, a to ze stejných důvodů. Jedná se o teorii hloupou a dost nebezpečnou – pro rostliny, živočichy a nakonec i pro léčeného člověka, kdy léčba mohla chorobu značně zhoršit.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (LEHKÉ FANTASTIČNO) Kategorie: Lehké fantastično

Lehké fantastično pochází z básně anglického básníka Johna Miltona (1608-1674), který je znám zejména díky své epické básni Ztracený ráj. V díle L'Allegro napsal tuto báseň:

Haste thee, nymph, and bring with thee
Jest and youthful Jollity
Quips and Cranks, and wanton Wiles
Nods, and Becks, and wreathed Smiles
Such as hang on Hebe's neck
And love to live in dimple sleek
Sport that wrinkled Care derides
And Laughter holding both his sides
Come and trip it as ye go
On the Light Fantastic toe.

VÍTE, ŽE... (VAVERKA) Kategorie: Lehké fantastično

Dvoukvítek s Mrakoplašem se hádali. Osoba, která byla předmětem sporu, seděla na své muchomůrce a se zájmem je pozorovala. Mužíček budil svým zjevem přesvědčení, že bude zapáchat přesně jako ten, kdo žije v červené prašivce, a to se Dvoukvítkovi nelíbilo.
„Sví ví vídl vít,“ ozval se slabý hlásek vedle Mrakoplašovy boty. Podíval se dolů. Trpaslík, který se představil jako Vaverka, se podíval nahoru. Mrakoplaš měl skvělý talent na jazyky. Trpaslík právě řekl: „Zbylo mi doma od včerejška trochu šerbetu z čolka.“


Trpaslík Vaverka, se kterým se Mrakoplaš s Dvoukvítkem setkali v Skundském pralese, je skřítek Cvoček Cvrkal, který se objevil později v Hlídce ve funkci leteckého průzkumu využívající k tomu zejména havrana a volavku. Měl by být příbuzný Nac mac Fíglů.

VÍTE, ŽE... (YMPA) Kategorie: Lehké fantastično

Je známé, že mágové a hrdinové spolu nevycházejí právě nejlépe, protože ti první si myslí, že ti druzí jsou smečka krvežíznivých idiotů, kteří se musí zastavit, aby mohli myslet, a ti druzí přirozeně nevěří skupině podivných individuí, která si neustále něco mumlají pod vousy a oblékají se do dlouhých rób jako ženské. No, posmívají se čarodějové, když vám vadí tohle, co si má normální člověk myslet o všech těch zlatých kruzích, náušnicích a naolejovaných svalech, které vidíte v YMPA?

YMPA (Young Men's Pagan Association) v češtině znamená Pohanské sdružení mladých mužů. V originále to je však YMCA (Young Men's Christian Association), tzn. Křesťanské sdružení mladých mužů. Je to nejstarší a největší mezinárodní mládežnická organizace na světě – přes 40 miliónů členů. Vznikla roku 1844 v Anglii, její ženská obdoba byla založena o 11 let později (YWCA).

VÍTE, ŽE... (SMRŤOVA ŘÍŠE) Kategorie: Lehké fantastično

Za sebou uslyšel zvuk kroků, znělo to jako Zavazadlo, ale v této chvíli Mrakoplaš nijak nestál o to, se s ním sejít. Obával se totiž, že by si mohlo špatně vysvětlit, proč udeřil jeho pána, a jednoduše řečeno, ty lidi, kteří se mu nelíbili, Zavazadlo prostě zhltlo nebo aspoň pokousalo. Mrakoplaš nikdy neměl odvahu se zeptat, kam se podějí ti, za kterými se zaklaplo těžké víko ze dřeva Myslícího hruškovníku, ale faktem bylo, že když se znovu otevřelo, byli pryč.
Obával se zbytečně. Zavazadlo ho snadno předběhlo a pod jeho dnem se v prudkém pohybu rozmazávaly pracující nožičky. Podle toho, s jakou úporností pádilo, nabyl Mrakoplaš dojmu, že Zavazadlo ví, co ho pronásleduje, a ani trochu se mu to nezamlouvá.
Nesmíš se ohlédnout, vzpomněl si najednou. Ta vyhlídka je moc ošklivá.


Když pomineme to, že Mrakoplaš se zásadně drží pravidla neotáčet se za svými pronásledovateli, neboť to jen zpomalí v běhu, je poslední věta odkazem na příběhy, kdy se lidem nevyplatilo při útěku se otáčet. Nejznámější příběhy jsou o Lotovi a Orfeovi.

V řecké mytologii se Orfeus vydal do podsvětí, aby zachránil svou milovanou Eurydiku, která zahynula, když ji kousla zmije. Celé podsvětí obměkčil svým krásným zpěvem a hrou na lyru a díky tomu přesvědčil boha podsvětí Háda, aby mu Eurydiku vydal. Hádes však měl podmínku. Musí jít první a nesmí se ohlédnout, dokud nebudou zpátky ve světě živých. Orfeus to však nevydržel a otočil se, aby se podíval, zda je jeho milá v pořádku. Zahlédl však už jenom její stín, který se vracel zpátky.

Podle Bible - Starého zákona se bůh rozhodl zničit města Sodomu a Gomoru, neboť byla plná hříšníků, které tak chtěl ztrestat. Jedinou bohabojnou rodinou byla v Sodomě jen ta Lotova. A tak bůh souhlasil, že se můžou zachránit útěkem do hor, stanovil však podmínku, že se nesmí ohlédnout zpátky. Lotova žena se však otočila a proměnila se v solný sloup.

První příběh je tomu zeměplošskému blíže, neboť tam to má i souvislost se světem vládce nad smrtí.

VÍTE, ŽE... (BIRJÁNÍ) Kategorie: Lehké fantastično

Bylo pozdě. V Mrakoplašovi se napnula ta pružná a nezničitelná páska, která dokáže přinutit lososa plout tisíce kilometrů neznámým oceánem nebo zahnat milion lumíků do moře, kde hledají svůj domov, který se před stovkami let propadl do mořských hlubin. Touha po domově se v Mrakoplašovi zvedla jako birjání s krevetami, které si dal neopatrný mlsoun pozdě před spaním, chytila tenké vlákno, kteřé spojovalo jeho ztrápenou duši s tělem, zapřela se podpatky a ze všech sil zatáhla.

Muslimským panovníkům, kteří vládli v Indii v letech 1526 až 1857, se říkalo Velcí Mogulové. Ve dnech jejich marnotratných svátků se servírovaly obrovské podnosy plné birjáni. Je to vydatné jídlo z rýže, kořeněného kuřete, jogurtu, smetany a oříšků kešu.

VÍTE, ŽE... (NEKROTELECOMICON) Kategorie: Lehké fantastično

Většina lidí tomu dokáže odolat, ale neúnavné pokusy Věcí jsou silnější, právě když jejich vyhlédnutá oběť spí.
Bel-Shamharoth, C’hulagen, Zasvěcenec - všichni ti příšerní staří bohové Nekrotelecomiconu, knihy známé jen jistým šíleným adeptům pod jménem Liber Paginarium Fulvarum, jsou neustále připraveni proniknout do dřímajícího vědomí.


Necronomicon je tajemná kniha, která je často využívána ve filmech, např. v Evil dead (Smrtelné zlo) od Sama Raimiho. Stále se vedou debaty, zda Necronomicon skutečně existoval nebo zda je to jen pouhá smyšlenka.

Lovecraft o této knize napsal:

"Necronomicon je grimoár - arcidílo tzv. "černé" magie, které obsahuje tzv. mrtvá jména neboli vysoce účinné magické formule, zaměřené na tzv. stříbrnou neboli lunární magii. Tato kniha údajně začíná kapitolou "Svědectví šíleného Araba, který zde popisuje vše, co viděl a co se naučil, když získal „3 sigilia Masschu“. Al Zahred, údajný autor Necronomiconu, ji označuje za knihu černé země, kterou obdržel na rovinách Igigi, krutých duchů, poutníků pouště. Má to být velmi nebezpečná kniha, protože jejím předmětem jsou evokace velmi starých božstev uctívaných krvavými kulty. Dle slov autora lze soudit, že se setkal s bytostmi z jiného světa v horách, které obývali lidé Masschu. Kniha také vypovídá o magickém charakteru starých božstev. V principu jde pomocí tohoto grimoáru evokovat bytosti, které jsou dle našich měřítek silně "černomagické" a zlé ze své podstaty. Ovšem jsou uvězněny mimo tento prostor a cestu sem jim umožní pouze výše zmíněná evokace."
Al Zahredovi se přezdívalo „Šílený“. V Zeměploše je autorem Nekrotelecomiconu Šílený Ahmed.

VÍTE, ŽE... (BARBAR COHEN) Kategorie: Lehké fantastično

Stařík k němu obrátil své jediné oko, které bylo kupo¬divu jasné jako hvězda.
„Jmenuju še Cohen, chlapče.“ Bethanina ruka znehyb¬něla.
„Cohen?“ hlas se jí chvěl. „Barbar Cohen?“
„Jo, to jšem já.“


Cohenit je železitý minerál s chemickým vzorcom (Fe,Ni,Co)3C. Vyskytuje sa vo forme tyčovitých kryštálov v meteoritoch a bol pomenovaný podľa nemeckého geológa Emila Cohena. Na zemi sa vyskytuje na miestach kde sa horúca magma dostala do ložísk uhlia (najbližšie k ČR je pri meste Kassel v Nemecku). Tvrdosť nerostu je 5,5 - 6 (môžeme doň rýpať nožom, rýpe do skla).

by PVS

VÍTE, ŽE... (SKŘÍŇ) Kategorie: Magický prazdroj

Mrakoplaš zůstal ochromeně sedět a teprve po nějakých deseti vteřinách se mu z úst vydralo poděšené zakvíknutí a on vyrazil tak rychle, jak to jen dokázal.
Zastavil se až ve svém pokoji v budově knihovny. Nebyl to zvlášť zařízený pokoj, používal se hlavně jako skladiště starého nábytku, ale byl to jeho domov.
U jedné tmavé stěny stála skříň. Nebyla to taková ta směšná moderní věcička, dobrá akorát tak na to, aby se do ní ukryl vyděšený smilník ve chvíli, kdy se v zámku bytu nečekaně ozve manželův klíč. Tohle byla důstojná dubová záležitost, temná jako bezměsíčná noc, v jejíchž hlubinách se plížila a množila ramínka na šaty a na dně se hemžily skupinky lichých bot. Je docela možné, že skříň byla dveřmi do nějakého pohádkového světa, ale to se nikdy nikdo neodvážil zjistit, protože vnitřek skříně vyplňoval morový zápach naftalínových kuliček proti molům.


Jasný odkaz na knihu od C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň, ve které se čtyři děti dostanou do pohádkového království Narnie přes velkou starodávnou skříň. Stejným způsobem se pak dostanou zase zpátky. Velkého ohlasu se v roce 2005 setkala filmová podoba tohoto díla Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. V roce 2008 se v kinech objeví pokračování pod názvem Letopisy Narnie: Princ Kaspian.

VÍTE, ŽE... (CASABLANCA) Kategorie: Magický prazdroj

Mrakoplaš se sebral.
„Ó, velký a úžasný klobouku,“ řekl s pompou, „znič tu neopatrnou ženu, která měla tu troufalost, ne, tu drz-“
Ále, buď zticha. Ukradla nás, protože jsme jí to přikázali. A bylo to o chlup, to musíme říct.
„Ale ona je -“ Mrakoplaš zaváhal, „ona má to… je ženského původu!“ zamumlal nakonec obvinění.
To byla tvoje matka taky.
„No jo, ale ta od nás utekla ještě předtím, než jsem se narodil,“ pokoušel se Mrakoplaš odporovat.
Ze všech mizerných hospod v celém Ankh-Morporku jsi musela vlézt zrovna do téhle, stěžoval si klobouk.
„Byl to jediný mág, kterého jsem našla,“ vysvětlovala Conina. „Dokonce na něj vypadal. Na klobouku měl vyšito MÁK, a tak -“


Parodie na nejznámější hlášku z filmu Casablanca s Humphrey Bogartem a Ingrid Bergmanovou v hlavních rolích.
Američan Rick Blaine (Bogart) rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (Čechoslovák, i když má maďarské jméno) společně se svou ženou Ilsou (Bergmanová). Chtějí sehnat vízum a co nejrychleji uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyni.
Roku 1942 získal tento snímek tři Oscary za nejlepší film, scénář a režii. Nominován byl na dalších pět. Pokud se někdy mluví o nejromantičtějším filmu všech dob, pak je to Casablanca.

Jednou z nejznámějších hlášek tohoto filmu je věta "Ze všech lokálů ve všech městech po celém světě ona přijde zrovna do toho mého."

VÍTE, ŽE... (U TROLLÍ HLAVY) Kategorie: Magický prazdroj

Hostinec U Trollí hlavy byla žumpa jiného druhu. Jeho návštěvníci byli nepolepšitelní a neustále pracovali na vylepšení svého zjevu a chování tak, že se jim podařilo zbavit se i těch několika znaků, které by je mohly, byť i jen vzdáleně, řadit k nejhoršímu bahnu lidské společnosti. A věřte, že bahno na Stínově je skutečné bahno.
Mimochodem, na tyči nade dveřmi nevisí obyčejný vývěsní štít. Když se rozhodli, že to místo pojmenují U Trollí hlavy, začali už tady z gruntu.


Ve Velké Británii jsou tradiční hospody (puby) často pojmenovávány jako The King's Head, The Queen's Head nebo The Sultan's Head (U Královy, Královniny či Sultánovy hlavy). Před vchodem do budovy jsou většinou tyto hlavy nasazeny na bidle nade dveřmi hostince. Narozdíl od hospody U Trollí hlavy však nejsou skutečné.

VÍTE, ŽE... (JAKOKALYPSA) Kategorie: Magický prazdroj

„Co je to ta Jakokalypsa?“
Mrakoplaš se zamyslel. „No,“ začal potom váhavě, „to je konec světa. Tak nějak, asi.“
„Asi? Tak nějak konec světa? Tím chceš říct, že to není jisté? Jako že se rozhlídneme a budeme se lidí ptát ,promiňte, ale neslyšel jste něco‘?“


Zjevení svatého Jana je poslední knihou Nového zákona. Často bývá podle řeckého slova apokalypsis (zjevení, odhalení) nazývána jako Apokalypsa.
Podle „futuristů“ popisuje Kniha Zjevení výlučně nebo ve velké míře události, které nastanou na konci časů. Předvídají blížící se konec světa plný utrpení a násilí, kdy Bůh ztrestá hříšné lidstvo za všechny jeho hříchy, ale zachrání přitom malou hrstku věrných.
Na futuristickém a doslovném pojetí Zjevení staví mimo jiné millenarismus (známý také jako chiliasmus), učení, které na konci světa očekává nástup blažené tisícileté Kristovy říše. S tím jsou spojeny také četné snahy o vypočítání konce světa, které se objevují v průběhu celých církevních dějin. Pokusy o uspíšení zkázy světa, aby mohla být nastolena tisíciletá říše, vedly především v lidových vrstvách k občasným revolučním násilným vlnám.

Hrůzy šesti pečetí (Zjevení Janovo, 6/1-17)

1. Tu jsem viděl, jak Beránek (Ježíš) rozlomil první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem, jak jedna z těch čtyř bytostí (Mor) řekla hromovým hlasem: 'Pojď!'
2. A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval.
3. Když Beránek rozlomil druhou pečeť, slyšel jsem, jak druhá z těch bytostí (Válka) řekla: 'Pojď!'
4. A vyjel druhý kůň, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi mír, aby se všichni navzájem vraždili; byl mu dán veliký meč.
5. Když Beránek rozlomil třetí pečeť, slyšel jsem, jak třetí z těch bytostí (Hlad) řekla: 'Pojď!' A hle, kůň černý, a jezdec měl v ruce váhy.
6. A z kruhu těch čtyř bytostí jsem slyšel hlas: 'Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tři mírky ječmene. Olej a víno však nech!'
7. A když Beránek rozlomil čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrté bytosti (Smrt): 'Pojď!'
8. A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním. Těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.
9. Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali.
10. A křičeli velikým hlasem: 'Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?'
11. Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni.
12. A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl
13. a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody,
14. nebesa zmizela, jako když se zavře kniha a žádná hora a žádný ostrov nezůstaly na svém místě.
15. Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní - jak otrok, tak svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách,
16. a volali k horám a skalám: 'Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!'
17. Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?

VÍTE, ŽE... (LEDOVÍ OBŘI) Kategorie: Magický prazdroj

„Ledoví obři,“ prohlásil Nijel zděšeným šeptem.
„Mluv nahlas,“ požádal ho Creosot.
„Ledoví obři,“ vykřikl na něj Nijel trochu popuzeně. „Bohové je drželi v zajetí, víte. Někde na Středu. Až nastane konec světa, obři se osvobodí, vyjedou do světa na strašlivých ledovcích, získají nazpět vládu, zadusí pod svýma nohama plamen civilizace a svět bude nakonec ležet nahý a zmrzlý v děsivě mrazivé záři hvězd. Nakonec zmrzne sám čas. Nebo tak nějak podobně.“


Podle severské mytologie byla na počátku Velká prázdnota. Za jejím severním okrajem ležela Niflheim, země chladu, temnoty a mlhy, a za jižním okrajem Múspellsheim, země ohně, žáru a světla. Ve středu Niflheimu tryskal pramen a z něj vytékalo dvanáct řek, které ústily do Velké prázdnoty. Zde řeky zamrzaly v led a propast se tak postupně naplňovala. Z Múspellsheimu vál horký vítr a vylétaly jiskry a dopadaly na led, ze kterého se tak zrodila prabytost, obr Ymi.
Když obr usnul, potil se a pod levou paží mu vyrostli muž a žena. Jedna obrova noha se třela o druhou a zplodily spolu syna. Z těchto potomků pocházejí všichni další obři.
Led dále tál a z krůpějí vody se zrodila bezrohá kráva Audhumla. Svým mlékem živila obra Ymiho. Sama olizovala slané ledovce, až se z jednoho z nich zrodil praotec bohů Búri. Sám ze sebe splodil syna a ten si vzal za ženu obryni Bestlu. Ta mu porodila Ódina, Viliho a Véu, první bohy z rodu Ásů.
Mladí bozi byli silní a chytří. Chtěli si vybudovat vlastní zemi, ale svět obrů jim v tom bránil. Obři z jinovatky zahrnovali prostor ledovými krami a praobr Ymi mohutněl a svým tělem zavaloval stále víc místa. Proto bohové Ymiho zabili. Z jeho krve vznikla velká potopa, ve které se všichni ostatní obři z jinovatky utopili. Jen jeden pár přežil a z nich pak vzniklo celé další pokolení obrů, které bohy nenávidělo.
Při Ragnaröku, poslední bitvě mocností dobra a zla, se obři přidají na stranu nepřátel lidstva a bohů. Všichni pak v poslední válce zahynou.

VÍTE, ŽE... (ANNUS MIRABILIS) Kategorie: Magický prazdroj

„Univerzitu zaplňuje magie,“ odpověděl mu Mykadlo. „Tak funguje Magický prazdroj. Supermág je vlastně pramen, kterým přitéká magie. Skutečná magie, hochu. Ne ten starý unavený materiál, se kterým jsme museli vystačit posledních pár století. Tohle je úsvit to…, toho…“
„Nového úsvitu?“
„Přesně. Doba zázraků, doba…, toho…“
„Anus mirabilis?“
Mykadlo se zamračil. „Něco takového, řekl bych. Vidím, že umíte vždy najít to správné slovo, to je skvělé.“


John Dryden (1631-1700), anglický básník, překladatel a dramatik, publikoval v roce 1667 dílo Annus Mirabilis, dlouhou historickou báseň, líčící události roku 1666 - Velký požár Londýna a anglické vítězství nad nizozemskou flotilou (boje trvaly čtyři dny). Jedná se o moderní epickou skladbu, psanou v jambických pentametrech ve čtyřveršové sloce. Tato báseň mu vysloužila titul nejlepšího básníka své doby.
Velký požár Londýna trval od 2. do 5. září 1666. Požár vznikl v domě pekaře krále Karla II. Starosta města byl krátce na to o požáru informován, situaci však hluboce podcenil. Většina londýnských domů byla z dobře hořlavých materiálů jako je dřevo a sláma. K tomu foukal silný vítr, takže se oheň brzy dostal mimo kontrolu. Nakonec bylo několik domů odstřeleno, čímž vznikly bariéry proti ohni, které ho zastavily. Byla to jedna z největších londýnských katastrof (měřit se může jen s bombardováním města Němci za II. světové války), při které přišlo sto tisíc lidí o střechu nad hlavou, což byla v té době jedna šestina obyvatel města.
Slovní hříčka je založena na podobnosti latinských slov annus = rok a anus = řiť.

VÍTE, ŽE... (VETINARI) Kategorie: Magický prazdroj

Momentální Patricij, hlava výjimečně bohaté a mocné rodiny Vetinari, byl hubený, vysoký a na první pohled stejně chladnokrevný jako mrtvý tučňák. Stačil jediný pohled, abyste věděli, že je to člověk, který si chová bílou angorskou kočku a bude ji něžně hladit, zatímco odsuzuje lidi k smrti v nádrži s piraňami.

Předtím, než Paul Kidby nakreslil Patricije Vetinariho, představoval si Terry Pratchett, že vypadá podobně jako herec Jeffrey Jones, který si zahrál ve filmech Beetlejuice (otec Lydie, Charles), Amadeus (císař Josef II.), Ospalá díra (reverend Steenwyck) a Ďáblův advokát (Eddie Barzoon) nebo Alan Rickman hrající ve Smrtonostné pasti (hlavní zločinec Hans Gruber) či Harry Potterovi (Severus Snape).

Angorská kočka a nádrž s piraňami je odkaz na bondovku Žiješ jenom dvakrát. Bílou kočku chová padouch Ernst Stavro Blofeld, který využívá bazének s piraňami k likvidaci lidí, se kterými je krajně nespokojen. Objevil se i v dalších bondovkách - Srdečné pozdravy z Ruska a Thunderball.

VÍTE, ŽE... (M. C. ESCHER) Kategorie: Magický prazdroj

Mohlo to být ovšem i zdola nebo také úkosem. Rozmístění prostor knihovny Neviditelné univerzity bylo topografickou noční můrou. Prostá přítomnost obrovského množství uskladněné magie propletla rozměry a pokroutila přitažlivost a prostor do chomáče špaget, nad kterým by se rozplakal i M. C. Escher. Pokud by to na něm ovšem nezanechalo následky ještě horší.

Maurits Cornelis Escher (17. června 1898, Leeuwarden – 27. března 1972, Hilversum) byl nizozemský umělec, známý svými kresbami a grafikami (převážně mezzotinta, dřevořez a litografie), ve kterých zobrazuje paradoxy perspektivního kreslení, topologické útvary a rozvržení roviny na pravidelné obrazce.

Mezi známé příklady jeho děl patří:

* Relativity: Několikadimenzionální místnost, velmi podobná tomu, jak by měla vypadat knihovna Neviditelné univerzity. Často je používaná i v kinematografii (např. ve fantasy filmu Labyrint či animovaném seriálu Futurama)
* Drawing Hands: Dílo, v němž jsou zobrazeny dvoje navzájem se kreslící ruce
* Sky and Water: Světlo se zde mění ve stín přeměňujíc rybu ve vodě v ptáky na nebi
* Ascending and Descending: Zástupy lidí zde stoupají a sestupují v nekonečné smyčce ze schodů

VÍTE, ŽE... (CREOSOT) Kategorie: Magický prazdroj

„Jmenuji se Creosot, Serif Al Kali,“ odpověděl tlustý muž, „a tohle je moje Divočina. Jeden dělá, co může.“
Mrakoplašovi zaskočila jeho medová tyčinka.
„Ne ten Creosot, co se říká ,bohatý jako Creosot‘?“ zeptal se.
„To byl můj drahý otec. Já jsem, abych se přiznal, o trošku bohatší. Když má člověk nesmírné množství peněz, je velmi těžké docílit jednoduché prostoty. Ale jak říkám, jeden dělá, co může.“


Kreosot je asociace na nejvýznamějšího a nejznámějšího vládce Lýdie Kroisa, který vládl své zemi v dobách perské expanze. Byl velmi mocný a bohatý.
Kolem roku 550 př. n. l. přijeli do Delf jeho poslové s mnoha dary pro delfskou věštírnu (6,5 tuny zlata, zlatou mísu o objemu 190 hektolitrů, stejně velkou stříbrnou mísu, čtyři stříbrné skříňky a mnoho dalších cenností) a zeptali se, zda má Kroisos zaútočit na Peršany. Bylo mu řečeno toto: "Když Kroisos zaútočí na Peršany, zničí při tom velkou říši."
Kroisos, vládce celé západní Malé Asie, včetně měst v Iónii, vytáhl do boje na území Médie, spálil úrodu a zotročil obyvatele. Brzy se však objevila perská armáda, která po celý den bojovala s Lýdijci. Kroisos se na zimu stáhnul do svého hlavního města Sardy a rozpustil armádu. Peršané však neviděli důvod, proč neválčit i v zimě, a se svým vojskem zaútočili na Sardy. Dobyli město a 14 lýdských pánů upálili na hranici. Perský vládce Kýros však ušetřil život Kroisa a obsadil se svou armádou celou Lýdii.

Předkové Kroisa, byli první vládci, kteří kolem roku 700 př. n. l. začali používat ražbu zlatých mincí jako potvrzení jejich ryzosti. Používali k tomu královskou pečeť (viz obrázek). Jsou to první známé mince na světě.

VÍTE, ŽE... (AL KALI) Kategorie: Magický prazdroj

Kapitán jí sdělil, že loď míří do města Al Kali na středovém pobřeží Klače.
„Vypadá jako Ankh, akorát místo bahna je tam písek,“ prohlásil Mrakoplaš a vyklonil se přes zábradlí. „Ale mají tam skvělý trh s otroky.“


Rub' al Khali je poušť o velikosti 650 tisíc km2 ležící v dolní části Arabského poloostrova. Rozkládá se přes čtyři arabské státy - Jemen, Omán, Saudskou Arábii a Spojené arabské emiráty.

VÍTE, ŽE... (HAŠIŠÍN) Kategorie: Magický prazdroj

„Ten Creosot, o kterém jsem slyšela já,“ řekla Conina pomalu, „byl náčelníkem, no řekněme, vražedné sekty. Těch původních Assassinů, kterých se obával celý středový Klač. Ne, že bych se vás chtěla dotknout.“
„Ach ano, to byl drahý papá,“ přikývl Creosot junior. „To byli haššišínové, skvělý a neotřelý národ.


Hašišíni jsou asasíni. Asasíni byla tajná ismáilitská sekta, která vznikla kolem roku 1080 a zanikla zhruba o dvě stě let později, když ji zničili Mongolové. Jednalo se o sektu vrahů. Asasíni se často ocitali v přímém konfliktu s vládnoucí vrstvou. Většinou se vyhýbali přímým bojům a raději skrytě vraždili.
Podle díla Milion od Marca Pola existovala v horách tajná zahrada, kde rostly nádherné stromy a keře, stály paláce zdobené zlatem, vedly kanály s tekoucí vodou, medem a vínem a žily tam nejsvůdnější ženy světa. Zahrada měla být postavena podle vzoru ráje popsaného prorokem Mohamedem. V této zahradě byl bojovníkům po určité době umožněn pobyt. Do zahrady se měli dostávat prostřednictvím hašiše.
Slovo asasín vzniklo patrně francouzským přepisem výrazu „hašišiun“, který se objevuje v islámské literatuře a má znamenat „poživač hašiše“. V některých evropských jazycích pak zakotvilo jako pojem pro úkladného vraha. Toto slovo prvně použil Dante Alighieri ve své Božské komedii. Asasíni se také často objevovali v dobrodružné literatuře, kupříkladu v knize Zemí šelem a Cesta kolem světa za 80 dní od Julese Vernea.

VÍTE, ŽE... (NIJEL) Kategorie: Magický prazdroj

„To věřím, ale podívej - jak se vlastně jmenuješ, mládenče?“
„Nijel-“
„Tak koukni, Nijeli -“
„Nijel - Ničitel,“ dodal Nijel.
„Tak podívej, Nijeli -“
„-Ničiteli-“
„Dobrá, tak Ničiteli -“ prohlásil Mrakoplaš už trochu zoufale.
„- synu Třasořitky, obchodníka s potravinami -“


Nigel je slangový výraz australských školáků pro někoho, kdo nemá žádné kamarády.

VÍTE, ŽE... (KAZAM) Kategorie: Magický prazdroj

„No, to není moje nejsilnější stránka,“ přiznal se Mrakoplaš. „Nikdy jsem na to neměl tu pravou trpělivost. Ono to není jen tak nějak ukázat prstem a říct ,Kazam‘ -“
Ozval se zvuk, jako kdyby sjel oktarínový blesk do kamenné stěny a rozdrtil ji na tisíc do bělá rozžhavených úlomků. A nebylo divu, protože přesně to se stalo.


Americký komiksový hrdina Billy Batson se pomocí magického slova „Shazam“ proměňoval v Kapitána Marvela. Shazam bylo jméno entity, která v sobě skrývala pět bohů a jednu biblickou postavu. Díky tomuto magickému slovu pak získával Kapitán Marvel své magické schopnosti: Moudrost krále Šalamouna, fyzickou sílu Herkula, výdrž Titána Atlanta, na jehož bedrech spočívá celý svět, magickou moc Dia, odvahu Achilla a rychlost Herma, posla bohů.

VÍTE, ŽE... (POHÁDKY) Kategorie: Magický prazdroj

„Tak si představ, co po mně chtěl. Prý abych mu vyprávěla nějakou pohádku.“
„O čem?“ zeptal se Mrakoplaš podezřívavě.
„Holky říkaly, že má nejraději ty, co v nich vystupují divocí králíci.“


Tisíc a jedna noc je středověká arabská anonymní sbírka lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa.
Všechny pohádky a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány během tzv. rámcového příběhu, jehož hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem Šahrazád. Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal ji i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Oženil se proto každý den s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil ji panenství a ráno ji nechal popravit. Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádně děvče, se kterým by se mohl oženit. Když Šahrijár nakázal svému vezírovi (Šahrazádinu otci), aby mu přivedl další dívku, marně a se strachem z krále bloudil vezír městem. Když přišel domů, poznala jeho dcera, že má starosti. Otec jí vše vypověděl a ona se nabídla, že se stane královou další ženou. Její otec s tím nesouhlasil, ale Šahrazád se nedala odradit. Požádala však svou sestru, ať jejím jménem požádá krále, zda-li mu má večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil, a tak Šahrazád vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když Šahrazád své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal ji Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu.

Divocí králíci jsou nejspíše odkazem na slavnou knihu Richarda Adamse Divoká cesta za domovem (Watership Down), podle které byl natočen také animovaný film.

VÍTE, ŽE... (KOUZELNÁ LAMPA) Kategorie: Magický prazdroj

Jedno bylo jasné - našli kouzelný koberec. Byl stočený a ležel ve středu místnosti. Hned vedle něj stála na zemi malá a zašlá olejová lampa a - Mrakoplaš natáhl krk, aby lépe viděl - jednoduchý zlatý prsten. Mág zoufale zasténal. Všechny tři předměty halila slabá oktarínová korona hlásající, že jsou kouzelné.

Jasný odkaz na Aladina, létající koberec a kouzelnou lampu. Existuje snad někdo, kdo tuto pohádku z Tisíce a jedné noci nezná?

VÍTE, ŽE... (LIDOOP) Kategorie: Magický prazdroj

Knihovník pustil chlapcovu ruku a postavil se nad Penízem s kusem těžkého dubového trámu v rukou. Lidoop chvilku zíral do podivné temnoty, pak se rameno, loket a zápěstí jeho pravé paže pozvedly v pravé ódě na aplikovanou mechaniku páky a úderem nevyhnutelným jako vznik a vývoj lidstva švihly dubovým trámem.

Tato část textu je odkazem na slavný Kubrickův film 2001: Vesmírná odysea, na jehož scénáři se podílel A. C. Clarke, který podle něj napsal stejnojmennou knihu. Můžete se podívat na ukázku z tohoto filmu, která vám to lépe osvětlí.

VÍTE, ŽE... (ELIÁŠŮV OHEŇ) Kategorie: Magický prazdroj

Té noci se v Al Kali děly prapodivné věci. Od moře se valila jakási zvláštní stříbrná záře, která silně mátla městské astronomy, ale to nebyla ta nejzvláštnější věc. Na většině ostrých hran pod širým nebem se začaly objevovat malé plamínky syrové magie, podobné ohni sv. Eliáše, ale ani to nebyla ta nejpodivnější událost.

Eliášův oheň (také Oheň svatého Eliáše) je akustický a optický jev vyvolaný vybitím statické elektřiny při silných bouřích, projevující se modrým světélkováním objektu. K tomuto jevu dochází na vyvýšených místech (strom, stěžeň lodi apod.). Eliášův oheň vzniká, když bouřkový mrak vysává ze země elektricky nabité částice, které pak stoupají vzhůru podél vysokých objektů. Pokud se tento elektrický tok střetne s částicemi proudícími dolů z mraků, uhodí do země blesk. Eliášův oheň lze často pozorovat na volném moři, protože plovoucí loď představuje na vodní ploše vyvýšeninu. V minulosti námořníci věřili, že je to dobré znamení, které je ochraňuje.

by Dixie

VÍTE, ŽE... (BROWNŮV POHYB) Kategorie: Magický prazdroj

Mrakoplaš stál a němě zíral vzhůru, zatímco do něj naráželi obyvatelé Al Kali, kteří vzápětí pokračovali dál v jakési lidské napodobenině Brownova pohybu.

Brownův pohyb je neuspořádaný pohyb mikroskopických částic rozptýlených v kapalném nebo plynném prostředí. Je limitou náhodné procházky. Vysvětlením Brownova pohybu je, že molekuly v roztoku se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná. Rychlost Brownova pohybu je úměrná teplotě systému. Brownův pohyb poprvé zaznamenal v roce 1827 biolog Robert Brown, když pozoroval chování pylových zrnek ve vodě. Aby vyloučil možnost, že pohyb je projevem případného života, opakoval experiment s částicemi prachu. Na příčinu tohoto jevu ale nepřišel.
Podstatu tohoto jevu objasnil v roce 1905 Albert Einstein. Příčinou pohybu pylových zrn je neustálý a neuspořádaný pohyb molekul vody, které vráží do těchto zrn (kinetická teorie látek).

by Dixie

VÍTE, ŽE... (GALILEO GALILEI) Kategorie: Malí bohové

“De chelonian mobile,” přečetl nahlas. “,A želva přece kráčí.‘ Co to znamená?”

Galileo Galilei zavrhl geocentrický systém, který tvrdí, že Slunce a ostatní planety obíhají okolo Země a podpořil Koperníkův heliocentrický systém, že Země a ostatní planety obíhají okolo Slunce a že Země rotuje kolem vlastní osy. Tyto v podstatě kacířské teorie se však nelíbily mnohým církevním představitelům. Proto byl Galileo předvolán před římskou inkvizici, za své názory byl potrestán doživotním domácím vězením a jeho publikace se dostaly na církevní černou listinu, takže ve většině katolických zemí se nesměly vydávat.
Existuje historka, že když Galileo opouštěl místnost římské inkvizice, kde své učení odvolal, otočil se a vykřikl "Eppur si muove!" (A přece se točí!). Kdyby však tuto větu před inkvizicí skutečně pronesl, byl by za takové rouhání popraven.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MOJŽÍŠ) Kategorie: Malí bohové

“Já si dokonce ani nepamatuju nikoho, kdo by se jmenoval Janerad,” zahuhlala želva plnou pusou.
“Promluvil jsi k němu na poušti” snažil se mu tak trochu připomenout Bruta. “Musíš si ho pamatovat. Měřil přes dva metry! Měl dlouhý hustý plnovous! Silnou poutnickou hůl! A na čele mu zářilo znamení svatých rohů! No?” Bruta mírně znejistěl. Ale mnohokrát viděl sochy a svaté ikony. Ty se nemohly mýlit.


Svaté rohy jsou odkazem na sochu Mojžíše od Michelangela. Ten se snažil Mojžíšovi vytvořit svatozář, která se však utrhla, a tak z jeho sochy ční dva konce od svatozáře, které vypadají jako rohy.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ALBATROS) Kategorie: Malí bohové

Om naslouchal námořníkům. Nebyli to muži, kteří by si libovali ve zbytečných úvahách. Někdo zabil delfína a každý věděl, co to znamená. To znamená, že bude bouře. To znamená, že se loď potopí.
Pro ně to byl jednoduchý zákon příčiny a následku. Bylo to horší než žena na palubě. Bylo to horší než přítomnost albatrosů.


Úryvek z básně Píseň o starém námořníku od Samuela T. Coleridge z roku 1798 (překlad Václav Renč, 1965):






Já z pekla syn jsem spáchal čin,
ten stál nás mnoho běd.
Nač mluvit dál: já ptáka sklál,
co dobrý vítr zved.
,Bídáku!’ řvou, ,pad rukou tvou
ten pták, co vítr zved!’

Však slunce zář jak boží tvář
na čistých nebesích.
Nač blouznit dál: já ptáka sklál,
co nosí mhu a sníh.
,Ech, dobře tak, že pošel pták,
co nosí mhu a sníh,’

Díky této básni se začalo tvrdit, že zabít albatrosa přináší na námořníky smůlu. Námořníci však albatrosy i nadále zabíjeli a pojídali. Albatros byl považován také za duše mrtvých námořníků. Za převtělené duše námořníků jsou považování i delfíni, proto i jejich zabití přináší smůlu.
Pověra, že žena na lodi přináší neštěstí, vznikla nejspíš díky tomu, že námořníci, kteří se někdy i měsíce plavili po moři, se o ženy, kterých bylo v posádce pomálu, na palubě lodi poprali. Proto žena nebyla na lodi nikdy vítána a kapitáni si tak museli pro posádku vymyslet tuto pověru. Existuje i jiná pověra, ve které se naopak tvrdí, že nahá žena na palubě dokáže utišit bouři.
Jasným příkladem, že ne každý se řídil pověrou o neštěstí, je čínská pirátka Čing Ši, která velela osmnácti stům lodí a asi osmdesáti tisícům mužů.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KRIŠNA) Kategorie: Malí bohové

“Není boha kromě tebe. To jsi řekl Janeradovi.”
“No, podívej, to máš tak. Trochu jsem přeháněl. Ale abys věděl, tak skvělí bohové to taky nejsou. Je mezi nimi například jeden, který celé dny posedává kolem, hraje na flétnu a honí holky od krav. Tomu já božské chování neříkám.


Krišna je osmým avatárem boha Višnua a podle jiných nadřazený i Višnuovi. V knize Bhagavadgíta vystupuje jako nadřazená bytost a nejvyšší Bůh. Během dětství tropil malý Kršna všelijaké lumpárny a pásl krávy. Proto je také nazýván jménem Góvinda, což znamená „pasáček krav“.
Už od dětství byl idolem všech pastýřek v celém jeho okolí. Oženil se se sedmi princeznami a dalších 16 000 žen vysvobodil z vězení a všechny si vzal. Se všemi žil tak šťastně, že si každá z nich myslela, že je jeho jedinou ženou. Z každou z nich měl deset synů.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ARCHIMEDES) Kategorie: Malí bohové

Bruta zvedl oči. Na vrcholku věže byl silnými kovovými pásy připevněn obrovský talíř, který se leskl v ranním slunci.
“Co je to?” zašeptal.
“Ten důvod, proč už Omnia nemá nic, čemu by se dalo říkat loďstvo,” odpověděl Om. “Proto je vždycky dobře mít doma pár filozofů. Jednu minutu je to samé ,je pravda krásná, nebo je krása pravdivá?‘ a ,vydává padající strom v pralese zvuk i tehdy, když tam není nikdo, kdo by ho slyšel?‘ a pak na jednou, když máš pocit, že už už začnou slintat, řekne jeden z nich: ,Poslyšte, abyste věděli, kdybychom umístili někam hodně vysoko parabolické zrcadlo tak, aby soustředilo sluneční paprsky na nepřátelské lodě, bude to náhodou dokonalá demonstrace optických zákonů.‘ Tihle filozofové vždycky přijdou s nějakými úžasnými novými nápady. Předtím přišli na nějaký velice složitý způsob demonstrace funkce pák, s jehož pomocí dokázali vrhat koule hořící síry na tři kilometry daleko. A ještě předtím to myslím byla nějaká podmořská věcička, která vymršťovala zašpičatělé dubové kůly proti lodním trupům.”

***
Závěsy vypadly ze zdi. Dveře se zřítily dovnitř. Přes ně se hrnuli vojáci s tasenými meči. “Ah, pánové,” zavolal na ně Didactylos, “prosím, abyste nerušili mých kruhů.”


Archimédovi se připisuje kolem 40 vynálezů. Vynalezl několik druhů praků, katapultů a jeřábů, které sloužily k obraně Syrakus, jeho rodného města. Také se tvrdí, že v druhé Punské válce proti Římské republice použil velkých zrcadel k obraně svého města při jeho obléhání (214 – 212 př. n. l.). Vytvořil tepelný paprsek, kterým podpálil nepřátelskou flotilu. Skutečné poškození asi nebylo velké, ale psychologický dopad zapálení na dálku byl hrozivý. Dalším jeho vynálezem byl tzv. Archimédův dráp. Byl to podvodní kladkostroj, který svým bodcem nebo hákem prorážel trupy římských trirém. I přes jeho vynálezy byly Syrakusy nakonec dobyty. V pověsti se tvrdí, že při drancování města římskými vojsky se zabýval řešením problému a kreslil si do písku. Na římského vojáka, který mu vstoupil do jeho nákresů vykřikl „Apostéthí, o anthrope, tú diagrammatos mú!“ („Neruš mi mé kruhy“). Ten ho pak svým kopím (v jiných pověstech mečem) probodl.



by Hadati

VÍTE, ŽE... (OATES) Kategorie: Malí bohové

“Skoč do vody!” vykřikl Om.
“A proč?” zeptal se Bruta.
Obrovská vlna málem převrátila loď. Na povrchu rozpálené koule zasyčela vodní tříšť a koule kolem rozhodila spršku vlažné vody.
“Nemám čas ti to vysvětlovat! Skoč přes palubu! Je to pro tvé dobro! Důvěřuj mi!”
Bruta vstal a zachytil se konstrukce, ve které byla umístěna koule.
“Okamžitě si sedni,” přikazoval mu Urno.
“Právě jsem si chtěl na chvíli odskočit,” odpověděl mu Bruta. “Možná se chvíli zdržím.”
Když napůl vyskočil a napůl vypadl do zpěněného moře, loď se prudce zakývala.


Lawrence Oates byl členem britské výpravy Roberta Scotta, která se na přelomu let 1911 a 1912 pokusila neúspěšně o zdolání jižního pólu (respektive - pól dobyli, ale až o 35 dnů po norské výpravě vedené Amundsenem) a jejíž všichni členové na zpáteční cestě zahynuli.
Lawrence Oates utrpěl při zpáteční cestě těžké omrzliny nohou a uvědomoval si, že pro své druhy je již jen zbytečnou zátěží. Proto se 16. března 1912 vypotácel ze stanu do zuřící vichřice se slovy: "I am just going outside and may be some time".


Úryvek z britského seriálu Červený trpaslík (oblíbený seriál Terryho Pratchetta):

KRYTON: Ještě si to rozmyslete, pane. Dějiny lidstva jsou prosím plné příkladů sebeobětování. Vemte si kapitána Oatese: „Jdu se projít a možná se trochu zdržím.“
RIMMER: Ano, ale s kapitánem Oatesem to bylo tak: Je třeba mít na paměti, že kapitán Oates…, kapitán Oates..., kapitán Oates byl pako. Na jeho místě bych zůstal ve stanu a vzal Scotta po hlavě zmrzlým huskym. A pak ho snědl.
LISTER: Jo, to seš celej ty.
RIMMER: Dějiny, Listere, píšou vítězové. Jak víme, že se Oates vydal na tu legendární cestu? Z jediného dochovaného dokumentu: Scottova deníku. A ten by si těžko zapsal: „Prvního února - umlátil jsem spícího Oatese k smrti a zbaštil ho se sáčkem instantní kaše.“ Jak by to vypadalo, až by ho zachránili? Né, napsal radši: „Oates přinesl nejvyšší oběť“, zatímco si do guláše z jeho ostatků drobil chleba.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ŠACHY) Kategorie: Malí bohové

Biskupové se pohybují po úhlopříčkách. Proto se častokrát objeví tam, kde je král vůbec nečeká.

V angličtině se šachové figurce střelce, která táhne po úhlopříčkách, říká bishop (biskup).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (SARTRE) Kategorie: Malí bohové

MOŽNÁ JSI UŽ SLYŠEL TO RČENÍ, ŽE PEKLO, TO JSOU OSTATNÍ LIDÉ?
“Slyšel, samozřejmě jsem ho slyšel.”
Smrť přikývl. PŘIJDE ČAS, řekl, KDY ZJISTÍŠ, ŽE TO NENÍ PRAVDA.


Jeden z citátů existenciálního francouzského filosofa Jean-Paul Sartra: “Peklo jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.“

VÍTE, ŽE... (ZENONOVY APORIE) Kategorie: Malí bohové

“Podívejte, já akorát navrhl, že mu vysvětlím podstatu paradoxu, rozumíte, takže jestliže Xeno, Efebec, řekl, všichni Efebci jsou lháři -”

Zenon, řecký filosof, představitel předsokratovského období, konkrétněji Elejské školy, jež tvrdila, že pohyb neexistuje, sestavil čtyři logické paradoxy, řecky zvané Aporie:

První aporie se nazývá Dichotomie. Tento paradox neexistenci pohybu vysvětluje na úsečce. Těleso určené k pohybu se nachází na bodu A. Cíl pohybu tělesa se nachází v bodu B. Zenon tvrdí, že pokud úsečku rozdělí na polovinu, vzniklé poloviny na další poloviny, které dále dělíme a dělíme až do nekonečna,dostaneme nekonečně mnoho bodů. Tudíž se těleso bude pohybovat po nekonečné úsečce a tudíž nikdy nemůže dosáhnout cíle.

Druhá aporie se nazývá Achilleus a želva. Její vysvětlení je prosté: Umístíme Achillea na start. Achilleus je dobrosrdečné povahy, a proto dá želvě náskok, můžeme si ji představit třeba uprostřed. V momentě startu závodu Achilleus i želva odstartují, avšak v moment, kdy Achilleus doběhl startovní místo želvy, želva se přesunula o určitý kus směrem k cíli. Achilles tedy doběhne místo, kde želvu viděl naposled, ale ta se mezitím přesunula o kus dále, a tudíž Achilleus nikdy nemůže želvu předběhnout.

Třetí logický paradox se nazývá Letící šíp. Pokud vystřelíme šíp, můžeme sledovat jeho umístění v prostoru na určitých bodech jeho trajektorie. Pokud toto narýsujeme, vznikne nám určitý oblouk, na kterém jsou vyznačeny body, kde jsme šíp spatřili. Těchto bodů může být nekonečně mnoho, tudíž šíp letí po nekonečné trajektorii, a tudíž pohyb neexistuje.

Čtvrtý logický paradox se nazývá různě, ovšem převážnou odbornou veřejností je nazýván Stadion. Zenon nám popisuje dva týmy, které mají proběhnout určitou trasou (předem stanovenou Zenonem). Díky této speciální trajektorii pro diváky sedící „nahoře a dole“ nenastane žádná změna v počtu lidí, kteří proběhnou, a díky tomuto Zenon tvrdí, že pohyb neexistuje.

by George

VÍTE, ŽE... (A PŘECE KRÁČÍ!) Kategorie: Malí bohové

První přerušil ticho biskup Ožunka.
„De chelonian mobile,“ přečetl nahlas. „,A želva přece kráčí.‘ Co to znamená?“
„Už jen tím, že bych vám to řekl, bych mohl způsobit že se vaše duše budou smažit tisíc let v pekle“, odpověděl mu Vorbis. Nespouštěl oči ze Zape-č‘e, který teď nehybně seděl a upřeně hleděl na stěnu.
„Myslím si, že to je risk, který si klidně můžeme dovolit,“ rozvažoval Ožunka.


Celá teorie paroduje snahu Galilea Galileie přimět katolickou církev přijmout teorii o heliocentrickém modelu Sluneční soustavy (že Země obíhá kolem Slunce).
Motto odkazuje na poznámku, kterou měl Galileo pronést po odvolání své teorie před Římskou inkvizicí: „Eppur si muove!“ – „A přece se točí!“ Tento výrok vysvětluje, proč motto zní „A přece kráčí!“, přestože kamenem úrazu je existence samotné želvy, a ne to, jestli se pohybuje.
Ovšem samotný příběh o tomto známém výroku nemůže být pravdou. Říct něco takového před úředníky Římské inkvizice by zcela jistě znamenalo rozsudek smrti. Galileo tuto větu nemohl ani naškrábat na zeď své cely, jak tvrdí jiný příběh, jelikož podle historických pramenů nikdy nebyl uvězněn.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (SV. TOMÁŠ AKVINSKÝ) Kategorie: Malí bohové

Vorbis se díval na Brutu.
„Za všechny ty roky jsem ho neslyšel říci jediné nelaskavé slovo,“ pokračoval Nimrát. „Ostatní novici si z něj občas tropí šprýmy. Pokřikují na něj Velký tupý vůl. Víte, jak to mezi novici občas chodí.“


Svatému Tomáši Akvinskému (1224-1274) jeho spolužáci přezdívali „Tupý vůl“ kvůli jeho mlčenlivosti při teologických polemikách na univerzitě. Vždy jen poslouchal, možná by ale bylo lepším výrazem že „číhal“.

Podle jednoho příběhu Tomášův učitel, Albert Veliký, vynadal netaktním studentům a řekl: „Jeho jméno si budou lidé pamatovat ještě dlouho poté, co všechna vaše budou zapomenuta.“ A měl pravdu. Tomáš Akvinský byl kanonizován již v roce 1323.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (JEZUITÉ) Kategorie: Malí bohové

Ignatius LoyolaJak už si Nimrát předtím několikrát stěžoval, byl Bruta na novice příliš starý. Bylo mu skoro deset. Dokážu to jen s chlapci do sedmi let, říkal vždycky Nimrát.

Odkaz na jezuitské přísloví, ve kterém se pyšní schopností konvertovat na svoji víru kohokoliv, pokud mohou začít dostatečně brzy: „Svěřte mi dítě na prvních sedm let života a poté už s ním můžete dělat, co chcete.“

V našich zemích se jedná zejména o období po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy jezuité prováděli takzvané vnitřní misie, jejichž cílem byla rekatolizace protestantské části obyvatelstva.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (ŽELVA A SLONI) Kategorie: Malí bohové

Vorbis se otřásl. „Ten člověk, který to napsal, se tady odvažuje tvrdit, že celý náš svět… cestuje nekonečnem a leží přitom na hřbetech čtyř velkých slonů,“ řekl nakonec.
Ožunkovi spadla dolní čelist.
„Na hřbetech slonů?“ nechtěl věřit svým uším.
„Tvrdí to,“ přikývl Vorbis a přitom neustále pozoroval Zape-č‘e.
„A na čem stojí ti sloni?“
„Autor říká, že ti sloni stojí na krunýři obrovské želvy,“ odpověděl mu Vorbis.
Ožunka se nervózně zašklebil.
„A na čem stojí ta želva?“ vydralo se mu z úst.


Jde o klasickou námitku na želví teorii, jejíž nejznámější verzi můžeme najít v knize Stručná historie času (A Brief History of Time) od Stephena Hawkinga: Známý vědec (někteří tvrdí, že to byl Bertrand Russell) jednou uskutečnil veřejnou přednášku o astronomii. Na konci přednášky za ním přišla malá stařenka a oznámila mu, že všechno, co říkal, je špatně, a že svět ve skutečnosti spočívá na zádech obrovské želvy. Vědec se tedy zeptal stařenky, na čem stojí ta želva. A ona mu odpověděla, že na zádech ještě větší želvy. Tak se vědec zeptal, na čem stojí ta želva. A stařenka odpověděla: „Jste velmi chytrý, mladý muži. Ale ty želvy jsou až dolů!“

by Džajna

VÍTE, ŽE... (TŘI ROKY POD KRUNÝŘEM) Kategorie: Malí bohové

„Jsi-li pravý Om, přestaň být želvou.“
„Neřekl jsem ti, že to nejde? Nebo si myslíš, že jsem to nezkoušel? Už tři roky jsem želva! A z toho jsem si většinu času dokonce myslel, že jsem želva.“
„Možná že opravdu jsi želva. Možná že jsi jen želva, která si myslí, že je Velký bůh Om.“ „Houby! Nechoď na mě zase s nějakou filozofií, nebo skončíš u toho, že se budeš považovat za motýla, kterému se zdá, že je slávka jedlá, ne-li něco horšího. Ne. Jednoho dne jsem měl v hlavě jen myšlenky na to, abych se co nejdříve dostal k nejbližší zelené rostlině, která bude mít chutné a nízko rostoucí listy, a vzápětí… vzápětí mi hlavu naplnily vzpomínky. Tři roky pod krunýřem! Ne, jen se mi nesnaž namluvit, že jsem želva posedlá velikášstvím.“


Věta „Tři roky pod krunýřem.“ odkazuje na frázi používanou námořníky. Označovali tím dobu, jak dlouho už jsou v profesi: „Deset let pod stěžněm.“. Obyčejní námořníci spávali v přední části lodi, tedy před hlavním stěžněm. Důstojníci spali v zadní části lodi, odkud se mohli snadněji a rychleji dostat ke kormidlu.

by Džajna

VÍTE, ŽE (SOCHA BÝKA) Kategorie: Malí bohové

Tohle nebyla největší socha boha Oma, ale jedna z největších. Stála dole u vchodu do katakomb a byla tam umístěna pro výstrahu vězňům a svatokrádežníkům. Byla vyrobena ze snýtovaných železných plátů.
Katakomby byly v tomto okamžiku opuštěné, jen opodál bylo vidět dva novice, kteří před sebou postrkovali káru s nevábným nákladem.
„To je velký býk,“ řekla želva.
„To je podoba Velkého boha Oma v jednom z jeho božských vtělení!“ oznámil jí Bruta pyšně. „A ty budeš tvrdit, že jsi on?“
„V poslední době jsem se necítil dobře,“ zabručela želva.
Natáhla vrásčitý krk ještě o kousek.
„Vzadu to má dvířka,“ řekla. „Proč má ta socha vzadu dvířka?“
„Aby se do sochy mohlo vložit všechno hříšné,“ vysvětlil jí Bruta.
„A proč má další dvířka na břiše?“
„Aby se z ní dal vybrat očištěný popel,“ odpověděl Bruta. „A hříšný kouř vystupuje z býčích nozder jako varování všem nehodným.“
Želva natáhla krk směrem k řadě dveří se zamřížovanými okénky. Pak si prohlédla sazemi začerněné stěny. Obrátila pohled k teď prázdnému ohništi pod kovovým býkem. A došla k rozhodnutí. Zamrkala svým jediným okem.
„Lidi?“ promluvila nakonec. „Vy tam pečete lidi?“
„Vidíš!“ zvolal Bruta vítězoslavně. „Tím jsi právě dokázal, že nejsi Velký bůh! On by jistě věděl, že tam neupalujeme lidi. Upalovat tam lidi? To by bylo neslýchané!“
„Aha,“ uklidnila se želva. „Tak co tam potom -“
„Slouží k ničení svatokrádežných a hříšných knih, spisků a podobných nečistých věcí,“ vysvětloval Bruta.
„To je velmi důmyslné,“ přikývla želva.
„Hříšníci a zločinci jsou očišťováni ohněm v mučírnách kvizice. Někdy taky před Velkým chrámem,“ pokračoval Bruta. „Jenže to by Velký bůh věděl.“


Perillos z Atén bol vynálezca, ktorý predstavil svetu takzvaného Bronzového býka. Postavil ho pre tyrana Phalarisa, vládnuceho v meste Acragas na Sicílii v období medzi rokmi 570 až 554 pred naším letopočtom. Phalaris priniesol mestu bohatstvo, avšak podstatne známejší bol kvôli svojej krutosti a dokonca sa o ňom povrávalo že máva na obed nemluvňatá. Perillos, v snahe zapáčiť sa tyranovi, ho obdaril mosadzným býkom, ktorý bol dutý a na jednej strane mal dvierka. Do býka sa vložil odsúdenec a pod býkom sa zapálil oheň, ktorý býka rozžeravil tak, že sa osoba vo vnútri upiekla.
Podľa povestí Phalaris chcel aby dym z „pečeného“ odsúdenca vychádzal býkovými nozdrami a aby krik odsúdených zosilňovali steny mučiaceho nástroja na zvierací – býčí – rev. Tiež sa vraví, že po ukončení procedúry v býkovi zostali kosti odsúdeného ktoré žiarili ako diamanty a vladár si z nich nechával vyrobiť šperky.
Býk sa nakoniec stal Perillovou hrobkou. Pri predvádzaní býka vládcovi vliezol dovnútra, aby ukázal, že krik odsúdenca naozaj znútra znie ako rev zvieraťa. Phalaris ho nechal v býkovi zavrieť, založiť oheň a vyskúšal vynález na jeho vynálezcovi. Niektoré pramene hovoria že vynálezca nebol úplne upečený, ale že ho polomŕtveho vytiahli a zhodili do priepasti, aby sa vládca vyhol plateniu odmeny.
Bronzový býk bol ako mučiaci nástroj veľmi populárny. Cisár Hadrián v ňom podľa záznamov „upiekol“ svätého Eustacha aj s jeho rodinou. Zariadenie je podľa historických prameňov používané ešte v roku 287 kedy ho používa na popravy cisár Dioklecián. Či sa však jedná o pôvodný model alebo kópiu jasné nie je.

by PVS

VÍTE, ŽE... (OPERY) Kategorie: Maškaráda

Stařenka je prolistovala. Notové party nebyly v horách Beraní hlavy nijak vzácné a společný zpěv byl považován za třetí nejlepší zábavu vhodnou pro dlouhé zimní večery. Jenže Stařenka okamžitě viděla, že tohle není obyčejná hudba. V notových osnovách na to byla přílišná tlačenice.
„Cosi fan Natutti,“ četla „Die Meistersinger von Scrotum.“
„To je cizozemsky,“ upozorňovala paní Nulíčková pyšně.


Così fan tutte je název komické opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1790, do češtiny překládané jako Takové jsou všechny.
Děj se odehrává v Neapoli. Dva mladí důstojníci se vsázejí s donem Alfonsem o věrnost svých snoubenek. Sázka spočívá v tom, že budou oba plnit všechny Alfonsovy rozkazy a přesto se nepodaří usvědčit jejich snoubenky z nevěry.
Naoko odjedou za svým plukem a vzájemně se pokouší svést své snoubenky. Postupem času dívky nakonec jejich svádění podlehnou a souhlasí se svatbou. Oba dva důstojníci ze sebe shodí své převleky a vrátí se ke svým snoubenkám předstírajíc, že o ničem nevědí. Jednu ze snoubenek usvědčí manželská smlouva, která jí vypadne z kapsy. Oba důstojníci svým snoubenkám vynadají, ale nakonec se s nimi usmíří, kdy prohlásí „cosi fan tutte“ - všechny jsou takové.

Die Meistersinger von Nürnberg je opera Richarda Wagnera o třech dějstvích z roku 1868, do češtiny přeložené jako Mistři pěvci Norimberští.
Mladý rytíř Walter se zamiluje do Evičky, dcery zlatníka a mistra pěveckého cechu Pognera, který je však ochotný dát svou dceru pouze tomu, kdo zvítězí v pěvecké soutěži. Walterův zpěv se však líbí pouze Sachsovi, ostatní ho odmítnou.
Walter a Evička se tedy pokusí o útěk, ale zastaví je Sachs, který nechce dopustit, aby za toto rozhodnutí trpěli. Walter pak druhého dne vypráví Sachsovi o svém snu, ve skutečnosti je to však vzpomínka na včerejší večer, který všichni považují za sen. Sachs zapíše a poupraví jeho sen podle uměleckých zásad, a domluví se, že Walter se touto písní pokusí získat mistrovství ve zpěvu. Text písně si přečte Beckmesser, který se předešlý večer dvořil Evičce, a začne se domnívat, že autorem písně je Sachs, který sám touží po Evičce, a proto mu předchozí noci překazil jejich dostaveníčko. Sachs mu po této výtce slíbí, že nikdy nikomu neřekne, že je jejím autorem. Beckmesser pak odejde, aby se básničku naučil zpaměti.
Když soutěž začne, přihlásí se jako první Beckmesser a použije Walterův text a sklidí za ni posměch. Rozčilený Beckmesser pak za autora označí Sachse. Ten pak vyzve skutečného autora, aby ji zazpíval správně. Walter uchvátí diváky i porotce svým zpěvem, takže je prohlášen za vítěze. Walter však odmítne toto uznání a odevzdává ho Hansi Sachsovi, který dojat přijímá tuto nejvyšší básnickou poctu.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (RADOST Z BAŠTY) Kategorie: Maškaráda

„Ty jsi napsala knihu,“ zírala na ni Bábi nevěřícně.
„Ale jenom kuchařskou,“ odpověděla jí Stařenka skromně, způsobem, jakým někdo odmítá první nabídku.
„A co o tom vlastně víš? Vždyť ty skoro ani nevaříš,“ zavrtěla Bábi hlavou.
„Já vařím speciality,“ odpověděla Stařenka.
Bábi se podívala na inkriminovaný svazek.
„Radost z bašty,“ přečetla nahlas.


V originále se tato kuchařka jmenuje The Joye of Snacks a jak je u Stařenky Oggové zvykem, skrývá tento název sexuální motiv. Kdo by se přeslechl, mohl by rozumět The Joy of Sex („Radost ze sexu“). Samotný název je podobný názvu oblíbené kuchařky The Joy of Cooking („Radost z vaření“) prvně vydané v roce 1931, které se do současnosti prodalo více jak 18 miliónů kusů. V roce 2006 vyšlo její 75. vydání.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LÓŽE 8) Kategorie: Maškaráda

„Měla jsem dojem, že tam nahoře někoho slyším,“ řekla.
„To je pravděpodobně Duch!“ vydechla Kristýna. „Tady totiž máme Ducha, abys věděla! „Říkají, že je neviditelný a pohybuje se po celé Opeře!! Jednu chvíli je na bidýlku, vzápětí někde v zákulisí!! Nikdo neví, jak to dělá!!“
„Vážně?“
„Říká se o něm, že se účastní každého představení! Proto se nikdy neprodávají lístky do lóže č. 8, to jsi nevěděla?!“


Ve Fantomu opery užívá Fantom lóži s číslem pět. Zde jste však na Zeměploše, kde je číslo osm číslem magickým a vždy znamená potíže.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (POŠŤÁK ZVONÍ VŽDY DVAKRÁT) Kategorie: Maškaráda

K varhanům spěchali i další zaměstnanci Opery. Nedaleko se povaloval převrácený kbelík a od něj se šířila kaluž zelené barvy.
Přes Anežku se natáhl tesař a sebral z varhaníkova sedadla obálku.
„To je pro šéfa,“ řekl. „Když přijde pošta mně,“ zachichotala se jedna z tanečnic, „pošťák většinou dvakrát zaklepe.“

Narážka na film Pošťák zvoní vždy dvakrát, známý thriller z roku 1946. Známější je však novější remake filmu z roku 1981, ve kterém hrají Jack Nicholson a Jessica Lange.
Osudová láska mezi Frankem a Corou vede milence k rozhodnutí zbavit se nepohodlného manžela. Dokonalý zločin a strach z prozrazení se však nesmazatelně podepíšou na jejich vztahu. Ocitnou se pod nátlakem zástupců vlivné pojišťovny a podplacené justice. Díky protřelému právníkovi vše dopadne dobře, ale z milenců se vinou jejich slabosti stanou nepřátelé. Poté, co k sobě opět naleznou cestu a co si uvědomí, že erotické poblouznění dozrálo v opravdovou lásku, zasáhne zničující nešťastná náhoda.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LABUTÍ PÍSEŇ) Kategorie: Maškaráda

„Myslel jste si, že mě doběhnete, co?“ kdákla labuť. „To byl ale hloupý trik. Myslel jste si, že se zapomenu a zazpívám vám pár akordů z Hohenlohenweisse, co?“
TO NEZNÁM.
Labuť se zdlouha a pracně nadechla.
„To je ta, co začíná ,Schneide meinen eigenen Hals -’“
DĚKUJU TI, řekl Smrť. Kosa sykla.
"Podvodníku!"


"Schneide meinen eigenen Hals" v němčině znamená "podřež mi můj vlastní krk". Navíc, do angličtiny se to překládá "Cut My Own Throat", což je v českém překladu "Aťsepicnu".

by Hadati

VÍTE, ŽE (RASPUTIN) Kategorie: Maškaráda

„Můj názor je,“ řekl hudební ředitel, „že bychom měli zavřít budovu, sebrat všechny schopné muže, vybavit je pochodněmi, projít tohle místo od střechy po poslední sklep, pronásledovat ho třeba celým městem, chytit ho, rozmlátit ho na kaši a to, co z něj zbyde, hodit do řeky. To je jediný způsob, jak si být jistý.“

Odkaz na vraždu Grigorije Jefimoviče Rasputina, ruského mystika, který měl značný vliv na ruského cara Mikuláše II. Když vypukla I. světová válka, musel car Mikuláš odjet do války a Rusku tak vládla carevna Alexandra Fjodorovna. Skutečnou šedou eminencí, která za nepřítomnosti cara vládla byl Rasputin.
Svým skandálním způsobem života však diskreditoval celou carskou rodinu, proto na něj byl 30. 12. 1916 spáchán atentát synovcem cara, velkoknížetem Dmitrijem Pavlovičem, dalším velkoknížetem Nikolajem Michajlovičem, knížetem Felixem Jusupovem, poslancem Vladimirem Puriškevičem a lékařem Stanislavem Lazovertem. Vrazi se ho nejprve snažili otrávit cyankáli ve víně a jídle, ale jed nepůsobil. Poté ho čtyřikrát střelili, z toho dvakrát do srdce, jednou do zad a jednou do hlavy, a tělo pak hodili do řeky Něvy. Z pozdější pitvy se zjistilo, že když byl vhozen do řeky, tak ještě žil. Dokonce stopy odřenin na konečcích prstů dosvědčovaly, že se pokusil vyškrábat na břeh řeky. Příčinou jeho smrti nakonec bylo utopení.

by Hadati

VÍTE, ŽE (LA TRAVIATA) Kategorie: Maškaráda

Pan Štandlík přijel do opery časně, aby zjistil, jestli dnes už někdo zemřel. Došel až do své kanceláře, aniž na něj ze stínů vypadla mrtvola.
Skutečně nečekal, že to bude takové. Měl operu rád. Všechno to v ní vypadalo tak umělecky. Viděl stovky oper a prakticky tam nikdo nezemřel. Něco takového zažil jen jednou, při baletní scéně v La Triviatě, když partner vyhodil primabalerínu s přílišnou vervou a ona padla na klín postaršímu gentlemanovi v první řadě. Jí se nestalo nic, ale postarší gentleman v jediném, nepopsatelně šťastném okamžiku zemřel.


La traviata (italsky Zbloudilá) je opera, kterou na námět románu Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího napsal Giuseppe Verdi.
Violetta Valéry, známá pařížská kurtizána, pořádá večírek, na který přichází i Alfréd Germont, který jí vyzná lásku. Nejprve se mu vysměje, ale když pochopí, že to myslí vážně, dává mu květ kamélie s tím, aby jej vrátil, až uvadne. Alfréd to pochopí tak, že za ní může přijít druhého dne, až květ uvadne.
O tři měsíce později už žijí společně. Za Alfrédovy nepřítomnosti navštíví Violettu Alfrédův otec a žádá ji, aby se s jejím synem rozešla – nejprve kvůli penězům, kdy se mylně domnívá o důvodu jejího vztahu k Alfrédovi, poté kvůli pověsti Alfrédovi sestry. To Violettu přesvědčí a uteče zpátky do Paříže. Žárlivý Alfréd ji po přečtení dopisu na rozloučenou následuje do Paříže, kde ji potká v přítomnosti barona Douphola, ke kterému předstírá lásku. Alfréd pak na veřejnosti Violettu urazí a jeho otec se ho za to veřejně zřekne.
Violetta pomalu umírá ve svém bytě, kdy k ní přijde Alfréd a společně sní o společném životě. Přichází i Alfrédův otec a vyjadřuje lítost nad tím, že bránil jejich vztahu. Violetta dává Alfrédovi na památku medailonek a ve chvíli, kdy poznává, že by měla pro koho žít, umírá.

by Hadati

VÍTE, ŽE (ZPÍVÁNÍ V DEŠTI) Kategorie: Maškaráda

„Ehm… my totiž, víte… tedy jaksi, ehm…“ Štandlík se vzdal a upřel bezmocně pohled na hudebního ředitele. „Pane Sardelli?“
Sardelli se naklonil kupředu. „My bychom od vás totiž ve skutečnosti chtěli… Perdito…, abyste tu roli zpívala, ale tedy jaksi… nehrála.“
Začali jí věc jeden přes druhého vysvětlovat a Anežka je poslouchala. Bude stát ve sboru hned za Kristýnou. Kristýně přikáží, aby zpívala velmi potichu. Takové věci už se dělávaly i předtím, vysvětloval Sardelli. Dělo se to mnohem častěji, než si diváci uvědomovali – když zpěváky bolelo v krku, ztratili hlas, opili se tak, že měli co dělat, aby se udrželi na nohou, nebo jak se přihodilo kdysi před léty, zemřeli během přestávky a zbytek svých proslulých árií museli dozpívat podepřeni násadou od smetáku a s čelistmi ovládanými kusem provázku.


Muzikál Zpívání v dešti (Singing in the Rain) se odvíjí v době, kdy v kinematografii nahrazují mluvené filmy filmy němé. Aby studio přežilo a přitáhlo na svůj film diváky, rozhodne se natočit muzikál. Herečka studia, která byla v němých filmech oblíbená pro svou krásu však má nepříjemný kvičivý hlas a tak se rozhodnou, že ji nazpívá a nadabuje jiná žena. Tato hvězda pak donutí studio pod hrozbou právní žaloby, aby neprozradilo, že ji ve skutečnosti zpíval někdo jiný. Veřejnosti je navzdory tomu nakonec odhalena skutečná hvězda filmového muzikálu.

by Hadati

VÍTE, ŽE (PRSTEN NIBELUNGŮ) Kategorie: Maškaráda

„Právě odešla postava, která by si žádala novou premiéru Prstenu Nibelungingungů,“ pokračoval Musikfutteral. „To byla opera!“
„Tři dni, během nichž na sebe pokřikují bohové a dvacet minut nezapomenutelných melodií?“ uchechtl se Sardelli. „Ne, děkuji vám.“


Prsten Nibelungů je sérií čtyř oper Richarda Wagnera mající základ v postavách germánského pohanského světa, zejména v eposu ze 13. století Píseň o Nibelunzích. Tyto čtyři opery se jmenují Rýnské zlato, Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů a dohromady trvají něco kolem 15 hodin, kdy první opera trvá dvě a půl hodiny a poslední trvá přes pět hodin. Rýnské zlato je něco jako předehra ke třem dalším operám.
Hlavní příběh se odvíjí kolem magického prstenu vykovaného trpaslíkem Alberichem, který ukoval z ukradeného zlata řeky Rýna. Mnoho mýtických postav svede o prsten boj, včetně Wotana (Odina). Díky Wotanovi pak získá prsten hrdina Siegfried, ale nakonec je zrazen a zabit. Valkýra Brünnhilde, Sigfriedova milá a Wotanova dcera, pak vrací prsten do Rýna a v Soumraku bohů jsou pak v nadcházející apokalypse všichni bohové zabiti.
Současný čtenář si jistě povšimne podoby s Tolkienovým Pánem prstenů, který také čerpal inspiraci ze severských mytologií. Wagnerovy opery však, narozdíl od filmové trilogie Pána prstenů, mají méně akčních scén.

by Hadati

VÍTE, ŽE (PANÍ DLAŇOVÁ) Kategorie: Maškaráda

Když Bábi opatrně zaklepala, dveře diskrétního podniku paní Dlaňové se pootevřely. Osoba za nimi byla mladá žena. Velmi zřetelně mladá žena. Nebyl způsob, jakým by si ji někdo mohl v jakémkoliv šetření splést s mladým mužem, zvláště ne, pokud by prováděl šetření metodou Braillovou.
Stařenka natáhla krk, aby viděla přes napudrované rameno mladé ženy dovnitř. Pohledem přeletěla rudý plyš, zlacené rámy, pak se podívala na Bábi Zlopočasnou, jejíž obličej byl zcela klidný, a vrhla výmluvný pohled na mladou ženu.
„Tak za tohle našemu Nevtovi pořádně zvalchuju kůži, jen co se vrátíme domů,“ prohlásila. „Pojďme, Esme, sem bys jistě nechtěla. Trvalo by moc dlouho, než bych ti vysvětlila…“
„Ale to je přece Bábi Zlopočasná!“ zvolala dívka nadšeně. „A kdopak je tohle?“
Stařenka se vyděšeně zadívala na Bábi, jejíž výraz se ani v nejmenším nezměnil.
„Stařenka Oggová,“ odpověděla po chvilce Stařenka. „Jo, já jsem Stařenka Oggová. Nevtova matka,“ dodala s temným přízvukem. „Tak to je. Ano. A na základě toho, že jsem -“ na jejích hlasivkách se pokusila seřadit slova „ctihodná a seriózní vdova“, ale ta se nakonec polekala nebetyčné falše svého prohlášení a přinutila Stařenku vystačit s „jeho matka, jsem tady. Nevtova matka, rozumí se samo sebou“.
„Zdravím tě, Koleto,“ řekla Bábi. „Jaké to máš fantastické náušnice! Je paní Dlaňová doma?“ „Pro důležité hosty je vždycky doma,“ odpověděla Koleta. „Jen pojďte dál, všichni budou hrozně rádi, že vás zase vidí!“
Když Bábi vstoupila do šarlatového příšeří, ozvaly se ze všech stran nadšené výkřiky na uvítanou. „Cože? Ty už jsi tady někdy byla?“ řekla Stařenka, jejíž oči klouzaly po růžové pokožce a bílých krajkách, které tvořily většinu místního prostředí.
„Ale jistě. Paní Dlaňová je moje dávná přítelkyně. Prakticky čarodějka.“


Někteří z vás si možná nespojí paní Dlaňovou s paní Palmou („palm“ je anglicky palma, ale také dlaň) z Čaroprávnosti, o které se v knize jednou zmínila Eskarína Kovářová.

„No nevím,“ přemítala Bábi. „Tohle mi taky připadá skoro jako prales, vážně. Musím přiznat, že tady si lidi dovedou čarodějnice vážit.“
„Jsou moc milí,“ souhlasila s ní Esk. „Znáš ten dům v naší ulici, kde žije ta tlustá paní se všemi těmi mladými děvčaty, co jsi mi o nich řekla, že jsou to nějaké její příbuzné?“
„Ano, paní Palma,“ přikývla Bábi opatrně. „Velmi úctyhodná dáma.“
„Představ si, že je lidé navštěvují celou noc! Dívala jsem se. Moc by mě zajímalo, kdy se vlastně všechny vyspí.“
„Hm,“ prohlásila Bábi.
„Musí to být pro tu paní velká zátěž, když má všechny ty dcery uživit. Myslím, že by lidé měli být ohleduplnější.“

by Hadati

VÍTE, ŽE (VALTR PLÍŽA) Kategorie: Maškaráda

„Tak copak, slečno?“ řekl mroží muž. Měl opravdu velmi impozantní knír, který ze zbytku svého majitele vysál veškerý vzrůst.
„Hm… víte…, já jsem přišla ke zkouškám,“ vypravila ze sebe Anežka. „Viděla jsem takovou zprávičku, kde se říkalo, že dneska máte konkurs -“
Pak na mrože vrhla slabý bezmocný úsměv. Jeho tvář hlásala, že viděla a zůstala nedotčena větším počtem bezmocných a zoufalých úsměvů, než Anežka v životě zkonzumovala teplých večeří. Vytáhl linkovaný papír na podložce a špačka tužky.
„Tady se musíte zapsat,“ řekl.
„Kdo byl ten… ta osoba, co přišla se mnou?“
Knír se pohnul a naznačil, že někde pod ním je pohřben úsměv. „Našeho Valtra Plížu zná přeci každý.“ Zdálo se, že to jsou veškeré informace, které je možno získat.


Walter Plinge (Valtr Plíža) je pseudonym používaný v lodýnských divadlech pro herce, který hraje v představení více než jednu roli nebo pro herce, který nechce uvádět své jméno v programu, protože je to malá role nebo role, kterou se nechce pyšnit ve svém životopise.

by Hadati

VÍTE, ŽE (LON CHANEY) Kategorie: Maškaráda

„Vaše vystoupení dnes večer bylo… dobré. Ale jsou tady jisté věci, které stále ještě musíme vylepšit. Tak prosím.“
„To vy jste poslal ty růže?“
„Líbí se vám? Kvetou jen v temnotě.“
„Kdo jste? Byl jste to vy, koho jsem před chvílí slyšela zpívat?“
Na okamžik zavládlo ticho.
„Ano.“
Po chvilce:
„Takže si proberme roli Laury v Il Truccatore – což znamená Mistr převleků. Někdy se té opeře vulgárně říká Muž tisíce tváří…“


Muž tisíce tváří je přezdívka herce Lona Chaneyho, kterou získal po uvedení filmů Hrbáč Notredamský (The Hunchback of Notre Dame, 1923) a Fantom opery (The Phantom of the opera, 1925), ve kterých ztvárnil hlavní role „monster s lidskou duší“. Za tuto přezdívku vděčil na tu dobu velmi kvalitnímu make upu, jímž děsil návštěvníky kin bažících po hororových filmech.

by Hadati

VÍTE, ŽE (ČOLEK) Kategorie: Maškaráda

„Madam má úžasně kvalitní vlasy,“ prohlásil kadeřník. „V čem spočívá vaše tajemství?“
„Musíte se vždycky ujistit, že nemáte ve vodě čolky,“ odpověděla mu vlídně Bábi.


Odkaz na poznámku autora v Sekáčovi:

Celá staletí lidé věřili, že přítomnost čolka ve studni signalizuje, že je voda čerstvá a pitná, a za celou tu dobu nikoho nenapadlo zajímat se o to, kam čolci chodí na toaletu.

by Hadati

VÍTE, ŽE (REBARBORA) Kategorie: Maškaráda

Řídnoucí dav odhalil Stařenku Oggovou, která stála na jednom místě, mávala vidlemi v jedné a planoucí pochodní v druhé ruce a mumlala „rebarbora, rebarbora“.

Slovo rebarbora údajně používají herci na jevišti, aby docílili zdání hluku velkého davu. Stačí, aby jich několik z nich toto slovo neustále opakovalo.

by Hadati

VÍTE, ŽE (OPERY) Kategorie: Maškaráda

Stařenka Oggová se pomalu otáčela. Její operní zkušenost byla krátká, ale čarodějky se učí velmi rychle a tamto byla okřídlená helmice, kterou nosila Hildebrun v Prstenu Nibelungingungů, a tady zase pruhovaný sloup z Lazebníka Pseudopolského a támhle velký pohádkový kůň s komickými zadními dvířky z Kouzelné pikoly a tadyto…

Lazebník pseudopolský je odkaz na komickou operu Lazebník sevillský, která se odehrává v 17. století ve Španělsku. Jde o klasickou milostnou zápletku, kdy dr. Bartolo, bývalý poručník Rosiny, si ji chce vzít, aby tak získal její dědictví. Do Rosiny se však zamiluje hrabě Almavivo. Rosina podplatí notáře a svědka, a díky tomu smluvně potvrdí svatební smlouvu s Almavivem. Hrabě pak na důkaz, že mu jde skutečně jen o lásku Rosiny, přenechá dědictví hrabivému Bartolovi.

Kouzelná pikola je poslední opera W. A. Mozarta s názvem Kouzelná flétna. Jedná se o pohádkovou operu. Princ Tamino je zachráněn družinou Královny noci a za to jí slíbí, že zachrání její dceru Paminu ze spárů čaroděje Sarastra. Nakonec zjistí, že Královna noci lhala a Saraster ve skutečnosti Paminu chrání. Zamilují se do sebe a Tamino se rozhodne podstoupit zkoušku mlčenlivosti, aby se tak s ní mohl oženit. Společně s ním skládá zkoušku jeho přítel Papageno, aby i on získal lásku své dívky Papageny. V této těžké zkoušce nakonec uspějí. Královna noci pak na ně zaútočí, ale je oslněna světlem Sarastra (moudrost), Tamina (síla) a Paminy (krása) a propadá se do podsvětí.

by Hadati

VÍTE, ŽE (ZEMĚPLOŠSKÉ MUZIKÁLY) Kategorie: Maškaráda

Hoši a trollčata
Guys and Dolls (Frajeři a saze)
Premiéra: 24.11.1950 (Broadway)
Hudba/text: Frank Loesser/ Frank Loesser
Nathan Detroit (Frank Sinatra) již dlouho organizuje ilegální setkání hráčů hazardních her. Čtrnáct let slibuje své milé Adelaide (Vivian Blaine), že toho zanechá a konečně se s ní ožení. Tentokrát ale nutně potřebuje 1000 dolarů, aby byla další hra vůbec zabezpečena, tak se vsadí s protřelým hráčem Sky Mastersonem (Marlon Brando), že nedokáže dostat na večeři do Havany dívku, na kterou ukáže. Sky sázku uzavře a Nathan mu vybere Sarah Brown (Jean Simmons), která má v hlavě pouze boj proti alkoholu a hráčství.
Zajímavost: Prvního Sky Mastersona hrál Robert Alda (otec Alana Aldy) a za svůj výkon získal prestižní divadelní ocenění Tony Award.
Ukázka

Centerside Story
West Side Story
Premiéra: 26.9.1957 (Broadway)
Hudba/text: Leonard Bernstein/Stephen Sondheim
Tento muzikál je moderním ztvárněním Shakespearova dramatu Romeo a Julie. Newyorský West Side je svědkem neustálých konfliktů dvou pouličních gangů. Tryskáči a Žraloci se nenávidí a není síly, která by změnila jejich nepřátelství. Riff přivádí mezi Tryskáče Tonnyho, avšak ten se na první taneční zábavě zamiluje do Marie, sestry Bernarda, vůdce Žraloků.
Zajímavost: V roce 1961 získalo filmové zpracování 10 Oscarů.
Ukázka

Žáci u Bo (Misérables Les)
Les Misérables (Bídníci)
Premiéra: 1980 (Paříž)
Hudba/text: Claude-Michel Schönberg/Alain Boublil
Francouzský muzikál, který má předlohu ve stejnojmenné knize Viktora Huga. Děj se točí okolo napraveného trestance Jeana Valjeana. Další důležité postavy jsou například Cosseta, adoptovaná dcera Valjeana, Marius, milý Cossety či Javert, komisař, který Valjeana pronásleduje.
Zajímavost: Žáci u Bo je přesmyčka slova Ubožáci (další užívaný překlad pro román Les Misérables)
Ukázka

Sedm trpaslíků pro jiných sedm trpaslíků
Seven Brides for Seven Brothers (Sedm nevěst pro sedm bratrů)
Premiéra: 1954 (film)
Hudba/text: Saul Chaplin a Gene de Paul/Johny Mercer
Muzikál z období zlaté éry muzikálů perfektně spojující zpěv, tanec a dějovou linii. Keelovo rozhodnutí oženit se přinutí jeho neotesaných sedm bratrů k tomu, aby si také našli nevěsty. Aby však měli šanci, musí je Keel a jeho novomanželka naučit, jak si takovou dívku namluvit. Zajímavost: Film je známý zvláště pro neobvyklé choreografie Michaela Kidda, mezi nejlepší patří Barn dance.
Ukázka

by Tezi

VÍTE, ŽE (EVITA) Kategorie: Maškaráda

„Ale tady! Tadyhle máme moc pěknou písničku,“ rozplývala se Stařenka. .“Neplač pro mě, Gennovo’ se to jmenuje. Moc smutná.

Muzikál Evita je dílem skladatele Andrewa Lloyda Webbera (Fantom opery, Cats, Jesus Christ Superstar), jehož premiéra byla v roce 1978. Muzikál proslavila zejména ústřední píseň Don't Cry For Me Argentina (Neplač pro mě Argentino). Do hlavní role byla obsazena neznámá Elaine Paige, dnes již velklá hvězda světového muzikálového nebe. Jejími partnery se stali rockový zpěvák David Essex jako Che a Josh Ackland jako Perón. Londýnská inscenace Evity je dnes považována za jeden z mezníků v historii moderního muzikálového divadla. Evita se v britském West Endu hrála dlouhých osm let a na broadwayských prknech v USA se dočkala dokonce 1 567 repríz.

by Hadati

VÍTE, ŽE (OPERNÍ PĚVKYNĚ) Kategorie: Maškaráda

„Cítíš zlost?“ řekla Bábi.
„Ano!“
„V tom případě bych to ze sebe rozhodně dostala,“ radila Stařenka.
Anežka zavřela oči, zaťala pěsti, otevřela ústa a vykřikla. Začala hodně hluboko. Od stropu se začala sypat omítka. Přívěsky ústředního svícnu se tichounce rozcinkaly.
Hlas stoupal. Rychle minul onu tajemnou výši čtrnácti kmitů za vteřinu, kdy se lidský duch začíná cítit velmi nepohodlně v oblasti tajemství vesmíru a vnitřností. Malé předměty v budově Opery začínaly vibrovat, vyjížděly z polic a rozbíjely se na zemi.
Tón stoupal, zvonil jako zvon a stoupal dál. V orchestřišti jedna po druhé popraskaly struny na všech houslích.
A tón nezadržitelně stoupal. Skleněné přívěsky na velkém svícnu zvonily jako šílené. V baru v jediné salvě povylétaly všechny zátky ze šampaňského. Ve kbelících se rozchřestil a popraskal led. Pak se k všeobecnému hluku přidaly řady sklenic, jejichž okraje se rozkmitaly tak, že byly pouhým okem neviditelné, a pak se rozletěly na všechny strany jako rozfoukané odkvetlé pampelišky. Bylo slyšet akordy a ozvěny, které dávaly vzniknout zajímavým efektům. V šatně číslo 3 se rozpustila všechna líčidla. Zrcadla popraskala a baletní škola se naplnila miliony úlomkovitých odrazů.
Zvedal se prach a padal hmyz. V samotných stěnách Opery, v obrovských kvádrech se rozkmitaly droboučké částečky křemene…
Pak nastalo ticho, přerušované jen tu a tam nějakým cinknutím nebo tlumeným nárazem.
Stařenka se spokojeně usmála.
„Aha,“ řekla, „teď opera konečně skončila.“


Angličania majú hovorový výraz, ktorý znie: „It ain't over till (or until) the fat lady sings“ v preklade: „ Nie je koniec kým nezaspieva tučná pani“. Používa sa v prípadoch kedy výsledok nejakej aktivity, napríklad športového zápasu, nie je známy kým sa neodpíska úplný koniec. Tento výraz má pôvod v predstave bežného robotníka, že klasická opera končí áriou silnejšej sopranistky. Výraz sa začal používať v 20. storočí.

by PVS

VÍTE, ŽE... (BOROVICE) Kategorie: Maškaráda

A..a pod matraci si dáš širokou fošnu z borovice. Musí to být fošna ze stromu starého přesně dvacet let, nezapomeň!

Tak tady Bábi Zlopočasné něco nevyšlo. Fošna se používá na stavby a je široká 30-60 cm. Ovšem borovice stará přesně 20 let? Obvykle se borovice kácejí ve věku aspoň 90 let. Borovice stará 20 let bude tlustá jen několik centimetrů. To si můžete ověřit – u mladých jehličnatých stromů odpovídá věk počtu pater větví. Kolik let měl váš vánoční stromek? No a tloušťka kmene – každý rok přibude jeden letokruh, průměrná šířka letokruhu je 0,4 – 2,1 mm. To máme přinejlepším 20 x 2,1 mm, tj. 42 mm. V průřezu kmene je to 2 x 42 mm, tj. 84 mm, tj. něco kolem 8 centimetrů. To je spíš tenká lať. A ležet na ní by moc dobré nebylo, navíc by praskla.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (RUDÁ SMRT) Kategorie: Maškaráda

Fantom pařížské opery měl na maškarním plese kostým „Rudé smrti“, podobné šaty si oblékl Smrť, když přišel pro Sardelliho:

Fantom opery
„Tato osoba měla dlouhý šarlatový oděv a na umrlčí hlavě Ohromný klobouk s péry. Nápodoba umrlčí lebky byla výborná. Kumštýřská chasa ji holdovala a blahopřála…vyptávala se, u kterého mistra, v kterém ateliéru, často navštěvovaném Plutém, udělali, nakreslili a nalíčili tak krásnou umrlčí lebku. I sama Smrtka to musela uznat. Člověk s umrlčí hlavou, s pernatým kloboukem a v šarlatovém odění vlekl za sebou ohromný plášť z rudého veluru, jehož plamen se táhl královsky po parketu. A na tomto plášti byl zlatými písmeny vyšitý nápis, který každý četl a opakoval nahlas: *Nedotýkejte se mne. Jsem Rudá smrt*“

Maškaráda
„Byl oblečen v červené: rudý oblek s rudou krajkou, rudé boty se sponami z rubínů a rudý klobouk se širokým okrajem, zdobený rudým perem. Opíral se dokonce o dlouhou poutnickou hůl natřenou na rudo, ozdobenou pod rudou hlavicí rudými pentlemi. Jenže na někoho, kdo si dal takovou práci s přípravou svého kostýmy, ošklivě zanedbal svou masku. Byla v hrubé podobě lebky, jakou byste dostali skoro v každém obchodě s divadelními rekvizitami – Sardelli dokonce viděl provázek, který cizinci přidržoval masku na hlavě.“

by Aludneva

VÍTE, ŽE... (MORT) Kategorie: Mort

Další průběžnou obtíží v Mortově rodině bylo, že nejmladší syn nejen že nebyl vážný, ale k zahradnictví a zemědělství měl stejné nadání jako leklá mořská hvězdice. Ne že by nebyl užitečný, ale jeho ochota a užitečnost byly toho zvláštního, šťastného a bezstarostného druhu, kterého se každý vážný člověk brzo začne obávat. Bylo v nich něco nakažlivého, možná dokonce neblahého. Mort byl vysoký, rusovlasý, pihovatý, s vytáhlým tělem, které jako by bylo pod kontrolou svého majitele jen částečně a kromě toho se převážně skládalo z kolen a loktů.

Mort znamená ve francouzštině smrt.

Mort je také křestní jméno samotného Smrtě. Vyskytuje se nicméně jen v anglickém originálu Lehkého fantastična ve scéně hraní karet, kde Válka i Mor říkají Smrťovi "Morte". Proto také ve scéně setkání Morta se Smrtěm, když se Mort představí, řekne Smrť: "TO JE ALE NÁHODA".

VÍTE, ŽE... (MINCE) Kategorie: Mort

“Kde jste přišel ke všem těm mincím?” vyzvídal Mort.
V KARTÁCH.


Je nepřesný překlad:

“How do you get all those coins?“ asked Mort.
IN PAIRS.


Správný překlad je:

“Jak získáváte všechny ty mince?“ zeptal se Mort.
V PÁRECH.


Což je odkaz na staré zvyky pohřbívání mrtvých.
Podle řeckých tradic se dávala mrtvému pod jazyk mince, kterou potom zemřelý dal převozníku Chárónovi, aby převezl jeho duši přes řeku Styx do podsvětí. Ten, kdo nemohl Chárónovi zaplatit za převoz, navždy zůstal na břehu jako bludná duše, aniž se kdy dostal do Elysejských zahrad.
Ve východní Evropě se namísto jedné mince pod jazyk dávaly dvě na oči.

VÍTE, ŽE... (TAJEMSTVÍ ČASU A VESMÍRU) Kategorie: Mort

DOBRÁ, CHLAPČE. NUŽE, OPRAVDU A UPŘÍMNĚ SI PŘEJEŠ NAUČIT SE TA NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ ČASU A VESMÍRU?
“Ano, pane, chci, pane,” odpověděl Mort.
DOBRÁ, STÁJE JSOU ZA DOMEM, RÝČ A VIDLE VISÍ HNED ZA DVEŘMI.


V některých filmech a seriálech, jako např. v Karate Kid, začal mistr svého žáka učit tím, že mu začal dávat obyčejné a podřadné práce, jako je natírání plotu nebo mytí aut. Díky tomu pak byl jeho žák lépe schopný pochopit umění svého mistra. Tedy, pokud byl trpělivý a vydržel dostatečně dlouhou dobu pracovat.

VÍTE, ŽE... (STO LAT) Kategorie: Mort

Proletělo pod nimi jakési město rozložené kolem hradu postaveného na skalisku, které trčelo z pláně jako geologický uhřík. Smrť řekl, že je to obrovský balvan ze vzdálených hor Beraní hlavy, který tady zanechal ustupující ledovec. Ten tudy proklusal za pověstných dnů, kdy ledoví obři válčili s bohy a vypustili ledovce do nížin, protože doufali, že se jim podaří zmrazit svět. Nakonec to vzdali a zahnali svá obrovská lesklá stáda zase na nazpět, do tajemných krajů v nepřístupných horách kolem Středu. Na pláních nikdo nevěděl, proč to ledovec udělal, ale většina mladších obyvatel Sto Lat, jak se městečko kolem skaliska jmenovalo, tvrdila, že se mu okolní rovná krajina zdála k smrti nudná.

Sto Lat je nazváno podle polské říkanky, která se používá jako blahopřání k narozeninám. Je to polská obdoba našeho „Hodně štěstí zdraví“.

Sto lat, sto lat, niech zyje, zyje nam.
Sto lat, sto lat, niech zyje, zyje nam.
Jeszcze raz, jeszcze raz -- niech zyje, zyje nam.
Niech zyje nam!

... a znamená samozřejmě "sto let".

VÍTE, ŽE... (STŘEDOVÁ ZÁŘE) Kategorie: Mort

Ze střechy světa visely závoje modrých a zelených plamenů. Nad Plochou pomalu a majestátně tančily závěsy oktarínové záře, kouzelná aurora coriolis, která vznikala, když se mocný energetický výboj stabilního pole Plochy spojil, a tak se uzemnil přes zelený led hor Středu.

Aurora coriolis je zeměplošská středová polární záře.
Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře, vyvolané dopadem slunečního záření pronikajícího kolem magnetických pólů Země. Běžně se vyskytují v polárních oblastech. Jižní polární záři se říká „aurora australis“ a severní „aurora borealis".
Nutno dodat, že název tohoto zeměplošského jevu se liší jak v originále, tak i v českých překladech. "Aurora coriolis" je odvolávkou na fyzika Gustava Gasparda de Coriolise a po něm nazvanou Coriolisovu sílu. Jinde používaný název "aurora corealis" je překlad fráze "středová záře" do latiny.

VÍTE, ŽE... (LOBSANG) Kategorie: Mort

“Takže to bude Matička Šlachromá, znovu opat Lobsang a ta princezna Keli,” přikývl Albert.

Lobsang je tradiční tibetské jméno, které používá mnoho tibetských buddhistických mnichů. Buddhisté věří, že se po své smrti reinkarnují (znovuzrodí) do nového života.

VÍTE, ŽE... (MAČKADLICE) Kategorie: Mort

“No, vědí, vaše lordstvo, my tady nejraději pijeme mačkadlici.”
“Mačkadlici?” zeptal se nejistě Mort, aniž si všiml tajených úšklebků.
“Tak jest, vaše lordstvo. Dělá se z jablek. No teda hlavně z jablek.”


Mačkadlice je v anglickém originále scumble, což je velmi podobné slovu scrumpy. Scrumpy je silné jablečné víno, kterému se říká cider (mošt). Cider se čepuje v anglických hospůdkách (pubech) stejně běžně, jako se u nás čepuje pivo. Dá se sehnat i u nás, v nakladatelství Talpress, Řeznická 12, Praha 1.

VÍTE, ŽE... (EZERIEL) Kategorie: Mort

“Ano, ale záleží na tom, jak to uděláš. Zemřu vznešeně jako královna Ezeriel.”
Mortovi naskočily na čele vrásky. Dějepis pro něj představoval zavřenou knihu.
“Kdo to byl?”
“Žila v Klači, měla přehršli milenců a pak si sedla na hada,” řekl Dobrořez, který právě napínal tětivu samostřílu.


Egyptská královna Kleopatra podle pověsti spáchala sebevraždu tím, že se nechala uštknout jedovatým hadem (ve filmech ztvárňujících její nešťastný osud to často bývá kobra). Učinila tak po prohrané bitvě u Actia (31 př. n. l.), kde její loďstvo a loďstvo Marca Antonia bylo poraženo Octavianovou (později Augustus) flotilou římských vojsk. Tím také skončila vláda ptolemaiovské dynastie v Egyptě a římské impérium se rozrostlo o další državu.

VÍTE, ŽE... (OHŇOSTROJ) Kategorie: Mort

“Ohňostroj?” zeptal se udiveně Dobrořez.
“To je to, v čem přece býváte vy magičtí chlapíci nejlepší, ne?” prohlásil kancléř, škrobený jako týden starý toustový chleba. “Blesky a rány a co k tomu patří. Pamatuju si na jednoho mága z doby, kdy jsem byl ještě malý chlapec...”


Další odvolávka na Pána prstenů J. R. R. Tolkiena a čaroděje Gandalfa, který uměl dělat nádherné ohňostroje a jeden z těch větších vytvořil pro oslavu 111. narozenin Bilba Pytlíka.

VÍTE, ŽE... (ALBERTO MALICH) Kategorie: Mort

“Co je pod tím obrázkem napsáno?”
“Ehm. No je tam napsáno: Gestlizze kniha tato opravdu dle vaszeho kusta gesť, zagímegte se o dalszi spisky téhozz autora...”
“Ne, to nemyslím! Myslím to tady, přímo pod tím obrázkem.”
“Tak to jednoduché. To je sám starý Malich. Toho zná každý mág. Víš, on totiž založil Neviditelnou univerzitu.” Dobrořez se uchechtl. “V hlavní hale univerzity stojí jeho slavná socha a já na ni jednou o majálesu vylezl a nasadil jsem mu...”


Albertu Malichovi je předobrazem Albertus Magnus, známý také jako Albert Veliký.
Svatý Albert Veliký byl dominikánský kněz, který žil ve třináctém století. Byl považován za nejvýznamnějšího německého filozofa, teologa a přírodovědce té doby. Stal se biskupem v Řeznu a k tomu i papežským delegátem.
Měl přídomek „doktor universalis“, protože byl velmi všestranný. Položil základy pro vznik mnoha oborů. Byl přírodovědec. Vypracoval teorii vědy zahrnující přírodovědu, což bylo něco, co do té doby nebylo nikým vytvořeno. Jako první okomentoval v latině celé Aristotelovo dílo.

VÍTE, ŽE... (SMRŤ A ŠACHY) Kategorie: Mort

Lidé na něj podobné věci zkoušeli od nepaměti. Na druhé straně bylo docela zajímavé pozorovat jejich snažení a tenhle pokus byl aspoň o něco originálnější než ty věčné sudy, kouzelné stoličky a šachové hry, které Smrť nenáviděl, protože nebyl s to zapamatovat si, jak táhne kůň.

Narážka na černobílý film švédského režiséra Ingmara Bergmana Sedmá pečeť z roku 1957. Ve filmu se středověký rytíř Antonius Block při svém putování setká se Smrtí, se kterou pak hraje o svůj život šachy. Tato hra o život se prolíná celým dějem filmu a Smrt zde s rytířem probírá víru v boha. Block totiž v boha přestal věřit, když všude viděl jenom smrt a zkázu.
Tento film je velmi známý a byl využit například i ve filmu Poslední akční hrdina s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli, kde z plátna, kde zrovna promítali Sedmou pečeť, vystoupí samotná Smrt (či Smrť).

VÍTE, ŽE... (ANTROPOMORFNÍ PERSONIFIKACE) Kategorie: Mort

Je pravda, že i když je zeměplošský Smrť, jak sám říká, ANTROPOMORFNÍ PERSONIFIKACE, dávno už přestal používat tradičního koně - kostlivce, protože ho už unavovalo neustále cestou zastavovat a přidělávat mu drátem jednotlivé kousky, které z něj opadávaly.

Řecký filosof Xenofanes odsuzoval polyteismus (mnohobožství) a prosazoval monoteismus (je jen jeden bůh). Jeho hlavním problémem bylo, že v pojmu bůh viděl bytost mocnější než je člověk a tudíž by tato bytost neměla mít lidské vlastnosti (žárlivost – Héra, cizoložství – Zeus, etc.), lidskou podobu, řecky antropomorfii, a lidské chování. Jakožto zastánce této teorie odsuzoval řecké božstvo sídlící na Olympu, jež tyto vlastnosti měla.

by George

VÍTE, ŽE... (BEZVOUSÝ TRPASLÍK) Kategorie: Muži ve zbrani

Josh Kirby nakreslil strážníka Potroubla bezvousého, ačkoliv v textu je mnohokrát zmíněno, že je má, stejně jako je mají všichni ostatní zeměploští trpaslíci, bez ohledu na pohlaví. Jedinou známou výjimkou, kdy si trpaslík nepěstuje plnovous, je Giacomo Casanovlez.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (SKLENĚNÉ OKO) Kategorie: Muži ve zbrani

Tračník sklopil zrak a o krok ustoupil. Vypuklá křivka jeho více než mocného břicha odhalila vzhůru obrácenou tvář strážníka Potroubla, pozoruhodnou svým inteligentním výrazem plným ochoty a jedním skleněným okem.

Pravděpodobně odkaz na Petera Falka v roli inspektora Columba ze seriálu Columbo, který kvůli nádoru přišel ve třech letech o pravé oko. Místo něho nosí od dětství skleněné.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (NIL DESPERANDUM) Kategorie: Muži ve zbrani

“Stůj! Chyťte ho! Nelicencovaný zloděj!”.
“Ale,” řekl si Karotka spíše pro sebe. Přešel ulici a provázen Anguou, jež mu klusala po boku, došel k tlustému muži, který se udýchaně zastavil.
“Dobrý den, pane Flanelli,” řekl Karotka. “Nějaké potíže?”
“Ukradl mi sedm tolarů a neukázal mi zlodějské oprávnění!” stěžoval si hostinský. “Co s tím uděláte? Já poctivě platím daně!”
“Každým okamžikem se pustíme do rychlého pronásledování,” odpověděl mu Karotka nevzrušeně a vytáhl z kapsy svůj zápisník. “Tak sedm tolarů, říkáte?”
“Ne, bylo jich alespoň čtrnáct!”
Hostinský Flanelli si prohlédl Anguu od hlavy k patě. Muži si tu příležitost nechali málokdy ujít.
“Proč má na hlavě tu helmu?” zeptal se nakonec.
“Je to nová členka Noční hlídky, pane Flanelli.”
Angua vrhla na Flanelliho zářivý úsměv. Ten o krok ustoupil.
“Ale vždyť je to -”
“Musíme držet krok s dobou, pane Flanelli,” řekl Karotka a zasunul zápisník do kapsy.
Flanelli se vrátil zpět k obchodním záležitostem.
“A zatím mizí někde V ulicích města mých osmnáct tolarů, které už nikdy neuvidím,” prohlásil ostře.
“Oh, nil desperandum, pane Flanelli, nil desperandum,” řekl Karotka vesele. “Pojďte, strážnice Anguo. Budeme pokračovat v pátrání.”


Nil desperandum je latinsky a znamená „Není důvod k beznaději“.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (AHURA MAZDA) Kategorie: Muži ve zbrani

Oheň tenkrát ukradl bohům Prsťák Mazda, první zloděj na světě. Jenže ho od něj žádný překupník nechtěl, protože to bylo příliš horké zboží. Na tomhle kšeftu se tedy fakticky spálil.

Jméno je odvozeno od Ahura Mazda, boha dobra z náboženství zoroastrismu, které bylo vyznáváno ve starověké Persii. Jeho nepřítelem byl bůh zla Ahriman, se kterým vedl neustálé boje. Symbolem Ahura Mazdy byl oheň.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BAUXIT) Kategorie: Muži ve zbrani

Zamával vesele na pochodující trpaslíky. “Dobrý den, pane Stehnotrhu! Dobrý den, pane Silnoruko!” Pak se otočil a zamával na vedoucího trolla. Ozvalo se tlumené “pššc”, když vyletěla další barevná světlice.
“Dobrý den, pane Bauxite!”
Pak přiložil ruce k ústům.
“Kdybyste se všichni na chvilku zastavili a poslouchali mě!” vykřikl.
Oba průvody se skutečně zastavily, i když přední řady poněkud váhaly a zadní se téměř neúnosně zahustily. Jenže kdyby to byly neudělaly, musely by pošlapat Karotku.


Bauxit je hornina se směsicí několika minerálů zahrnující především hydroxidy hliníku, oxid hlinitý a oxidy železa. Barva se pohybuje od bílé, žluté, červené až do červeno-hnědé. Bauxit je nejdůležitější průmyslová ruda pro získávání hliníku, který má široké uplatnění od výroby obalů po letecký průmysl. Bauxity jsou také důležitým zdrojem vzácných kovů jako například gallia, germania a scandia.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ŽENA ČI VLKODLAK?) Kategorie: Muži ve zbrani

Možná že členové Hlídky už nebyli tak dobří jako dříve. Politikové! Pch! Strážní jako starý Nakopl by se museli obracet v hrobech, kdyby věděli, že Hlídka přijala dokonce i žen-
A svět vybuchl.
Dovnitř se vehnala tlaková vlna a zasypala protilehlou stěnu úlomky skla, z nichž jeden pořezal Elániovi ucho.


V originále je přesně napsáno „turn in their graves if they knew that the Watch had taken on a w--" , kde čtenář samozřejmě předpokládá, že Elánius je rozhořčen tím, že musel do Hlídky přijmout i ženu - woman. Ve skutečnosti však „w“ znamenalo „werewolf“, tedy vlkodlaka.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KRVAVÁ JELITA) Kategorie: Muži ve zbrani

“Hm, já se vždycky ve středu vplížím na dvůr Cechu vrahů. To je večer míchaného grilu, jasný?” Gaspoda si těžce povzdechl, když viděl nechápavý výraz na Anguině tváři. “Kuchař každou středu podává míchané maso pečené na grilu. A skoro nikdo nechce pečený jelita. Takže to představuje pár koleček kolem kuchyně, jasný? A haf, haf, panáčky, panáčky, a koho to tady máme, to je hodný pejsek a podívejte se na toho mrňavýho blechavce, tváří se, jako kdyby rozuměl každýmu slovu, co řeknu, tak se musíme podívat, co tady pro pejska máme…”
Chvilku se tvářil rozpačitě.
“Pýcha je dobrá věc, ale pečený jelito je pečený jelito,” zabručel.


Jelita se vyrábějí z krve a vrahové zřejmě příliš nedůvěřují chodům, které se skládají převážně z krve.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (COLUMBO) Kategorie: Muži ve zbrani

“To sklo bych co nejrychleji uklidil,” obrátil se Elánius k doktorovi, když předtím vrhl poslední pohled na znečištěný dvůr. “Někdo by si tady na všem tom skle mohl ošklivě ublížit. Nerad bych viděl, aby některý z vašich lidí přišel k úrazu.”
“Hned se do toho dáme, drahý kapitáne,” usmál se dr. Kruxminor.
“Výborně. Tak dobrá. Mnohokrát vám děkuji.” Kapitán Elánius se zastavil v bráně a pak se pleskl dlaní do čela. “Omlouvám se, promiňte prosím, ale mám v tyhle poslední dny paměť jako řešeto - a co se vám to vlastně ztratilo?”


Klasický trik inspektora Columba, kdy se na nejdůležitější otázku zeptá ve chvíli, kdy je pozornost podezřelého ukolébána pocitem, že už má výslech za sebou. Díky tomu pak následná reakce napoví inspektorovi víc, než kdyby postupoval dle standardních vyslýchacích procedur.
Tato technika je však asi stejně stará jako samotná profese detektivů. Podobnou fintu použil například i rada Vacátko ve filmu Vražda v hotelu Excelsior.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (AMAZONKY) Kategorie: Muži ve zbrani

Seržant Tračník prohlédl terče. Pak si sundal helmu a otřel si čelo.
“Myslím si, že by bylo lepší, kdyby strážnice Angua zatím v další střelbě nepokračovala, dokud nevymyslíme, jak to udělat, aby se jí její…, aby si sama sobě nepřekážela.”


Řecká mytologie vypráví, že si bojovné Amazonky uřezávaly pravý prs, aby jim nepřekážel při střelbě z luku. Autor této části legendy však zřejmě nikdy neviděl střílet žádnou ženu z luku, jinak by věděl, že ňadra ženám ve střelbě nepřekáží. Tedy, pokud tou ženou není Lolo Ferrari.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (COCA-COLA) Kategorie: Muži ve zbrani

Karotka odpočítal na barpult drobné.
“Takže to budou tři piva, jedno mléko, jedna tekutá síra s drceným koksem a kyselinou sírovou -”
“A s paraplíčkem,” zaduněl spokojeně Navážka.


V originále se jedná o „phosporic acid“ – kyselinu fosforečnou, která se používá nejen ke zpracování ropy a při přípravě kovů, ale také při výrobě nealkoholických nápojů. Používá se pro ni označení E338, které můžete nalézt na etiketách Coca-Coly.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PHALLUS IMPUDICUS) Kategorie: Muži ve zbrani

Pravidlo podobností, napadlo Elánia. Tak tomu říkají herbalisté a bylináři. Jako kdyby bohové na některé byliny a rostliny nalepili cedulky s nápisem “použij mě”. Jestliže bylina vypadá jako část těla, je dobrá na výrobu léků k léčení téhle části těla. Máme zubomleč pro léčení zubů, posmutek na… smutek, sluneční oko na oči a existuje dokonce houba, která se jmenuje Phallus impudicus, a já sice nevím, na co může být dobrá, ale Noby umí skvělé houbové omelety.

Phallus impudicus je latinský název hadovky smrduté, houby, která hojně roste i v našich lesích. Plodnice je v mládí kulovitá nebo vejčitá, v době zralosti puká a vyrůstá z ní nosič s kloboukem, který je potažený zelenavým slizem a nepříjemně páchne. Jedná se o jedlou houbu, jí se ovšem jen ve stadiu plodnice. V některých zemích je považována za afrodisiakum. Houba byla zasvěcena řecké bohyni plodnosti Ceres. Vědecký název houby Phallus impudicus v překladu znamená penis nestoudný.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (JOSEPH GRIMALDI) Kategorie: Muži ve zbrani

“Klasický obřad,” řekl. “Přesně to by si byl jistě přál.”
“Máte nějakou představu o tom, co se vlastně stalo?” nadhodil Tračník.
“Jistěže. Bratr Grineldi použil klasický trik pata-špička-celá-noha a vysypal urnu -”
“Ne, já myslel, co se týká smrti bratra Ferdinanda.”


Joseph (Joey) Grimaldi byl nejproslulejším anglickým klaunem 19. století. Byl prvním klaunem, který si barvil obličej nabílo a proslavil se zejména svoji hrou pantomimy v Královském divadle (nyní Královská opera) v londýnském zábavním centru Covent Garden.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MONUMENTY) Kategorie: Muži ve zbrani

“Hezké odpoledne, pane Karotko. Vy byste asi chtěli vidět Triumfální oblouk, že?”
“Ano, prosím.” Karotka se obrátil k Angui. “Naneštěstí jeho návrh a stavební dozor svěřili tomu Zatracenému Hlupci Johsonovi.”
Starý muž nakonec vytáhl z kapsy malou lepenkovou krabičku a s posvátným výrazem zvedl víčko.
“Kde je?”
“Uvnitř. Hned pod tím chomáčem dřevité vlny.”
“Oh.”
“Obávám se, že přesné měření znal pan Johson jen z doslechu.”
Pan Poskrovník přiklopil víčko.
“Vytvořil také Quirmský památník, Ankhské visuté zahrady a Kolos morporský,” doplňoval Anguino vzdělání Karotka.
“Kolos morporský?”
Pan Poskrovník pozvedl kostnatý prst. “Ohó,” usmál se. “Neodcházejte.”
Začal se poklepávat po kapsách. “Někde ho tady mám.”


Vítězný oblouk je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce. První zprávy o nich pocházejí z Říma v období přelomu letopočtu. Jelikož byly triumfální průvody pro římské vojevůdce a císaře organizovány výhradně v Římě a Konstantinopoli označují se vítězné oblouky mimo tato města jako slavobrány. Později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v Itálii, Francii a Rusku.
Vítězný oblouk v Paříži, celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile dal postavit Napoleon Bonaparte jako důkaz své moci a vítězství v bitvách. Vítězný oblouk byl vybudován v letech 1806-1836 a stojí uprostřed náměstí Place Charles de Gaulle na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Elysées.
Autorem návrhu byl architekt Jean-François Chalgrin. Stavba je zdobena plastikami: Bitva u Slavkova, Obrana, Přechod přes most v Arcole, Mír, Dobytí Alexandrie, Bitva u Abukiru, Triumf, Marseillaisa. Monument je přes 51 metrů vysoký a 45 metrů široký. Je to druhý největší vítězný oblouk na světě a jeden z nejznámějších monumentů Paříže. Jeho stavbu si objednal císař Napoleon Bonaparte v roce 1806 po vítězné bitvě u Slavkova.

Visuté zahrady Semiramidiny (Visuté zahrady babylónské) jsou jedním ze sedmi divů světa. Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Semiramis, která vyrostla v zelené Médii a proto Nabuchodonozor II. přikázal kolem roku 600 př. n. l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil. O jejich existenci však neexistují nezvratné důkazy. Zahrady popisovali zejména starořečtí historikové.

Rhódský kolos byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji v letech 304 - 292 př. n. l. obyvatelé ostrova, kteří tak chtěli bohu poděkovat za pomoc při odražení invaze Démétria Poliorkéta, syna makedonského krále Antigona I. Monofthalma. Prodali ukořistěné válečné vybavení za 300 talentů a za ně se rozhodli pořídit tuto kolosální sochu. Díky své výšce přes 30 metrů se Rhódský kolos stal nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze Sedmi divů světa.
Stavitelem kolosu byl Chárés z Lindu. Stavěl jej tak, že jej obkružoval tunami písku a štěrku, aby zakryl její dosavadní podobu. Když sochu po 12 letech dostavěl a odhalil, nesetkalo se jeho dílo s obdivem všude. Někteří Rhoďané si mysleli, že by tato gigantická socha mohla boha rozzlobit, a to tak, že by společně s ní mohl svrhnout i celý ostrov.
Podle některých verzí stál rozkročený nad přístavem a pod jeho nohami proplouvaly lodě. Chodidla by však musela být od sebe vzdálena 120 m a kolos by se v kyčlích rozlomil.
K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla. Její pozůstatky setrvaly na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli je neznámo kam.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BINÁRNÍ SOUSTAVA) Kategorie: Muži ve zbrani

“Vidíš? A kolik cihel je tady v tomhle štosu?”
Pomlka.
“Šestnáct a osm a čtyři a jedna!”
“Vzpomeneš si, co jsem ti řekl o skládání desítek?”
Delší odmlka.
“Dva-acet-devět?”
“Přesně! Výborně!”
“Výborně!”
“Ty to dokážeš!”
“Já to dokážu!”
“Máš přirozený dar počítat do dvou!”
“Mám přirozený dar počítat do dvou!”
“A když umíš počítat do dvou, spočítáš všechno!”


Trollové počítají v binární (dvojkové) soustavě jako naše počítače, protože jejich mozky jsou vyrobeny z křemíku, stejně jako je tomu u počítačových procesorů. Pokud převádíte mezi dvojkovou a desítkovou soustavou, každé číslo v desítkové soustavě se dá vyjádřit jako součet různých mocnin čísla dvě - 2^4 (16) + 2^3 (8) + 2^2 (4) + 2^0 (1) = 29.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CORPUS DELICTI) Kategorie: Muži ve zbrani

“Hlášení serž. F. Tračníka. Zhruba v 10. hod. dopoledne, dnes, 15. srpna, jsme pokračovali s des. Nóblhóchem k budovám Cechu šašků a kašparů na Boží ulici, kdeže jsme hovořili s klaunem Boffem, který řekl, že klaun Ferdinand (corpus derelicti) byl najisto viděn jím, klaunem Boffem, jak opouští budovu cechu předchozího rána hned po výbuchu.

Corpus derelicti znamená v právnické řeči přímo opuštěné mrtvé tělo, což se snadno dá zaměnit s mezi veřejností více známým Corpus delicti, které znamená předmět doličný.

by Hadati

VÍTE, ŽE (HA - HA) Kategorie: Muži ve zbrani

Zahrada byla ohraničena ochranným příkopem. Je to zahradnický trik, kdy s pomocí takového příkopu zabráníte tomu, aby se vám na vašich pozemcích potulovaly krávy a neesteticky vyhlížející chudí lidé a ničili vám trávník, a přitom vás ve výhledu do krajiny neomezuje žádný hloupý plot.

Ten zahradnický trik se v odborné literatuře jmenuje Ha – ha (má to být zvolání údivu Ah ah!!). Jedná se o příkop, který je z jednoho boku tvořen zdí nebo zpevněn kameny, druhý bok je pozvolný a krytý trávníkem. Myšlenka je prastará, podobné překážky se používaly odedávna. Např. mezi Doverem a Canterbury v lokalitě Parkside Farm měl oboru biskup Odo, bratr Viléma Dobyvatele, tam jsou zbytky příkopu dodnes viditelné.
Zahradnické použití a konstrukci popsal poprvé Francouz Dézallier d´Argenville (La theorie et la pratique du jardinage, 1709). Poprvé byla použita v zahradách zámku v Meudonu kolem roku 1700. D´Argenvillovu knihu přeložil do angličtiny architekt J. James už v roce 1712. V Británii používali Ha - ha v krajinářských zahradách a parcích Ch. Bridgeman a W. Kent. V Británii se dodnes zachovalo více typických Ha - ha u venkovských sídel, hloubka příkopu je od 2 do 9 stop (0,6 - 2,7 m). Neobvykle dlouhé Ha – ha se nachází v jihovýchodním Londýně u Royal Artillery Barrack Field, vzniklo kolem roku 1744 na ochranu před ovcemi a dobytkem, pasoucím se na Woolwich Common. Podél vedoucí cesta se jmenuje Ha-ha Road.
Ve viktoriánském období se Ha - ha používalo v Austrálii u blázinců, měly bránit útěku pacientů. Klasické Ha - ha je dnes i u Washington Monument, vlastně jako ochranné zařízení, součástí je žulová stěna 0,76 m vysoká.
Na kontinetu máme např. 4 Ha-ha v Mnichově v parku zámku Nymphenburg, kde vznikly v letech 1807-1810 a prodlužovaly výhled do krajiny. Dnes už zámek leží ve městě a výhled je zastavěn. U nás bylo Ha-ha kdysi např. u parku v Lysé nad Labem. Dnes se tento zahradnický prvek používá často v ZOO pro lepší pohled na zvířata bez mříží.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE (VĚTŠÍ PŮLKA KOLÁČE) Kategorie: Nevídaní akademikové

„Navrhuji, abyste jej rozkrojila napůl,“ navrhl Patricij a ukázal na koláč „ a já si pak jednu z obou polovin vyberu jako první.“
„ Ale co když bude v té jedné polovině víc nakládaných cibulek než v té druhé?“ (Nevídaní akademikové)


Jedná sa o narážku na knihu matematika Iana Stewarta Jak rozkrájet dort a další matematické záhady (Argo, 2009), kde je popísané, že jediný spravodlivý spôsob ako rozdeliť koláč medzi dve osoby je tak, že jedna krája a druhá si vyberá. Ak totiž osoba A rozdelí koláč na nerovnaké časti a osoba B si vyberie tú väčšiu, nemôže sa A sťažovať lebo si za to môže sama zlým krájaním. Ak si ale osoba B vyberie menšiu časť, je proste hlúpa a tiež sa nemá čo sťažovať, pretože si vyberala sama. Keď sa delí koláč medzi 3 a viac osôb začína to byť už trochu psychotické.

by PVS

VÍTE, ŽE... (KUPEC BENÁTSKÝ) Kategorie: Nevídaní akademikové

„Jsem si jistý, že ti můžu pomoci Tóny. Ano, máš pravdu, jsem ork, ale nemá snad ork oči? Nemá snad ork uši? Nemá snad ork ruce a nohy?
„Jo…zatím,“ zasyčel Tóny a vrhl se na něj.


Srážova slova se nápadně podobají replice ze Shakespearovy hry Kupec benátský, kde ve třetím dějství Shylock říká: „Nemá snad žid oči? Nemá snad žid ruce, tělesné ústrojí a tvar, smysly, pocity a vášně?“

by Aludneva

VÍTE, ŽE... (OBRAZ NOČNÍ HLÍDKA) Kategorie: Noční hlídka

Obraz si u holandského malíře Rembrandta van Rijna (1606 - 1655) objednal kapitán domobrany a pozdější starosta Amsterodamu Frans Banning Cocq společně se sedmnácti členy městské stráže. Původně se jednalo o denní scénu, plnou světla a barev.
Později se však malba pokryla vrstvou zabarveného laku, který změnil den v noc. Nepřesný název Noční hlídka pak obrazu nejspíš dává v 18. století významný britský malíř Joshua Reynolds, který na ztemnělém plátně, poznamenaném zubem času, sotva rozezná jednotlivé postavy. Tmavý lak je z obrazu, který dnes visí v amsterodamském Rijksmuzeum, odstraněn až v polovině 20. století, ale název obrazu již zůstal.
Noční hlídka také uchvacuje svou úctyhodnou velikostí. Obraz má totiž rozměry 363x437 centimetrů, a to býval ještě větší. Když byl v roce 1715 umístěn na amsterodamské radnici, byl předtím ořezán ze všech čtyř stran, aby se vešel na stěnu. V 18. století si s ochranou původního díla vůbec nelámali hlavu, a tak v levé části obrazu kupříkladu chybí dvě postavy. O původní podobě obrazu dnes vypovídá jen její kopie pocházející ze 17. století, která je vystavena v londýnské Národní galerii.

by Tezi

VÍTE, ŽE... (ŠEŘÍKOVÝ DEN) Kategorie: Noční hlídka

V závěrečné části příběhu Noční hlídky se schyluje k boji mezi revolucionáři v čele s Janem Kýlou a mezi Speciály v čele s Karcerem. Aby revolucionáři věděli, koho bít a koho ne, tedy aby se od sebe odlišili, označili všechny revolucionáře šeříkem, díky tomu máme 25. května, v den výročí revoluce, šeříkový den.

Jak jistě víte, je tomu právě v těchto dnech, kdy oslavujeme Pražské povstání, osvobození naší země a konec druhé světové války a právě dobou pražského povstání a osvobození Prahy se pan Pratchett nechal inspirovat. V době mezi 5. - 9. květnem probíhali boje o Prahu s německými jednotkami, Češi spoléhali na pomoc Američanů, ti se ale zastavili na domluvené linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice, neboť Stalin měl v plánu osvobodit Čechy a nastolit zde komunistickou diktaturu, což jak víme, se mu podařilo, a tak Američané přenechali osvobození Prahy vzdálené Rudé Armádě. Když osvoboditelé dorazili, lidé je vítali a zdobili ruské tanky šeříky, které v té době byly hojně rozkvetlé a šeřík se na dlouhou dobu stal symbolem osvobození, někteří Pražané dlouhá léta v tento den zdobili své příbytky šeříkem jako výraz úcty a památky.

by George

Víte, že... (lžíce) Kategorie: Noční hlídka

JAN KÝLA
Někdo si dal poměrně velkou práci a vyryl pod jméno nápis
...vzlétnou k nebi výš...
Na hrob kdosi položil věnec uvitý ze šeříkových květů, převázaný rudou stuhou, a v horní části věnce, převázané užší stužkou stejné barvy, leželo vejce.
„Paní Dlaňová, paní Netopýřivá a pár děvčat už tady byly dřív,“ oznamoval Kolík. „A samozřejmě že Madam se vždycky postará o to, aby tady bylo vejce.“
„Je hezký, že si vždycky všichni takhle vzpomenou,“ zabručel seržant Tračník.
Trojice stála mlčky. Ani jeden z nich nepatřil k mužům, jejichž slovník je vybaven výrazy vhodnými pro chvíle, jako byla tahle. Přesto se po nějaké době ozval Noby.
„Kdysi mi dal lžíci,“ prohlásil jen tak všeobecně.
„Jo, já vím,“ přikývl Tračník.
„Fotr mi ji čórnul, když přišel z lochu, ale stejně to byla moje lžíce,“ pokračoval Noby se směsicí nostalgie a umíněnosti. „To pro malýho kluka něco znamená, když má vlastní lžíci.“


V dřívějších dobách středověku a novověku, přibližně do konce 16. století bylo lidmi v celé Evropě považováno za slušné přinést si k jídlu svou vlastní lžíci. Lžíce byly v té době považovány za součást osobního majetku, stejně, jako dnes jsou klíče od bytu a peněženka. Zajímavostí je, že i když náš jazyk neobsahuje skoro žádné odkazy, na tento zvyk, v jiných evropských jazycích je obvyklé jedno či dvě rčení, namátkou:

Finština: „Hoď svou lžíci do rohu“ – Nadávka ve smyslu Zemři! (Mrtvý lžíce jaksi nepotřebovali).
Němčina: „Dát lžíci pryč“ – totožné s finskou lžící v rohu.
Němčina: „Dát lžíci pryč“ – Předat lžíci někomu dalšímu z rodiny.
Norština: „Vzít lžíci do jiné ruky“ – radikálně změnit svůj život (způsob života) (v pozitivním slova smyslu).

A odkazy pokračují. Dodnes existuje tradice ve Finsku, kde novorozeňata dostávají lžíci (a u nás jen reklamní balíčky).

Dále je možné (nemám to potvrzené), že odtud také pochází rčení „Narodit se se stříbrnou lžící v puse“ (born with a silver spoon in one's mouth).

by George

VÍTE, ŽE... (SMARAGDOVÁ ŘEKA) Kategorie: Nohy z jílu

Dokonce i na Zeměploše, s jejím malým slunéčkem, které křižuje nad otáčejícím se světem, se mění roční období. V Ankh-Morporku, největším ze zeměplošských měst, bylo právě prvojaro odstrčeno prvolétem, ale tomu už se pomalu na záda mačkal prvopodzim.
Zeměpisně řečeno, ve městě samém nebylo tak docela jednoduché ty rozdíly rozeznat, i když je třeba říci, že v pozdním jaru nabýval povlak na hladině řeky nádhernou smaragdově zelenou barvu.


Pan Pratchett zde odkazuje k svátku svatého Patrika, který je dnes oslavován po celém světě 17. března (tedy skoro na jaře). Svátek je pojmenován po patronu Irů, svatému Patrikovi, irskému biskupovi, který do země přinesl křesťanství (ano, ta obdoba s Cyrilem a Metodějem je zjevná) a převážnou část obyvatelstva kristianizoval. Vzhledem k vysokému počtu irského obyvatelstva v zemích Severní Ameriky je tento svátek již dlouhá léta slaven právě tam, a to nejen irskými přistěhovalci (a jejich potomky). Pro USA a Kanadu (a další země s irským obyvatelstvem) je typické, že v tento den lidé nosí barevné oblečení (zelené), auta mají speciální ozdoby (zelené) a jedí speciální jídla (zelená). Megalomanie oslav dosáhla takových rozměrů, že v tento den můžeme vidět zelenou vodu ve fontáně u Bílého Domu, a právě řeky (nejznámější NY a Boston) jsou barveny (do zelena). Ve městech se také pořádají slavnostní průvody.

by George

VÍTE, ŽE... (FASCES) Kategorie: Nohy z jílu

Elánius upřel pohled na známé znamení morporské sovy usazené na ankhu. To pak bylo jako klenot umístěno nad erbem rozděleným na čtyři pole a v každém poli byl jeden symbol.
„Co znamená ta koruna prostřená dýkou?“
„Aha, to je tradiční symbol. Určuje jeho nostele jako ochránce koruny.“
„Opravdu? A ten svazek prutů, v nichž je zastrčená sekera?“
„To je fasces. To zase symbolizuje, že je … že byl důstojníkem práva.“


Zde pan Pratchett odkazuje k antickému archaickému Římu. Ještě před slavnou epochou republiky a méně slavnou dobou království, v dobách kdy ještě lidé neplánovali městu slavnou a krví zalitou budoucnost a hlavní starostí patricijů (označení římské šlechty) bylo přežití (Řím tehdy ohrožovali Etruskové, Latinové, Řekové, Keltové a některé menší kmeny Itálie). Tehdejší vládce města měl kolem sebe své poradce, úředníky a soudce, a právě tito lidé s sebou nosili svazek prutů, v nichž byla zastrčena sekera. Dalo by se to přirovnat k policejnímu odznaku dnes, tito lidé měli právo udílet tresty a soudit spory. Traduje se, že sekyra byla zastrčena v prutech proto, že spory soudili, ale v případech nejvyšího trestu i rozsudky prováděli. Historické prameny tuto tradici nenalézají po dobytí Říma Etrusky (což je doba království sedmi králů – pro více informací doporučuji pátrat po posledním králu Superbusovi). Že jste si po přečtení slova fasces vybavili něco modernějšího a drastičtějšího (20. století a více než 10 miliónů mrtvých)? Nejste až tak na omylu, není to pouze pan Pratchett, kdo čerpá z historie Říma.

by George

VÍTE, ŽE... (GUY FAWKES) Kategorie: Nohy z jílu

„Nikdo, sire. Von ho nikdo nechtěl hrát, sire.“ Malý desátník polkl a pak pokračoval s výrazem člověka, který se rozhodl odbýt si své martyrium co nejrychleji, jen aby to už měl za sebou.
„Takže uděláme takovýho panáka ze slámy, sire, aby pěkně hořel, až ho večer hodíme na oheň. A bude velikej ohňostroj, sire,“ dodal s hrozivou jistotou.


Pan Pratchett se prokázal být vlastencem, když nám tu popisuje jeden z nejoblíběnějších anglických svátků, tzv. Guy Fawkes Night. Ten se slaví na základě nepodařeného atentátu od vojáka Guy Fawkese, který se měl uskutečnit 5. listopadu 1605. Fawkes tehdy připravil téměř dokonalý plán, kde sehrál svou roli střelný prach a Westminsterském paláci plné horní i dolní komory parlamentu a tehdejšího anglického krále Jakuba I. Plán teroristického útoku byl prozrazen a Fawkes byl chycen včasným zásahem policie ve sklepení Westminsterkého paláce s poměrně velkým množstvím střelného prachu. Tento den je oslavován jako den, kdy byla zachráněna monarchie (pro nás demokraty je to možná trochu divné, ale Angličané jsou na monarchii velmi hrdí). Typické slavnosti vypadají asi takto: spousta, ale spousta ohňostroje (že by snaha o napodobení hypotetického výbuchu?) a pálení slaměné postavy – Guye Fawkese.

by George

VÍTE, ŽE... (ÚŘEDNÍ ŠIML) Kategorie: Nohy z jílu

„Myslíte? Ve srovnání s těmi, co jsme tady zažili předtím, je pevný a neměnný jako skála.“
„Picbudka byl spolehlivý,“ zavrčel Fuseklar zachmuřeně. „Vzpomínáte, jak jmenoval svého koně městským radním?“


Terry Pratchett zde opět čerpá z dějin Říma, konkrétně z doby císaře Caliguly. Tento císař z julsko-klaudijské dynastie byl známý (údajně po nemoci) pro své šílenství, krutost a sexuální skandály (incest byl ten z méně vážných). Císař byl také proslaven svým rozhazováním veřejných peněz (kterých moc nebylo, takže lidé trpěli hladem), mimojiné nechal postavit mramorové stáje pro svého koně Incitata, kterého – a zde se historické zdroje rozcházejí – nechal, nebo chtěl nechat jmenovat konzulem, což byl výsměch nejenom prostému lidu, ale hlavně patriciům, senátu a vedoucím představitelům Říma.

by George

VÍTE, ŽE... (PLESCOT) Kategorie: Nohy z jílu

„No… co si o tom myslíš?“ řekla Řiťka nervózně.
„Priscila?“ nadhodila Angua a pozvedla obočí.
„Vždycky se mi líbilo, jak to jméno zní.“
„Pleskot je docela fajn. Je to jako margot, ale ne tak… do světa.“


Pan Pratchett zde, úmyslně či nikoliv, poukazuje na detektivní seriál Julie Lescautová (jen porovnejte jméno Pleskot a Lescaut, tedy „Leskot“). Je možné, že Pratchetta inspirovalo převelení Julie Lescautové z Paříže do Londýna, přesto zde pouze spekuluji.

by George

VÍTE, ŽE... (MARY POPPINS) Kategorie: Otec prasátek

Stala se vychovatelkou. Byla to jedna z mála profesí, které mohla vzdělaná dáma vykonávat. A zatím jí to šlo docela dobře. Na druhé straně si přísahala, že kdyby se náhodou jednou přistihla, jak tančí na střeše s kominíkem, utluče se k smrti vlastním deštníkem.

Mary Poppins je americká muzikálová pohádka z roku 1964 o dětské vychovatelce, která se přihlásí na inzerát bankéře Bankse, aby se starala o výchovu jeho dvou dětí. Děti pak brzy zjistí, že tahle na první pohled přísná chůva není jen tak ledajaká. Nejenom, že dokáže děti zabavit zajímavými hrami, ale navíc při nich používá magii. Velmi ráda také tančí a zpívá. Magickými kousky a přístupem k dětem se velmi podobná českému Panu Tau.

Mary Poppins trailer
Mary Poppins tančí s kominíky (Step in Time)

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VELKÝ TŘESK) Kategorie: Otec prasátek

Všechno někde začíná, i když s tím tvrzením mnoho fyziků nesouhlasí.

Teorii velkého třesku zná každý. Edwin Hubble v roce 1929 pozoroval, jak se galaxie vzdalují. V té době převažovala teorie stacionárního vesmíru, která považovala vesmír na velkých škálách za neměnný. Tato teorii byla však vyvrácena až v roce 1960 objevem reliktního záření (viz obrázek), elektromagnetického záření přicházejícího z vesmíru ze všech směrů, které je považováno za pozůstatek velkého třesku.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VEČERNÍČEK) Kategorie: Otec prasátek

“Zuby mám v dokonalém pořádku, takže nemůžete být ani víla Zubnička. A už dávno jsem zjistil, že pořádná brandy před spaním člověka zbaví nutnosti využívat Večerníčkovy služby. Melodii udržím docela dobře, mám hudební sluch, takže nemyslím, že bych přilákal pozornost starého dědka Potíže. Hmm.”

V anglickém originále je Večerníček Sandman, což je mytologická postava ze západního folklóru, která uspává děti tím, že jim do očí hází magický prášek (písek). Současný čtenář může znát i komiksovou postavu Sandmana, vládce snů, z pera Neila Gaimana. Známá je také stará píseň Mr. Sandman od The Chordettes.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BANJO BĚLOSKVOJ) Kategorie: Otec prasátek

Zbylí tři muži, kteří zatím nepromluvili, se podívali jeden na druhého.
“Vo čem to de řeč? Nikdá si nám neřek, že je to vrah,” ozval se Pletiplot. “Řek nám někdy jediný slovo vo tom, že by to byl vrah, Banjo, co?”
Zazněl zvuk, který se podobal vzdálenému dunění hromu. To si Banjo Běloskvoj odkašlával.

Banjo Běloskvoj je v originále Banjo Lilywhite. Jeho jméno je odkaz na lidovou písničku Green Grow The Rushes, Ho, oblíbenou v anglicky mluvících zemích. Občas se zpívá jako vánoční koleda. Poslední sloky této písně jsou tyto:

Two, two, the lily-white boys,
Clothèd all in green, Ho Ho
One is one and all alone
And evermore shall be so.


Část této písničky si můžete poslechnout na Youtube.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PŘEDVEČER SVÁTKU PRASEČÍ HLÍDKY) Kategorie: Otec prasátek

Nadešel předvečer Svátku prasečí hlídky. V celém domě...
...se hýbal jen jediný tvor. Byla to myš.


Parafráze na báseň od Clementa Clarka Moora The Night Before Christmas, do češtiny se to dá přeložit jako Předvečer Vánoc.

Twas the night before Christmas, when all through the house
Not a creature was stirring, not even a mouse.
The stockings were hung by the chimney with care,
In hopes that St Nicholas soon would be there.


Clement Clarke Moore napsal tuto báseň v roce 1822 a její obsah pojednává o návštěvě Sv. Mikuláše. V jedné básni tak vymyslel Mikulášův (Santa Clausův) fyzický vzhled, osobnost i příběh. Jak na Štědrý večer přijíždí na saních tažených soby, dokonce zde zazní i jejich jména. Komínem pak přichází s pytlem plným hraček do lidských domovů, aby naplnil dětem punčochy hračkami, a poté se vrací zpět na Severní pól.

Celou báseň si můžete v angličtině poslechnout na této webové stránce.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PASCAL WAGER) Kategorie: Otec prasátek

Je to případ velmi podobný případu quirmského filozofa Ventry, který říkal: “Možná že bohové existují, a možná také, že ne. Tak proč na ně v tom případě nevěřit? Jestli je to všechno pravda, pak po smrti přijdete na nějaké překrásné místo, a jestli to pravda není, tak nemáte co ztratit, ne?” Když pak zemřel, probudil se v kruhu bohů svírajících ošklivě vyhlížející hole a jeden z nich řekl: “Teď ti ukážeme, co si tady u nás myslíme o takových chytrácích, jako jsi ty...”

Pascalova sázka (v angličtině Pascal´s Wager nebo také Pascal´s Gambit) je argument Blaise Pascala, francouzského náboženského filosofa, žijícího v letech 1623 - 1662, který zní: „Pokud věříte v Boha a ukáže se, že Bůh neexistuje, nic tím neztratíte. Ale pokud nevěříte v Boha a ukáže se, že Bůh existuje, skončíte v pekle. Tudíž je pošetilé být ateistou.“

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DORIS DAY) Kategorie: Otec prasátek

“Koukni se na tohle, hele?” ozval se havran. Mávl pařátem ke krmítku v zahradě pod nimi. “Oni tam zavěsí půlku kokosáku, kus kůže od špeku, nasypou tam hrst dýňových semínek a myslí si, co všechno neudělali pro svět přírody. Pch. Vidím tam nějaké oči? Vidím tam nějaké vnitřnosti? Myslím, že nikoliv. Nejchytřejší pták ve všech středních šířkách, a mám houby, protože se neumím zavěsit vzhůru nohama a dělat tííp, tííp. Podívej se například na červenky. Jsou to odporní zlí malí grázlíci, rvou se jako šílení, ale stačí, aby pak udělali štííp, štilip, štilip, a lidi je zasypou drobečkama. Zatímco já umím recitovat básně a opakovat množství komických vět -”

Červenka se v angličtině řekne robin a Kantůrkovo štíp, štilip, štilip je v původním znění uvedeno jako bob-bob-bobbing. Je to odkaz na píseň od americké herečky a zpěvačky Doris Day When the Red, Red Robin Comes Bob, Bob, Bobbing Along.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (SEZNAM) Kategorie: Otec prasátek

“Zkontroloval jste si ten seznam?”
ANO, DOKONCE DVAKRÁT. JSEŠ SI JISTÝ, ŽE TO STAČÍ?
“Naprosto.”
NEDOKÁZAL JSEM V TOM NAJÍT HLAVU ANI PATU, ABYCH TI ŘEKL PRAVDU. JAK MÁM POZNAT, KTERÝ Z NICH BYL HODNÝ A KTERÝ Z NICH ZLOBIL?


Odkaz na vánoční píseň Santa Claus is coming to town (Santa Claus přijíždí do města), kde v jedné ze slok zazní: „He's making a list, he's checking it twice, he's gonna find out who's naughty and nice..." (On sepíše seznam, dvakrát ho zkontroluje, zjistí kdo zlobil a kdo byl hodnej...)

Celou píseň si můžete poslechnout zde.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DĚVČÁTKO SE SIRKAMI) Kategorie: Otec prasátek

TAK JDEME NA TO, ALBERTE.
“Víte, ale od vás se nečeká, že budete dělat takové věci, mistře. Vzpomeňte si, jak to dopadlo minule.”
OTEC PRASÁTEK BY TO UDĚLAT MOHL.
“Ale... malá holčička, prodavačka zápalek, která umírá na sněhu, je právě součástí toho, čemu se říká duch Svátku prasečí hlídky,” snažil se Albert zoufale. “Pochopte, lidi se o tom doslechnou a říkají: ,No, my jsme na tom hůř než oloupanej banán, k jídlu nemáme nic víc než bláto a starý boty, ale pořád ještě jsme na tom líp než ta chudák holka, co prodávala ty sirky.’ Díky tomu pomyšlení jsou šťastní a vděční za to, co mají, chápete?”


Z pohádky Děvčátko se sirkami od Hanse Christiana Andersena o malém chudém děvčátku, které bylo vysláno rodiči, aby šlo na Silvestra prodávat sirky. Děvčátku se však nepodařilo žádné sirky prodat a bálo se jít domů, aby jí otec nenatloukl. Všude viděla domy lidí, odkud se neslo teplo a vůně silvestrovské pečeně. Zatoužila alespoň po tom teplu a tak si sedla a škrtala sirkami, dokud venku neumrzla.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (POČASVOSK) Kategorie: Otec prasátek

“Je to koupelna,” zdůraznil Výsměšek. “Vy všichni se chováte, jako kdyby to byla nějaká mučírna nebo co.”
“Koupelna,” poznamenal děkan, “navržená Zatraceným Hlupcem Johnsonem. Arcikancléř Počasvosk ji použil jen jednou a pak ji dal zapečetit! Vzoromile! Já tě prosím, aby sis to ještě rozmyslel! Je to johnsonka!”

Arcikancléř Počasvosk je v originále Weatherwax. Objevil se v Lehkém fantastičnu. Jan Kantůrek pak příjmení Weatherwax přeložil v knize Čaroprávnost jako Zlopočasný, takže mnozí čeští čtenáři nemají tušení, že byl příbuzný s Bábi Zlopočasnou. Podle Průvodce po Zeměploše to byl její vzdálený bratranec (uvedeno také v knize Dámy a Pánové).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (STARÝ VĚRNÝ) Kategorie: Otec prasátek

“Ano, pane?”
“Je tam jeden kohoutek, který bychom asi měli na nějakou dobu nechat na pokoji,” řekl Výsměšek. “Považoval bych to od vás za velkou laskavost, kdybyste mohl vyrobit tabulku a pověsit ji tam.”
“Ano, pane?”
“No, bylo by na ní něco jako ,Nedotýkati se!’ nebo něco takového.”
“Dobrá, pane.”
“A pověste ji na ten kohout označený jako ,Starý věrný’.”
“Rozumím, pane.”
“A není třeba se o tom zmiňovat ostatním.”
“Jak si přejete, pane.”
“U všech bohů, v životě jsem se necítil tak čistý.”


Starý věrný je v originále Old Faithful, což je název nejznámějšího gejzíru v Yellowstoneském národním parku v USA. Při výtrysku dosahuje voda výšky až 56 metrů, přibližně každých 90 minut. Doba výtrysku je něco mezi 1,5 až 5 minutami. Není se tedy co divit, že Výsměšek po takových zkušenostech požaduje varovnou tabuli.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ELIZA) Kategorie: Otec prasátek

“Vývrtka? To je velmi lechtivá otázka, to Stařenka vždycky říkala,” přikývl kvestor.
Některé části uvnitř Hexu se začaly hýbat. V pozadí místnosti se začalo majestátně otáčet velké kolo pokryté ovčími lebkami.
A husí brk umístěný ve středu celé spleti táhel, vodicích lišt a pružinek začal psát:
+ + + Proč si myslíš, že jsi lechtivý? + + +
Kvestor na okamžik zaváhal. Pak řekl: “No, já mám totiž vlastní lžíci, abyste věděl.”
+ + + Řekni mi něco o své lžíci + + +
“No... je to docela malá lžička...”
+ + + Dělá ti tvá lžička starosti? + + +
Kvestor se zamračil. Pak se ale očividně sebral. “Hopla, tady máme pana Sulce,” prohlásil, ale nezdálo se, že by mu ona věta šla od srdce.
+ + + Jak dlouho jste pan Sulc? + + +
Kvestor se rozzářil. “To si ze mě děláte legraci?”
“Úžasné!” zvolal Výsměšek. Má ho to pod kontrolou! Je to lepší než pilulky ze sušených žab! Jak se vám to podařilo?”


Tento rozhovor mezi Kvestorem a Hexem je parodií na počítačový program ELIZA, který s uživatelem vede konverzaci tak, že opakuje jeho vlastní výroky a klade jednoduché otázky založené na klíčových slovech zachycených z předcházející diskuze.

Program prochází odpovědi uživatele za pomocí klíčových slov. Jako reakci pak pokládá jednoduché otázky vybrané pomocí těchto klíčových slov, často kombinované s výsekem uživatelovy odpovědi. Takovéto skládání vět je pak díky použití angličtiny velmi jednoduché. Například na otázku Who is your favorite composer? (v překladu Kdo je tvůj oblíbený skladatel?) může ELIZA odpovědět What about your own favorite composer? (A co váš vlastní oblíbený skladatel?) nebo Does that question interest you? (Zajímá vás tato otázka?). Za předpokladu určitého směřování diskuze tak může vzniknout dojem, že se jedná o inteligentní program, přestože celý mechanismus funguje jen strojově.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (HUGIN A MUNIN) Kategorie: Otec prasátek

Havran se pokusil zatvářit mazaně. “Když si vezmeme obyčejného průměrného havrana,” řekl, “zjistíme, že je to vlastně velmi okultní pták. Slepý Io, bůh hromu, míval tajemné havrany, kteří dokázali doletět a vletět kamkoliv a kteří mu nosili zprávy o tom, co se děje na celém světě.”
“Míval?”
“Nóó... on neměl v obličeji oči, jen takové ty, jak bych ti to, volně pohyblivé oční bulvy, které vždycky huííí - prosvištěly kolem.” Havran si, zřejmě za celý rod, rozpačitě odkašlal. “No prostě a jednoduše, stala se taková nehoda, no.”


Odin, hlavní severský bůh, měl dva havrany, Hugina a Munina, kteří každý den létali po světě a přinášeli svému pánovi zprávy. Valhallu opouštěli ráno a vraceli se za soumraku, kdy usedali Odinovi na ramena a do uší mu šeptali, co se dozvěděli. Hugin znamená myšlenku, Munin paměť.
Io je, pak co se týče očí, jakýmsi pravým opakem Odina, neboť Odin měl jen jedno oko, kdežto Slepý Io má mnoho poletujících očí. Není proto těžké představit si, o jaké nehodě to havran mluví.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DIONÝSOS A MENÁDY) Kategorie: Otec prasátek

“V životě jsem o bohu kocoviny neslyšela...”
“A slyšelas někdy o Vínopijovi, bohu vína?

“No výborně,” zasténal Žlučoblij. “A proč mi teda rovnou nezkusíte nacpat nohy do mlýnku na maso.”
“No, jestli si myslíte, že by to pomohlo...”
“Předpokládal jsem jistou dávku neochoty ze strany pacienta,” řekl arcikancléř. Smekl klobouk a z kapsičky v jeho podšívce vylovil malou křišťálovou kouli. “Podívejme se, co dělá v tomto okamžiku bůh vína, ano? Najít takového zábavymilovného boha, jako je on, by nemělo být nijak zvlášť těžké, a navíc za takového večera, jako je ten dnešní...”
Dýchl na sklo a vyleštil oblý povrch. Pak se mu na tváři objevil spokojený úsměv.
“Tady ho máme, toho vykuka! Sedí na Dunmanifestinu, myslím. Ano... ano... polehává na gauči a je obklopen nahými menádami.”
“Čím že to?” zarazil se děkan. “Maniaky?”
“On myslí... vzrušujícími mladými ženami,” vysvětlila mu Zuzana. A měla dojem, že mezi mágy došlo k viditelnému oživení, které se projevilo v jejich co možná nejnenápadnějším, ale současně co nejtěsnějším semknutí se kolem křišťálové koule.


Dionýsos je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho milenky Semely. Je bohem vína a nespoutaného veselí. Dionýsos se se svou družinou, v níž byl i jeho učitel Silénos, Satyrové a Menády, vydal po celém světě přes Egypt, Indii, Frýgii, Thrákii a Boiótii a neustále hýřil a oslavoval. Nakonec stanul jako jeden z bohů na Olympu vedle svého otce.

Bakchantky byly v řecké mytologii průvodkyně boha vína Dionýsa (Bakcha). Také se jim říkalo menády neboli mainady („šílící“ nebo „třeštící“). Pořádaly divoké orgie zvané nyktélie, při kterých vždy hrála hlasitá a divoká hudba. Při divokém tanci upadaly do stavu blížícímu se šílenství, v němž byly schopné všeho. Při těchto orgiích jim byli společníky Siléni, Kentauři, Panové, Satyrové, nymfy a občas i Múzy. Mužům nebyl na tuto slavnost vstup povolen a při spatření jim hrozila smrt z rukou bakchantek, které je byly schopné holýma rukama roztrhat na kusy. Na obětní zvířata se divoce vrhaly, trhaly je a jejich maso požíraly syrové.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ANTHILL INSIDE) Kategorie: Otec prasátek

“Skutečně úžasné,” opakoval Výsměšek. Vyklepal dýmku na jeden ze vstupů Hexu s nápisem “Vnitřní mraveniště”, přičemž Ctibum bolestivě zamrkal. “Tahle věc je tedy něco jako veliký umělý mozek, že?”

Zde se vtip ztratil v překladu. Vnitřní mraveniště je v originále Anthill Inside, což jasně paroduje známou počítačovou značku Intel Inside, patřící společnosti Intel Corporation.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VRBOVÁ KŮRA) Kategorie: Otec prasátek

“No jo, ale tenhle chlápek nemá jenom svoji kocovinu, on má kocovinu všech,” upozorňoval Výsměšek.
“Já zkoušel kdeco,” mumlal oh bůh. “Vždycky se mi po tom chce spáchat sebevraždu a zvracet.”
“Směs hořčice a ředkve?” ozval se profesor Neurčitě mlhavých studií. “Rozmíchat ve smetaně. A přidat pár tlučených ančoviček.”
“Co jogurt?” přiložil si své polínko kvestor.
Výsměšek se na něj užasle podíval.
“To znělo skoro rozumně,” rozhlédl se. “Dobrá práce. U toho bych na vašem místě zůstal, kvestore. Hmm. Pokud si vzpomínám, tak můj strýc klel při omáčce Ohó-ohó,” dodal.
“Myslel jste jistě, že se s ní zaklínal?” ujišťoval se lektor Zaniklých run.
“Nejspíš oboje,” odpověděl mu Výsměšek. “Pamatuju si, jak jednou vypil v rámci léčebné kúry té omáčky celou láhev, a zdá se, že ho to skutečně vyléčilo. Když ho přišli připravit do rakve, vypadal velmi mírumilovně.”
“Vrbová kůra,” ozval se zase kvestor.
“To je skvělý nápad,” připojil se lektor Zaniklých run. “To se dává jako analgetikum.”


Vrbová kůra se používala už za vlády faraonů 1 500 let př. n. l. Vrba bílá obsahuje látky typu salicylátů, flavonoidů a tříslovin, které působí proti zánětům, bakteriím, virům a horečce. Látka v ní obsažená pomáhá mimo jiné snížit teplotu při horečce a díky ní byl objeven aspirin.
Kůra se nařezala, sloupla v pásech a sušila ve stínu či na slunci. Kůra je hořká, takže se používala hlavně k obkladům nebo na ošetření hojících se ran.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ŠLEMAZEL) Kategorie: Otec prasátek

“Copak dělá normák na místě, jako je tohle?” zaduněl hlubokým hlasem, což způsobilo, že Zuzanu zahalil oblak zplynovaného alkoholu a zápachu neudržované ústní dutiny. “Aha, slečinka si myslí, že je to šik, zajít si sem, producírovat se v černejch šatečkách a dělat dojem na všechny ty ztracený mládence, co? Nasát tak trochu temnou atmosféru, co?”
Zuzana si kousek poodsedla. Bubák se zašklebil.
“Chtěla byste mít bubáka pod postelí, he?”
“Tak, Šlemazeli,” řekl Igor, aniž zvedl hlavu od sklenice, kterou právě leštil.
“No tak proč sem přišla, co?” odpověděl mu přes rameno bubák. Mohutná chlupatá ruka chytila Zuzanu za zápěstí. “Možná že by chtěla -”
“Potřetí ti to říkat nebudu, Šlemazeli,” zabručel Igor.
Zvedl hlavu a viděl, že se dívka obrátila tváří k bubákovi.
Igor stál na místě, odkud jí do tváře neviděl, ale bubák ano. Ucukl tak rychle, že spadl ze židle. A když dívka promluvila, to, co řekla, byla jen zčásti slova, ale současně v kameni tesané konstatování o tom, jak bude vypadat budoucnost.
“ZMIZ A PŘESTAŇ MĚ OBTĚŽOVAT.”
Obrátila se a vrhla na Igora společenský, lehce omluvný úsměv. Bubák se v panické hrůze vyhrabal z trosek židle a vyrazil ke dveřím.

Schlimazel (schlamassel, shlimazl) je výraz pro nevyléčitelně smolařskou osobu v jidiš. Je to spojení dvou slov slimp – špatný a mazzāl – štěstí.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (THE BIG ISSUE) Kategorie: Otec prasátek

JE SVÁTEK PRASEČÍ HLÍDKY, řekl Smrť, A LIDÉ UMÍRAJÍ NA ULICÍCH. JEDNI LIDÉ USEDAJÍ K HOSTINÁM ZA OSVĚTLENÝMI OKNY A JINÍ LIDÉ ŽÁDNÝ DOMOV NEMAJÍ. JE TO SPRÁVNÉ?
“No, samozřejmě, to je hrozně složitá otázka -” začal Albert.


V originále Albert odpovídá „Well, of course, that's the big issue…“

The Big Issue je časopis, který na ulicích prodávají bezdomovci a vydělávají si tak na živobytí, stejně jako je tomu u nás s časopisem Nový prostor. Vychází od roku 1991, a to nejen ve Velké Británii, ale i v Austrálii, Irsku, Jižní Koreji, Jižní Africe, Japonsku, Namibii a Taiwanu.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MODRÝ PTÁK ŠTĚSTÍ) Kategorie: Otec prasátek

“Promiňte, madam,” ozval se Výsměšek, “ale to, co vám sedí na rameni, je opravdu kuře?”
“To... ehm... to je... ehm... modrý pták Štěstí,” řekla víla Fajnálada. Její hlas se maličko chvěl, jako hlas poctivého člověka, který sám tak docela nevěří tomu, co právě řekl, ale bude to tvrdit i nadále pro případ, že by se potvrdilo, že stokrát opakovaná lež se nakonec stává pravdou.
“Já se velmi uctivě omlouvám, ale to je kuře, madam. Živé kuře,” nedal se zmást Výsměšek. “A právě zakvokalo.”
“Je ale modré,” snažila se bez velké naděje.
“No, tak to jediné je pravda,” připustil Výsměšek tak laskavě, jak to jen dokázal. “Kdyby to bylo ponecháno na mně, byl bych si představoval poněkud... proudnicovitěji řešeného modrého ptáka Štěstí, ale to samozřejmě není vaše vina.”


Modrý pták Štěstí (Blue bird of Happiness) je odkaz na divadelní hru belgického autora a nositele nobelovy ceny Maurice Maeterlincka The Blue Bird (Modrý pták), která byla několikrát zfilmována. Hra vypráví o dvou dětech, dívce Mytyl a chlapci Tyltyl, které se vydaly na strastiplnou cestu, aby nalezly modrého ptáka, pomocníka dobré víly Bérylune, který přináší štěstí.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CHRISTMAS IS COMING) Kategorie: Otec prasátek

Žebráci však nebyli tak dokonale vyškoleni v základních významech folklorních činností. Dělali jen obyčejný kravál v naději, že jim lidé dají peníze, aby toho nechali.
Ale i v jejich mírně řečeno neuspořádaném projevu bylo možno vytušit náznak písně.

Nadešel nám svátek
Otce všech prasátek.
Čuník už je buclatej,
dejte tolar kulatej.

“Když ne tolar, aspoň penny nebo klobouk s pérem,” jódloval Starý Smrďa Rum sólo, “nedáte-li ani ten, tak my na mhmf hmpffhmf...”


Z originální anglické písně Christmas is coming:

Christmas is coming, and the goose is getting fat
Won't you put a penny in the old man's hat?
If you haven't got a penny a ha'penny will do
And if you haven't got a ha'penny then God bless you.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CHARLES DARWIN) Kategorie: Otec prasátek

“Myslíte, že naděluje lidoopům dřív než lidem?”
“To je zajímavá myšlenka, pane. To z velké části odpovídá mé teorii, že lidé pravděpodobně pocházejí z opice,” přikyvoval Rozšafín. “Je to smělá hypotéza, která by mohla smést nevědomost celých staletí, kdyby příspěvkový výbor našel způsob, jak mi poskytnout prostředky na to, abych si mohl zapůjčit loď, na které bych obeplul -”


Odkaz na Charlese Darwina a jeho cestu (nejen) na Galapágské ostrovy na lodi Beagle, díky které pak mohl zveřejnit svou evoluční teorii.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (STŘAPATÝ PETR) Kategorie: Otec prasátek

“Je, a teď si cumlá palec!” vykřikl Kočičák posměšně. “Bé, bé, bé! Stejská se mu po mamince! Víš, co se stane takovejm fakanům, co si cumlaj palce? Vobjeví se veliká vobluda s nůžkama a - “

Struwwelpeter (Střapatý Petr) německého spisovatele Heinricha Hoffmanna je považována za první knihu vydanou pro malé děti. Jedná se o 11 veršovaných příběhů s drastickými konci pro děti, které neposlouchají. Jedním z příběhů je i ten, že když si dítě bude cucat palce, ustřihnou mu je.

Recenzi o této starší knize si můžete přečíst na citarny.cz.
Celá kniha je k dispozici zde (v angličtině).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DOCTOR WHO) Kategorie: Otec prasátek

Nedokázala těmi dveřmi projít. Odolávaly všem jejím pokusům. Několikrát se o ně ošklivě narazila. Zuzana se tedy pokusila vzít za kliku.
Slyšela, jak oh bůh udiveně vydechl. Jenže ona už byla zvyklá na budovy, které byly větší uvnitř než zvenčí. Její dědeček praktický význam rozměrů nikdy nepochopil.


V britském seriálu Doctor Who cestuje hlavní postava časem i prostorem pomocí své kosmické lodě Tardis, která je zevnitř větší než zvenčí. První společnicí Doctora Who (v roce 1963) byla jeho vnučka Zuzana (Susan). Je to náhoda, či záměr Terryho Pratchetta, který je fanouškem tohoto seriálu?

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ZÁŘIVÁ VÍLA) Kategorie: Otec prasátek

“Chcete mi tím vším snad říci, že mí mágové pobíhají kolem a hrají si dětské hry jen proto, aby rozveselili nějakou na mysli pokleslou vílu?”
“Hm... ano.”
“A já si myslel, že byste při tom měli spíš tleskat rukama a volat, jak v ně věříte,” zaškredil se Výsměšek. “Opravte mě, jestli se mýlím.”
“To platí jenom na takové ty malé a zářící,” odpověděl mu lektor Zaniklých run. “Ne pro ty ve vytahaném svetru, co mají v rukávech nacpáno přinejmenším půl tuctu kapesníků.”


Odkaz na Petra Pana a jeho nejlepší kamarádku zářící vílu Tinker Bell.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (STAR TREK) Kategorie: Otec prasátek

Výsměšek se pohledem znovu vrátil k mrtvole na podlaze.
“Znáte ho snad někdo? Mně připadá tak trochu jako grázl. A kde má boty, se ptám?”
Děkan vytáhl z kapsy malou skleněnou kostku a přeběhl jí nad tělem.
“Má to velmi silnou thaumickou reakci, přátelé,” řekl. “Vsadil bych se, že se sem dostal pomocí kouzel.”


Každý, kdo viděl Star Trek, si jistě vzpomene na podobná zařízení, které členové posádky používají prakticky na všechno, co potřebuji analyzovat.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (NON TEMETIS MESSOR) Kategorie: Otec prasátek

“Ale to je přece jednoduché,” usmál se Časnačaj. “Krkatilova šlechta. Rodinné heslo Non temetis messor. Měli jsme to ve třídě jako povinnou četbu. Věřila byste, že starý Měřice tomu říkal Kdo bude kdo pod drnem? Nikdo se pochopitelně nesmál, jen on.
Samozřejmě, že o vás vím. A hodně. Váš otec byl velmi známá osobnost. Ušel velmi rychle velmi dlouhou cestu. A co se týče vašeho dědečka..., tedy, víte, to motto. Myslíte, že je to vkusné?


Non temetis messor se může přeložit jako nebojte se sekáče. Don't fear the reaper je také známá píseň skupiny Blue Öyster Cult.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LOSOSOVÁ PĚNA) Kategorie: Otec prasátek

“Spadl z čistého vzduchu!”
“Je to vrah? Není to jeden z těch jejich hloupých studentských žertíčků?”
“A proč drží v ruce ten meč bez ostrého konce?”
“Je mrtvý?”
“Myslím si, že je!”
“Já jsem se ještě nedostal ani k lososové pěně! Podívejte se na to! Má v ní nohu! Rozkopl ji po celém okolí. Nezbylo někomu z vás trochu?”


Ve skeči z Monty Pythonova Smyslu života, části VII, s názvem Smrt, se účastníci oslavy otráví lososovou pěnou (pomazánkou), díky čemuž si je odvede Smrť osobně.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (STOUPAJÍCÍ OPICE) Kategorie: Otec prasátek

“Dobrá,” přikývla Zuzana. “Nejsem hloupá. Ty prostě tvrdíš, že bez... fantazie by byl život pro lidi nesnesitelný.”
MYSLÍŠ? JAKO KDYBY TO. BYLA NĚJAKÁ RŮŽOVÁ PILULKA? TO NE. LIDÉ POTŘEBUJÍ FANTAZII K TOMU, ABY BYLI LIDMI. ABY SE UDRŽELI V MÍSTECH, KDE SE POTKÁVÁ PADAJÍCÍ ANDĚL SE STOUPAJÍCÍ OPICÍ.


Odkaz na knihu Desmonda Morrise The Naked Ape (Nahý op), která vysvětluje lidské chování z hlediska zoologie a vidí člověka nikoliv jako morální bytost, ale jako zvíře – jako opici, která předstírá, že je něčím vyšším. V ní Morris napsal: „Vidím člověka ne jako padlého anděla, ale jako stoupajícího opa.“

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PERU A NAZCA) Kategorie: Otec prasátek

Jsou takoví, kteří věří, že vědění je něco, co se získá časem - něco, co je třeba vydobýt z šedé hmoty nevědomosti jako ryzí kov ze zlatonosné rudy.
Jiní říkají, že je třeba si vědění jen připomenout, že kdysi, v dávné minulosti, byl Zlatý věk, kdy všichni věděli všechno a kameny přiléhaly jeden na druhý tak, že jste mezi ně nezasunuli ani čepel nože, víte, o čem je řeč, a každý ví, že tenkrát existovaly létací stroje, chápete, protože máme nákresy věcí, které lidi mohli vidět vysoko ze vzduchu, rozumíte, a existuje muzeum, já o něm četl, kde našli v prastarém chrámu pod oltářem kapesní kalkulačku, chápete, co to znamená? Jenže vlády velmocí to všechno tutlají a...


Odkaz na zaniklou civilizaci v Peru, jejíž pyramidy byly stavěny s takovou precizností, že mezi kameny nebyla jediná štěrbina. Také je to odkaz na obrazce na planině Nazca, vytvořené přibližně v době 200 př. n. l. – 800 n. l., které jsou viditelné pouze ze vzduchu a tedy se předpokládá, že byly určeny bohům. Erich von Däniken je považuje za obrazce vytvořené pro mimozemšťany nebo přímo vytvořené mimozemšťany. Jiní se domnívají, že obyvatelé Nazcy museli umět létat v balóně nebo na velkém drakovi, aby takové obrazce byli schopní vytvořit.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KALKULAČKA) Kategorie: Otec prasátek

Jsou takoví, kteří věří, že vědění je něco, co se získá časem - něco, co je třeba vydobýt z šedé hmoty nevědomosti jako ryzí kov ze zlatonosné rudy.
Jiní říkají, že je třeba si vědění jen připomenout, že kdysi, v dávné minulosti, byl Zlatý věk, kdy všichni věděli všechno a kameny přiléhaly jeden na druhý tak, že jste mezi ně nezasunuli ani čepel nože, víte, o čem je řeč, a každý ví, že tenkrát existovaly létací stroje, chápete, protože máme nákresy věcí, které lidi mohli vidět vysoko ze vzduchu, rozumíte, a existuje muzeum, já o něm četl, kde našli v prastarém chrámu pod oltářem kapesní kalkulačku, chápete, co to znamená? Jenže vlády velmocí to všechno tutlají a...


Kalkulačka nalezená v prastarém chrámu je nejspíš odkazem na první mechanický kalkulátor, který vnikl přibližně 100 př. n. l. a byl nalezen ve vraku lodi u řeckého ostrova Antikythera. Měl sloužit k výpočtu polohy vesmírných těles a byl založen na heliocentrickém principu, tedy na znalosti, že Země obíhá kolem Slunce, znalosti, která byla znovuobjevena až v 18. století n. l. Mechanizmus se skládal z více než 30 ozubených koleček seřazených v rovnostranných trojúhelnících a na svou dobu byl miniaturní.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LÁROVÉ A PENÁTI) Kategorie: Otec prasátek

“Poslyšte, možná, že mě něco napadlo, arcikancléři,” ozval se profesor Neurčitě mlhavých studií. “Tohle je Vedlejšův Přehled základních bohů. Jsou tady různé věci o lárech a penátech, a jak se zdá, ty nám přesně pasují na tuhle situaci.”
“Lárové a penáti? A k čemu byli dobří tam, kde byli doma?”
“Hahaha,” zasmál se profesor.
“Co je?” obrátil se k němu Výsměšek.
“Měl jsem dojem, že jste udělal dobrý vtip, arcikancléři,” odpověděl profesor.
“Ano? Nic takového jsem neměl v úmyslu.”
“To pro nás není nic nového,” prohlásil děkan koutkem úst.


Lárové a penáti jsou podle římské mytologie malá domácí božstva, která ochraňují domovy před jakýmkoliv nebezpečí, které by mu hrozilo. Takových malých božstev měla každá domácnost několik.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CARELESS TALK COSTS LIVES) Kategorie: Otec prasátek

“Myslel jsem si, že jste udělal tu narážku na ,domov’, protože jsou to obojí domácí bohové. Nebo spíš kdysi bývali. Už před dlouhou dobou upadli v zapomnění. Byli to ani ne tak bohové jako... bůžkové domovů, jako například -”
Ostatní tři mágové, kterým to na mágy poměrně rychle myslelo, mu zakryli ústa dlaněmi.
“Pozor!” zvolal Výsměšek, “Stačí neopatrné slovo a vytvoříte nový život! To je důvod, proč nám záchod obsadil velký tlustý bůh špatného trávení a zvrací tam. Mimochodem, kde je kvestor?”


V originále věta “Stačí neopatrné slovo a vytvoříte nový život,“ zní „Careless talk creates lives,“ což je odkaz na „Careless Talk Costs Lives“ (Neopatrné slovo stojí lidské životy). Tato věta se používala za druhé světové války ve Velké Británii jako reklamní slogan na plakáty upozorňující své občany, že když mezi přáteli mluví o státních a vojenských tajemstvích, netuší, kdo všechno je může poslouchat, a ani nemohou vědět, zda jejich přátelé neslouží nepřátelským státům jako tajní agenti.



by Hadati

VÍTE, ŽE... (NAHÉ TAHIŤANKY) Kategorie: Otec prasátek

“A Norbert taky zmizel,” pokračoval Karel, jehož mozek zřejmě přepnul na autopilota. “To je podle mě podezřelá věc. On má totiž ženu. A vůbec, nebyl by to první chlap, kterému by se zatočila hlava z třinácti tolarů a hezky tvarovaného kotníku a - tedy ne že bych tím chtěl říct, že by byl Norbert nějaký takový hlupák, který by všechno hodil za hlavu, a vůbec, kam by svět přišel, kdybychom se všichni rozhodli utéct s mladýma slečinkama?”
Vrhl na Zuzanu přísný pohled člověka, který kdyby nevěděl, že se beze něj svět neobejde, by se už dávno nudil se štětcem a paletou při malování nahých krásek na některém z tropických ostrovů.


Odkaz na Paula Gauguina, francouzského postimpresionistického malíře, který část života strávil na Tahiti, kde maloval obrazy nahých Tahiťanek.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MENDELŮV ZÁKON) Kategorie: Pátý elefant

Chudinka malá Elsa. Byla yennork, stejně jako Andrej. To je vlkodlak, který se nemění, ale to ty víš. Jsem si jistá, že jsem se o nich už zmínila. V našich rodinných vrzích se občas vyskytují. My dva s Wolfgangem jsme byli jediní bimorfové v našem vrhu. Elsa byla stále člověkem, dokonce i za úplňku. Andrej byl zase pořád vlkem.“
„To mi chceš říci, že jsi měla sestru člověka a bratra vlka?“
„Ne, Karotko. Oni oba byli vlkodlaci.


Druhý Mendelov zákon říká, že při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr, např. 1:2:1, Takže když máte heterozygota – vlkodlak (půl člověk, půl vlk) a zkřížíte ho s jiným heterozygotem (druhý vlkodlak) dostanete potomstvo štěpené v poměru 1 (čisto vlk) : 2 (heterozygot – vlkodlak) : 1 (čisto člověk). Přesně jak u rodiny von Überwald.

by PVS

Víte, že... (komčet) Kategorie: Pod parou

Vítr nad semaforovými věžemi vál od Středu, chladný a umíněný, a Krasomila Adoráta Srdénková měla pocit, že by odsud mohla vidět okraj světa. Milovala okamžiky, jako byl tenhle. Připomínaly jí doby, kdy byla mladá, tedy opravdu velmi mladá, kdy její matka, zatímco kódovala depeše, věšela kolébku s maličkou Krasomilou na vrcholek věže a při práci poslouchala, jak si její malá holčička šťastně brouká a žvatlá skoro sto metrů nad zemí. Krasomilina matka vždycky tvrdila, že její první slůvko bylo "komcet".*

*Pozn. překl.: Komčet – kompletní počet – slangový výraz signalistů, kterým se označuje počet přijatých znaků. Je součástí potvrzení příjmu zprávy a zaručuje, že žádný znak nevypadl a zpráva nebude zkomolena. Myslíte, že jsem si to vymyslel?


Nevymyslel. Pan Kantůrek zde naráží na pojem „checksum“. Tento pojem zahrnuje mechaniku kontroly přenesení číselných informací. A kde se všude kontrolní součet používá? Možná se budete divit, ale skoro všude.

Jako první objevení si můžeme zkontrolovat na kartičce s pojištěním – naše rodné číslo. Jedna z prvních ověřování, které se s rodným číslem dělají je kritérium dělitelnosti – rodné číslo po součtu svých položek zkusíme vydělit 11. Pokud nám vyjde číslo beze zbytku, máme pravé rodné číslo. Zkusme si to, řekněme, že se chystáme vzít si v bance úvěr na neexistující osobu a prohlásíme, že naše rodné číslo je 870415/7845. Tedy už nyní můžu prohlásit, že jsem muž (a kdybych byl žena, tak už jede policie). A teď kontrolní součet: 8704157845 mod 11 = 791287076,8181818, které není dělitelné jedenáctkou beze zbytku a hle, hlídka policie už je na cestě. Autor tím nijak nenabádá k pokusu o podvod u bankovních domů (přeci jenom jsou i další mechanismy kontrol). Pokud neumíme spočítat vysoké číslo z paměti, můžeme využít kritéria dělitelnosti jedenáctky, jedná se o rozdíl součtu sudých a lichých cifer. Na daném příkladu: 8 + 0 + 1 +7 + 4 = 20 a 7 + 4 + 5 + 8 + 5 = 29. A rozdíl: 20 – 29 = -9 a -9 mod 11 != 0 (Číslo -9 není bezezbytku dělitelné 11). A vidíme, že číslo je falešné. A hlídka je na cestě J

Jako druhé objevení si můžeme zkontrolovat naše kreditní karty. Majorita kreditních karet používá tzv. Luhnův algoritmus. Jedná se o jednoduchý algoritmus kontroly validity čísla. Vezmeme číslo naší kreditní karty a vezmeme každou druhou číslici zprava, vynásobíme je dvěma a výsledek sečteme. Pokud je výsledek dělitelný beze zbytku desítkou, máme platnou kartu. Algoritmus se nepoužívá jako ochrana proti podvodům, to je jeho sekundární funkce. Původně byl totiž představen jako jednoduchý postup detekce náhodných chyb. Algoritmus se dále používá pro IMEI nebo i pro variabilní symboly sociálních zabezpečení v Kanadě, nebo i u nás.

A konečně se kontrolní součty využívají masivně v IT. Zde již nebudeme hovořit o kontrolních součtech, ale o checksumech, protože autor tohoto článku se pohybuje v IT a nemá rád, stejně jako většina pracovníku IT počešťování technických anglických výrazů. Profesionálové mi odpustí oproštění od přesných termínů, neboť je to vysvětlení pro laiky. CheckSum se používá v packetovacích systémech i ve správě dat na hardiscích. Harddisk má uložený nějaký soubor (změť jedniček a nul) a u souboru si ověřuje, jestli souhlasí CheckSum. Pokud ano, soubor je v pořádku, pokud ne, soubor je poškozený (corrupted) a už ho pravděpodobně nikdy neuvidíte.

Určitě všichni víme, jak funguje internet – ta úžasná síť počítačů. Veškeré informace, které získáváme a posíláme, létají po drátech (a nebo vzduchech po wi-fi, lte, 3G) v packetech. Packet je domluvený nástroj určený přesně pro totéž. Zařízení, které spolu komunikují, si vymění informace o tom, že spolu budou komunikovat (tzv. TCP Handshake) a stanoví si pravidla, mimo jiné i jaká je maximální velikost packetů. Například v případě poslání jednoduché zprávy bez jakýchkoliv kódování aplikací, šifrování (aby si to někdo nepřečetl) se tyto informace z klávesnice převedou na bity, jedničky a nuly, a poté se rozkouskují právě podle definované délky. Obalí se dalšími informacemi, jako třeba kam vlastně packet směřuje, odkud, kdy byl poslán a jak dlouho ho má síť nechat na živu, kdyby se nedoručil (Jednoduché přirovnání bývá k doručování pošty, musíte napsat adresu, komu píšete, odkud píšete, kdy píšete a jak dlouho má pošťačka zůstat naživu, než dopis doručí). Dále packet obsahuje právě již zmíněný CheckSum. Funguje to tak, že zdrojový počítat spočítá, že jedničky a nuly dávají dohromady číslo, např. 175. V CheckSumu je pak napsané číslo 175. Koncový počítač přijme data a kontroluje jejich součet. A hle, u tohoto přišly takové data, že jejich součet je 174, ale v CheckSumu, je 175. Koncový počítat poté pošle informaci zdrojovému a vyžádá si znovu tuto informaci. Až dorazí v pořádku celá zpráva, počítače si vymění informaci, že je vše v pořádku a uzavřou toto konkrétní spojení.

Že se vám to zdá složité? A teď si uvědomte, že to většinou trvá v řádu milisekund. A další zajímavý fakt – jak to asi ověřovali skřeti?

by George

VÍTE, ŽE (VOJAČKA) Kategorie: Podivný regiment

„No jo, já vím,“ zašeptala Mžoura. „Umím říhat a chodit jak chlap, dokážu se dloubat v nose, ale byla jsem vychovaná tak, že neumím nadávat jako vy, chlapi.“ Jako my, chlapi, ušklíbla se v duchu Poly. Hochu! „Jsme proste drsní a obhroublí vojáci. Takže je to bud hovno, nebo kozy,“ odpověděla. „A... hm... proč to vlastně děláš?“
Mžoura zírala do kamenné výlevky, jako kdyby ji zelený sliz opravdu zajímal, a něco zamumlala. „Promiň, nerozuměl jsem ti.“
„Chci najít svého manžela,“ opakovala Mžoura jen o poznání hlasitěji.
„Můj bože. Jak dlouho jsi vdaná?“ zeptala se Apoléna.
„...my jsme se ještě nevzali...“ hlasem, za nějž by se nemusel stydět mravenec.


Christian „Kit“ Daviesová (1667 -1739). Narodená v Dubline ako Christian Cavanagh. Kit bola trochu divoké dievča, po afére s matkiným príbuzným sa odsťahovala k tete, kde stretla Richarda Welsha,s ktorým mala 2 deti a čakala tretie keď náhle zmizol v roku 1691. Za neznámych okolností sa ocitol v armáde. Kit nebola ochotná len tak prísť o manžela a tak si ostrihala vlasy, kúpila vojenskú uniformu, odviedla deti k matke a prihlásila sa do armády pod menom Christopher Welch v snahe ho nájsť. V armáde Kit hraje karty, pije a dokonca vďaka vlastnému zlepšováku – striebornej trubičke s koženými šnúrkami – močí postojačky. Je zranená a zajatá francúzmi, po roku vrátená späť britom, ktorí stále nevedia, že je v skutočnosti žena. Neskôr v súboji, paradoxne o ženu, zastrelí seržanta z vlastnej jednotky. Na základe tohoto priestupku je prepustená z armády, ale okamžite sa znova prihlási. Po 13 rokoch služby v rôznych jednotkách britskej armády konečne nájde svojho manžela - ako sa pokúša zbaliť nejakú holanďanku. Keď zistí, že ju podvádzal, odmietne sa už k nemu vrátiť a dáva prednosť životu v armáde. S Richardom sa dohodne, že neodhalia jej totožnosť, a miesto toho budú predstierať, že sú bratia. To že je žena vysvitne až v roku 1706, keď je opäť zranená a lekár ju musí pri ošetrovaní vyzliecť.

by Alexis (inspirace by PVS)

VÍTE, ŽE... (JSEM BORŮVKOVÝ KOLÁČ) Kategorie: Podivný regiment

„Proč?“ podívala se na něj Maledikta podezřívavě.
„Protože Ank-Morpork je přítelem všech lidí, kteří milují svobodu,“ odpověděl Elánius. „Bohové, to je ten způsob, jak jim to řeknu. Ze chzy Borovnigrocia proztfik!“ Pak si všiml jejich nechápavých výrazů. „Omlouvám se, už jsem příliš dlouho z domova a upřímně řečeno, raději bych byl tam.“ „Ale proč jste řekl, že jste borůvkový koláč?“ zeptala se Poly.
„Copak jsem neřekl, že jsem občan Borogravie?“
„Ne. Borovnigrocia je borůvkový koláč, Borogravia je ta země.“


Zde Terry Pratchett odkazuje na známý jazykový omyl amerického prezidenta J. F. Kennedyho, který přiletěl podpořit lid Západního Berlína poté, co byla vystavěna Berlínská zeď. Svůj proslov zakončil těmito slovy:

"Před dvěma tisíci lety bylo nejhrdějíš větou, kterou mohl člověk vyslovit: "Jsem občan Říma!" Dnes je nejhrdější větou, kterou je možné ve svobodném světě vyslovit, věta: "Jsem Berlíňan!" ...Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoli, jsou občany Západního Berlína, a proto jsem jako svobodný člověk pyšný na to, že mohu říci: Ich bin ein Berliner."

Kennedy samozřejmě chtěl říct, že se cítí být Berlíňanem. Díky tomu, že do věty přidal německý neurčitý člen "ein" však o sobě řekl, že je kobliha.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ROZŠAFÍN CTIBUM) Kategorie: Pohyblivé obrázky

Mudromil Oberkost, studující magických věd, odložil knihu a několikrát si rukama promnul obličej.
„Dobrá,“ prohlásil. „Zeptej se mě na něco. Na cokoliv. Dej se do toho.“
Viktor Grýnbaum, studující magie, vzal ze stolku svůj odřený výtisk knihy Nekrotelecomicon v úpravě pro studující s návodem k praktickým pokusům a namátkou jej otevřel. Ležel při tom na Mudromilově posteli. Alespoň tou částí zad, která obsahuje lopatky. Zbytek těla a nohy měl vztyčené podél zdi a hlavu zalomenou téměř v pravém úhlu k trupu. To je ovšem pro studenta, který si chce udělat pohodlí, celkem běžná pozice.
„Tak dobrá,“ prohlásil. „Takže - jsi připravený? Tak třeba… jo, řekni mi třeba, jak se jmenuje mimoprostorová obluda, jejíž charakteristický řev zní ,Hurhušhurhušhurhuš!‘?“
„Yob Soddoth,“ odpověděl Mudromil bez zaváhání.


Mudromil Oberkost, v originále Ponder Stibbons, je ve skutečnosti Rozšafín Ctibum. V nových vydáních Pohyblivých obrázků je tato překladatelská chyba již opravena.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VZOROMIL VÝSMĚŠEK) Kategorie: Pohyblivé obrázky

Pátrání v rejstříku mágů vyneslo na světlo Výsměška Hnědého. Ten, když ve výjimečně mladém věku sedmadvaceti let dosáhl hodnosti mága sedmého stupně, opustil univerzitu, aby, jak uvedl, dohlédl na rodinný majetek kdesi daleko na venkově.
Zdálo se, že je to ideální muž.
„Takového chlapa potřebujeme,“ souhlasili všichni. „Dá to tady do pořádku. Nové koště. Venkovský mág. Návrat ke kouzlům myslivosti, k těm kořenům magie. Bodrý starý brach s dýmkou a přimhouřenýma, veselýma očima. Takový ten venkovský mudrc, který pozná jednu kytku od druhé, rozumí si v lese s každým zvířetem, ptákem nebo broukem a je bratrem a přítelem celému světu. Pravděpodobně spává pod širým nebem. Neudivilo by nás, kdyby rozuměl větru. Umí pojmenovat všechny stromy, na to vsaďte krk. A rozmlouvá s ptáky jejich vlastní řečí.“
Pak dorazil na univerzitu a ukázalo se, že Výsměšek Hnědý skutečně hovoří k ptákům. Přesněji řečeno na ně křičel a jeho slova obvykle zněla: „Aby ti křídla uhnila, ty ksindle!“


Jasný odkaz na Radagasta Hnědého (nosil hnědý plášť), jednoho z mocných mágů (Istari) Tolkienova Pána prstenů. Radagast znamená v překladu z jazyka Númenoru pečovatel o zvířata. Radagast měl rád zvířata a ptáky, opustil lidi a elfy a trávil dny mezi divokými tvory. Žil na jižním okraji Temného hvozdu, v místě zvaném Rhosgobel. Jeho přátelé orlové zachránili Gandalfa z věže Orthanku před Sarumanem.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LOONEY TUNES) Kategorie: Pohyblivé obrázky

Znělo to jako klikaklikaklikaklikaklika… klik.
Záblesky i podivné cvakání trvaly několik minut a ozývaly se do nich nadšené výkřiky. Nakonec jakýsi hlas řekl: „A to je pro dnešek všechno, lidičky.“


Správně to mělo být přeloženo jako „Tak to je vše, přátelé“, což je klasická ukončovací věta u krátkých animovaných pohádek od Looney Tunes, kterou říká králík Bugs Bunny.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (YOB SODDOTH) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Tak dobrá,“ prohlásil. „Takže - jsi připravený? Tak třeba… jo, řekni mi třeba, jak se jmenuje mimoprostorová obluda, jejíž charakteristický řev zní ,Hurhušhurhušhurhuš!‘?“
„Yob Soddoth,“ odpověděl Mudromil bez zaváhání.


Yob Soddoth je odkaz na Yog-Sothotha, příšeru-boha ze série Cthulhu, autora hororu H. P. Lovecrafta.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (THOMAS SILVERFISH) Kategorie: Pohyblivé obrázky

Thomas Silverfish, alchymista a zkrachovalý producent pohyblivých obrázků, se otráveně probral obsahem tyglíku a toužebně si povzdechl.

Szmuel Gelbfisz se narodil ve Varšavě v Polsku a roku 1902 se dostal do USA, kde si změnil jméno na Samuel Goldwyn. V Hollywoodu vlastnil Samuel Goldwyn Studio, které natočilo několik známých filmů jako Arrowsmith, Továrník Dodsworth, V newyorském přístavu, Lištičky, Na větrné hůrce, Frajeři a saze, Nejlepší léta našeho života a mnoho dalších. Objevil také několik známých herců, včetně Garyho Coopera (Wings, Sbohem, armádo, Komu zvoní hrana, Plášť a dýka, V pravé poledne).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (FRED ASTAIRE) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Umíte zpívat?“
„Trochu. Pobrukuju si ve vaně, ale nic moc,“ snažil se Viktor.
„Umíte tančit?“
„Ne.“
„Meč? Neumíte zacházet s mečem?“
„Trochu,“ přikývl Viktor.
„Aha,“ přikývl Silverfish zachmuřeně. „Neumí zpívat. Neumí tančit. Umí trochu šermovat.“


Narážka na Freda Astaira, který při příjímacím pohovoru u RKO Pictures údajně prohlásil: „Neumím zpívat, neumím hrát, upřímně řečeno, umím trochu tancovat.“

by Hadati

VÍTE, ŽE... (TÁTA PTÁČEK) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Tohle je Táta Ptáček,“ rozzářil se Silverfish. „Náš hlavní klikař. Táto, tohle je Viktor. Bude pro nás hrát.“

Táta Ptáček je v originále Gaffer Bird. Gaffer však neznamená jen „předák nebo taťka“, ale gaffer byl také hlavní elektrikář u filmu, který kontroloval, zda je filmová páska v pořádku ještě předtím, než ji v kině pustili.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BÁL-GROG) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Tak pozor, vy tam na place. Uděláme tu část, kde Viktor bojuje se strašlivým Bál-Grogem.“
„Kdo je Bál-Grog?“ rozhlížel se Viktor.
Na rameno mu dopadla přátelská a velmi těžká ruka.
„To je tradiš zlej obluda, která představuje Morry nalakovanéj na zelená barva a s křídlama na zádech,“ vysvětlil mu Rambonit. „Já mu teď dojdu pomáhat s natíráním.“


Bál-Grog je parodie na Balrogy, druh monster, které sloužily Melkorovi jako kapitáni jeho vojsk v díle J. R. R. Tolkiena.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CALLIOPE) Kategorie: Pohyblivé obrázky

A moje dcera Caliopé hraje docela slušně na varhany, nebyl by to špatný doprovod.

Caliopé (calliope) není jen jméno jedné z devíti řeckých múz umění (mimochodem její oblast působení je epický zpěv a věda a je zobrazována s voskovými tabulkami či svitkem (knihou) a rydlem), ale také je to název pro hudební nástroj. Hraje se na něj pomocí kláves, které při stisku uvolňují páru do píšťal, čímž se dosáhne požadovaného akustického výsledku.

Ukázka - calliope

by Hadati

VÍTE, ŽE... (FILMOVÉ SPOLEČNOSTI) Kategorie: Pohyblivé obrázky

V knize Pohyblivé obrázky se objevuje několik filmových společností. Několik si jich tu vyjmenujeme (český název – anglický název – originální název):

United Alchymists (Sjednocení alchymisté) jsou ve skutečnosti United Artists (Sjednocení umělci). Studio borových lesů je reálné Pinewood Studios (pine je borovice), i když na Zeměploše se v originále jmenuje Fir Wood Studios, tedy správně Studio jedlových lesů. Microlithic Pictures je Paramount Pictures. Micro znamená mini a lithic znamená kamenný. Paramount se naopak skládá z nejvyšší (para) hory (mount). Společnost pohyblivých obrázků století Ovocného netopýra je v anglickém originále Century Of The Fruitbat, což je jasný odkaz na Twentieth (20th) Century Fox (20. století lišky).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (GRETA GARBO) Kategorie: Pohyblivé obrázky

Ginger zasténala.
Viktor se k ní sehnul. „Co říkala?“
„Nevím,“ odpověděl Gaspoda. „Znělo to jako ,chci být sláma‘, myslím.“
„Nesmysl. Byla příliš dlouho na slunci,“ odhadl zkušeně Gaspoda.
„Proč by se chtěla stát trávníkem, co myslíš?“


V anglickém originále zní věta "'It sounded like 'I want to be a lawn', I thought?'" – „Chci být trávník.“ Je to parafráze na větu Grety Garbo „I want to be alone.“ – „Chci být sama.“ Vtip je postaven na (téměř) stejné výslovnosti slova „alone“ a „a lawn“.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KRVÁCENÍ) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Nebo si snad myslíte, že kdybyste mě poranili, že nebudu krvácet?“ rozohnil se Rambonit.
„Samozřejmě, že nebudeš,“ odbyl ho Soll, „ale -“
„Ano, máš pravdu, ale mohl bych! Kdybych měl krev, zakrvácel bych vám celé studio.“


William Shakespeare - Kupec benátský, akt 3, scéna 1

Použiju ho jako návnadu na ryby. Když nikoho jím nenakrmím, nakrmím svou pomstu. Zneuctil mě. Připravil mě o půl milionu. Smál se mým ztrátám. Mým ziskům se jen vysmíval. Pohrdal mou rasou. Kazil mi obchody. Přátele mi odrazoval. Nepřátele ponoukal. A proč? Protože jsem Žid. Nemá Žid oči? Nemá Žid ruce, tělesná ústrojí a tvar, smysly, pocity a vášně? Není snad živ ze stejného jídla, nezraní ho stejná zbraň, netrpí snad stejnými nemocemi a neléčí ho stejný lék, není mu snad v zimě stejná zima a v létě stejné teplo jako křesťanovi? Když do nás píchnete, neteče z nás krev? Když nás lechtáte, nesmějeme se? Když nám dáte jed, neumřeme snad? Když nám ubližujete, nemáme se mstít? Když ve všem ostatním jsme jako vy, budem stejní i v tomhle. Když Žid ublíží křesťanovi, v co se změní láska k bližnímu? V pomstu. Když křesťan ublíží Židovi, k čemu vybízí ho ten křesťanský vzor? K pomstě. Teď udělám, co jste mne naučili, a budu zlý. A vemte jed na to, že vaši lekci ještě vylepším.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LOGA) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Dopověděla jsem ti to s tím snem?“ zeptala se.
„Myslím, že ne,“ odpověděl sice slušně, ale odmítavě.
„Vždycky to začíná tou horou -“
„Podívej, neměla bys mluvit, ale raději -“
„- a kolem ní jsou hvězdy, rozumíš, jako na nebi, ale jedna z nich spadne, a ona to vůbec není hvězda, ale je to taková udělaná ženská, která drží v jedné ruce nad hlavou pochodeň -“
Viktor se pomalu vrátil na začátek knihy.
„A dál?“ řekl opatrně.
„A ona se mi pořád pokouší něco říct, něco, čemu nerozumím, a pak se objeví spousta světel a něco zařve jako lev, nebo tygr, nebo něco takového, víš? A pak se probudím.“


Ginger se zdálo o logách filmových společností: Hora s hvězdičkami je Paramount Pictures, žena s pochodní logo Columbia Pictures, spousta světel odkaz na logo 20th Century Fox a řvoucí lev patří filmové společnosti Metro Goldwyn Mayer.



by Hadati

VÍTE, ŽE... (PREDÁTOR) Kategorie: Pohyblivé obrázky

Viktor zaslechl vzdálený výkřik: „Když to krvácí, můžeme to zabít!“

Hláška z filmu Predátor s Arnoldem Schwarzenegerem v hlavní roli.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DŘÍMAL) Kategorie: Pohyblivé obrázky

„Chci, aby vám byla tahle věc naprosto jasná, ano? Ještě jednou, a to myslím vážně, rozumíte? Jednou! Tedy ještě jednou jedinkrát zazpíváte to vaše hou a hou a trpaslíci jdou, vy pitomé zahradní ozdoby, a nastane čas pro dvoubřitou sekeru, jasný!? Jsme přece trpaslíci, u všech rudných žil! Tak se podle toho chovejte! A to platí i pro tebe, Dřímale!“

Dřímal je jeden ze sedmi Sněhurčiných trpaslíků.

by Hadati

VÍTE, ŽE (TERROR INKOGNITA) Kategorie: Poslední kontinent

Mrakoplaš se dostal velmi blízko skoro k čemukoliv, ale Vyvažovací světadíl, to byla neznámá země, terror inkognita.

Narážka na historii objevování světadílů. Když James Cook objevil Austrálii, hledal území pojmenované Terra Australis Incognita, což v překladu z latiny znamená Neznámá země na jihu. Zajímavostí je, že byla předpovězena již dávnou dobu před zaoceánskými objevy, Aristoteles předpokládajíc Zemi za placatou prohlašoval, že někde na jihu musí ležet země, která by tento plochý svět vyvážila (kdo si vzpomíná na Vyvažovací Mnichy?). Později tento teoreticky předpovězený útvar dostal již výše zmíněný název. Zámořští objevitelé nejprve narazili na Nový Zéland, později James Cook prokázal, že není součástí Austrálie. Matthew Flinders, další z řady dobrodruhů poté obeplul Austrálii a prokázal, že není hledanou Terrou Australis. Její hledání bylo zakončeno objevem Antarktidy.

By Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE... (NED PLECHOVÁ HLAVA) Kategorie: Poslední kontinent

„Řekl bych, že byste se moh stát stejně známej jako Ned Plechová hlava, kámo.“
„No ne,“ zabručel Mrakoplaš. Vrátil se ke kavalci a znovu si lehl.
„Jo. Vždycky ho zamkli do stejné cely, kde jste dneska vy. A on jim vždycky utekl. Nikdo neví jak, protože na dveřích je zatraceně dobrej zámek a žádný mříže nebyly ohnutý. On tvrdil, že se jim nikdy nepodaří postavit vězení, který by ho zadrželo.“


Edward "Ned" Kelly (1854 - 1880) byl australský zálesák a zbojník, považovaný za chladnokrevného zabijáka, ale i lidového hrdinu. Byl také symbolem odporu australských Irů proti britské vládě.
Již od mládí měl potíže s policií a když zabil tři policisty, stal se i vyhnancem. Jeho gang uskutečnil dvě velké bankovní loupeže. Chycen byl v roce 1880 v městě Glenrowane, když byl oblečen do podomácku vyrobeného plátového brnění, které ho chránilo proti střelám. Byl uvězněn a krátce na to i popraven oběšením.
Před nedávnem se ve zprávách objevila nová informace o Nedu Kellym, neboť po 130 letech byly objeveny jeho ostatky (viz iDnes).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VEGEMITE) Kategorie: Poslední kontinent

Dloubl do sedliny větvičkou. Přilnula na větvičku jako lepidlo.
„Pusť, mrcho!“
Hmota nakonec povolila. Mrakoplaš ji opatrně ochutnal. Je tady ještě naděje, že když smícháte kvasnicové pivo a zeleninu, dostanete...
Ne, dostali jste slanou pivní obludnost.
Zvláštní... Bylo to hrozné, ale jak se zdálo, Mrakoplaš se se svou chutí dokázal dohodnout.
* * *
„Poslyšte, pane, ta hnědá ulepená hmota, co donesli s vámi, to je skvělej chleba.“
„Pokud vám chutná, je váš, zvu vás.“
„Cítím, jak mi ty vitamíny a minerály, co v něm jsou, dělají strašné dobře.“


Mrakoplašovi se povedlo vynalézt pravý Vegemite, národní pokrm zemneplošského posledního kontinentu – Austrálie.

Základní složkou této tmavě hnědé pomazánky, kterou si Australané mažou na toasty, krekry, či dávají do sendvičů, je kvasnicový extrakt, což je pěkný název pro odpadní produkt při výrobě piva. Další přísady jsou, přesně dle Mrakoplašova receptu, sůl, zelenina a různé koření.

Vegemite je slaný, lehce nahořklý a často bývá pro nedostatek vhodných slov přirovnáván k hovězímu bujónu. Ještě častěji bývá jeho chuť označována za nepopsatelnou, což jistě hovoří samo za sebe.

Vegemite byl vytvořen v roce 1922 dr. Cyrilem P. Callisterem, který měl zkoumat možnost využití na vitaminy B bohatého kvasnicového extraktu. Své jméno pak Vegemite získal díky mezinárodní soutěži s hlavní cenou v podobě 50 liber, což by dnes odpovídalo více než 3500 librám. Zpočátku se Vegemite potýkal zejména s konkurencí v podobě britského Marmite (také pomazánka z kvasnicového extraktu) a v rámci různých reklamních kampaní zdůrazňujících obsah vitamínů byl i přejmenován. Teprve na přelomu 30. a 40. let se Vegemite, již opět pod svým původním jménem, stal australskou chloubou. Jistě k tomu přispěl i fakt, že byl pro své vysoké výživové hodnoty využíván australskými vojáky během druhé světové války.

To že si Vegemite cestu k srdcím Australanů nakonec přece jen našel, dokazuje i fakt, že po zavedení čárových kódů byla v roce 1984 sklenice této pomazánky v Austrálii prvním zbožím, jehož čárový kód byl přečten.

by Vildak

VÍTE, ŽE... (KNIHTISK) Kategorie: Pravda

„Vy jste Gunilla Dobrohor?“
„Ano. Co si o tom myslíte?“
„Nó-ó... máte hezké a pravidelné litery, to musím říci,“ přikývl Mikuláš. „Ale pořád nechápu, co je na tom nového. A tady máte chybu ve slově Melasového, chybí vám tam e. Budete to muset celé vyřezat znovu, jestli nechcete, aby se vám lidé smáli.“
„Ukažte?“ řekl Dobrohor. Pak strčil do jednoho ze svých kolegů.
„Dej mi třícicerovou mínusku e, Caslone, ano? Díky.“
Dobrohor vzal do ruky klíč a nástroj vzdáleně podobný ševcovskému sídlu, vylezl na rám lisu, naklonil se dovnitř a chvilku něco kutil v šeru uvnitř stroje.


Jméno Gunilla Dobrohor (v originále Goodmountain) je narážkou na Johanna Gutenberga, který vynalezl technologii mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Umožnil tím masovou produkci knih a boom v šíření informací v Evropě.

Technologie knihtisku byla ale vynalezena v Číně již několik v 11. století. První dochovaný tisk pomocí pohyblivých kovových písmen se dochoval v Koreji, kniha Jikji byla vytištěna již roku 1377. Gutenberg tedy vynalezl knihtisk „pro Evropu“.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (MUŽI V ČERNÉM) Kategorie: Pravda

„Před tisíci lety jsme si mysleli, že je svět podobný míse,“ řekl. „Ještě před pěti sty lety jsme byli přesvědčeni, že je svět koule. Dnes už víme, že je svět naopak plochý a kulatý a že ho vesmírem nese na svém krunýři obrovská želva.“ Obrátil se a vrhl na nejvyššího velekněze krátký úsměv.
„Nenapadlo vás někdy, jaký tvar asi bude náš svět mít zítra?“


Parafráze na hlášku Agenta K (Tommy Lee Jones) z filmu Muži v černém: „ Před 1500 lety všichni věděli, že Země je středem vesmíru. Před 500 lety každej věděl, že Země je placka. Před 15 minutama jsi věděl, že jsme na Zemi sami. Představ si, co se dozvíš zítra. "

by Džajna

VÍTE, ŽE... (MUŽI V ČERNÉM) Kategorie: Pravda

"Víte, jak se říká uzence v rohlíku v Quirmu?" zeptal se pan Zichrhajc, když oba muži vykročili na další cestu.
"Ne?" podíval se na něj pan Tulipán.
"Říká se jí tam ,la izenka dans l rochlik‘."


Další z narážek na slavné filmové hlášky, tentokrát na film Pulp Fiction: Historky z podsvětí od Quentina Tarantina:

Vincent: „Víš, jak říkaj čtvrtlibráku se sejrem v Paříži?“
Jules: „Oni mu neříkaj čtvrtlibrák se sejrem?“
Vincent: „Ne, maj tam metrickej systém. Věděli by kulový, co je to čtvrtlibrák.“
Jules: „Tak jak teda?“
Vincent: „Říkaj mu Royale sýr.“
Jules: „Royale sýr?“
Vincent: „Jo.“
Jules: „A co Bic Mac?“
Vincent: „Big Mac je Big Mac, ale říkaj mu le Big Mac.“


by Džajna

VÍTE, ŽE... (BEL SHAMHAROTH) Kategorie: Pravda - scénář

Pružně se přenesl přes okraj střechy a dopadl na spojovací můstek, proběhl po hřebenu spící budovy a přeskočil úzkou uličku na taškovou střechu dvoupatrového domu tělocvičny Klubu mladých členů reformované církve vyznavačů božské krve Bel Shamharotha.

Klub mladých členů reformované církve vyznavačů božské krve Bel Shamharotha je v originále Young Men's Reformed-Cultists-of-the-Ichor-God-Bel-Shamharoth Association, což je jasný odkaz na YMCA (Young Men's Christian Association).

VÍTE, ŽE... (Hertzsprungův-Russellův diagram) Kategorie: Pyramidy

Jak se tak onen svět líně pohupuje, poznáváme v něm Zeměplochu - plochou a kruhovou, nesenou vesmírem na hřbetech čtyř slonů, stojících na krunýři Velké A’Tuin, jediné želvy, která se kdy dostala do Hertzsprung-Russelova diagramu, želvy, jejíž krunýř je poprášen ledovými zbytky komet, zbrázděn krátery po nárazech meteoritů a jejíž oči světélkují rozptýlenou zářivou energií. Nikdo neví, proč to tak je, ale tak to má asi být.

Hertzsprungův-Russellův diagram vyjadřuje závislost povrchové teploty hvězd na jejich svítivosti nebo absolutní magnitudě v různých fázích vývoje. Hvězdy nejdéle zůstávají na hlavní posloupnosti (až 90 % svého života). V této fázi se uvnitř hvězdy spaluje vodík na helium.
Hvězdy nezaplňují celý diagram rovnoměrně, ale shlukují se na určitých místech, které závisí na jejich stáří, velikosti a hmotnosti.
Na vodorovné ose diagramu je zanesena teplota (zpravidla v logaritmické stupnici). Teplota klesá zleva doprava. Svislá osa popisuje hodnoty svítivosti, popřípadě absolutní magnitudy kalibrovaná podle Slunce.

VÍTE, ŽE... (SKARABEUS) Kategorie: Pyramidy

Někteří lidé si například myslí, že slunce po nebeské báni kutálí obrovský chrobák hovnivál.

Podle egyptské mytologie je zlatý skarabeus (vruboun posvátný) symbolem vycházejícího Slunce, Všemocného stvořitele, ochránce před zlem a boha reinkarnace. Podle Egypťanů, tak jako brouk valí svou kuličku, valí i bůh Chepri slunce po obloze. Věřilo se, že skarabeus existuje pouze v samčí formě a vzniká tak sám ze sebe (reinkarnace). Za mimořádně účinné amulety byli pokládáni skarabeové okřídlení, kteří byli kladeni na místo srdce mumiím jako jejich ochránci u "soudu mrtvých". Na jejich spodní straně byla vyryta slova 30. kapitoly Knihy mrtvých: "Ó, mé srdce, ty nejvnitřnější části mé bytosti! Neobracej se proti mně jako svědek před tribunálem. Neboť ty jsi bůh, který je v mém těle, můj stvořitel, který udržuje mé údy."

VÍTE, ŽE... (MŽILIBABA) Kategorie: Pyramidy

Oh, Mžilibaba bývalo kdysi slavné království, v době, kdy takoví povýšenci jako Tsort nebo Efebe nebyli nic jiného než tlupa chudých nomádů, kteří si jediné své jmění - ručník - nosili na hlavě.

V anglickém originále je Mžilibaba „Djelibeybi“. Je to odvozenina od Jelly Babies, což je název pro bonbóny, které jsou podobné nám dobře známým gumovým medvídkům.

VÍTE, ŽE... (DÉŠŤ ŽAB) Kategorie: Pyramidy

Všechna říční království, hodná toho jména, byla čas od času postižena nějakým tím obrovským neštěstím nebo nadpřirozenou katastrofou, zatímco největší hrůza, která postihla Staré království za posledních sto let, byla Žabí pohroma. (Na druhé straně je třeba říci, že to byla po čertech velká žába. Vlezla do soustavy větracích vzduchovodů a kuňkala tak, že lidé nemohli spát celé týdny.)

Parodie na biblickou pohromu, kterou na Egypt seslal Bůh za to, že faraon odmítl Židy propustit z otroctví.

VÍTE, ŽE... (ARTUR TOTOLOT) Kategorie: Pyramidy

Ukázalo se, že ten tichý chlapec je synem zemřelého Johana Totolota, jednoho z největších vrahů v dějinách cechu.

V anglickém originále Johan Ludorum. Na britských základních školách se každý rok koná sportovní den. Žák, který ve sportovních disciplínách nejlépe uspěl, je prohlášen vítězem her a je označen titulem „Victor Ludorum“.

VÍTE, ŽE... (ROMULUS A REMUS) Kategorie: Pyramidy

Jedna ze dvou legend, které se týkají založení Ankh-Morporku, vypráví o tom, že dva osiřelí chlapci, kteří město vystavěli, byli coby nemluvňata nalezeni a odkojeni hrošicí.

Odkaz na legendu založení starého Říma. Jeho zakladatelé, dvojčata Romulus a Remus, byli podle této legendy odkojeni vlčicí, která je našla na břehu řeky a vzala si je do svého doupěte.

VÍTE, ŽE... (HATŠEPSUT) Kategorie: Pyramidy

„Ale moje teta je přece moje teta!“
„Ano, Sire,“ přikývl Dios trpělivě. „Samozřejmě. Ale je to zároveň váš strýc, váš bratranec a váš otec.“
„Tak moment, můj otec je přece -“
Kněz pozvedl ruku v uklidňujícím gestu. „V technickém slova smyslu,“ dodal. „Vaše prapraprababička se kdysi prohlásila v rámci politických opatření za krále a myslím, že její výnos nebyl nikdy zrušen.“


Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla mezi 1479 - 1457 př. n. l. starověkému Egyptu. Byla dcerou Thutmose I., manželkou jeho syna a svého nevlastního bratra Thutmose II. Po jeho smrti převzala poručnictví nad mladým Thutmosem III., který byl synem jejího manžela s jinou z jeho žen. Později si přisvojila titul faraona a zmocnila se vlády. Hatšepsut sice Thutmosovi III. přidělila titul spoluvladaře, ale o vládnutí se starala sama. Pro posílení své autority se nechávala zpodobňovat s Usirovým vousem a na veřejnosti nosila mužské oblečení. Mírumilovná královna podnítila rozkvět obchodu, věd a poznání.

VÍTE, ŽE... (SEDM KRAV) Kategorie: Pyramidy

Těpic neměl mnoho času se na tyhle věci soustředit, protože najednou uviděl sedm tučných krav a sedm krav hubených, z nichž jedna hrála na trombon.
Jenže to byl starý sen, ten se mu zdával skoro každou noc…


Narážka na biblickou pasáž o faraonově snu, který mu poté Josef, syn Jákoba, předek izraelských kmenů, vyložil.

Faraon říká: "Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu. Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě. A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi. A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených. Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl."
Genesis 41, 17-21

by Hadati

VÍTE, ŽE... (CIZINEC V CIZÍ ZEMI) Kategorie: Pyramidy

„Ale při smilování bohů, useknout mu ruku? To je příliš kruté!“
„Sire, kdyby ho byli jeho druzi nezastavili, byl by to udělal sám. Pokud jsem tomu rozuměl, chtěl si ruku useknout dlátem.“
Těpic se na něj díval a pomyslel si: jsem cizinec ve známé zemi.


Odkaz na 2. knihu Mojžíšovu, Exodus 2:22: Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršom (to je Hostem-tam). Řekl: "Byl jsem hostem v cizí zemi."

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DOPPELGANG) Kategorie: Pyramidy

Támhle to jsem já. Zvenčí vypadám úplně jinak. A tady to, to jsem taky já. Právě tak já. Tentýž já.
Je to jenom časová smyčka. Jako malý vír v řece. Jenže se udělal na proudu času. A já se v něm právě dvakrát otočil.
Ten druhý Ptakospar se na něj podíval.
Nastal dlouhý tísnivý okamžik temporálního napětí, pak zazněl zvuk, jako když myš vyfoukne žvýkačkovou bublinu, smyčka praskla a druhá postava zmizela.
IIb o krok ustoupil, a aby si dodal jistoty, sevřel pevněji své počítadlo.
„Tati,“ začal opatrně, „na co myslíš?“
Ptakospar na něj vrhl zářivý úsměv. „Na doppelgangy.“


Doppelgänger znamená v němčině dvojník.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ŽELVA A ZAJÍC) Kategorie: Pyramidy

„Ta želva opravdu předběhla zajíce,“ prohlásil Xeno zarputile.
„No ano, ale ten zajíc byl mrtvý, Xeno,“ vysvětloval mu hubený muž trpělivě, „protože jsi ho zastřelil.“
„Ale mířil jsem na želvu. Víte, pokoušel jsem se zkombinovat dva pokusy, ušetřit drahý výzkumný čas, plně využít možností -“ Xeno zamával lukem, na jehož tětivu mezitím stačil nasadit další šíp.


Zenón z Eleje byl Parmenidův žák. Bránil jeho učení, že skutečnou podstatou světa je neměnný a nedělitelný celek. Používal logickou techniku „reductio ad absurdum“ (omezeno do absurdity).

Tři Zénonovy paradoxy:

1. paradox - Achilles a želva: Když má želva náskok, Achilles ji nikdy nedožene, protože když Achilles doběhne do místa, odkud želva vyrazila, bude želva už o kus dál. Když Achilles doběhne na místo, kde byla ve chvíli, kdy dorazil na startovní místo želvy, želva se opět o kus posunula a to neustále pokračuje stejně, takže Achilles vlastně nikdy želvu nemůže dostihnout.

2. paradox - Achilles a stadion: Achilles doběhne do půlky stadionu a tuto půlku rozdělí na další dvě půlky. Opět doběhne do půlky a opět tu další půlku rozdělí napolovic. Z každé půlky tedy jde udělat další půlka až do nekonečna. Proto Achilles nikdy nedoběhne.

3. paradox - Letící šíp: Letící šíp pozorovaný v jakýkoliv okamžik svého pohybu se nachází na jednom místě, v kterém je de facto v klidu. Pokud je ale v klidu v každém okamžiku svého letu, znamená to, že je v klidu i v čase, což znamená, že se nepohybuje.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (HEISENBERG) Kategorie: Pyramidy

Pro každého, kdo nebere věci s tak přísnou logikou, je nejrychlejším zvířetem Zeměplochy výjimečně nervózní Nevyzpytatelný puzuma, který se pohybuje tak rychle, že téměř dosahuje rychlosti zeměplošského světla, které, jak víme, se v silném magickém poli Plochy pohybuje relativně pomalu. To znamená, že když vidíte puzumu, on tam už ve skutečnosti není. Většina samečků puzumy hyne velmi mladých na následky akutních vykloubenin, způsobených rychlými starty za samičkami, které tam nejsou, a velké procento z těch, kteří přežijí, páchá sebevraždu následkem frustrace z neschopnosti odpovědět na volání divočiny. Zbytek z nich pak umírá na základě Totenhorova zákona nejistoty, protože puzumové nejsou schopni současně zjistit, co jsou zač a kde se právě nalézají, a jejich rozkomíhané soustředění neblaze působí na jejich psychiku. Jediné chvíle, kdy si puzuma uvědomí vlastní identitu, jsou ty, kdy odpočívá zahrabaný deset patnáct metrů v hromadě štěrku, který zbyl z hory nebo kopce, do nichž narazil rychlostí světla. O puzumovi se říká, že je velký zhruba jako leopard s velmi zvláštní černobíle kostkovanou kožešinou, i když pozůstatky těch několika jedinců, objevených zeměplošskými učenci a filozofy, sváděly vědce k prohlášení, že puzuma je obvykle plochý, velmi tenký a mrtvý.

Janem Kantůrkem omylem přeložené jméno skutečně žijícího vědce Heisenberga, německého fyzika, držitele Nobelovy ceny fyziky za kvantovou mechaniku. V novějších dotiscích již správně opraveno na Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti).
Heisenbergův princip říká, že čím přesněji určíme jednu z konjugovaných vlastností, tím méně přesněji můžeme určit tu druhou - bez ohledu na to, jak dobré přístroje máme. To také znamená, že představa z klasické fyziky, že můžeme předpovědět chování systému pokud známe jeho počáteční stav, je v praxi k ničemu: počáteční stav systému nikdy nemůžeme zjistit dostatečně přesně (protože nelze dostatečně přesně zjistit oba tyto konjugované parametry).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (OKOLIK) Kategorie: Pyramidy

„Geometrie není moje silná stránka,“ zavrtěl hlavou Okolik. „Ale to už jsi asi poznal.“
„Odpusťte, ale teď jsem nějak…“
„Cožpak jste nečetl moje Principy ideální vlády?“
„Obávám se, že nikoliv.“
„Nebo moji Diskusi o historických nevyhnutelnostech?“
„Ne.“
Okolik byl poněkud vyveden z míry. „Oh,“ vypravil ze sebe.
„Okolik je velmi známý znalec čehokoliv,“ vysvětloval Xeno, „s výjimkou geometrie. A vybavení interiérů. A elementární logiky.“


Okolik má zřejmě předobraz v Aristotelovi, který byl velmi všestranný a zabýval se také ideálními a nevhodnými principy vlády. Rozlišoval tři vhodné a tři nevhodné principy vládnutí. Vhodnými považoval monarchii (jeden vládce), aristokracii (kde vládnou ti nejlepší) a nejméně vhodou politeu (vláda svobodného lidu). Jako nevhodnou vládu považoval demokracii (vláda davu), oligarchii (vláda bohatých) a za nejhorší tyranii (vláda jednoho krutovládce).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KOPOLYMER) Kategorie: Pyramidy

Kopolymer, největší vypravěč historie světa, se pohodlně opřel v křesle a vrhl na největší mozky světa shromážděné kolem stolu zářivý úsměv.

Kopolymer má předobraz v Homérovi (a zřejmě i v Hérodotovi, „otci dějepisu“), který sepsal Illias a Odysseu, starořecké epické básně. Od Homéra se odlišuje tím, že si ve skutečnosti nic nepamatuje a do svého příběhu se chaoticky zamotává. Ale kdo ví, třeba takový býval i Homér.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (YSOP, ANTIFON, PYTHAKLEIDOS) Kategorie: Pyramidy

„No, tak Okolika už znáš. Kopolymera taky. Támhleto, to je Ysop, největší bajkář na světě. Vedle něj je Antifon, největší spisovatel komických her na světě.“
„A kde je Pythakleidos?“ zeptal se Těpic. Xeno ukázal ke vzdálenějšímu konci stolu, kde seděl zachmuřený muž, který pil jako o život a právě v téhle chvíli se pokoušel definovat úhel mezi dvěma chlebovými rohlíky. „Potom tě za ním zavedu.“


Ysop je předobrazem Ezopa, nejznámějšího starořeckého bajkaře. Antifon je Aristofanés, nejvýznamější představitel antické komedie – tedy, divadelního dramatu. Pythakleidos je Pythágorás, další z řeckých filosofů, který věřil, že se vše skládá z čísel, a který je všeobecně znám díky definování matematické Pythagorovy věty, která byla pojmenována po něm.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (PÍRKO) Kategorie: Pyramidy

Dios se třásl a kýval tělem vpřed a vzad. Oči upíral do neznáma. Rukama svíral zlatou masku tak silně, že hrozilo nebezpečí, že v jejím zlatém povrchu nechá vlastní otisky prstů, a rty mu nehlučně formovaly slova obřadu Druhé hodiny, který se v téhle denní době odehrával neměnně po celých tisíc let.
„Řekl bych, že je to tím šokem,“ prohlásil jeden z kněží. „Víte, jeho cesty byly vždy tak neměnné!“
Všichni ostatní se snažili co nejrychleji dokázat, že i oni by mohli něco poradit.
„Podejte mu někdo sklenici vody!“
„Natáhněte mu přes hlavu papírový sáček!“
„Obětujte mu pod nosem kuře!“


Odkaz na starou tradici, kdy se člověku, který omdlel, zapalovalo pod nosem peříčko. Tento štiplavý zápach pak měl přivést člověka z mrákotného stavu.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BĚŽ A ŘEKNI EFEBSKÝM...) Kategorie: Pyramidy

„Poběžíš s větrem o závod,“ řekl. „I když předpokládám, že ti to nemusím nijak zvlášť připomínat, co? A pak, až tam budeš, řekni jim… řekni…“
Stál, a zatímco slunce rozpalovalo okolní kameny a v řídkém křoví bzučel hmyz, rty se mu nehlučně pohybovaly. Jeho vzdělání nezahrnovalo kurs Posledních velkých slov.
Pozvedl oči směrem k domovu.
„Běž a řekni Efebským -“ začal.
Vojáci čekali.
„Co?“ nevydržel to nakonec Autoklav. „Běž a řekni jim co?“
Seržant se najednou uvolnil jako balon, ze kterého někdo upustil vzduch.
„Běž a řekni jim, jak to tady vypadá, na co ještě čekáš?“

Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským,
že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.

Tento epitaf k poctě hrdinů, kteří roku 480 př. n. l. zahynuli do posledního muže v bitvě u Thermopyl, kde po několik dní statečně zadržovali postupující perské vojsko a svou obětí nadchli Řeky tak, že se spojili a příští rok Peršany porazili, složil Simonides z ostrova Kea (556-468), nejnadanější a nejplodnější lyrik starověkého Řecka.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MORRISŮV TANEC) Kategorie: Sekáč

Morrisův tanec je známý na všech obydlených planetách mnohovesmíru.
Tančí se pod modrou oblohou, aby se oslavil nový život, který se rodí v půdě a pod hvězdami, protože je jaro a s trochou štěstí všechna voda v tuhém skupenství zase rozmrzne. Nutnost této události cítí dokonce i hlubokomořští živočichové, kteří nikdy neviděli slunce, a městští lidé, kteří mají s přírodními cykly a přírodou společné jen to, že svým Volvem kdysi přejeli ovci.
V provedení mladých matematiků s rozcuchanými vousy, kteří ho většinou tančí v doprovodu amatérské tahací harmoniky a písní typu „Žena Tondy popeláře měla dneska nocleháře“, je to záležitost naivně nevinná, ale až krutě brutální může být v podání souboru „Ninjové Morrisova tance“, jehož členové dokáží neuvěřitelné a strašlivé věci s obyčejným kapesníkem a malým zvonečkem.


Morrisův tanec se vyvinul z renezančního mečového tance Moriska. Slovo pochází ze středověkého „morys daunce“, přičemž slovíčko „morys“ je synonymum k „moorish“ - tedy maurský. Původně totiž Moriska představovala boj křesťanů s Maury. Dodnes si někteří tanečníci začerňují obličeje. V současnosti je Morrisův tanec vnímán především jako oslava jara. Za vlády Olivera Cromwela byl Morrisův tanec zakázán, ale již za vlády Karla II byl obnoven.
Většina vesnic v celé Británii mívala svůj soubor Morrisových tanečníků, s vlastními tanci, kostýmy a souvisejícími prvky. Tanečníci (někdy i tanečnice) mají na nohou připevněné rolničky a v rukou drží hole či kapesníky, které nahradily původní meče. Tanečníky často doprovází pouze jeden či dva hudebníci. Tradičními hudebními nástroji jsou housle, píšťaly, bubny a harmoniky.
Existuje několik stylů tohoto tance. Snad nejzajímavější Morrisův tanec najdeme ve Staffordshiru. Účastní se ho deset lidí: šest mužů - jelenů, panna Mariana s šaškem, koňská maškara a mladík s kuší, jenž střílí po „jelenech“ při každé vhodné (i nevhodné) příležitosti. Morrisův tanec, který je uveden v Zeměploše, se nejvíce podobá stylu tančeném v Cotswoldu (ale i v baskické části Francie, ve Španělsku, Portugalsku, Rakousku a některých balkánských zemích). Tanečníci nosí bílý oblek pošitý rolničkami a mávají bílými kapesníčky či hůlkami.

Morrisův tanec byl tancem rolníků. V dnešní době ho ale často tančí vědci, matematici nebo knihovníci (oook!).

Ukázka Morrisova tance na Youtube

by Tezi

VÍTE, ŽE... (AZRAEL) Kategorie: Sekáč

Azrael pozoroval, jak rychle kloužou pryč.
Je těžké změřit myšlenky stvoření tak velkého, že kdyby existovalo v reálném vesmíru, daly by se jeho rozměry udávat jen s pomocí rychlosti světla. Teď otočil své gigantické tělo a očima, ve kterých by se mohly ztratit celé hvězdy, se snažil mezi myriádami světů zahlédnout ten plochý.
Ten na zádech želvy. Svět a zrcadlo světů - Zeměplocha.
Znělo to zajímavě. A Azrael, uvězněný biliony let, se ve svém vězení tak nudil!


Jméno Azrael nemá nic společného s kocourem čaroděje Gargamela z pohádkového seriálu Šmoulové. Azrael je jméno islámského anděla smrti. Jedno z jeho dalších jmen je Izrael, což v překladu znamená „ten, jemuž bůh pomáhá“. Jeho úkolem je sběr duší a jejich odvádění před soud. Jelikož se o něm Korán nezmiňuje, není přímo součástí náboženství. Někteří jej považují za legendu, jiní tvrdí, že byl přejat z jiných náboženství.
Spíše než jako pouhé zosobnění smrti bývá Azrael v islámských zdrojích obvykle uváděn jako podřízený boží vůli "těšící se nejhlubší úctě". V židovské mystice bývá ztotožňován se ztělesněním zla.
Má čtyři tváře a čtyři tisíce křídel a celé jeho tělo tvoří oči a jazyky, jejichž počet odpovídá množství lidí obývajících zemi. Bude poslední, kdo zemře, a ve velké knize neustále zaznamenává a maže jména lidí při jejich narození a úmrtí.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KYVADLO) Kategorie: Sekáč

Smrťův dům obsahuje kromě jiných místností i velkou vstupní halu, jíž dominují obrovské hodiny s kyvadlem v podobě čepele, ale bez ručiček, protože v domě Smrtě neexistuje žádný jiný čas než teď.
Kyvadlo je čepel tak dokonalá, že kdyby ji viděl Edgar Allan Poe, vzdal by to a začal znovu jako trhovec s krevetami.


Jáma a kyvadlo je jedna z nejznámějších povídek Edgara Allana Poea. Tato povídka se odehrává v pozdním středověku, líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství.

Odsouzený po probuzení zjistí, že je pevně připoután k dřevěné lavici. Všimne si kyvadla, které visí nad ním a pomalu se houpe. Po nějaké době zjistí, že se jeho kmity zrychlují a kyvadlo klesá. Takto kyvadlo klesá několik dní. Muž střídavě propadá bláznění, zoufalství a střízlivosti. Nakonec se kyvadlo dostane do vzdálenosti pouhých tří palců od jeho těla. Muž dostane nápad. Všude kolem něj jsou krysy. Vezme zbytek jídla a nasype ho na provazy. Krysy se na něj vrhnou a pomalu provaz přehryžou, čímž ho zachrání před jistou smrtí.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (WILLIAM PITT MLADŠÍ) Kategorie: Sekáč

Rumpál si ta slova ovšem vyložil díky arcikancléřově výrazu úplně jinak. „To víte, že chci ještě něco jíst. Ne že bych ty placičky považoval za nějak zvláštní dobrotu, koneckonců, co je zvláštního na tvrdých sušenkách, namočených do ulepené sladké břečky, že? Teď bych si tak nejradši dal pěkně propečenou masovou pastičku pana Kolíka -“
A umřel.


Údajná poslední slova Williama Pitta mladšího, který se stal na konci 18. století ministerským předsedou Velké Británie (v pouhých 24 letech), byla: „Myslím, že bych si mohl dát jeden z těch bellamských masových koláčků“.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BARON SAMEDI) Kategorie: Sekáč

„Jenže bůžkům vúdú se nedá ani trochu věřit. Já se řídím heslem: Nikdy nedůvěřuj bohům, kteří se pořád usmívají a nosí cylindr.“

Narážka na nejznámějšího a nejvýznamnějšího voodoo boha Barona Samediho (Baron Sobota), který je oblečen ve stylu haitského pohřbívání nebožtíků - s bílým vysokým kloboukem, černým smokingem, tmavými brýlemi a vatovými ucpávkami v nose. Jeho obličej vypadá jako lebka kostlivce. Stojí na křižovatce cest, kudy procházejí duše mrtvých lidí do Guinee (voodoo spirituální svět). Je obdobou řeckého Chárona, převozníka duší do světa mrtvých.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (FREDDY KRUEGER) Kategorie: Sekáč

„Jsem z toho opravdu moc dojatý,“ řekl Žička, který se mezitím v rakvi zase položil. Byla to pěkná rakev z márnice v Jilmové ulici. Arcikancléř Rumpálovi dovolil, aby si ji vybral sám.

Jilmová ulice, v originále Elm Street, je odkaz na horor Noční můra z Elm Street, ze kterého pochází jeden z nejznámějších hororových padouchů Freddy Krueger zabíjející své oběti ve snech, ze kterých není úniku.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (KRYSAŘ) Kategorie: Sekáč

„Pravda,“ přikývl starší pAsák. „Něco takového ještě opravdu dělat nemusíme. Zatím jsme přežili různé věci. Draky i obludy. Krysy. Pamatujete si na ty krysy vloni? Člověk měl dojem, že jsou všude. Ale lord Vetinari nás neposlouchal ani náhodou! Zaplatil raději tisíc tolarů tomu užvaněnému švindlíři ve žlutočervených kalhotách, aby jich město zbavil.“
„Ale on to přece udělal,“ poznamenal lektor Zaniklých run.
„Sakra, samozřejmě, že to udělal,“ zatvářil se děkan znechuceně. „Stejně tak to dokázal v Quirmu a ve Sto Lat. Bylo by mu to prošlo i v Pseudopolisu, kdyby ho tam někdo nepoznal. Pan tak řečený Úžasný Móritz a jeho Cvičení hlodavci!“


V novém dotisku je již opraveno na Úžasného Maurice a jeho vzdělané hlodavce, o kterém Terry Pratchett napsal později celou knihu.

Původně je to samozřejmě narážka na Krysaře z Hamelnu, německou legendu o tom, jak se nevyplatilo nedodržet smlouvu s krysařem, který zbavil město krys. Rozzlobený krysař pak svou píšťalou odlákal všech 130 městských dětí. Legenda pak končí různě. Podle jedné verze vlákal krysař děti do jeskyně, odkud už nikdy nevyšly, nebo je utopil, stejně jako to udělal předtím s krysami. Podle jiné vrátil měšťanům děti poté, co mu jeho odměnu vyplatili.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LUPIN) Kategorie: Sekáč

„A bratr Lupine.“ Svalnatý mladý muž zčásti porostlý srstí, s dlouhými špičáky a špičatýma ušima potřásl Žičkovi pevně pravicí.

Lupin je jméno odvozené od latinského „lupus“ znamenajícího v překladu do češtiny „vlk“.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (JADERNÝ REAKTOR) Kategorie: Sekáč

Budova Silnoproudé magie byle jediná budova v celém areálu mladší jednoho tisíce let. Starší mágové se nikdy příliš nezajímali o to, co tam mladší, méně vypasení a většinou méně obrýlení mágové tropí, a jejich nekonečné žádosti o přidělení dalších investic na výzkum urychlovače magických částic a radiační štíty brali na vědomí tak, jak většina lidí bere na vědomí žádost svých potomků o zvýšení kapesného. S pobavením a jen na půl ucha poslouchali jejich bezděčnému výčtu pokusů směřujících k odhalení samotných elementárních částic magie. Možná se jednoho dne ukáže, že právě tohle byla ze strany starých mágů zásadní chyba, zvláště pokud skutečně dovolí těm mladším, aby vybudovali tu zatracenou věc, kterou se neustále chystají postavit na squashovém kurtu.


2. prosince 1942 proběhla na chicagském squashovém kurtu první lidmi řízená jaderná reakce a tato slavná událost, která částečně určila běh novodobých dějin, je úzce spojena se jménem italského fyzika Enrica Fermiho. V roce 1934 Fermi bombardoval neutrony uran, který má atomové číslo 92, a doufal ve vytvoření dalších transuranů s vyššími pořadovými čísly (93 a 94). Několik vzniknuvších prvků však nezapadalo do výsledného obrazu a po několikaletém zkoumání si Fermi uvědomil, že se jedná o prvky s mnohem nižšími atomovými čísly, z čehož velmi správně usoudil, že realizoval první jaderné štěpení. V roce 1938 za svou práci s transurany po zásluze získal Nobelovu cenu, se kterou se již do fašistické Itálie nevrátil. V roce 1941 se navíc zjistilo, že uran sám při rozštěpení produkuje další neutrony, které mohou štěpit okolní jádra uranu. Při velkém množství čistého uranového materiálu tedy získáme tzv. řetězovou reakci, jejíž koncept byl realizován v jaderné bombě. Při přesně určeném množství můžeme získat trvale udržitelnou jadernou reakci, což ještě tři roky před prvním smrtícím výbuchem Fermi svým experimentem prokázal. V 70. letech minulého století navíc francouzští vědci potvrdili domněnku, že v afrických dolech Oklo v Gabonu před přibližně 1,7 miliardou let přírodní podmínky přirozeně umožnily průběh jaderných reakcí v uranové rudě.

by Sjuzočka

VÍTE, ŽE... (PAUL BUNYAN) Kategorie: Sekáč

Půl tuctu párů očí pozorovalo sklizňostroj, který rychle postupoval obilím, dojel na konec pole, kde se hbitě otočil a rozjel se zpět.
Ve víru pohyblivých ramen a tiše bzučících pásů projel kolem skupinky veselých pozorovatelů.
Znovu se otočil a znovu minul přihlížející.
Po nějaké chvíli prohlásil jeden z čumilů zachmuřeně: „To se nikdy neujme, vzpomenete si na mě.“
„Bodejť. Kdo by stál o takovou hračičku?“ přidal se druhý.
„Vždyť to vypadá jenom jako velké hodiny. Neumí to nic jinýho než jezdit sem a tam po poli -“
„- pěkně rychle -“
„- seče to jen tak obilí a mlátí z klasů zrní -“
„Hele, už to poseklo skoro tři řádky!“
„To mě podrž!“
„Koukněte, některý ty kousky se hejbou tak rychle, že skoro nejsou vidět! Co ty si o tom myslíš, Vilíku? Viléme?
“ Všichni se ohlédli. Vilém už byl v polovině druhého řádku a neustále zrychloval.


Podobný příběh o závodu mezi Vilémem Klikou (Smrtěm) a sklizňostrojem se vyskytuje v americké legendě o folklórní postavě dřevorubce Paula Bunyana. Jeho rodičům ho přinesli tři čápi, jak byl těžký. Když se jako dítě poprvé rozesmál, tak se rezonancí jeho hlasu rozbila všechna okna v domě. Vyrostl z něj obr. V jednom příběhu vyhrál nad strojem na sekání a řezání dřeva.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (VETŘELEC) Kategorie: Sekáč

„A děkane, takhle, když je budete brát jeden po druhém, tak se nikam nedostanete. Je to jasné, chlapi? Chceme jim napáchat co největší škody. Pamatujte si - zmatené, neuvážené salvy nejsou…“

Narážka na film Vetřelci (Aliens), kde nemělo smysl zabíjet vetřelčí vojáky, jen královnu, která kladla vajíčka. Poukazuje na to i pojmenování, které jim dal Vzoromil Výsměšek – "cizinci" (v originále „aliens“).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (INDIANA JONES) Kategorie: Sekáč

"Minulý týden se dostal nějaký chlápek s bičem až k tomu místu, kde jsou ty velké ostré špice", zabručel Nejnižší kněz.

Chlápek s bičem není nikdo menší než Indiana Jones. Filmy s Indiana Jonesem vznikly díky setkání George Lucase a Stevena Spielberga v květnu 1977 na Havajských ostrovech. George Lucas se sem přijel ukrýt v obavách z neúspěchu první epizody (vlastně čtvrté) Hvězdných válek a Steven Spielberg zde odpočíval po natáčení Blízkých setkání třetího druhu. Poté, co Lucas dostal zprávu, že Hvězdné války v kinech sklízejí úspěch, začal pomýšlet na další práci. Mezitím se mu s plány na nový film svěřil i Spielberg, a tak slovo dalo slovo a pánové začali společně sepisovat své náměty, z nichž brzy vykrystalizovala postava archeologa - dobrodruha.
Jméno hlavní postavy mělo být původně Indiana Smith, což se nelíbilo Spielbergovi; nevadilo mu ani tak „Indiana“, což je odvozeno od jména Lucasova psa, ale namísto „Smith“ navrhnul konečné „Jones“.
George Lucas původně nechtěl, aby Indyho hrál Harrison Ford, protože se bál, aby se pro něj Ford nestal „tím, čím je pro Scorseseho De Niro“, nicméně další kandidáti, např. Peter Coyote, Nick Nolte či Tom Selleck, upřednostnili jinou práci, a tak se stal Ford po Hanu Solovi i Dr. Henrym „Indiana“ Jonesem.
Natáčení v Tunisku a na Havajských ostrovech bylo náročné a provázela ho řada problémů. V Severní Africe postihla celý štáb epidemie střevních potíží. Díky vysílení z horeček, průjmů a dalších průvodních jevů ale vznikl jeden z nejslavnějších gagů filmové historie:
V den, kdy se měla natáčet potyčka Indyho a arabského šermíře, se Ford cítil pod psa, a tak podal návrh: „A co kdybych toho hajzla prostě odpráskl?“
I přes všechny potíže se film Dobyvatelé ztracené archy stal nejvýdělečnějším filmem roku 1981 (tržby 383 milionů dolarů) a získal 8 nominací na Oskara, z čehož 5 proměnili v sošku. Byly to kategorie Zvuk, střih, vizuální efekty, výprava a střih zvukových efektů.
Původní trilogie také obsahuje několik odkazů na Hvězdné války. V Dobyvatelích ztracené archy jsou mezi hieroglyfy na sloupu během otevírání schrány s archou vidět C3PO a R2D2, v Chrámu zkázy se bar jmenuje Obi-Wan Club a v Poslední křížové výpravě během prvního setkání Indyho s Donovanem na party ve vedlejší místnosti hraje piano „Storm Trooper March“

Informace jsou použity z fantasy a sci-fi časopisu Pevnost.

by VeHaLi

VÍTE, ŽE... (SILVER) Kategorie: Soudné sestry

Stařenka Oggová také chovala kočku, obrovského šedého jednookého kocoura jménem Silver, který dělil svůj čas stejným dílem mezi spánek, žrádlo a honění nesmírně početného a krvesmilného kočičího kmene. Když Silver uslyšel, jak na trávníku za domem nejistě přistává Bábi na koštěti, otevřel své jediné oko, podobné žlutozelenému oknu do pekla. S instinktem svému druhu vlastním poznal v Bábi zarytého nepřítele koček a tiše odplul pod nejbližší křeslo.

Silver je v anglickém originále Greebo.
Greebo je anglické označení pro osobu, která poslouchá rockovou, metalovou či punkovou hudbu a ignoruje současné módní trendy. Bylo to také označení pro řidiče velkých motorek značky Harley Davidson, kteří se obvykle vyznačovali dlouhými vlasy.
V současnosti je to ale zejména označení pro skupinu mladých lidí poslouchajících alternativní druh hudby (HIM, Muse, Franz Ferdinand, Zeromancer apod.) a nosících oblečení sportovního typu (většinou bundy a mikiny s kapucí) nebo oblečení, které vypadá jako staré už při koupi (roztrhané, ošoupané, vybledlé apod.). U nás se dost často pro tento druh oblečení používá označení „skejťácké“.

VÍTE, ŽE... (SOUDNÉ SESTRY) Kategorie: Soudné sestry

Celé Soudné sestry jsou parodií na Shakespearovu tragédii Macbeth. I když se v knize objeví i narážky na jiná Shakespearova díla.

Macbeth se vrací se svým přítelem Banquem z bitvy domů. Na vřesovišti potkají tři čarodějnice. Když je Macbeth a Banquo spatří, osloví jedna z nich Macbetha jako théna z Cawdoru a předpoví mu, že se stane králem. Banquovi řeknou: „Krále zplodíš, třebaže nebudeš králem.“ Poté zmizí. V té chvíli přicházejí poslové a oznamují Macbethovi, že byl jmenován thénem z Cawdoru. Na Macbethově hradě dostala lady Macbethová od svého manžela dopis, kde píše o věštbách čarodějnic, a dozví se, že má na jejich panství dorazit král a nachystá vše pro vraždu. Připraví pro Macbetha dvě dýky a hlídá před královými komnatami, kam vejde Macbeth. Když Macbeth vyjde ven, má ruce i dýky od krve. Je zděšen ze svého činu.
Duncanovi synové, Malcolm a Donalbain, se bojí, že po otcově smrti jsou v nebezpečí i oni, a rozhodnou se uprchnout. To ale vyvolá podezření, že byli zapleteni do vraždy, a tak je Macbeth jmenován králem. Nedlouho po korunovaci se rozhodne uspořádat hostinu, kam pozve i Banqua, a najme si vrahy, kteří jej zabijí. Jeho syn Fleance ale unikne. Na začátku hostiny se král dozvídá o úmrtí Banqua a Fleancově útěku. Vzápětí uvidí Banquova ducha. Vyděsí se a po celou dobu hostiny se chová velmi divně. Rozhodne se vyhledat čarodějnice.
Když najde Macbeth čarodějnice v jeskyni, chce, aby mu předpověděly budoucnost. Ony ho varují před šlechticem Macduffem a řeknou mu, že nikdo "z ženy zrozený" mu nemůže ublížit. Dodají, že Macbeth nebude poražen, dokud "birnamský les nezteče dunsinanský hrad". Macbetha to nevystraší, protože les se přece nemůže hýbat.
Macduff se obrátil proti králi a uprchl do Anglie, kde se připojil ke svému bratru. Macbeth se to dozví a nechá jeho rodinu vyvraždit. Lady Macbethová mezitím zešílí při neustálém vzpomínání na vraždu Duncana.
Král se stará o posílení obrany kolem dunsinanského hradu. Většina vojáků se připojila ke druhé straně, on si však je jist, že nemůže být poražen - ne dokud birnamský les nedojde k Dunsinanu. Zatím se jeho nepřátelé sešli právě v birnamském lese, každý z nich se zamaskoval větvemi. Když se Macbeth připravuje k bitvě, uslyší, že jeho žena spáchala sebevraždu. V tom okamžiku posel hlásí, že birnamský les se pohnul. Malcolm a Macduff zahájili útok. Macbeth svůj hrad ztratí a v boji s Macduffem, který se narodil předčasně císařským řezem právě zemřelé matce, je zabit. Ve Skotsku je konečně mír a Malcolm je korunován králem.

VÍTE, ŽE... (MACBETH) Kategorie: Soudné sestry

Zde jsou k porovnání některé části Soudných sester a Macbetha s českým překladem od E. A. Saudka:

01. Oheň osvětloval tři nahrbené postavy. Do bublání kole zaskřípal tajemný hlas: „Kdy my tři se zas sejdem ve vichřici, v hromobití a plískanici?“
Zavládlo ticho.
Po chvíli se ozval jiný hlas, který pojal roli mnohem civilněji: „No, mně by se to docela hodilo příští úterý.“


Macbeth, Akt 1, Scéna 1 (první vyslovená věta tohoto dramatu):
„Kdy my tři se zas sejdem ve vichřici, v hromobití a plískanici?“

02. „Je tohle dýka, co tu vidím tanout, a jílcem ke mně?“ zamumlal.
„Ehm. Ne, můj pane. To je jenom kapesník, jak vidíte. Myslím, že kdybyste byl tak laskav a pořádně se podíval, jistě byste poznal ten rozdíl. Kapesník zdaleka není tak ostrý.“


Macbeth, Akt 2, Scéna 1:
Je tohle dýka, co tu vidím tanout,
a jilcem ke mně? Sevřu si tě, tak!
Nemám tě, třebaže tě vidím stále.
Zlověstná vidino, což hmatatelná
nejsi, jak viditelná? Nebo jsi
jen dýka smyšlená, jen klam a mam,
zrozený z tísně horečného mozku?
Pořád tě vidím skutečnou jak tuhle,
co tasím teď.

03. „Venku někdo tluče,“ prohlásil otráveně.
„Kmotře, co by tam tloukl?“ zeptal se šašek.
„Tluče na bráně, idiote!“
Šašek na něj vrhl starostlivý pohled. „Na bráně? A jak na ni vylezl?“ dodal podezřívavě. „Věřímť, že to není nějaký druh učení Zen, že ne?“


Macbeth, Akt 2, Scéna 2:
Slyš! Někdo buší
na jižní bránu. Pojďme do ložnice!
Tam trocha vody smyje s nás ten čin.
Jak je to snadné! To jen odhodlanost
ti zrovna neslouží.

04. „Něco se blíží,“ prohlásila Bábi.
„Poznáte to podle toho, že vás svrbí palce?“ zeptala se dychtivě Magráta.


Macbeth, Akt 4, Scéna 1:
Druhá čarodějnice: Už mi chutí v palci cuká: Něco nekalého ťuká. Zámku, povol, vstoupit dovol!
Vystoupí Macbeth
Macbeth: Tak co, vy černotajné půlnočnice, co provádíte?

05. „Ne! Já jsem to neudělal. Tak to nebylo. Nikdo nemůže říct, že to bylo právě takhle! Nebyli jste tam!“ Rozhlédl se po tvářích, které se k němu obracely ze všech stran, a vpotácel se mezi diváky..
„Já taky ne,“ zachichotal se najednou. „Já jsem totiž v té době spal, víte? Dobře si to pamatuju. Na přehozu mé postele byla krev, na podlaze byla krev a já ji nemohl umýt z rukou, ale to není předmětem vyšetřování. Nedovolím mluvit o věcech, které jsou záležitostí celonárodní bezpečnosti. Byl to jen sen, a až se zítra probudím, bude zase živý. A zítra se to nestane, protože k tomu nedošlo. A zítra můžete říct, že jsem o tom nevěděl. Jaký hluk dělalo jeho padající tělo! Byl by probudil i mrtvé... a kdo by si pomyslel, kolik má v sobě krve?“ V té chvíli už vylezl na jeviště a vesele se ušklíbl na shromážděné postavy.


Macbeth, Akt 5, Scéna 1:
Lady Macbethová (v náměsíčném stavu): Pusť, prokletá skvrno, pusť, povídám! Jedna, dvě - je tedy čas to vykonat. V pekle je černo! Styďte se, choti, styďte se! Jste voják a máte strach? Co bychom se starali, kdo se to doví, když na nás přece nikdo nemůže, aby nás pohnal k odpovědnosti? Ale stejně, kdo by si to byl pomyslil, že ten stařec má v sobě tolik krve?

06. „.. .v kruhu květu říše tvé,
jenž v duchu týmž tě zdraví pozdravením
a nyní se mnou provolá je nahlas:
Zdar, lancreský králi!“!
(Všeobecné veselí, zpěvy atp. Déšť růžových lístků. Zvonění zvonů. Z nebe sestupují bohové, ze země se noří démoni, práce s točnou!) Konec.


Macbeth, Akt 5, Scéna 7:
Makduff: Zdar, králi! Neboť jsi jím. Hleď, kde trčí
ta tyranova kletá leb! Jsme volni!
Vidím tě v kruhu květu říše tvé,
jenž v duchu týmž tě zdraví pozdravením
a nyní se mnou provolá je nahlas:
Zdar, skotský králi!

VÍTE, ŽE... (MAGRÁTA ČESNEKOVÁ) Kategorie: Soudné sestry

Magrata„Šilhá dokonale,“ přikývla Bábi Zlopočasná.
Nejmladší čarodějka, která se jmenovala Magráta Česneková, se viditelně uvolnila. Bábi Zlopočasná v ní vzbuzovala zbožný strach. Téměř v celých horách Beraní hlavy bylo známo, že pí Zlopočasná se hned tak s něčím nespokojí. Když ona řekla, že to šilhání bylo dokonalé, pak si musela Magráta nahlížet přinejmenším do nosních dírek.


Magráta Česneková má ve svém jméně schovanou krysu. Podle Terryho Pratchetta se totiž jméno vyslovuje Magg-rat (meg-ret). Rat je anglicky krysa. Proto je také Magráta tak nešťastná ze svého jména, které bratr Perdělín při jejím křtu chybně přečetl. Původně se měla jmenovat Margareta.

VÍTE, ŽE... (LANCRE) Kategorie: Soudné sestry

Natáhl volnou ruku. „Jsem rád, že tě poznávám. Champohár, král Lancre.“
„Verence, totéž.“ Verence se zadíval do tváře starého krále a dodal: „Víš, nějak si nevzpomínám, že bych tvou tvář zahlédl v obrazové galerii velké síně.“
„Tu založili až po mé smrti,“ vysvětlil Champohár téměř pohrdlivě.


Pierre de Lancre byl francouzský soudce z Bordeaux, který byl v roce 1609 jmenován hlavním inkvizitorem v Baskicku v jihozápadní Francii a během prvních čtyř měsíců nechal upálit na 600 lidí. Díky němu byly dvě vesnice zcela vyvražděny.

Terry Pratchett prohlásil, že nikdy o Pierru de Lancre neslyšel, ale že je to obdivuhodná shoda okolností.

VÍTE, ŽE... (PŘEDTUCHY) Kategorie: Soudné sestry

Smrť si povzdechl.
PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE TOBĚ NIKDO NIC NEŘEKL, CO?
„Prosím?“
ŽÁDNÉ PŘEDTUCHY? PŘEDPOVĚDI? ŠÍLENÝ STARÝ VĚŠTEC, KTERÝ NA TEBE VYKŘIKOVAL NEPOCHOPITELNÉ VĚCI NA ULICI?
„O čem? Že umřu?“


Odvolávka na Shakespearovu tragédii Julius Caesar. Překlad E. A. Saudka.

Akt 1, Scéna 2:

Hadač: Caesare!
Caesar: Kdo to byl?
Kaska: Nechť všichni zmlknou! Ještě jednou: ticho!
Caesar: Kdo je to v davu, kdo mě zavolal? Slyšel jsem hlas, jenž břeskněji než hudba vykřikl: "Caesare!" Mluv! Caesar slyší.
Hadač: Id březnových se střez!
Caesar: Kdo je ten člověk?
Brutus: Nějaký hadač. Máte prý se stříci id březnových.
Caesar: Sem! Chci ho vidět! Sem s ním!
Kassius: Hej, ty tam, vystup z davu! Zde je Caesar.
Caesar: Teď promluv! Ještě jednou! Cos mi říkal!
Hadač: Id březnových se střez!
Caesar: Nějaký duchař. Nechme ho a pojďme!

VÍTE, ŽE... (DROIT DE SEIGNEUR) Kategorie: Soudné sestry

Vévoda občas přemýšlel o tom, jaké měl štěstí, když si vzal právě ji. Kdyby nebylo hnacího motoru jejích ambicí, byl by z něj jen další obyčejný venkovský šlechtic, který neměl na práci nic jiného než lovit, opíjet se a pěstovat svůj droit de seigneur. Místo toho měl teď na dosah královský trůn a podle toho, jak to vypadalo, více než naději stát se králem.

„Droit de seigneur“ nebo „jus primae noctae“ je v češtině známo jako „právo první noci“. Bylo to nepsané právo středověkých feudálních pánů, kteří mohli strávit první noc s nevěstou svého vazala (nevolníka).

VÍTE, ŽE... (JEŽČÍ PÍSEŇ) Kategorie: Soudné sestry

jezekOzvala se píseň, která se odrážela od útesu k útesu, zvedala se do skrytých horských údolí a strhávala malé laviny. Vinula se tajnými tunely pod ledovci, a když se násobila mezi ledovými stěnami, ztrácela její slova smysl.
Kdybyste chtěli opravdu zjistit, o čem píseň zpívá, museli byste se vydat na dlouhou cestu z vysokých hor dolů, k dohasínajícímu ohni u bludného kamene, kde se zvukové uzly, flažolety i ozvěny soustřeďovaly kolem malé paní středního věku, která mávala nad hlavou prázdnou lahví.
„...a kdejakou šnečí dámu, stačí chytit v domě samu, zato paní ježková...“


Různé formy Ježčí písně jsou známy po celém (i našem) světě. Stačí, aby někdo vytáhl housle a začal hudlat „čiže sů, čižééééé“ a rozverná nálada se dostaví. Na Zeměploše zpívají Ježčí píseň v horách Beraní hlavy. Specialistkou je Stařenka Oggová, která svůj již tak zvrhlý zpěv doprovází ještě hrou na banjo.
Čtenáři posílali Terrymu své vlastní výtvory. Verze, na níž se autor trochu podílel, má sedmnáct slok. Poprvé zazněla v amatérském představení Soudných sester Stephena Briggse.
V Česku jsme ji mohli slyšet (a pořád můžeme) na prknech Divadla v Dlouhé, jak v Soudných sestrách, tak v Maškarádě. Může nás jen mrzet, že neprošla verze zpracovaná Janem Kantůrkem. Vedení divadla se nelíbilo, že by na představení mohli pouze diváci starší osmnácti let. K slyšení je odlehčená verze, k níž text napsal Miroslav Hanuš a hudbu složil Jan Vondráček.

Text písně naleznete v článku Zeměplošské písně.

VÍTE, ŽE... (ZEMĚ A KRÁL) Kategorie: Soudné sestry

„Pamatujte, sestry sudičky,“ zašeptal, „že země a král jedno jsou.“
A zmizel docela.
Rozpačité ticho přerušilo hlasité zatroubení do kapesníku, když si Magráta utřela slzy a vysmrkala se.
„Co jedno?“ zavrtěla Stařenka Oggová nechápavě hlavou.
„Musíme s tím něco udělat,“ řekla Magráta a hlas sejí třásl dojetím. „Pravidla nepravidla.“


"Země a král jedno jsou," je věta použitá v Artušovské legendě.

VÍTE, ŽE... (POUHOPOUHÉ DIVADLO...) Kategorie: Soudné sestry

Zavřel okno, přešel nazpět ke stolu, chopil se pera a přitáhl si nový list papíru. Náhle mu hlavou proletěla myšlenka. Celý svět byl přece jediné velké jeviště - pro bohy...
Nakonec začal psát.
Celý svět, naše Zeměplocha, je pouhopouhé divadlo. A všichni muži a ženy nejsou nic jiného než herci. Udělal tu chybu, že přestal psát, a zmocnila se ho další inspirace, která ovšem poslala vlak jeho myšlenek po úplně jiné koleji.
Podíval se na na papír a připsal: S výjimkou prodavačů popkornu.


Nejznámější část monologu Jakuba de Boys, druhého syna Sira Rolanda de Boys, ze Shakespearovy komedie Jak se vám líbí (Akt 2, Scéna 7). Samozřejmě bez dovětku naše Zeměplocha.

VÍTE, ŽE... (LEONARDO Z QUIRMU) Kategorie: Soudné sestry

Stáli na jedné straně a pozorovali, jak trpasličí řemeslníci sestavují stroj na umělé vlnobití. Ten se skládal z několika spirálových vřeten pokrytých plátnem, pomalovaným v odstínech modré, zelené a bílé, a zabíral celou šíři jeviště. Celé zařízení doplňovalo několik ozubených kol, převodů a nekonečných pásů vedoucích ke šlapacímu kolu v levé kulise. Když se roztočily všechny plátěné šroubovnice najednou, museli se lidé se slabšími žaludky dívat jinam.
„Námořní bitvy,“ vydechl Mášrecht. „Ztroskotání. Tritoni. Piráti!“
„Nepřesné odhady nákladů, hochu,“ zasténal Vínozpěv a opřel se pohodlněji o svou hůl. „Udržovací poplatky, peníze na údržbu. Přesčasy.“
„Vypadá to velice... složitě,“ připustil Mášrecht. „Kdo to navrhoval?“
„Jeden bláznivý starý chlápek z ulice Mazaných řemeslníků,“ řekl Vínozpěv. „Jmenuje se Leonard z Quirmu. Vlastním povoláním je malíř a takovéhle věci dělá jen jako koníčka. Náhodou jsem se doslechl, že na něčem podobném pracuje už celé měsíce. Když zjistil, že mu to nepoletí, rychle a výhodně jsem to od něj zakoupil.“


Leonardo da Vinci (1452 - 1519) byl všestrannou renesanční osobností. Stal se významným malířem, sochařem, architektem, přírodovědcem, hudebníkem, spisovatelem a vynálezcem.
Leonardo, fascinovaný fenoménem létání, vytvořil podrobné studie letu ptáků a plány na sestrojení několika létajících strojů, včetně helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi (která by patrně nefungovala, neboť by začala celá rotovat) a lehkého rogala. V jeho poznámkách se též vyskytuje náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí precizně propracování koncového kormidla. Roku 1496 neúspěšně vyzkoušel létací stroj, který sám sestrojil. Krom konstrukcí napodobujících křídla ptáků vytvořil též jednu podle netopýřích křídel. Ve svých poznámkách se též zabýval myšlenkou padáku, který však rozpracoval jen teoreticky. Jako pohon pro své létací stroje častokrát využíval lidskou sílu (např. pedály jako na kole), i když si uvědomoval, že to může fungovat jen teoreticky.

VÍTE, ŽE... (J. H. BAHNO TICHOKRAD) Kategorie: Soudné sestry

J. H. BAHNO alias TICHOKRAD a synovci.
Zakázkové lupičství
Stará firma (založeno v AM 1789)
Provádíme veškeré druhy zlodějny
v malém i ve velkém


J. H. Bahno má v originále zkratku GBH, což je zkratka pro Grievous Bodily Harm – bolestivě fyzické zranění. U nás by se spíše řeklo něco na způsob „lehké ublížení na těle“ (LUNT).

VÍTE, ŽE... (CHARLIE CHAPLIN) Kategorie: Soudné sestry

Zato já měl včera v noci zvláštní sen o takovém drobném chlapíkovi s nohama do ,0’, který šel po nějaké cestě,“ upřel Mášrecht oči ke stropu. „Měl takový podivný černý klobouček a šel, jako kdyby měl boty plné vody.“
Tomjan vychovaně přikývl. „Ano? A co...?“
„No, to je právě ono. A nic. Měl bambusovou hůlku, kterou si točil, a nebudeš tomu věřit, bylo to strašně...“
Trpaslíkův hlas se pomalu vytratil. Na Tomjanově tváři se objevil ten známý výraz povinného zájmu a lehce blahosklonné nedůvěry, který Mášrecht tak dobře znal a jehož se bál.
„No, prostě, bylo to velmi zábavné,“ dokončil spíš pro sebe. Bylo mu však jasné, že zbytek společnosti o tom nikdy nepřesvědčí. Jak v sobě kus neměl šlehačkový dort, říkali, nebylo na něm nic směšného.


Odkaz na postavičku němých grotesek Charlieho Chaplina. Vlastním jménem Charles Spencer Chaplin (1889 – 1977). Patří k nejslavnějším světovým filmovým tvůrcům. Své filmy vytvářel od námětů, přes scénář a režii až po hraní v hlavní roli.
K herectví se dostal už jako osmiletý, když pracoval jako jevištní umělec. V roce 1906 začal pracovat v zájezdovém divadle. Poprvé se na stříbrném plátně objevil ve filmu Chaplin si vydělává na živobytí (1914). V těchto raných groteskách hrál obvykle mazané podvodníky a svůdníky. Jako tulák Charlie se objevil hned ve svém druhém filmu Chaplin v zábavním parku (1914). Brzy se objevili Chaplinovi imitátoři jako komik Billy West nebo Harold Lloyd se svou postavičkou Lonesome Lukea.
V roce 1917 byl už nejlépe placeným hercem na světě. Roku 1919 založil společnost United Artists.
Po válce se názorově rozešel s Hollywoodem. Pro jeho "neamerickou činnost" mu po pobytu v zahraničí nebyl umožněn návrat zpět do Spojených států, proto se usadil ve Švýcarsku. Návrat do USA mu povolili až v roce 1972, kdy dostal čestného Oscara za celoživotní dílo.

VÍTE, ŽE... (DIVADLO ZEMĚPLOCHA) Kategorie: Soudné sestry

Na lehce vyvýšeném pásu země, který Vínozpěv koupil za sumu hraničící se šílenstvím, rostla nová budova. Rostla i v noci jako houba - Mášrecht viděl pochodně a osvětlovací koše hořící na lešení, protože najatí řemeslníci a dokonce i někteří členové herecké společnosti odmítli připustit, že pouhý příchod tmy by jim mohl zabránit v jejich snažení.
Nové budovy byly v Morporku vzácné a tohle byl dokonce i nový typ budovy.
Byla to Zeměplocha.
Vínozpěv byl tím nápadem zprvu vyveden z míry, ale mladý Tomjan se nedal odbýt. A každý věděl, že jakmile se ten mladík pro něco rozhodl, byl schopen přinutit i vodu, aby tekla do kopce.


V originále se divadlo jmenuje Dysk (Plocha), takže je to očividná parodie na anglické divadlo Globe (Koule, Země).
Divadlo Globe leží v Southwarku na nábřeží řeky Temže. Bylo postaveno v roce 1599. Mělo čtyři vlastníky a jedním z nich byl samotný William Shakespeare, jenž vlastnil čtvrtinu divadla. Při slavnostním zahájení se uvedly dvě Shakespearovy hry: historické drama Jindřich V. a komedie Jak se vám líbí. Hrály se zde především Shakespearovy divadelní hry, například Julius Caesar, Macbeth, Othello, Král Lear či Hamlet.
Divadlo Globe mělo tři galerie k sezení, arénu a jeviště se speciální lóží pro královnu. Na galeriích seděla šlechta, která také sedávala přímo na okraji jeviště, dále bohatí měšťané a řemeslníci. Tovaryši a chudina stáli v takzvané jámě nebo aréně.
Královna Alžběta prý svou lóži využívala velmi často. Divadelní představení - zejména Shakespearovy hry – milovala. I díky tomu přežilo divadlo tak dlouho.
Roku 1613 do základů vyhořelo, ale krátce na to bylo opraveno a hrálo se dál. Divadlo zlikvidovali až fanatičtí puritáni, na jejichž příkaz byly v roce 1642 všechny londýnské scény nejprve uzavřeny a o dva roky později zničeny.
Dalších tři sta let divadlo Globe neexistovalo. Teprve v sedmdesátých letech 20. století se začalo stavět nové divadlo, které se dostavělo až v roce 1997. Nové divadlo je věrnou historickou replikou starého alžbětinského divadla Globe a je umístěno jen kousek od místa, kde stála původní budova.

VÍTE, ŽE... (HERNE) Kategorie: Soudné sestry

Na Zeměploše je tři sta známých hlavních bohů a teologové-výzkumníci každý týden objeví nějakého dalšího. Kromě malých bohů skal, stromů a vod existují dva, kteří jsou postrachem celých hor Beraní hlavy. Je to Hoki - napůl muž a napůl kozel a veskrze zlý kanadský žertýř, který byl vypuzen z Dunmanifestinu, protože nasypal Slepému Io, náčelníku všech bohů, pod nohy bouchací kuličky, a pak Herne Štvaný, vyděšené, ale bystré božstvo všech malých srstnatých a pernatých tvorů, jejichž osudem je skončit život s krátkým zajeknutím a tichým zapraskáním kostí...

Herne the Hunter (Herne Lovec). Herne je postava z anglické mytologie. Byl to lovčí krále Richarda II. (vládl 1377-1399) ve Windsorském lese. Při honitbě zachránil králův život, když na něj parohy zaútočil bílý jelen, ale sám byl při jeho ochraně smrtelně raněn. Místní čaroděj jej svojí magickou mocí přivedl zpět k životu tím, že mu na hlavu upevnil parohy mrtvého jelena, který jej zabil. Musel však obětovat jeho schopnosti lovce. Bez své záliby v lovení však Herne nedokázal žít, proto zešílel a utekl do lesů. Byl nalezen druhého dne oběšený na osaměle stojícím dubu.
Herne lovec byl ztvárněn například v seriálu Robin Hood (Robin of Sherwood, 1984), který se vysílal i v Československé televizi (pořady Vega a Magion). Herne tam vystupoval jako Robinův rádce. V seriálu jej však zobrazili nejenom s parohy, ale i s celou jelení hlavou.
Postava jeho ducha se objevila v Shakespearově komedii Veselé paničky Windsorské.

VÍTE, ŽE... (ČERNÁ ALISSA) Kategorie: Soudné sestry

„Podívej, Esme, neblázni. Víš sama, že Černá Alissa patřila k těm nejlepším. Podívej, já vím, že jsi skvělá v dejme tomu hlavologii a myšlení a takových věcech, ale Černá Alissa, ta se prostě postavila a pustila se do toho.“

Černá Annis je strašidelná postava anglického folklóru. Je to stará rozmrzelá babizna, čarodějnice s železnými drápy, kterými dokáže hloubit jeskyně. Ráda si pochutnává na lidském mase, nejraději na dětském. Vyskytovala se poblíž Leicestershiru v jeskyni Dane Hills. V noci vylézala ze svého doupěte, aby si k jídlu vyhledala bezstarostné a neopatrné děti a ovce. Kůži svých obětí si potom věšela za svůj opasek. Říkalo se, že domy v tomto kraji měly malá okna proto, aby Černá Annis nemohla dosáhnout dovnitř domu a unést z něj lidi.

VÍTE, ŽE... (SILVER) Kategorie: Soudné sestry

Silverův úsměv se začal ztrácet, až tam zbyla jen docela obyčejná kočka. Bylo to skoro stejně strašidelné, jako kdyby to bylo naopak.

Odkaz na příběh Alenky v říši divů, kde se Alenka setkala s kočkou Šklíbou, která naopak začala mizet, až zůstal jen její úsměv.

VÍTE, ŽE... (DUB) Kategorie: Soudné sestry

Takový samčí dubový strom – to si bude muset vévoda ještě ověřit - takový dubový strom prostě rozpráší svůj pyl do větru a všechny ty ostatní věci s žaludy..., nebo jsou to snad duběnky? Ne, byl si skoro jistý, že jsou to žaludy, to všechno se odehraje někde jinde…

Vévoda Felmet se mýlil.
Ačkoliv duby mají jednopohlavné květy, tedy prašníkové (samčí, s pylem) a pestíkové (samičí), oba druhy květů rostou na jednom stromě, na jednom jedinci (rostliny jednodomé). Samčí květy rostoucí v jehnědách sice vypráší svůj pyl do větru, pyl od jiného stromu (a vlastně i z téhož stromu) se dostane na bliznu samičích květů, ve kterých vzniknou žaludy. Takže se to neodehraje někde jinde. Duběnky jsou druh hálky vznikající na listech dubu. Samička žlabatky dubové (blanokřídlý hmyz) naklade na listy vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy. Larvy vylučují látky, které vyvolají růst rostlinného pletiva, to je obklopí a chrání je, zároveň i živí. Po opadu listů se dospělá žlabatka vykouše z duběnky. Hálky vznikají i na jiných rostlinách, obvykle je působí různé druhy hmyzu.
Duběnky sloužily k výrobě inkoustu, protože obsahují tanin stejně jako jiná dubová pletiva, ale ve větší koncentraci (tanin je hořký, ale zdá se, že to larvám žlabatky nevadí). Tanin dává v reakci s železnatými solemi sloučeninu černé barvy. Obvykle se při výrobě duběnkového inkoustu používala zelená skalice, FeSO4 . nH2O.



by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (DRAKOVO ZRANITELNÉ MÍSTO) Kategorie: Stráže! Stráže!

„Seržantův šťastný šíp zasáhne draka do zranitelného místa a bude po drakovi, takže si už nebudeme muset dělat žádné starosti.“

Nejen ve fantasy tvorbě je velmi častý případ, kdy může být nějaký drak zabit jen pomocí šípu, který musí zasáhnout jeho jediné citlivé místo. Asi nejznámější příklad nalezneme v knize Hobit aneb cesta tam a zase zpátky od J. R. R. Tolkiena. Zde Bard, nejlepší lučišník Jezerního města, zasáhne zlého draka Šmaka do lysiny na levé straně jeho prsou a tím ho zabije.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (CASABLANCA II) Kategorie: Stráže! Stráže!

Ze všech měst na celém světě, ve kterých se mohl usadit, pomyslel si Elánius, si vybral právě to moje...

Viz Víte, že... (Casablanca) z 25. 12. 2007.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (TŘI MUŠKETÝŘI) Kategorie: Stráže! Stráže!

Karotka vytáhl svůj meč a zatočil s ním nad hlavou. „Kapitán Elánius by vyrazil!” vykřikl. „Všichni za jednoho!”
Podíval se na ně a vyběhl ze dvora.
Tračník vrhl na Nobyho mírně přihlouplý pohled. „Ti mladí, dneska...”
„Jeden za všechny co?” podivil se Noby. Seržant se zvedl na nohy. „Tak tedy pojď.”
„No jo, už jdu.”


„Všichni za jednoho a jeden za všechny“ je všeobecně známé motto Tří mušketýrů.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (PSEUDOPOLIS YARD) Kategorie: Stráže! Stráže!

Na strážnici Elánius úplně zapomněl. „Budova musela být hodně poškozená, co?”
„Naprosto zničená,” přikývla lady Berankinová. „Zůstala z ni jen kaluž roztopeného kamene. Takže jsem vám přenechala místo na Pseudopolském dvoře, říká se mu tam v okolí cizím jménem Yard.”


V originále Pseudopolis Yard. Odkaz na Scotland Yard, což byl až do roku 1890 název velitelství Metropolitní policie, která působí na území Velkého Londýna. Od tohoto roku, kdy se přesunul do nového sídla, nese název New Scotland Yard.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (CHRÁNIT A SLOUŽIT) Kategorie: Stráže! Stráže!

Dorazil ke strážnici. Bylá to prastará a překvapivě rozlehlá budova, vklíněná mezi koželužnu a krejčovnu, ve které se šilo velmi podezřelé kožené zboží. Kdysi to musela být velmi impozantní budova, ale dnes byla větší část domu neobydlená a hlídkovaly v ní jen sovy a krysy. Nade dveřmi bylo možno přečíst vybledlé motto, které napůl zarostl mech a lišejník. Bylo v prastarém jazyce a znělo:

FABRICATI DIEM, PVNC

To podle seržanta Tračníka, který sloužil v cizích zemích a považoval se za znalce jazyků, znamenalo „Chránit a sloužit”.


"Chránit a sloužit" ("To protect and to serve") je motto policie v Los Angeles.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (DRSNÝ HARRY) Kategorie: Stráže! Stráže!

„Tak to je lord Radosta Bleskozub Zimotřas IV., nejžhavější drak ve městě. Dokáže vám klidně v jediném okamžiku odpálit hlavu.”

Tato slova z úst kapitána Samuela Elánia jsou parodií na jednu z nejznámějších hlášek z amerického filmu Drsný Harry (Dirty Harry) z roku 1971, ve kterém se Clint Eastwood poprvé představil v roli nesmlouvavého inspektora Harry Callahana.

„Vím, o čem přemýšlíš… Vypálil jsem šest kulek, nebo jenom pět? Abych ti řekl pravdu, nejsem si tím sám jistej. Ale tohle je Magnum .44, největší ruční pistole na světě a klidně ti rozstřelí tu tvou hlavu po celým širým okolí. Takže se musíš sám sebe zeptat, je dneska můj šťastnej den? Tak co, je tvůj šťastnej den, hajzle?“

by DORFL

VÍTE, ŽE... (KNIHOVNÍK) Kategorie: Stráže! Stráže!

Knihovník s hlasitým klepáním kloubů vstoupil do knihovny tady a teď. Každý chlup na jeho těle se ježil vztekem.
Rozrazil dveře a vyrazil do sužovaného města.
Někdo tam dole už brzo zjistí, že nejstrašnější noční můra je rozzuřený knihovník.
S policejní plackou.


Odkaz na americký film 48 hodin z roku 1982, kde Eddy Murphy v jedné scéně odehrávající se v baru plném padouchů křičí: „Jsem vaše nejhorší noční můra! Černoch s policejní plackou!“

by DORFL

VÍTE, ŽE... (ODSOUZENÍ ZVÍŘAT) Kategorie: Stráže! Stráže!

Vedle nich se ozvalo zachřestění. Z hromady se začala sypat malá lavina omítky a písku. Trosky se pohnuly a otevřely jedno oko. Jedna černá zornička plovoucí v krví protkané záři se pootočila jejich směrem a pokusila se zaostřit.
„My musíme být určitě šílení,” vypravil ze sebe Elánius.
„Ó nikoliv, pane.” odpověděl mu klidně Karotka. „Máme tady spoustu precendentů. Tak například tady máme ten případ, při kterém byla uvězněna slepice za to, že kvokala na Svátek pečené duše. Během vlády mírně bláznivého, nervózního lorda Picbudky byla popravena celá kolonie netopýrů, protože nepřetržitě porušovali zákaz vycházení po setmění. To bylo r. 1401, pane. V srpnu, myslím. To byly velké dny práva,” dodal Karotka zasněně. „V roce 1321, představte si, byl odsouzen malý mráček, který zastínil slunce přesně v nejdůležitějším okamžiku obřadu, při kterém uváděli do úřadu lorda Hergota Vyšinutého.”


I v zemneplošském světě se stávají podobné zvláštní případy, kdy zvířata jsou uvězněna, exkomunikována nebo zabita pro různé zločiny. Tak například v USA ve státě Indiana byl v roce 1905 usvědčen šimpanz z kouření na veřejnosti, v roce 1963 bylo v Tripolisu v Libyi popraveno 75 holubů za přenášení ukradených mincí přes Středomoří a v roce 1916 byla v USA ve státě Tennessee oběšena slonice Mary za to, že zabila svého ošetřovatele. Je znám ale i případ, kdy soud rozhodl ve prospěch zvířete. V roce 1713 v brazilské obci Piedade no Maranhao zamořili místní františkánský klášter termiti. Mniši požadovali uvalení interdiktu a exkomunikování, obhajoba ale argumentovala, že i termiti jsou Boží stvoření. Soudce nakonec přiznal termitům nárok na jejich vlastní pozemek.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (SVOBODNÍ ZEDNÁŘI) Kategorie: Stráže! Stráže!

Černá postava vyklepala na vrata složitou řadu zvukových značek. Otevřela se uzoučká špehýrka a tou vyhlédlo oko plné podezření.
„Významná sova houká jen v noci,” zašeptal návštěvník a pokoušel se setřást z černé kápě dešťovou vodu.
„A přesto mnoho prošedlých vládců navrací se k mužům bez pána;” prohlásil hlas za zamřížovanou špehýrkou.
„Třikrát hurá dceři sestry staré panny,” pokračovala promočená postava.


"Třikrát hurá dceři sestry staré panny" je odkazem na rituální otázku "Synovi vdovy není pomoci?" u Svobodných zednářů. Výraz "syn vdovy" má být zakódované volání o pomoc, které Svobodní zednáři používají, když jim hrozí nebezpečí. Někteří badatelé dospěli k závěru, že "syn vdovy" by mohl zastupovat Ježíše a Máří Magdalénu.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (RÝŽOVÝ PAPÍR) Kategorie: Stráže! Stráže!

„Když jsem tedy byl, jak už jsem řekl, žákem Tajných mistrů -” pokračoval.
„To bylo tam, jak jste nám vyprávěl, co jste musel chodit po rýžovém papíře, nebo ne?” vskočil mu konverzačním tónem do řeči bratr Ostrověž. „Musím vám říct, že ten kousek se mi vždycky hrozně líbil. Od té doby si schovávám rýžový papír z krabic od makaronů. Je to skutečně úžasné. Taky po něm dokážu chodit bez nejmenších potíží. To je jasný důkaz, co všechno pro vás může správný tajný spolek vykonat.”


V seriálu Kung Fu z roku 1972 má v jednom z prvních dílů šaolinský mnich, kterého ztvárnil David Carradine, při výcviku za úkol přejít přes rýžový papír, aniž by ho jakkoliv poškodil.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (KAROTKA) Kategorie: Stráže! Stráže!

Tak, teď se na krátkou chvíli vzdalme z vlhkých ulic Ankh-Morporku, přenesme se přes ranní mlhy Zeměplochy a zaostřeme pohled na mladíka, který kráčí k městu s otevřeností, bezelstností a nevinností ledovce, jenž míří do hlavního plavebního koridoru.
Ten mladý muž se jmenuje Karotka. Není to kvůli jeho vlasům, které mu otec vždycky v zájmu hygieny přistřihoval nakrátko. To jméno dostal podle svého tvaru.
Jeho tělo má totiž onen klínovitý vzhled, jaký mladík získá zdravým životem, vyváženou venkovskou stravou a celodenní inhalací horského vzduchu. Když si protahuje ramenní svaly, musí jim nejdřív ostatní svaly ustoupit z cesty.


Jednou byl Terry Pratchett tázán na původ jména Karotka. Domněnka byla, že jméno této postavy bylo inspirováno jedním starým americkým komiksem "Captain Carrot and his Amazing Zoo Crew". Terry Pratchett toto ale vyvrátil, sám nikdy o tomto komiksu neslyšel, a uvedl vše na pravou míru. Jednou u nich elektrikář znovu zapojoval proud a jeho učeň s červenými vlasy měl přezdívku Karotka.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (ODPOLEDNÍ ČAJ) Kategorie: Stráže! Stráže!

Lidi, jako byl desátník Nóblhóch, najdete v každé armádě. Přestože jejich znalost Pravidel, Nařízení, Článků, nebo jak se tento soubor v příslušné armádě jmenuje, je mnohdy až encyklopedická, pečlivě dbají o to, aby nebyli povýšeni nad hodnost, dejme tomu desátníka. Měl sklony mluvit koutkem úst. Neustále kouřil, ale zvláštní věc, jak si Karotka všiml, každá cigareta, kterou si desátník zapálil, se téměř vzápětí změnila v nedopalek, ale pak zůstávala nedopalkem libovolnou dobu, nebo alespoň do toho okamžiku, kdy ho Noby uložil za ucho, které představovalo něco jako sloní hřbitov nikotinu. Při těch výjimečných příležitostech, kdy Noby vytáhl nedopalek z úst, ho držel pečlivě ukrytý ve dlani.
Byl to malý, křivonohý mužík, vzdáleně připomínající šimpanze, kterého nikdo v životě nepozval na odpolední čaj.


V minulosti pořádala britská zoo pro pobavení svých malých návštěvníků šimpanzí čajové dýchánky. Šimpanzi dostali oblečky a byli usazeni ke stolečkům, kde měli připravené občerstvení a čajovou soupravu.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (SPECIÁLNÍ OPIČÍ SLUŽBA) Kategorie: Stráže! Stráže!

Stát v pozoru je pro orangutana dosti obtížná věc. Jeho hlava ten nápad zvládla bez obtíží, zato tělo nikoliv. Ale i tak dělal knihovník, co mohl, stál jako nevelká hromádka na konci řady a salutoval tím složitým způsobem, ke kterému potřebujete ruku dlouhou skoro půldruhého metru. "To je záklaďák, madam," zachraňoval Noby situaci. "Patří ke speciální opičí službě."

Speciální opičí služba (v originále Special Ape Services) je narážkou na britské speciální jednotky SAS (Special Air Service), které jsou s krátkou přestávkou po skončení 2. světové války součástí britské armády již od roku 1941. Příslušníci SAS se v minulosti účastnili akcí například v Malajsii, v Ománu, na Borneu, války o Falklandy či války v Perském zálivu. V současnosti jsou nasazeni kupříkladu v Afghánistánu a v Iráku.

by DORFL

VÍTE, ŽE... (O VÍLÁCH A SKŘÍTCÍCH) Kategorie: Svobodnej národ

Většina obrázků víl nebyla příliš působivá. Obvykle vypadaly jako baletní třída malých holčiček, které právě proběhly ostružinovým křovím. Ale tenhle... ten byl jiný. Barvy byly zvlášní a nebyly na něm stíny. Všude rostla obrovská tráva a sedmikrásky, takže víly musely být docela maličké, ale zdály se velké. Vypadaly jako dost podivní lidé. Jen málokterá z nich měla křídla. Měly tak trochu podivné tvary. Přesněji řečeno, některé z nich vypadaly jako obludy. Dívenky v nadýchaných sukénkách by proti nim neměly šanci.

Odkaz na obraz The Fairy Feller`s Master-Stroke od Richarda Dadda (pro zvětšení, klikni na obrázek).

by Tezi

VÍTE, ŽE... (KVĚTENA KŘÍDY) Kategorie: Svobodnej národ

Vedle Chorob ovcí byl zasunut tenký svazeček, který se jmenoval Květena Křídy. Pastviny dole byly plné prapodivných drobných rostlinek, jako dlužicha, šuškarda, šanta, jinochlup, hůlek, záplevák nebo zaječí ocásek, a byly mezi nimi i rostlinky tak malé, že je nedokázaly spást ani ovce.

V českém překladu se uvádí mnohem více rostlin, než v originále. Autor použil jména: cowslip (Primula veris, petrklíč) a harebell (Campanula rotundifolia, zvonek okrouhlolistý). Jsou to obvyklé rostliny i u nás. Plastický povrch listu petrklíče může připomínat otisk kravského pysku.
Překladatel použil mnohem více zvukomalebných jmen rostlin, jsou to většinou druhy, které v Anglii nerostou.
Šanta (Nepeta): evropské teplomilné rostliny, obsahují vonné silice, a jejich pyskaté květy jsou drobné, bělavé, růžové, modravé nebo fialové. U nás roste šanta lesostepní Nepeta nuda a šanta kočičí N. cataria. Šanta kočičí se používala jako léčivka, její vůně přitahuje kočky. Anglický název je catnip, catmint.

Zaječí ocásek (Lagurus): šedě chlupatá tráva ze Středomoří, asi 15-30 cm vysoká. Druh zaječí ocásek vejčitý (Lagurus ovatus) má anglický název hare´s tail a pěstuje se pro vejcovitý chlupatý klas, který se používá do suchých kytic.

Dlužicha (Heuchera): pochází ze Severní Ameriky a rozeznává se asi 50 druhů. Obvykle mají přízemní růžice větších listů a dlouhý stonek (asi 50 cm) s drobnými květy, v barvách bílé až červené. Patří k nim anglická jména alumroot a coral bells.

Šuškarda (Liatris): opět pochází ze Severní Ameriky a má asi 25 druhů. Je až 1 m vysoká, s úzkými listy a nápadným úzkým květenstvím s fialově růžovými květy, anglické jméno blazing star nebo button snakeroot.

Záplevák (Helenium): opět severoamerická rostlina, obvykle žlutě kvetoucí, asi 100-140 cm vysoká, s nápadnými listy. Roste na lesních světlinách, lesních okrajích a loukách. Anglický název sneezeweed.

Jména jinochlup a hůlek k rostlinám nepatří, dokonce ani k mechům.



by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (STAIRWAY TO HEAVEN) Kategorie: Těžké melodično

"Potom zajdi do doků, najmi trolla a řekni mu, aby se postavil tady na roh, a kdyby náhodou někdo přišel a pokoušel se hrát -" zarazil se, ale pak si vzpomněl, "myslím, že tomu říkají 'Takový žebřík do ráje'… tak ať mu okamžitě utrhne hlavu."
"A neměl by je nejdřív varovat?" zajímal se Gibsson.
"Tohle bude varování."


Stairway To Heaven od legendární hard rockové skupiny Led Zeppelin je nejhranější rockovou skladbou rozhlasové historie (počet přehrání se blíží čtyřem milionům) a v Americe je to vůbec nejžádanější píseň, kterou lidé chtějí v rádiu zahrát. Také právě proto už je na ni kdekdo alergický. Některé americké prodejny kytar prý zákazníky, kteří při zkoušení zahrají Stairway, pokutují pěti dolary.

by Harv

VÍTE, ŽE... (OBÁLKA KNIHY TĚŽKÉ MELODIČNO) Kategorie: Těžké melodično

Je to také příběh o sexu, drogách a Hudbě, která v sobě měla kamení neboli, jak říkali rádoby světa znalí výrostkové, rocks in.
Jak bych vám to…
…jedna věc ze tří, to není špatné.

Těžké melodično obsahuje mnoho odkazů na hudební žánr. Některé z těchto odkazů jsou patrné i v překladu Jana Kantůrka, mnoho z nich se však nedalo přeložit doslova, jinak by překlad nedával smysl. Někdy naopak bylo třeba vyhledat nějaké české "synonymum". S některými z nich se vás pokusíme seznámit.

Obálka Těžkého melodična se velmi podobá obálce alba Bat out of Hell zpěváka Meatloafa z roku 1977. V originále této knihy je hned na první straně Těžkého melodična věta „Well... one out of three ain't bad“ (jedna věc ze tří, to není špatné), což je také odkaz na album Bat out of Hell, které obsahuje píseň s názvem Two Out of Three Ain't Bad.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ACME) Kategorie: Těžké melodično

Říká se, že když chtějí bohové někoho zničit, nechají ho nejdříve zešílet. Pravda ale je, že když chtějí bohové někoho zničit, podají mu většinou ekvivalent známé tyčinky s prskající šňůrkou na konci a s nápisem Muniční továrna Akme na obalu. Je to mnohem zajímavější a netrvá to zdaleka tak dlouho.

Acme je jméno imaginární firmy používané v animovaných filmech Looney Tones (Warner Bros.), zejména v příbězích o kojotovi a pouštní kukačce.

Kojot a pouštní kukačka

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ELF) Kategorie: Těžké melodično

Kromě něho byli v místnosti ještě jeden trpaslík a jeden troll. Necítil se v jejich společnosti právě nejlépe. Neustále ho pozorovali.
Nakonec se ozval trpaslík. „Ty jsi elf?“
„Já? To ne!“
„No podle vlasů a tak vypadáš na elfa.“
„Já alle nemám s ellfy vůbec nic spollečného! Fakticky.“
„Odkuďma toto… seš?“ zeptal se troll.
„Z Chalamadosu,“ odpověděl Imp. Zavřel oči. Věděl, co trollové a trpaslíci dělají s tvory, o kterých si myslí, že jsou elfy. Cech hudebníků by se u nich mohl ještě lecčemus přiučit.


V originále se trpaslík ptá „Are you elvish?“ Jedná se tu tedy o dvojvýznam slova, kdy se sice trpaslík skutečně ptá, zda je elf, ale zároveň také, zda je Elvis.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (BUDDY HOLLY) Kategorie: Těžké melodično

Chopil se své harfy a zabrnkal několik tónů. Jak se zdálo, to uvolnilo vzniklé napětí. Každý věděl, že elfové neumějí hrát na hudební nástroje.
„Perm Modrá Skalice,“ řekl troll a natáhl k němu něco mohutného s prsty na konci.
„Imp y Cilin,“ řekl Imp. „Já nemám vůbec nic proti kamenům, které se pohybují kollem!“ dodával spěšně.


Imp y Celyn je velšsky Bud of the Holly (cesmínové poupě/chlapec), tedy jasný odkaz na Buddy Hollyho, legendárního amerického kytaristu, zpěváka a písničkáře, jednoho ze zakladatelů rock'n'rollu. Vlastním jménem Charles Hardin Holley. Jeho příjmení bylo zkomoleno při podepisování smlouvy na Holly. Později ho tedy používal jako pseudonym. Slávy si moc neužil, protože po necelých dvou letech své kariéry zahynul při letecké nehodě.

Buddy Holly

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ZLOTA) Kategorie: Těžké melodično

Chopil se své harfy a zabrnkal několik tónů. Jak se zdálo, to uvolnilo vzniklé napětí. Každý věděl, že elfové neumějí hrát na hudební nástroje.
„Perm Modrá Skalice,“ řekl troll a natáhl k němu něco mohutného s prsty na konci.
„Imp y Cilin,“ řekl Imp. „Já nemám vůbec nic proti kamenům, které se pohybují kollem!“ dodával spěšně.
Malá, mnohem uzlovitější ruka se k němu napřáhla z druhé strany. Pohledem sledoval ruku a paži a zjistil, že je to majetek přítomného trpaslíka. Byl malý, dokonce i na trpaslíka. Na kolenou měl položený obrovský bronzový roh.
„Zlota Zlotasson,“ představil se trpaslík. „Hraješ jenom na harfu?“


Jméno Zlota se poprvé objevilo v Čarodějkách na cestách:

Chybný přepis, někdy i výslovnost slov, může na druhé straně v některých případech představovat smrtelné nebezpečí. Tak například se stalo, že chamtivého Šerifa z Al-Ybi kdysi zatratilo jakési pologramotné božstvo a v průběhu několika dalších dní potom se všechno, čeho se dotkl, změnilo v Zlotu, což bylo. shodou okolností jméno malého trpaslíka z horské komunity vzdálené tisíce kilometrů od Al-Ybi. Chudák Zlota byl neodolatelným způsobem přitahován do onoho orientálního království a zázračně duplikován. O nějakých dva tisíce exemplářů zcela identického Zloty později se kletba vyčerpala. Dnešní obyvatelé Al-Ybi jsou proslulí neobvykle malým vzrůstem a výjimečně nevrlou povahou.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (ICHI, ICHI, ICHI) Kategorie: Těžké melodično

„Ale když nebudeme moci někde hrát, nemůžeme se stát členy cechu,“ přidal se Zlota.
„Správně,“ přikývl vesele pan Kleť. „Ichi, ichi, ichi.“
Byl to podivný smích, dokonale neveselý a vzdáleně připomínající ptačí štěbetání. Podobal se svému pánu, kterého byste celkem snadno stvořili, kdybyste využili genetický materiál zkameněliny nalezené v kusu jantaru a oblékli mu pomačkaný oblek.


Jen málokdo si nevšimne jasného odkazu na knihu a film Jurský park, kde vědci získají genetický materiál z krve, kterou vysál pravěký komár několika dinosaurům, a poté uvázl v pryskyřici, která se po určité době změnila v jantar. Pan Kleť se zřejmě podobá Tyranosauru Rexovi.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (THE BLUES BROTHERS) Kategorie: Těžké melodično

„Máte pečené krysy?“ zeptal se Zlota.
„Máme nejlepší zatracený pečený krysy v celým městě,“ odpověděl mu Nebozez.
„OK. Dejte mi čtyři pečený krysy.“
„A kus trpaslličího chleba,“ dodal Imp.
„A nějakej koks,“ přidal se Perm.
„Chcete krysí hlavy, nebo krysí stehna?“
„Nic takovýho. čtyři celý pečený krysy.“
„A nějakej koks.“
„Chcete na ty krysy kečup?“
„Ne.“
„Určitě ne?“
„Žádnej kečup.“
„A nějakej koks.“

„Čtyři celý pečený krysy“ jsou odkaz na film The Blues Brothers (Bratři Bluesovi), kde stejná diskuze při objednávce probíhá mezi obsluhou a Jakem a Elwoodem Bluesovými.
Tedy, až na jeden rozdíl. Nejedná se o krysy, ale o kuřata.

The Blues Brothers (video)

by Hadati

VÍTE, ŽE... (TLAPKY A VOUSKY) Kategorie: Těžké melodično

KVÍK?
Když se stvořeníčko ujistilo, že mu Zuzanka věnuje celou pozornost, vytáhlo ze záhybů roucha malé přesýpací hodiny na stříbrném řetízku a naléhavým gestem na ně ukázalo.
Proti veškeré logice se Zuzanka sehnula a nastavila otevřenou dlaň. Zjeveníčko jí na ni vylezlo - jeho nožky píchaly jako špendlíky - a s očekáváním se na ni zadívalo.
Zuzanka si ho zvedla k očím. Dobrá, i kdyby to opravdu byl jen výplod její fantazie, měla by to brát vážně.
„Nebudeš říkat takové věci jako ,u mých tlap a vousů‘, že ne?“ řekla potichu. „Jestli jo, tak půjdu a spláchnu tě do záchodu.“

Odkaz na bílého králíka z Alenky v říši divů. Anebo jakoukoliv jinou pohádkovou slaďárnu plnou tlapek a vousků.

Alenka v říši divů (video)

by Hadati

VÍTE, ŽE... (LITTLE RICHARD) Kategorie: Těžké melodično

Zvedl kladívka. Z kytary se ozval slaboučký tón.
O pětačtyřicet vteřin později kladívka odložil. Ozvěna pomalu umlkla.
„Proč jsi mě úplně nakonec praštil přes helmu?“ zeptal se Zlota opatrně.
„Promiň,“ omlouval se Imp. „Nechal jsem se unést. Myslel jsem si, že jsi činel.“
„Bylo to velice to… neobvyklé,“ zaduněl troll.
„Hudba je i v těch kamenech,“ řekl Imp. „Prostě je potřeba jen ji uvolnit. Hudba je prakticky ve všem, když víš, jak ji tam najít.“
„Můžu si zkusit tu figuru?“ zabručel Perm. Vzal kladívka a odšoural se znovu za kameny. A-bam-bop-arrr-bop-a-bim-bam-búm. „Co jsi to s nimi toto… udělal?“ zvedl hlavu. „Teď znějí tak jako to… divoce.“
„No mně se to líbilo,“ řekl Zlota. „Znělo to mnohem líp než předtím.“


A-bam-bop-arrr-bop-a-bim-bam-búm je spojení citoslovcí, které jistě zná většina z vás, aniž si to uvědomuje. Stejnou melodii totiž můžete znát z písničky Tutti Frutti od Little Richarda - a-wap-ba-ba-looba-a-wap-bam-boom.

Tutti Fruti (video)

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DELOREAN) Kategorie: Těžké melodično

Zuzanka mu vylezla na hřbet. Bylo to jako sedět na stole.
„Dobrá,“ řekla tiše. „Vždyť já tomu nakonec s prominutím vůbec nemusím věřit.“
Truhlík spustil hlavu a zařehtal. Pak tiše vyklusal na dvůr a zamířil si to přes hřiště. U brány přešel do cvalu a zamířil k ohradě.
Zuzanka zavřela oči.
Cítila, jak se pod sametovou kůží napjaly svaly, kůň přeletěl bránu a stoupal nad hřiště.
Za ním se v trávě několik vteřin rýsovaly dva páry zářících otisků kopyt.

Snad si zde sir Terry vzpomněl na film Návrat do budoucnosti, ve kterém hrdinové cestují časem. Jejich strojem času je auto DeLorean, které za sebou zanechává dvě ohnivé stopy po pneumatikách.

Návrat do budoucnosti (video)

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MRAVENCI V...) Kategorie: Těžké melodično

„Ne,“ řekl. „Nemáme ten správný zvuk. Tedy chtěl jsem říct, že to bylo dobré, moc dobré… nové, ale -“ vrhl přísný pohled na Impa alias Buddyho, „- něco nám pořád ještě chybí…“
Trpaslík vrhl na Buddyho - Impa další pronikavý pohled.
„Víš, že se třeseš po celém těle? Poposedáváš na té židli, jako když máš kalhoty plné mravenců.“


Odkaz na píseň od Jamese Browna Ants in my pants (Mravenci v mých kalhotách).

by Hadati

VÍTE, ŽE... (GREAT BALLS OF FIRE!) Kategorie: Těžké melodično

„A pak se stalo co?“ zeptal se.
„A pak začal zpívat, guvernére,“ řekl Usmolený Michal, formální žebrák a neformální informátor. „Píseň o velkejch ohnivejch koulích.“
„Cože?“
„No, něco takovýho. Nerozuměl jsem dobře slovům, protože v ty chvíli klimpr vybouchnul.“
„No ne? Myslím, že to muselo další vystoupení přerušit.“
„Houby, ta opice hrála dál na to, co zbylo,“ zavrtěl hlavou Usmolený Michal. „A lidi vstávali a začli řvát a trsat po parketě a dupali nohama, jako kdyby se tam zrovna přemnožili švábi.“


Píseň o velkejch ohnivejch koulích je odkaz na píseň Great balls of Fire zpěváka Jerry Lee Lewise, jehož pěvecká kariéra byla velmi... bláznivá. Jednou z jeho epizod bylo úmyslné podpálení piana při koncertu, na které pak dále hrál.

Ukázka z filmu Great balls of fire!

by Hadati

VÍTE, ŽE... (MRAVENCI V...) Kategorie: Těžké melodično

Za Smrťovou zahradou byla obilná pole a jejich zlatý odstín byl jedinou odlišnou barvou v krajině. Smrť možná moc neuměl trávu (byla černá) ani jabloně (leskle černá na matně černé), ale hloubku těch barev, kterou ušetřil jinde, vložil do onoho obilí. Pole se mírně vlnila jakoby ve větru, háček byl v tom, že žádný vítr nebyl.
Zuzanka nedokázala pochopit, proč Smrť něco takového vytvořil.
Byla tam i pěšina. Vedla mezi poli skoro kilometr a pak náhle zmizela. Zdálo se, že tudy občas někdo chodí, na konci zůstane stát a jen tak se rozhlíží.
Truhlík sledoval pěšinu a na konci se zastavil. Pak se otočil, aniž přelomil jediný klas.
„Nevím, jak to děláš,“ zašeptala mu Zuzanka do ucha, „ale určitě to umíš, takže teď víš, kam chci jet.“


Pratchett zde odkazuje na obraz Vincenta van Gogha Havrani nad obilným polem, o kterém se lidé domnívali, že byl jeho posledním malířským dílem, než v roce 1890 spáchal sebevraždu a setkal se tak se svým vlastním Smrtěm.

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DEN, KDY ZEMŘELA HUDBA) Kategorie: Těžké melodično

Mnohem později toho dne, kdy hudba zemřela, řekl, že to všechno bylo pravděpodobně tím, že nikdy nebyl skutečně mladý, nebo alespoň mladý, když už byl dost starý na to, aby si uvědomil, co to znamená být mladý. Stejně jako většina ostatních mágů začal se studiemi v době, kdy mu ještě oficiální špičatý klobouk padal hluboko přes uši. A potom už byl jenom… jenom… no, víte jak to myslím, mágem.

Den, kdy při leteckém neštěstí 3. února 1959 zemřel Buddy Holly a další rock’nrollové hvězdy Ritchie Valens a The Big Bopper, je známý jako „Den, kdy zemřela hudba“ (The Day the Music Died). O několik let později zvěčnil Don McLean tuto frázi ve své písni American Pie.

Původní verze American Pie od Dona McLeana. Mladší generace budou znát spíše verzi nazpívanou Madonnou nebo parodii od Ala Yankovice na Hvězdné války.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (ODYSSEUS) Kategorie: Těžké melodično

„Až se vrátíme nazpět,“ pokračoval Zlota, „uděláme si někde pěknou dovolenou.“
„Jo, to by se mi líbilo,“ souhlasil Cliff. „Jestli se z tohohle maléru dostaneme živí, hodím si svůj pytel šutrů přes rameno a vyrazím na pěkně dlouhou procházku a tam, kde se mě první člověk zeptá, k čemu jsou ty kameny, co máte na zádech‘, tam se usadím.“


Odkaz na Homérovu Odysseiu. Duch thébského věštce Teiresiáse předpoví Odysseovi, že pokud se někdy dostane zpátky na Ithaku, má si dát přes rameno jedno z vesel a jít do vnitrozemí, dokud nedojde na místo, kde lidé nebudou vědět nic o mořeplavbě. A tam se má usadit, aby zemřel šťastný, ve vysokém věku a daleko od moře.

by Džajna

VÍTE, ŽE... (TERMINÁTOR) Kategorie: Těžké melodično

Postava namířila kostnatý prst na děkana.
POTŘEBUJI VAŠE ŠATY.
Děkan ucouvl.
„Cože?“
DEJTE MI VÁŠ PLÁŠŤ.
Děkan s neskrývanou nechutí a váhavostí svlékl své kožené roucho a podal ho černé postavě.
Smrť si je oblékl. To už bylo lepší…


Smrť tady parafrázuje nejslavnější hlášku Arnolda Schwarzeneggera v Terminátorovi.

Terminátor
Terminátor 2
Terminátor 3

by Džajna

VÍTE, ŽE... (TERMINÁTOR T-1000) Kategorie: Těžké melodično

Po velkém plochém kameni se skutálela malá prstní kůstka. Poslední článek malíčku. Skutálela se na zem a tam se spojila s druhou, o trošku větší prstní kůstkou.
Z dalšího kamene spadla třetí kostička a připojila se ke dvěma předchozím.
V hustém šeru se na skaliskách začalo ozývat tiché chřestění, mezi kameny se začaly pohybovat malé bílé stíny, až se tam nakonec zvedla kostnatá ruka s ukazovákem pozvednutým k nebi.
Pak se začaly ozývat hlubší a dutější zvuky, když se tmou začaly přesouvat mnohem delší bílé stíny.


Nejspíše další narážka na Terminátora. Tentokrát na druhý díl, kde se model T-1000, po zmražení a roztříštění, zase skládá dohromady.

by Džajna

VÍTE, ŽE (SENNA) Kategorie: Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci

A co jsi jim to dala doopravdy do toho cukru? Zeptal se Karlík, když se vydali zpět k tajným padacím dveřím.
Senný list, odpověděla Zlomyslena.
Ale to není jed, že ne?
Ne, je to laxativum. Projímadlo!


V medicíně se používají „folia sennae“, „senna“ jako účinné projímadlo. Jsou to listy rostlin rodu Senna, dříve Cassia (kasie) z čeledi Fabaceae (bobovité), dříve Caesalpiniaceae (sapanovité), které rostou v tropech a subtropech. Změny a případné zmatky se zařazením a přejmenováváním rodů a čeledí souvisí se současnými novými poznatky o genetických vztazích mezi rostlinami. Díky tomu značná část botanického systému prochází představbou.
Zatím se pro přehlednost přidržím jména Cassia. Kasie je rozsáhlý rod (asi 400 druhů), který je dělen podle současných poznatků na více rodů. Mnoho druhů obsahuje glykosidické sennosidy (jméno podle druhu Cassia senna), organické kyseliny, hořčiny a další látky. Jsou to byliny i dřeviny se sudozpeřenými listy, květy obvykle žlutými, bílými nebo růžovými, plodem jsou lusky. Druhy Cassia senna (= Cassia acutifolia) a Cassia italica rostou v severní Africe, jméno „senna“ se tak přeneslo na všechny používané listy kasií. Podobně jako listy se používají i lusky některých druhů. Dnes se v medicíně nejčastěji používají listy druhů C. senna (severní Afrika) a C. angustifolia (Indie).

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE (VĚTRY PRO PLAVBU) Kategorie: Zajímavé časy

„Dostaneme vás tam mrknutím oka,“ prohlásil starší pAsák. „Jsme koneckonců mágové. Můžeme vám dát například pytel, ve kterém budete mít své vlastní větry.

Čerpáno z bájné řecké mytologie. Jedná se o narážku na řeckého boha jménem Aeolus, kterýžto měl jako jeden z poznávacích znaků vak, ve kterém byly uloženy veškeré pozemské větry. Dále pak se tento vak objevil v pověsti Odysseus. Ten měl dostat vak s nepříznivými větry, díky čemuž byla jeho loď poháněná pouze mírným větrem Zefyrem. Vak nikdy neměl být otevřen, avšak jeho druhové jej ze zvědavosti otevřeli a nepříznivé větry zavály Odysseovu loď zpět k Aeolovi. Ten jej však již nepřijal, neboť se domníval, že Odysseus ztratil přízeň bohů.

By Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (UMĚNÍ VÁLKY) Kategorie: Zajímavé časy

Ale všude musí být nějaká pravidla. Jinak by i válka byla jen obyčejná barbarská pranice. Proto bylo před sto lety vytvořeno takzvané Umění válečné. A shrnuté do knihy pravidel.

Zde pan Pratchett naráží na Sun-Tzuovo Umění války (Sun-Tzu’s Art of War). Čínská kniha sepsaná mezi 6. a 5. stoletím před naším letopočtem, jenž je považována za jednu z nejstarších (a nejdokonalejších) strategických a taktických knih. Kniha obsahuje návod a pokyny k analýze situace, k plánování a přípravě vojenského tažení, zabývá se také lstmi, manipulací s protivníkem a morálkou. Už v této době se objevuje prvek překvapení jako jeden z nejlepších taktických počinů, které může generál provést.

By Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (KALIGRAFIE) Kategorie: Zajímavé časy

Lord Hong si povzdechl. Zatracená kaligrafie. Budou změny! Psaný jazyk se sedmi tisíci znaky, a vy potřebujete celý den k tomu, abyste napsali třináctislabikovou báseň o bílém poníkovi pádícím přes divoké hyacinty.

Citováno z wikipedie: Čchin Š'-chuang-ti (čínsky pinyin Qín Shǐ Huángdì ), vlastním jménem Čeng (čínsky pinyin Zhèng ), (říjen nebo listopad 260 př. n. l. – 10. září 210 př. n. l.) byl v letech 247–221 př. n. l. král čínského státu Čchin a prvním císařem sjednocené Číny (221–210 př. n. l.). Založil stejnojmennou dynastii.
Tento císař jako první reformoval Čínské písmo, které se jednak lišilo oblast od oblasti, a také bylo velmi rozsáhlé a jen staří mistři kaligrafie (technika psaní čínského písma) znali úplné znění (močící pes) (močící pes). Císař zavedl jednotné písmo, zkrácené na základní abecedu, která se skládala z pouze 3300 znaků (což je pro Evropany trochu paradoxní a nepředstavitelné, ale měli jste vidět ten bordel předtím) (močící pes).

By Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (THESPIS) Kategorie: Zajímavé časy

Mrakoplaš se vynořil z houštin Thespidových a zjistil, že vedle něj stojí hostinský. (Mrakoplaš sledoval divadelní hru)

Thespis byl řecký herec, který je považován za jednoho ze zakladatelů prvních divadelních forem. Přeneseme-li se do antického Řecka, do dob před amfiteátry, lidé pořádali oslavy boha Dionýsa, tzv. Dionýsie. Z těchto dionýsií se postupně vyvinulo divadlo tak, jak ho známe dnes. Jedním z hybatelů této evoluce byl právě Thespis, který podle legendy uvedl prvního herce. Také zavedl dialog mezi hercem a zpěváky.

By Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (SATRAPA) Kategorie: Zajímavé časy

Zelinář vybral jeden plod. Cohenův meč byl sice ukryt v kolečkovém křesle, ale stánkař, zřejmě v odpověď na jakési dávno zasuté dědičné vědomosti, dával pozor, aby to bylo opravdu pěkné jablko. Pak se natáhl pro minci. To se ukázalo poněkud obtížné, protože jak se zdálo, její majitel se s ní nějak nemohl rozloučit.
„No tak, dejte mi jí, ó satrapo,“ řekl.


Satrapa je pojem ze starověké Persie. Persie byla za dob své největší slávy rozdělena na tzv. satrapie, což byly správní jednotky, něco jako u nás kraje. Satrapa byl nejvyšší správní úředník této provincie, zodpovídal se přímo králi Persie. Oslovení „ó satrapo“ tedy bylo velmi úctyhodné.

By Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (MARATHON) Kategorie: Zajímavé časy

Historie mluví o běžci, který po bitvě urazil bůhvíkolik kilometrů, aby těm doma ohlásil vítězství.

Pěkná připomínka řeckých dějin. Během řecko-perských válek proběhla bitva u Marathonu (490 př.n.l.). Řekové bitvu vyhráli a ihned po svém vítězství vyslali posla-běžce jménem Feidipidés, který celou vzdálenost (42 km) uběhl za jedinou noc a doma oznámil vítězství, se slovy „Zvítězili jsme“ zemřel. Nebylo to však vyčerpáním z těchto 42 kilometrů. Stejný řecký běžec musel ještě před bitvou doručit žádost do Sparty a její odpověď zpět, tedy dohromady 448 kilometrů plus cesta do Marathonu a zpět, což činí 532 kilometrů. Toto cestování hodné obdivu vykonal v době kratší než týden, přičemž si ještě zabojoval v bitvě, což je úctyhodné, nemyslíte? Po jeho výkonu je pojmenována i olympijská disciplína. Běh maraton má dokonce i stejnou délku, jakou Feidipidés uběhl - 42 km.

by Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (ČINGIS) Kategorie: Zajímavé časy

„Tohle,“ začal, „je Čingis Cohen – dej to pryč, Čingisi-, který je prakticky barbarem, a tohle je jeho horda. Obsadili vaše město. A vy jste –“
„Barbarští nájezdníci?“ zvolal muž nadutě a pana Čabajku okázale ignoroval. „Barbarští nájezdníci přece útočí v nedohledných zástupech! Jsou to velcí ječící chlapi na malých konících!“ … „- a s nimi požáry, děs, znásilňování, plenění a ulice plné krve!“


Jak možná někteří znáte z historie, ve 12. a 13. století žil jeden mongolský vládce, jménem Čingischán. Díky jisté souhře okolností se postavil do čela mongolských válečníků, kteří žili neuspořádaně, bez vlády, kočovným životem na úrovni vesnic. Čingischán tyto kmeny sjednotil a jal se dobýt Čínu, půlku Indie, podstatnou část území Sovětského svazu, položil na kolena celou Perskou říši, kde mimo jiné i sám Čingischán předpovídal, že hlavní město Perské Říše, Babylon, bude dobývat více než rok. Miliónové město padlo za pět dní. Přes Ukrajinu vpadl do Evropy, kde dobyl podstatnou část Polska. Polskému králi přišel na pomoc i český kníže Václav. Boje však příliš dlouho nepokračovaly, Čingischán zemřel. Jeho synové si poté chtěli rozdělit říši podle vzoru Alexandra Velikého. Z tohoto plánu však sešlo, synové poté sebrali veškeré vojsko a založili v oblasti Kavkazu stát Zlatou Hordu (zde opět alegorie, pan Pratchett pojmenoval Cohenův klan „Stříbrná Horda“). Tento stát vydržel až dodnes (krom doby Sovětského svazu), dnes se však jmenuje Gruzie (v angličtině se státní uspořádání jmenuje Georgie).


by Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (NÁJEZDNÍCI) Kategorie: Zajímavé časy

Tohle,“ začal, „je Čingis Cohen – dej to pryč, Čingisi-, který je prakticky barbarem, a tohle je jeho horda. Obsadili vaše město. A vy jste –“
„Barbarští nájezdníci?“ zvolal muž nadutě a pana Čabajku okázale ignoroval. „Barbarští nájezdníci přece útočí v nedohledných zástupech! Jsou to velcí ječící chlapi na malých konících!“ … „- a s nimi požáry, děs, znásilňování, plenění a ulice plné krve!“


Mongolští nájezdníci měli originální způsob taktiky, který jim umožnil dobýt největší území jaké kdy bylo dobyto (a nehádejte se, koloniální Anglie sice zabírala 1/10 planety, ale Čingischán měl prostě víc). Evropané, Peršané, ba i Číňané měli totiž lineární způsob boje, který spočíval v organizovaném válčení, šikování jednotek do skupin, například řecké falangy, s připraveným způsobem bitvy a jejím důkladném řízení. Toto však Čingischán naboural se svým neorganizovaným nájezdem, představte si tisíc vojáků, úhledně seřazených, poslouchajících rozkazy svých velitelů, stojících proti jednotlivým nájezdníkům, kteří nemají žádné rozkazy, jezdí si po poli, střílejí, na koho chtějí a hlavně s mongolskou taktikou anglicky označovanou hit’n’run: Přijedu k vojákům, vystřelím dva šípy a ujedu pryč dřív, než stihnou zareagovat nebo opětovat palbu. S touto strategií dobyl Čingischán v podstatě celou Asii a půlku východní Evropy. Perská říše se vlastně z tohoto útoku nikdy nevzpamatovala a pouze stagnovala, zatímco Zlaté hordě se dařilo, podnikala loupežné vpády do Kyjevské Rusi, jejíž obyvatelé je pojmenovávali Tatary.

by Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (VALHALLA) Kategorie: Zajímavé časy

„A co věří váš kmen, že se stane s válečníkem, kterej zahynul v boji?“
„Jo to? Ty velký tlustý ženský v rohatejch přilbách tě seberou a odvezou do velkejch síní Slepýho Ia, kde se jí jídlo z božskejch stolů, neustále bojuje, slaví a pije navěky.“


Zde pan autor čerpá z vikingské mytologie. Vikingové věřili, že se po smrtí největší válečníci shromáždí v Odinově síni jménem Valhalla. Pro zemřevší válečníky měly přijet Valkýry, bájné bytosti žen válečnic, s dlouhými copy, dvoubřitými sekyrami, přilbicemi s rohy, bujným poprsím, jež se snesou z nebe na válečné bojiště, a vezmou s sebou jim určeného válečníka, odnesou ho do síně Valhally, kde budou mít „party-time“, hodování, bitky, krásné ženy až do chvíle, kdy je Odin povolá k poslední bitvě mocností dobra a zla, k Ragnaröku.

by Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (RUDÁ ARMÁDA) Kategorie: Zajímavé časy

Rudá armáda se sešla na tajné schůzi. Schůzi zahájili zpěvem revolučních písní, a protože vzdor vůči oficiálním představitelům dělal Acháťanům stále ještě jisté potíže, měly tituly jako: „Kupředu levá a omezený vzdor, my na ně kašlem, máme svůj vzor.“

Rudá armáda je odkaz na Čínskou lidovou republiku. Tehdejší vládce Číny, Mao, vytvořil v roce 1966 Velkou kulturní revoluci, kterou podporovaly také Rudé gardy, seskupení převážně mladých lidí, studentů, pionýrů a dalších zájmových organizací komunistické Číny. V době svého největšího rozmachu čítaly Rudé gardy přes milion členů. Rudé gardy sehrály podstatnou roli v této kulturní revoluci, která měla za cíl nejenom odstranit nepřátele režimu, a to i ty vnitřní, ale zároveň měla změnit tradiční myšlení Číňanů. Rudé gardy skončily v roce 1968.

by Ondřej „George“ Havelka

VÍTE, ŽE (SERADELA) Kategorie: Zajímavé časy

Co se to vlastně, u všech seradelí*, děje?

*Pozn. překl. Ornithopus sativus. To je síla,co?


V tomto případě je to čistá kantůrkovština. Samozřejmě je škoda nevyužít krásná jména rostlin, která často mají razanci a zvuk. Jak krásně a naplno zní latinské jméno mechu:

Rhytidiadelphus triquetrus! Rhytidiadelphus sqarrosus!

V případě seradely (serradelly, seradelly) se jedná o rostlinu s nudným českým jménem ptačí noha setá (ptačinoha). Je to jednoletka, asi půl metru vysoká, chlupatá, s lichozpeřenými listy a bělavě růžovými kvítky. Je to rostlina z čeledi bobovitých, takže květy jsou takové motýlkovité. Plody jsou zaškrcované struky – tedy lusky, které nejde rozlousknout, které se rozpadají v zaškrcených místech. Pochází ze Španělska, Portugalska, jižní Francie a u nás rostla vždy jako vzácná zavlečená cizinka. S celkově dosti něžným vzhledem. Občas se objevovala jako příměs v pícnině vičenec ligrus, někdy dočasně zplanělá. V jihozápadní Evropě se pěstovala jako pícnina od 50. let 19. století, u nás snad někdy taky, možná i na zelené hnojení na suchých písčitých půdách. To činí razanci tohoto výroku srovnatelnou s klasickým: Soudce je ošklivé kačátko!

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (LEV A ANTILOPA) Kategorie: Zaslaná pošta

Autor by yaaaay„Tygr nedoufá, že strhne kořist, stejně jako antilopa nedoufá, že se jí podaří uniknout spárům šelmy. Ti běhají, Igore. Jen na běhu záleží. Jediné co vědí, je, že musí běžet.“

Parafráza na starý príbeh na zamyslenie, ktorý hovorí že lev každé ráno vstane a povie si „dnes musím bežať rýchlejšie ako včera, aby som dokázal uloviť antilopu“. A antilopa každé ráno vstane, a povie si „dnes musím utekať rýchlejšie ako včera aby som utiekla levovi“.

by PVS

VÍTE, ŽE... (MOTTO ERBU ANKH-MORPORKU) Kategorie: Zeměplocha

Pod erbem Ankh-Morporku leží stuha, na které stojí štítonoši v podobě hrochů. Na této stuze je napsáno motto Ankh-Morporku "Quanti Canicula Ille In Fenestra". V překladu to znamená "Za kolik je ten pejsek v okně (ve výloze)". Motto vymyslel bláznivý ankh-morporský král Ludvík Šibenice. Jednoho dne byl požádán výborem dvořanů, aby jej vybral. Jeho reakci "Za kolik je ten pejsek v okně?" odsouhlasili jako nejpřijatelnější ze všech tří králových návrhů. Další dva byly: "Brm brm brm brm" a "Myslím, že se mi chce na nočník".

Za kolik je ten pejsek ve výloze je populární písnička od Boba Merrilla z roku 1952. V originále se jmenuje How Much Is That Doggie In The Window. Text písně zpívá dívka, která odjíždí na delší dobu do Kalifornie a chce koupit svému příteli pejska, aby se necítil tolik osamělý (a nepoohlížel se po jiných dívkách).
Nejznámější verzi nazpívala v roce 1952 Patti Page, jedna z nejoblíbenějších zpěvaček tradiční popové hudby padesátých let. Její verzi si můžete poslechnout zde.

VÍTE, ŽE... (KOHOUT SNÁŠEJÍCÍ VEJCE) Kategorie: Zeměplocha

V Kyselé Prdeli snesl mladý kohoutek vejce a musel se pak na několika místech zpovídat z osobních velmi choulostivých záležitostí. V městě Lancre se objevil člověk, který přísahal, že se setkal s mužem, jenž na vlastní oči viděl, jak se jeden strom v jeho zahradě sebral a vydal se na cestu do teplých krajin. Jeden den se z nebe snesl krátký, ale o to prudší déšť garnátů. Na nebi se objevovala podivná světla. Husy chodily pozpátku. A nad tím vším téměř noc co noc plápolala mnohobarevná Aurora Coreolis, jejíž mrazivé odstíny barvily půlnoční sníh.

Podle středověké pověry snese baziliščí vajíčko sedmiletý kohout do hromady hnoje v době, kdy je vidět na obloze hvězda Sirius. Toto vajíčko nemá běžnou skořápku, ale jen tenkou kožnatou membránu a musí být vysezeno ropuchou. Baziliška dokáže zabít kohoutí zakokrhání.

VÍTE, ŽE... (SEDM KRAV) Kategorie: Zeměplocha

Těpic neměl mnoho času se na tyhle věci soustředit, protože najednou uviděl sedm tučných krav a sedm krav hubených, z nichž jedna hrála na trombon.
Jenže to byl starý sen, ten se mu zdával skoro každou noc…


Narážka na biblickou pasáž o faraonově snu, který mu poté Josef, syn Jákoba, předek izraelských kmenů, vyložil.

Faraon říká: "Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu. Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě. A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi. A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených. Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl."
Genesis 41, 17-21

by Hadati

VÍTE, ŽE... (DUB) Kategorie: Zimoděj

Bábi se zastavila, ukázala z pěšiny směrem k domku Stařenky Oggové a řekla: "Udělala jsem kolem něj plot. Ony ho sice chrání ještě jiné věci, to si buď jistá, ale některá zvířata jsou tak hloupá, že se nedají zastrašit."
Stál tam mladý doubek, který už byl skoro dva metry vysoký.
„Na dub roste opravdu rychle,“ pokračovala Bábi.


Semenáčky dubu vytvářejí mohutný kořen, nadzemní část v prvním roce (bez přesazování) u většiny druhů obvykle dosáhne 10 až 20 cm, případně 30 cm výšky. Rychle rostoucí americký druh - dub červený (Quercus rubra) dosáhne v prvním roce výšky 15 až 30 cm (dokonce i 40 cm). V druhém roce dosáhne semenáček výšky 30 až 50 (někdy i 80 cm), přesazením v prvním roce se dá získat rostlina výjimečně 80 až 120 cm vysoká.

by Jana Möllerová

VÍTE, ŽE... (CESTA HODIN) Kategorie: Zloděj času

Květinové hodiny„Zajímalo by mě, kolik je vlastně hodin,“ řekl Lu-Tze, který šel vpředu.
Všechno je zkouška. Lobsang se rozhlédl po květinových záhonech.
„Čtvrt na deset,“ řekl.
„Ano? A jak to víš?“
„Afrikány jsou otevřené, červená písečnice se otevírá, purpurový svlačec je zavřený a žlutá kozí brada se zavírá,“ odpověděl Lobsang.


Pro ty, co si nejraději googlují nabízím např. http://horicisrdce.wz.cz/praxe-hodiny.htm, ovšem ne vše se dá brát zcela vážně. Otevírání květů ovlivní i to, jestli je pod mrakem, jedná-li se o střední nebo jižní Evropu nebo další podružnosti.
Celá problematika patří do oboru zvaného květní ekologie. Zajímá se o vztah mezi opylovačem a rostlinou. Byly vysledovány krásné evoluční řady přizpůsobení se opylovače květu a naopak. Nejdříve brouci bez chlupů žrali v květech pyl a občas něco přenesli na jiný květ. Na konci vývojové řady chlupaté včelky dostanou jen cukrovou vodu, která je pro rostlinu mnohem méně energeticky náročná.
Včelaři se zajímali i o čas největší včelí návštěvy na květech, takže víme – v 9 hodin na hořčici bílé a na pampelišce, v 11 hodin na šalvěji přeslenité (řečené babské ucho), chrpě modré, ve 13 hodin na jeteli lučním, komonici bílé, vrbovce úzkolisté, dobromysli, v 15 hodin na hadinci. To ovšem souvisí se stavem nektaru, ten při vlhku zřídne (a nestojí za tu práci ho sbírat), při teplu zhoustne (a včely ho pak nedokážou z květu dostat). Dokonce je vysledovaný denní rytmus otevírání prašníků a přístupnosti pylu.
V květní ekologii vznikly i zcela zcestné teorie – např. krmné chlupy nebo opylení plži. Samozřejmě mnoho výzkumů udělali systematičtí Němci a pro zájemce o literaturu uvádím např. H.Kugler: Einführung in der Blütenökologie, vyšlo v roce 1955.

by Jana Möllerová